Oranžáda

Velmi pěkně anime se zajímavým námětem. Ne, že by byl naprosto originální, ale i tak na mě působil svěžím dojmem. A jelikož jsem příznivcem romantických příběhů, tak mi tohle anime samozřejmě sedlo. Všechny postavy byly zajímavé a každá měla svou unikátní osobnost. Co se týče příběhu, tak já tam nějak moc problémů neshledal, ostatně odkdy se lidé vždy chovají naprosto logicky... Ale to je jen můj osobní názor :-) A konec nebyl naštěstí nějak zvlášť otevřený, takže za mě jedině spokojenost. - 95 % (14.09.2017)

Človek presne vie, aký typ seriálu pozerá, keď už aj obyčajný pozdrav je vykreslený ako tá najemotívnejšia scéna pod slnkom. Samé jemné pastelové farby, všetci sú strašne milí a dobrí, školské problémy nulové oproti neskutočnej tragédii, ktorá má nastať v budúcnosti, čo sa dozvedá hlavná hrdinka od svojho budúceho ja. Aby to diváka ešte viac dojalo, tak jej hlas znie, že sa každú sekundu rozplače. Ak niekoho bavia podobné tematiky, tak skôr nech sa obráti na Clannad alebo AnoHana, ktoré sú oveľa inteligentnejšie spracované. Drop 3/13 – 40 % (09.08.2016)

Zvláštny názov. Pokúsim sa písať bez spoilerov. Chápem, že 3* budú dominovať. Príliš vás to baviť nebude a logika trochu stagnuje. Ano, dostaneme list z budúcnosti, ale čítam raz za čas pár slov „pretože sa hlavná hrdinka bojí“, našťastie nie dosť, aby vyšilovala a berie takúto raritu celkom v pohode. Je to žánrovo dráma/romantický/sci-fi. A v tom je aj jeho sila. Orange je o silnom priateľstve a láske. Odporučil by som ho aj divákovi, ktorý anime nesleduje, pretože je jedno z mála, ktoré absolútne neobsahuje ich klišé a retardáciu. Nie. Plnohodnotná dráma v prakticky filmovom podaní, s naprosto fungujúco zasadeným občasným inteligentným humorom, ktorý pasuje k situácii a posúva dej ďalej. Niečo, čo nájdete v dobrých amerických drámach. Po rokou som Orange pozrel znovu, a bolo to na ešte vyššej úrovni, než som si pamätal. (27.05.2018)

Dlouhou dobu jsem odkládala shlédnutí tohoto anime, začala jsem někdy v půlce února a dokončila to až nyní. Asi bylo málo času, přestalo mě to po první polovině bavit, netuším. Nápad dobrý, provedení bylo však podprůměrné. Hlavní hrdinka brečela snad v každém dílu, až jsem měla chuť to ukončit ihned. Nakonec jsem to mučení vydržela a musím říct, že jsem zklamaná. Na jednu stranu jsem opravdu čekala, že se toho nápadu chopí zcela jinak. Ve výsledku jsem tedy jenom zklamaná. Soundtrack mě tentokrát nijak neoslovil, opening i ending jsem přeskakovala. Tak si tedy lámu hlavu, proč jsem jim tedy dala ty slabé 2*? Grafika taky nic moc... No už to měnit nebudu. Je to anime, které jsem shlédla a do týdne jistě zapomenu, o čem to bylo. (13.04.2017)

Naho dostane dopis od svého o 10 let staršího já, které se jí snaží přesvědčit, aby změnila svůj vztah k novému spolužáku Kakeru a zbavila se výčitek, které ji i po tak dlouhé době trápí. Po "ověření pravosti" dopisu se do pomoci Kakeru ať už úmyslně nebo neúmyslně pouští celá pětice středoškolských kamarádů. Příběh má dost nepřesností, Naho čte dopis po jednotlivých dnech a nepřečte si ho až do konce, což je totální blbost (ale vzhledem k tomu, že se má něco dít ve všech 13 dílech se to dá pochopit), jakže se vlastně ona korespondence dostala do minulosti vlastně vůbec netuším, atp., atp., ale vlastně mi to ani nevadí, protože mě válcuje takové to příjemné "milo" tohohle příběhu. Kresba mi přišla zvláštní, ale postupně jsem si zvykla a vlastně se mi dost líbila (až na ty pánské nahé hrudníky při sportu, to mi fakt hlava nebere - nebo jsem jednoduše zmlsaná z Free!). Další z těch příběhů, kde jsem se nezamilovala do (sice sympatického) hlavního hrdiny, ale do toho chudáka, který si kvůli své lidskosti pošlape štěstí. Každý anime zrzoun v posledních pár dnech je pro mě jednoduše Suwa. Líbil se mi ending Mirai od Kobukuro. (05.01.2017)