• Marthos
    ***

    Vyhrocená politická situace v Československu, které stále častěji odolávalo brutálním útokům nacistického Německa, se vystupňovala na jaře 1938, kdy Hitler nekompromisně uskutečnil tzv. Anschluss Rakouska. Tehdy nebylo již pochyb, kdo bude jeho další obětí. V té době přistoupila společnost Nationalfilm k výrobě národně - vlasteneckého velkofilmu Zborov, připomínajícího výjimečné hrdinství českých legionářů na ruské frontě v závěru první světové války. Námět byl vypracován generálem, prozaikem a básníkem Rudolfem Medkem, který sám patřil mezi pamětníky zborovské bitvy a svým morálním kreditem podporoval celonárodní euforii v kritických dnech mnichovské zrady. Film byl nakonec plánován jako manifestační pocta k dvacátému výročí vzniku samostatného Československa, premiéra se měla uskutečnit 28. října 1938 a do akce byla zapojena armáda i ministr národní obrany, armádní generál Jan Syrový, který byl také účastníkem zborovské bitvy. Natáčení probíhalo v několika fázích, které byly postupně přerušovány a přepracovávány podle aktuálních událostí, časový harmonogram ztěžovaly i náročné exteriérové scény, odehrávající se poblíž města Chrust na Podkarpatské Rusi. Vinou těchto aspektů se celý projekt zdržel, čímž se odsunul jeho význam a svou roli pak sehrály i četné cenzurní zásahy. Pozoruhodná je ovšem realizační stránka filmu, kdy se natáčení zúčastnila asi stovka profesionálních herců i tisíce dobrovolníků z řad základní vojenské služby. Nejvíce na mne zapůsobil výkon Jiřího Plachého v emocionálně vypjaté roli otce, ztrácejícího na frontě jediného syna; klíčový konflikt se odehrává na postavách názorově vzdálených bratrů, hraných Ladislavem Boháčem a Vladimírem Šmeralem, smířených až v závěrečné minutě československého vítězství. Původní záměr volného pokračování s názvem Ubráníme se byl okamžitě smeten ze stolu a lednovou premiérou prakticky ukončeny veškeré snahy o zachování národní identity a samostatnosti. Za necelé tři měsíce napochodovala do Prahy hitlerovská vojska a sen o demokracii a svobodě navždy zhasl. Neslavně a s hořkostí na jazyku.(1.5.2010)

  • Pitryx
    *

    Už dopředu jsem tušil, že to nepoberu, a tak se i stalo. Omezím se tedy výhradně na film a nikoli historii. Sešla se skvělá herecká obsada, a to bylo asi tak vše. Žádné emoce, žádná silná scéna, spíše mne to kolébalo ke spánku. Bohaté výpravou, chudé myšlenkou. Prostě jen kus našich dějin, pravděpodobně komáry upravených. Podruhé netřeba. Dvacet z milosti. Zbytečně dlouhá stopáž.(14.11.2017)

  • Lobotommy
    ***

    Jako proč né... Republika je v řiti a je potřeba něco, co aspoň trochu pomůže zcelení toho slavného československého národa. Jen mě u takových filmů mrzí, že se tam pořád hledá nějaký velký bratr, na kterého by se ta naše ubohá země mohla obrátit... Suverenita je vlastně podkopávaná už od základu... Stejně se na nás vždycky nakonec každej vysrál, tak nevím, co porád jako stát někomu lezem do prdele. Jestli nám to nestačilo nebo co...(23.5.2012)

  • Renfield
    ****

    Slavné okamžiky historie si je třeba připomínat, i proto je Zborov důležitý, i když jistě ne úplně dokonalý film. Škoda jen, že se nedočkal uvedení do kin v původní verzi, že následkem doby přišel zásah cenzorů... bez něj by to celé bylo jistě ještě zajímavější. Přesto toho zbylo mnoho, slušně napsané postavy, ukázka života v oné době a samozřejmě též jejich problémů a touhy po samostatnosti. Příběh je v úvodu spíše komorní, zabývá se především jednou rodinou a bratry v ní. Postupem času ale postavy přibývají a vše graduje na frontě, kde se dočkáme snad té nejsilnější scény filmu... otec a syn, každý na jiné straně, zajetí a soud. Další silnou je potom ta závěrečná, očekávaná bitva... skvostně natočeno, vůbec na dobu vzniku. U Zborova jsem si zavzpomínal i na mé oblíbené Povstalce, také proto mu odpustím těch několik podivných "náhod". 70%(16.7.2017)

  • Marek1991
    ***

    Mnohým trocha vadí, že sú tu Rusi vykresľovaní v príliš obdivnom svetle, no v tej dobe to do veľkej miery tak aj myslím bolo. Slovanské krajiny mali k sebe blízko, Rusi prišli na pomoc Srbsku, postupne získavali územia v Halíči a tak sa niet čomu diviť. O Zborove som prvýkrát niečo zistil, keď som našiel doma odznak, kde boli roky 1917 a 1937, následne som ho stratil v Budapešti, no keď som zistil, že existuje k tejto udalosti aj film, tak už to moju zvedavosť potom, čo som sa dočítal na wikipédii, nemohlo zastaviť. Film je rozťahaný, nemal som ho v najlepšej kvalite, nie je nejak detailne popisujúci vtedajšie dianie, ale za to je to hrdinský film o oslobodzovaní spod útlaku. Na danú dobu úplne bežný film, s hereckými výkonmi, ktoré vyzerali, že protagonisti sa do svojich postáv ozaj vžili.(12.3.2016)

  • - Filmovanie prebiehalo v Miloviciach a na vtedajšej Podkarpatskej Rusi. (dyfur)

  • - Natáčelo se i v Plzni. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace