poster

Krásné dny v Aranjuez

  • Francie

    Les Beaux Jours d'Aranjuez

  • Německo

    Die schönen Tage von Aranjuez

  • Portugalsko

    Os belos dias de Aranjuez

  • anglický

    The Beautiful Days of Aranjuez

  • Slovensko

    Krásné dni v Aranjuez

Drama

Francie / Německo / Portugalsko, 2016, 97 min

Režie:

Wim Wenders

Scénář:

Wim Wenders, Peter Handke (scénář, divadelní hra)

Kamera:

Benoît Debie
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Akaforty
    *

    The Beautiful Days of Aranjuez is a brutal and merciless test of patience. Driven by completely random, shallow and pretentious attempt at a philosophical dialogue, this film absolutely knows what it's going for - it is meant to torture the spectator. Perhaps the film invokes the desperate feelings of its writer character, it just fails to keep your attention and it takes pride in doing so, boasting about it and rubbing it in your face. "No action, only dialogue!" I get it, dialogue-driven films that resemble plays can be brilliant. The Before trilogy, or Carnage are perfect examples of it being done right. If you are aiming to ignore action and focus on dialogue, the dialogue better be amazing and engaging. Here it is not. The fact that this was shot in 3D is even more mind-boggling. What led to this decision? Was it a streak of 3D movies by Benoit? A '3D' factor in a dialogue-driven film is concerning straight away as it tries to engage the film-goers by a different means where it fails to in traditional ones. But at the same time, it could also help to elevate it to a different level if done right. Here it is just left completely untapped and is only an additional burden. Interestingly, the third act and the final few minutes are particularly interesting and engaging, unfortunately it only leads to nothing at all.(27.9.2016)

  • Vitex
    *****

    Chápu, čemu se lidi v sále smáli. Taky mi tam přišlo pár míst pitomých a ta ženská mě často iritovala (což nemusí nebýt záměr). Nepotřeboval bych asi ani žádnou muziku, ani Cavea. A divadlo přenášené do filmu prostě nefunguje dobře skoro nikdy. Ale všechny slabší místa mnohonásobně převyšuje myšlenkový potenciál díla a jeho celková odvaha, ta otevřenost a vážnost. Tomu filmu, tedy jeho tvůrcům, o něco jde - jaká příjemná změna oproti většině dnešních filmů! Je to výpověď mužů jedné generace, kteří zažili cosi v 60. letech na Západě a to, co přicházelo dál, a teď o tom všem z odstupu přemýšlejí, pro mě velmi zajímavě. No a je tam konečně těch pár momentů, které jsou opravdu kinematograficky i samy o sobě nádherné (např. kolem dialogu o jamkách v písku). Ten film pro mě má velkou cenu už jen pro jednu nenápadnou větu, která tam zazní - "Krása je krásou, jen když je otevřená a otevírající." Ale je v něm mnohem víc. Film určený k přemýšlení.(20.10.2016)

  • kaliakra
    **

    Už Every Thing Will Be Fine bola sračka a vlani v Benátkach právom zapadla. Tentoraz si Wenders pre istotu nevybral naivnú melodrámu, ale filozofujúcu konverzačku s predstaviteľmi extrémne nesympatického vzhľadu. Tárajú o nesmrteľnosti chrústa, kamera sa bezradne motá okolo nich, v pozadí strihá stromy Handke, pod stolom sa znudene povaľuje rovnako nesympatický pes a na piano k tomu hrá ešte nesympatickejší Cave. Masochistom, ktorí v kine potrebujú trpieť, aby nadobudli pocit, že sledovali Umenie a že mu rozumejú, se to bude líbit.(30.10.2016)

  • Ephemeris
    ***

    Ja osobne mám minimalizmus rada a v poslednom období sa držím hesla „menej je viac“. A to vo všetkom. Wim Wenders je režisérom mnohých tvárí. Niekedy sa snaží zachytiť a zvečniť úplne konkrétny okamih (Lisbon Story, Palermo Shooting, Alice in the Cities), tentoraz zase zvečňuje bezčasovosť. Na to je altánok v teplom letnom vánku ako stvorený. Muž, žena, medzi nimi záhradný stolček. Rekapitulujú sa tu osudové okamihy, no čakala som aj tak niečo hlbšie. To neprišlo, keďže to pokašlal už autor predlohy Handke. Má to niečo evokovať, ale ako celok mi to nakoniec evokuje slávnu „kocku v sklze“ z reklamy na McDonald. Z nej sa človek nenaje.(18.5.2017)

  • JancakV
    odpad!

    Sorry jako, ale ty "duchaplné" plky se nedaly poslouchat ani jako kulisa při práci. – Je nádherné jak se zobrazují písmenka při psaní tohoto komentáře, pod tichým klapáním kláves bílé klávesnice v nočním tichu panelákového bytu. Každé písmenko je jako symbol zcela zbytečné činnosti pronášení myšlenek, které plynou pravděpodobně aby bylo cosi řečeno a přitom se ozývaly jen zmatené bláboly plynoucí z nesoustředěné mysli, aby pak člověk ve své hlubokomyslnosti dospěl k závěru, že je zcela úplný kretén plácající si játra místo toho aby se šel vyspat. – Jediným kladem byl Nick Cave, to ale ani na jednu hvězdu nestačí.(28.3.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace