Recenze (2)
Barbora a jej Generace je...no v tomto prípade je to akosi bez ,,legrace,, dámy a páni. ()
Barbora Poláková se dozvěděla, že existuje něco jako angažovaná poezie. A pak jí asi taky někdo řekl, že kdysi vznikaly protest songy, které táhly stovky tisíc lidí. A taky možná někde narazila na nějaký článeček (nebo Jaroslava Duška) o tom, že dnešní doba je docela nic moc ve vztahu ke kytičkám, nebi a předešlým generacím. No a tak se rozhodla, že taky udělá protest song a taky v něm budou velká slova o tom, jak je to dneska na hovno a že jsme všichni jen tupani s mobilama v ruce a bůhví co ještě. Jenže: paní Poláková vydělává těžký love na tom, proti čemu v této písni brojí. A chce vydělávat víc. A chce mít takové to hloupoučké publikum a posluchače, kteří nepoznají, že hudba Barbory Polákové je shit, ale poznají přece, jak je ta Barunka rozumná, že nám svými písněmi říká, že jsme "křehký děti deprese" a že "už nepíšeme s tužkou v ruce" a že žijeme "ve století zrychlenosti". Hanebná, odporná a zločinná agitka na "intelektuální nafrněnou". ()