poster

Národ sobě aneb České moře v 18 přílivech (TV film)

Dokumentární

Česko, 2003, 89 min

  • Prubner
    **

    Totální ulítlá bláznivina, která mě - světe div se - místy i bavila. Kdo chce, může v tom hledat logiku, ale myslím, že tu žádná není. Jde jen o to nechat se unášet na vlně dadaistických bláznivých nápadů a čekat, jakou blbost tvůrci v dalším okamžiku vymyslí. Zaujme Jaroslav Dušek, netypický Luděk Sobota, nahá tanečnice Kristýna Lhotáková, Lukáš Pollert nebo debutující Jana Janěková mladší. Líbila se mi i hudba Petra Marka.(15.12.2017)

  • honajz2
    **

    Zajímalo by mě, které televize tohle odvysílala a v kolik, protože tohle není ten film, co by se odvysílal na ČT1 v neděli večer, tohle je totiž jakýsi experiment. Já bych to dokumentem ani moc nenazval. Prostě tady máme 18 přílivů (situací) a čím více těch příběhů je, tak se to do sebe prolíná. Pokud v tom chcete hledat děj (poradím: není tam), tak je mi vás líto, protože z toho budete zmatení víc, jak z filmu od Lynche. Ale co vůbec na film říkám já? Já mám dojem, že se někdo chtěl pokusit o jakýsi art a snaží se do toho dát nějaké myšlenky, ale ve finále je to k ničemu. Co se týče z těch 18 "povídek", zajímavé byly snad jenom 4, zbytek byl velká nuda, většinou složená z podivných dialogů. Ano, máme tu zajímavý příběh s živou knihou (Jaroslav Dušek), máme tu absurdní šílenost s Charliem Chaplinem a Adolfem Hitlerem, co Unesou všechno, ale to bude asi vše, na co si z toho tak za dva měsíce vzpomenu. Jako celek je to nekoukatelné a neskutečně nudné a nezajímavé. 2*(23.6.2018)

  • ilias
    ****

    Roztomilé slovní hry někde (to je tam mnohokrát) a zajímavá hra s posunem významu slov někde jinde (studenti, co nešli do kina). Některé přílivy mě moc nebavily (agentura "Uneseme všechno"), jiné to vytáhly o dost výš a díky nim z toho mám radost (super byl ten poslední, hodně povedenej i ten s kapelou, co hledá jméno, pak se mi zdál fajn ten s holkou, co neodpovídala na otázky sociálního vědce).(6.5.2019)

  • Lhurgoyf
    *

    Film s naprosto nulovým scenárom a zmyslom. Je to film poviedkový, proti čomu nie som v tom prípade, pokiaľ by aspoň JEDNA z poviedok mala nejakú pointu, dávala zmysel. Aspoň maličký. Určitú zábavu môžeme vypozorovať z "reality" poviedok, kedy kamera sleduje hercov a tí na ulici naživo komunikujú s naprosto nechápajúcimi ľuďmi. Do tohoto súdka patrí napríklad úsek, keď divadelná herečka nazýva okoloidúcich vlnami v mori a tí sú z toho totálne na vetvy. Alebo úsek, keď sa z naprosto nepochopiteľného dôvodujedna herečka vyzlečie a začne behať úplne nahá po Národní tříde. V tom môžeme pociťovať určitú zvrhlú zábavu. Keď sa ale dostane na tie chaotickejšie scény, tak to sa už nedá vydržať. Jeden príklad za všetky: Dvojníci Charlieho Chaplina a Adolfa Hitlera pracujú v národnej únosovej organizácii a popri tom odmontovávajú z budov značky ulíc. Títo dvojníci unesú v kabriolete malé dievčatko. Po krátkej absurdnej konverzácií prídu k určitému obchodu. Tu zastavia, Charlie vrazí do slepca pred obchodom a po krátkom krepčení mu vymení jeho slepeckú palicu za svoju výchádzkovú palicu. Zaklopú na dvere a s heslom "Uneseme všechno!" sa dostávajú dovnútra. A čo ďalej? Nič, to je všetko. Celá poviedka. Finito. Čo to sakra malo znamenať, vysvetlí mi to niekto?!?(2.8.2004)

  • asLoeReed
    ****

    Struktura přelívajících se vln, scény prosakující jedna do druhé, nápaditost, skvělé rozpohybování kamery. Národní třída - živoucí organismus, v němž se prolíná obyčejná realita s umělou inscenovaností, velké dějiny se všednodenností, kde se setkávají běžní občané s těmi, co na sebe berou určitou masku, jedni si hrají na druhé, druzí jsou někým jiným než normálně, kde okamžik je jednou přehlcený vjemy, jindy vyprázdněnou možností.(20.2.2011)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace