-
-
Filmovanie prebiehalo v Miloviciach a na vtedajšej Podkarpatskej Rusi.
(dyfur)
-
-
Natáčelo se i v Plzni.
(M.B)
-
-
Záměr připomenout hraným filmem jeden ze symbolů boje o naši národní svébytnost a státnost měl významnou oficiální podporu - zejména jako morální povzbuzení Československé armády. Premiéra filmu se měla konat 28. října 1938. V souvislosti s politickým vývojem se realizace protáhla a film se dostal do kin až v lednu 1939 ve značně okleštěné a pomnichovským poměrům přizpůsobené verzi. I tak byl diváky v těchto pohnutých dobách nadšeně přijímán.
(Zdroj: Česká televize)
V kinech
od:
Marek1991
Mnohým trocha vadí, že sú tu Rusi vykresľovaní v príliš obdivnom svetle, no v tej dobe to do veľkej miery tak aj myslím bolo. Slovanské krajiny mali k sebe blízko, Rusi prišli na pomoc Srbsku, postupne získavali územia v Halíči a tak sa niet čomu diviť. O Zborove som prvýkrát niečo zistil, keď som našiel doma odznak, kde boli roky 1917 a 1937, následne som ho stratil v Budapešti, no keď som zistil, že existuje k tejto udalosti aj film, tak už to moju zvedavosť potom, čo som sa dočítal na wikipédii, nemohlo zastaviť. Film je rozťahaný, nemal som ho v najlepšej kvalite, nie je nejak detailne popisujúci vtedajšie dianie, ale za to je to hrdinský film o oslobodzovaní spod útlaku. Na danú dobu úplne bežný film, s hereckými výkonmi, ktoré vyzerali, že protagonisti sa do svojich postáv ozaj vžili.(12.3.2016)
zdeny99
Pro mne veliké překvapení, že i v éře českých veseloher třicátých let minulého století byl natočen v Českoslovenku s tak odlišnou tématikou. Je to film na který se dá dívat i po 80 letech. Kromě toho, že se jedná o válečné drama, tak polovina filmu nám ukazuje, jak to vlastně bylo. Jsi součástí monarchie, tak bys měl jít do říšské armády. Jenže Češi se postavili za svůj národ a přidali se k legiím a po boku Ruska bojovali proti Říši. Kolikrát i Čech proti Čechovi jen v jiné uniformě. Už takhle to popsal Jan Galandauer ve své knize a zde všichni aktéři tohoto filmu jsou pamětníky první světové války. V závěru došlo i na válečnou vřavu. Jen u ní bylo škoda toho, že kolikrát nešlo poznat, kdo je na které straně. Byl to jen jeden velký randál bomb, granátů a pušek. A co více mě zamrzelo, tak ta poslední minuta, kdy raněný voják v československých legiích dává až moc najevo morální povzbuzení, které bylo symbolikou na vyvýjící se situaci konce 30. let v Evropě, především po Mnichovu 1938. [302. hodnocení, 19. komentář, 58%](28.1.2019)
Marthos
Záslužný pokus o morální mobilizaci českého národa. Bohužel, pozdě. Původní záměr volného pokračování s názvem Ubráníme se byl okamžitě smeten ze stolu a lednovou premiérou skončily veškeré snahy o zachování národní identity a samostatnosti. Za necelé tři měsíce napochodovala do Prahy hitlerovská vojska a sen o demokracii a svobodě navždy zhasl. Neslavně a s hořkostí na jazyku.(1.5.2010)
Renfield
Slavné okamžiky historie si je třeba připomínat, i proto je Zborov důležitý, i když jistě ne úplně dokonalý film. Škoda jen, že se nedočkal uvedení do kin v původní verzi, že následkem doby přišel zásah cenzorů... bez něj by to celé bylo jistě ještě zajímavější. Přesto toho zbylo mnoho, slušně napsané postavy, ukázka života v oné době a samozřejmě též jejich problémů a touhy po samostatnosti. Příběh je v úvodu spíše komorní, zabývá se především jednou rodinou a bratry v ní. Postupem času ale postavy přibývají a vše graduje na frontě, kde se dočkáme snad té nejsilnější scény filmu... otec a syn, každý na jiné straně, zajetí a soud. Další silnou je potom ta závěrečná, očekávaná bitva... skvostně natočeno, vůbec na dobu vzniku. U Zborova jsem si zavzpomínal i na mé oblíbené Povstalce, také proto mu odpustím těch několik podivných "náhod". 70%(16.7.2017)
Lobotommy
Jako proč né... Republika je v řiti a je potřeba něco, co aspoň trochu pomůže zcelení toho slavného československého národa. Jen mě u takových filmů mrzí, že se tam pořád hledá nějaký velký bratr, na kterého by se ta naše ubohá země mohla obrátit... Suverenita je vlastně podkopávaná už od základu... Stejně se na nás vždycky nakonec každej vysrál, tak nevím, co porád jako stát někomu lezem do prdele. Jestli nám to nestačilo nebo co...(23.5.2012)