Orange
Orange
Kamera:
Satoši NamikiHudba:
Hiroaki CucumiHrají:
Kana Hanazawa, Jú Asakawa, Mamiko Noto, Tomohiro Cuboi, Ajane Sakura, Kazujuki Okicu, Kikuko Inoue, Kenta Sasa, Makoto Furukawa, Seiičiró Jamašita (více)VOD (1)
Epizody(13)
Obsahy(2)
16letá dívka Takamiya Naho dostane podivný dopis, který poslalo její 26leté já. Nejdříve si myslí, že je to jen vtip, ale vše, co je napsané v dopise, se stane. Včetně příchodu nového studenta Naruse Kakeru. Na konci dopisu 26letá Naho píše, že jediné, čeho ve svém životě lituje, je to, že Kakeru už s nimi není, a žádá 16letou Naho, aby na něho dávala dobrý pozor. (Harroc)
(více)Recenze (14)
[First Impressions]: Pokud bych došel domů a tam byl několikastránkový dopis s detailním popisem instrukcí od mého budoucího já, PŘEČTU SI HO CELÝ... Hlavní hrdinka je tak stupidní, až mě z toho bolí hlava. Jasné, ze začátku nikdo nevěří dopisu z budoucnosti. Ale jak se věci naplňují a hlavní hrdinka začíná věřit, přečte si vždycky jen malý kousíček... PROČ?!? Ráno si přečte, že později v ten den nabídne spolužákovi dělání svačiny. Pak, když mu to opravdu nabídne, je hrozně šokovaná, že mu to nabídla... WTF... A když přijde domů, co udělá? Přečte si další řádek dopisu. Ne celý, ale jen blbej další řádek! Já pro to nemám slov... Když k tomu připočtu hrozně "hřejivé", až teplé smajly, až přílišnou stydlivost všech okolo, naprosto přehnanou sladkost, která do toho prostě nepatří (hlavní hrdinka zná Kakeruho 2 dny a už mu říká, že mu bude do konce života vařit?!?!), prostě... Jsem zvědav, jak se to vyvine. Dávám tomu tak 4-5 ep max... 2EP Prozatím 15% ()
,,Každý den je boj, nemohu si to odpustit. Bylo by lepší, kdybych byl mrtvej.“ Kakeru neměl zrovna jednoduchý život. Problémy v rodině, rozvod, smrt, výčitky, sebevražda... ale má přátelství. Tak silné, že v realu téměř ani neexistuje. Vážně moc jsem chtěl, aby se mi Orange líbilo, protože samotné jádro scénáře je fakt zajímavé. Seriál se nese v dosti melancholické náladě, plné ne zrovna radostných momentů. Aby se jen nedepkařilo, tak sleduje i nějakou tu romantickou linku a na pozadí toho všeho ještě jinou rovinu v paralelním světě. Cílem je zachránit Kakerua, což má za úkol jeho pět přátel, kteří dostanou dopis z budoucnosti. Od začátku je tedy seriál dosti předvídatelný, víc mi ovšem vadily jiné věci. Dramatické momenty, které by mě jindy zaručeně dostaly jsou zde poměřně špatně vygradované (Ač přiznávám, že závěrečná epizoda to trochu prolomila), často ještě zabité opravdu nehodící se hudbou. Ona romance působí trochu jako laciná výplň aby se něco dělo a chování postav je mnohdy poněkud infantilní a nepůsobí přirozeně. Dobrý nápad je tak ve výsledku trochu zabitý nedostatkem citu pro takové téma ze strany tvůrců. Škoda. ()
Já těch pět hvězdiček prostě dám. Protože mi po seriálu zbyly výhradně sladký pocity. A to i přesto, že Kakeru byl občas na facku a víc než občas byl na facku (nebo možná spíš facepalm) ten srdceryvný patos. Jenže. Já jim to prostě věřila. Všechno. A někdy během sledování druhé poloviny dílů jsem se přistihla, že si přeju, aby ten seriál nikdy neskončil a dokonce pokaždé sleduju i to příšerně dlouhý intro, protože vím, že se mi bude stýskat. Ve výsledku jsou totiž všechny ty postavy prostě hrozně milé a ráda bych znala jejich příběhy víc do hloubky, klidně i z jiných realit - například jsem si nějakou dobu myslela, že když dělá Kakeru takové tajnůstky ohledně toho, koho má rád, třeba je tím vyvoleným Suwa a tuhle nevšední romantiku z nějakého dalšího paralelního vesmíru bych si pustila hned. SPOILER. Jinak co se týče konce, doufala jsem, že Kakeru sice přežije, ale Naho si pak stejně uvědomí, že Suwa je ten real jackpot, prostě mi ta láska Naho a Kakerua nepřišla moc pevná a trvalá. To se sice nestalo, jenže krása dopisů, co cestují v čase je v tom, že taková paralelní linie vývoje událostí klidně existovat může, takže pro mě to tak v nějaké jiné realitě prostě dopadlo. KONEC SPOILERU. Jo a mimochodem, mě třeba to, že Naho čte dopis postupně, neotravovalo ani trochu. Takže tuhle výhradu, která se tady v komentářích často opakuje, moc nechápu. Přišlo mi to naopak celkem logické a víc než dopis mi to připomínalo deník, takže přečíst si ho do konce by podle mě nemělo moc význam. V úvodu se dověděla všechno potřebné a naprosto chápu, že přečíst si všechny ty regrets dopředu by pro ni bylo extrémně overwhelming. A navíc - tolik by se toho stejně nezměnilo, protože konkrétní události, které má napravit by si Naho stejně musela přečíst předtím než na ně má dojít, protože všechno by si skoro rok dopředu nezapamatovala. ()
Dlouhou dobu jsem odkládala shlédnutí tohoto anime, začala jsem někdy v půlce února a dokončila to až nyní. Asi bylo málo času, přestalo mě to po první polovině bavit, netuším. Nápad dobrý, provedení bylo však podprůměrné. Hlavní hrdinka brečela snad v každém dílu, až jsem měla chuť to ukončit ihned. Nakonec jsem to mučení vydržela a musím říct, že jsem zklamaná. Na jednu stranu jsem opravdu čekala, že se toho nápadu chopí zcela jinak. Ve výsledku jsem tedy jenom zklamaná. Soundtrack mě tentokrát nijak neoslovil, opening i ending jsem přeskakovala. Tak si tedy lámu hlavu, proč jsem jim tedy dala ty slabé 2*? Grafika taky nic moc... No už to měnit nebudu. Je to anime, které jsem shlédla a do týdne jistě zapomenu, o čem to bylo. ()
Zvláštny názov. Pokúsim sa písať bez spoilerov. Chápem, že 3* budú dominovať. Príliš vás to baviť nebude a logika trochu stagnuje. Ano, dostaneme list z budúcnosti, ale čítam raz za čas pár slov „pretože sa hlavná hrdinka bojí“, našťastie nie dosť, aby vyšilovala a berie takúto raritu celkom v pohode. Je to žánrovo dráma/romantický/sci-fi. A v tom je aj jeho sila. Orange je o silnom priateľstve a láske. Odporučil by som ho aj divákovi, ktorý anime nesleduje, pretože je jedno z mála, ktoré absolútne neobsahuje ich klišé a retardáciu. Nie. Plnohodnotná dráma v prakticky filmovom podaní, s naprosto fungujúco zasadeným občasným inteligentným humorom, ktorý pasuje k situácii a posúva dej ďalej. Niečo, čo nájdete v dobrých amerických drámach. Po rokou som Orange pozrel znovu, a bolo to na ešte vyššej úrovni, než som si pamätal. ()
Človek presne vie, aký typ seriálu pozerá, keď už aj obyčajný pozdrav je vykreslený ako tá najemotívnejšia scéna pod slnkom. Samé jemné pastelové farby, všetci sú strašne milí a dobrí, školské problémy nulové oproti neskutočnej tragédii, ktorá má nastať v budúcnosti, čo sa dozvedá hlavná hrdinka od svojho budúceho ja. Aby to diváka ešte viac dojalo, tak jej hlas znie, že sa každú sekundu rozplače. Ak niekoho bavia podobné tematiky, tak skôr nech sa obráti na Clannad alebo AnoHana, ktoré sú oveľa inteligentnejšie spracované. Drop 3/13 – 40 % ()
Velmi pěkně anime se zajímavým námětem. Ne, že by byl naprosto originální, ale i tak na mě působil svěžím dojmem. A jelikož jsem příznivcem romantických příběhů, tak mi tohle anime samozřejmě sedlo. Všechny postavy byly zajímavé a každá měla svou unikátní osobnost. Co se týče příběhu, tak já tam nějak moc problémů neshledal, ostatně odkdy se lidé vždy chovají naprosto logicky... Ale to je jen můj osobní názor :-) A konec nebyl naštěstí nějak zvlášť otevřený, takže za mě jedině spokojenost. - 95 % ()
Naho dostane dopis od svého o 10 let staršího já, které se jí snaží přesvědčit, aby změnila svůj vztah k novému spolužáku Kakeru a zbavila se výčitek, které ji i po tak dlouhé době trápí. Po "ověření pravosti" dopisu se do pomoci Kakeru ať už úmyslně nebo neúmyslně pouští celá pětice středoškolských kamarádů. Příběh má dost nepřesností, Naho čte dopis po jednotlivých dnech a nepřečte si ho až do konce, což je totální blbost (ale vzhledem k tomu, že se má něco dít ve všech 13 dílech se to dá pochopit), jakže se vlastně ona korespondence dostala do minulosti vlastně vůbec netuším, atp., atp., ale vlastně mi to ani nevadí, protože mě válcuje takové to příjemné "milo" tohohle příběhu. Kresba mi přišla zvláštní, ale postupně jsem si zvykla a vlastně se mi dost líbila (až na ty pánské nahé hrudníky při sportu, to mi fakt hlava nebere - nebo jsem jednoduše zmlsaná z Free!). Další z těch příběhů, kde jsem se nezamilovala do (sice sympatického) hlavního hrdiny, ale do toho chudáka, který si kvůli své lidskosti pošlape štěstí. Každý anime zrzoun v posledních pár dnech je pro mě jednoduše Suwa. Líbil se mi ending Mirai od Kobukuro. ()
Orange sa na prvý pohľad môže javiť ako "typické" anime zo stredoškolského prostredia. V mnohom tomuto zdaniu nezostáva nič dlžné, pretože väčšina (prakticky všetky) z trinástich epizód sa odohráva na strednej škole, pričom príbeh sa zameriava na päticu priateľov, ku ktorej sa pridá nový študent Kakeru Naruse. S jeho príchodom dostane pätica, navzájom o tom nevediac, listy z budúcnosti, v ktorých sa píše, aby zachránili Kakeruho pred smrťou. Dielo, vychádzajúce z pôvodnej manga predlohy, tak okrem prostredia strednej školy obsahuje aj prvky cestovania časom či paralelných svetov. Zároveň príbehu nechýba ani rovina lásky a dôležitosti vzájomného priateľstva. Papierovo tak anime vyzerá ako dokonalý "whole package", v skutočnosti to s ním však až také dokonalé nie je. V čom teda zlyháva? Paradoxne v tom, v čom aj najviac boduje - príbehom. Ten je na jednu stranu zaujímavý, nesúc v sebe napríklad divácky atraktívne koncepty paralelných svetov, na stranu druhú mu však dlho trvá, kým sa dostane k jadru, kým skutočnosti dostatočne ozrejmí (deje sa tak prakticky až v závere anime). Miestami je takisto zmätočný, keď sa roviny minulosti a súčasnosti pretínajú (je vôbec niečo, čo divák sleduje skutočná minulosť, o ktorej sa staršie postavy naprieč príbehom rozprávajú?), keďže divák ešte nepozná všetky potrebné skutočnosti v spojitosti s postavami, listami a tým, ako sa vôbec listy dostali späť do minulosti. Záver síce všetko toto ozrejmuje, ale nemá dostatočnú silu na to, aby diváka adekvátne uspokojil. Ani zďaleka síce nie je zlý, ale je to akýsi koniec bez konca. Hoci nutnosť veľkého finále si anime nevyžaduje (takýto "intímnejší" záver je určite lepší), predsa len sa príbeh končí akosi mdlo. Čo sa týka postáv, hlavná pätica, respektíve šestica baví. Nielenže ide o dobre napísané charaktery ako samostatné entity (snáď až na výnimku Takako, ktorá zostáva celý čas trochu v úzadí), ale zároveň medzi nimi výborne funguje vzájomná chémia. Zaujímavá je v spojitosti s niektorými postavami (Naho či Azusa) aj mierne nevšedná animácia. Animácia ako celok (postavy, prostredie atď.) je v poriadku. V prípade Orange má divák možno mierne výčitky, keď musí toto anime označiť iba ako priemerné. Nenudí, baví, dokáže chytiť za srdce. Kde je teda problém, aby nemohlo byť lepšie? V spomenutých aspektoch príbehu, ktoré ak by možno boli vyskladané inak, dokázali by pomôcť seriálu ako celku. ()
Koncept tohoto seriálu mi trochu připomněl Clannad: After Story, v němž máme ten pravý konec příběhu určit právě my na základě jakýchsi dvou paralelních světů s tím, že v jednom z nich vše dopadne snad tím nejkatastrofičtějším způsobem a my citlivky se sesypeme kvůli tragické smrti našich oblíbených postav, anebo v druhém případě, to dopadne dobře a my se pro změnu sesypeme z toho, že náš život je v porovnání s životem našich oblíbených postav nudný a bezvýznamný. Orange se z velké části zabývá polemizováním o tom, co a jak jsme před lety měli udělat, komu jsme se měli víc věnovat, že by pak všechno mohlo být úplně jinak a třeba bychom byli šťastnější. Prolínání minulosti a budoucnosti mě zde bavilo, vývoj charakterů postav je zde přirozený a srozumitelný. Sympatickou šestici hlavních postav jsem si velmi oblíbila. Za mě skvěle odvedená práce. ()
Po dlouhé době. Láska na první pohled. U anime nikdy nečtu děj. Jen se kouknu na obrázky a rozhodnu se, podívám-li se na to. Láska na první pohled. Nemyslela jsem, že se v mých očích může něco tak moc přiblížit Ao Haru Ride. Ne, tenhle komentář nenese žádnou úžasnou myšlenku. Jen moje pocity. A jsem fakt ráda, že jsem tohle mohla napsat. ()
Neviem zatiaľ aký postoj k tomu zaujať. Veľmi sa mi to páči, animácia je úžasná (openning tiež super) a k tomu aj príbeh je vcelku originálny. Je tam však háčik- a to je hlavná hrdinka. Sama o sebe môže byť roztomilá, ale jej "rozhodovania" človeku skutočne dokážu pohnúť žlčou, plus ten Kakeru je ďalší tragéd, tvorcom sa proste hlavné postavy absolútne nevydarili. ()
Námět super hrátky s časovými paradoxy a ovlivňováním budoucnosti, jen je třeba se povznést nad tím, jak to bylo provedené. Díky tomu jsem dal vyšší hodnocení, jinak by to šlo o hvězdu dolů. Ono právě s těmi dopisy je to takové celé nešťastné. A zcela logicky na to reagují ostatní tady v recenzích. Přitom to šlo provést třeba krátkými útržky třeba ve snech a podobně. Hlavní hrdinka mě taky trošku štvala, mohla mít povahu víc jak Azusa. Těch 70% to má zaslouženě. ()
Na rozdíl od většiny ostatních jsem většinou neměl problém s tím co je odradilo, i když v něčem se s nimi i tak shodnu. Začnu třeba faktem, že si hrdinka čte dopis postupně. Tím jsem se nenechal odradit, jistě může to působit nelogicky, ale je jasné, že to tam je takhle z čistě logických důvodů (protože "plot convenience"). Jde jim totiž o to, aby se příběh rozvíjel postupně, kdyby si to hrdinka přečetla naráz, tak by to asi příliš nefungovalo. Prostě to tak je kvůli rozvoji děje a i když to může působit divně, já se s tím dokázal smířit. "Plot convenience" je občas potřeba, protože kdyby se postavy chovali až moc logicky, tak by nemusel být žádný příběh. Podívejte se třeba na video "Jak měl skončit Pán prstenů" a pochopíte, že bez těchto lehce nelogických berliček by si zdejší hrdinové přečetli dopis celý, mysleli, že je to kravina a hodily ho do popelnice... Jistě, nic se nesmí přehánět, ale s tímhle tady prostě dokážu žít a jako pozitivní považuji i třeba to, jak v pozdějších fázích hrdinové řeší, jestli a jak přesně se vlastně tím dopisem řídit. Tohle je dobré a zajímavé uvažování autorů. Co se týká přehnané sladkosti, nablblých smajlů, stydlivost atd. tak ani to mi nevadí. Anime je cílené spíš na holky, takže se to snaží naplnit jejich jisté představy o romantice. Já jakožto nenáročný konzument roztomilosti a romantiky tou jednoduchostí a sladkostí nijak dotčen nejsem, vlastně se mi to občas i docela líbí. S čím ale problém mám a s čím se s některými kolegy ztotožňuji je kritika postav. Ústřední dvojice je mírně řečeno marná. Naho na mě působí naivně a místy i lehce přihlouple no a Kakeru? Nevím ale nějak si k našemu hlavnímu hrdinovi nedokážu vytvořit nějaký kladný vztah, spíš naopak, dost slušně mi pil krev. Ten chlapec je citlivý jak exotická květina a to, že je vlastně vše postavené na tom, jak mu neustále všichni pomáhají, snaží se z jeho introvertní skořápky něco vytáhnout a když už se zdá, že by to mohlo vyjít přijde další deprese a jsme zase tam kde jsme byli, mě neskutečně štvalo... Je hodně smutné, když u romantického anime nefandíte hlavním hrdinům, ale vaše sympatie získává ten třetí, v tomto případě Suwa. Ten je zde prostě největší borec, který si svým jednáním vysloužil všechny mé sympatie, protože to je prostě chlap jak má být a Kakeru na mě vedle něj působí jako "baba" (volím hodně jemné slovo, přestože by se hodilo jiné, mnohem ostřejší). Zkrátka jak se mám vcítit do dramatu, jehož hlavní myšlenkou je zachránit Kakerua, když se mi až příliš často dostává na mysl myšlenka, že si Kakeru vlastně ani žádnou záchranu nezaslouží. Původně jsem měl i problém s tím, že se anime zpočátku tím, že se mění minulost, prakticky nezabývá, ale finále mi tohle náležitě vynahradilo, takže úvah nad tím, co by mohlo být a proč se do něčeho takového pouštět, jsem dostal dost a nebyly vůbec špatné. Postavy si zkrátka ke konci kladly přesně ty otázky, co mě napadaly už po pár dílech. Pozdě, ale přece... Orange je co se týká konceptu a myšlenek rozhodně nadprůměr a věřím, že spoustu lidí zaujme, ale jak hodnotit něco co u vás selhává v těch hlavních aspektech? Romantické anime, kde mě štvou hlavní hrdinové a "záchrana vojína Ryana", který mě neskutečně štval u mě zkrátka ty 4* nakonec nedostane, protože i když myšlenek je tam spousta, tak negativních pocitů jsem měl během sledování také dost. U mě jen 6,3/10 () (méně) (více)