Reklama

Reklama

Obsahy(1)

30. léta: Příběh jedné bezohledné kariéry. Dvacetiletý Karel je vyhozen z baťovy školy práce a nezbývá mu než se za každou cenu prosadit v nakladatelských podnicích strýce Kubáta. Velmi razantní úprava předlohy zásadně pozměnila celý příběh, který je zasazen i do zcela jiných historických souvislostí. Vznikl schematický a vlažně propagandistický plakát. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (11)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení románu "Černé světlo" Václava Řezáče, jehož některé motivy tento film zpracoval. Nejedná se však o klasickou filmovou adaptaci literárního díla - z původní předlohy zde nezůstal kámen na kameni a nesmírně bych se zdráhal tenhle film s příšerným názvem označit jako adaptaci Řezáčova vynikajícího textu (který osobně řadím k tomu nejlepšímu na poli české psychologické prózy). Většina románových postav byla vypuštěna či přejmenována, zmizel retrospektivní vyprávěcí přístup v ich-formě, chybí vzpomínky z dětství i vypravěčovy introspektivní úvahy, děj byl přenesen do jiného kontextu a zcela pozměněn byl i samotný závěr. Zůstal snad jen motiv zla v povaze hlavní postavy, která žije v domě svého strýce a usiluje o ruku jeho dcery kvůli strýcovu majetku. Odhlédnu-li od své nespokojenosti s tím, jak film naložil se svou literární předlohou, pořád mi tu zůstává jen jeden zapomenutý, zbytečný, dobově poznamenaný a strašlivě nudný film, který je slepencem nesourodých scén a otravných hudebních čísel. Současně je to film, který není schopen vyprávět příběh či lépe vysvětlit motivaci postav, a můj celkový dojem z něj je prachbídný. Ztráta času tohle vidět, pokud byste na to někde náhodou narazili. Podobné filmy by snad i bylo lepší někam schovat do archivu a neprobouzet je už nikdy k životu reprízováním v televizi, nemohu si pomoci. ()

Mulosz odpad!

všechny recenze uživatele

Neuveritelna a nekoukatelna curacina jednoho z nejvetsich soudruhu vsech soudruhu, maestro Balika. Kdyby to byla alespon vetsi ideologicka rez, dobre bych se bavil, takto jsem kazdou chvili penil a rval nudou. Zasadni skryte poselstvi filmu, ze kapitalismus a podnikani znamena bezohlednost a dusledne uplatnovani systemu jen "ja na brachu, bracha na me", bylo samo o sobe malo s ohledem na to, co dalsiho jsem musel vytrpet. Do toho ta priserna diegeticka muzika. A to v roce uvedeni jeste nemohl divak tusit, ze nejvetsi Balikova pumelice (Atomova katedrala) ho teprve ceka. Balik uz v roce 1996 zakalil, pokud by se tak nestalo, asi bych ho vyhledal a osobne se ho na par veci zeptal. I kdybych si ho mel nechat najit pres Postu pro tebe. Takovy pribeh shledani by tento porad v cele sve historii nemel. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Od vetsiny uzivatelu si myslim, ze se nejedna o spatny film. Nechapu ty, kteri vsechny socialisticke filmy, ktere se oprou o kapitalismus davaji automaticky odpad. Vladislav Benes me sice jako herec nikdy nepresvedcil, jeho pribeh v tomto filmu me ale zaujal, stejne jako sledovani jeho promeny, kdy prichazi o sve idealy, vcetne Bati. Zajimava je i postava jeho kamarada, skladatele Munzara. Velmi povedene dobove kostymy a interiery. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Vladislav Beneš jako postava první republiky, která se všemožně snaží vyšplhat nahoru i v době krize. Krizová není pouze doba, ale také celé pojetí filmu o hudbě, přátelství a zlomyslné hrabivosti. ()

waits 

všechny recenze uživatele

Dobre to Balik natocil. Lidem, co zili ve svobode a v blahobytu v roce 1980, bylo treba pripomenout, ze kdysi se zilo hrozne. V dobe, kdy Bata vykoristoval delniky, fizloval je a vyhazoval z prace za to, ze se ocitli omylem na schuzi, kde se chvalil Sovetsky svaz. V te dobe se take pokousi o stesti mladik, ktery touzi stat se podnikatelem, drsny kapitalismus se s nim ovsem nemazli. V onom systemu, kde kazdy kazdemu vlkem, se i kamaradi v ringu porvou do krve, protoze dulezite je jit si tvrde za svym. Mladik obhajuje sveho sefa Batu, i kdyz ho vyrazil, a zcela prirozene tudiz obhajuje Musoliniho a Hitlera,ze. Batovy poucky ho vedou dal v jeho sobeckem zivote a zpusobi i osobni tragedii nevinneho cloveka. Takovy je holt kapitalismus..Ale nedejte se zmylit, nejde o agitku zabavnou, nybrz nesmirne nudnou. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Další společensko-dělnický snímek z řad obdobných počinů kladoucí otázky o morálce takzvaných dělnických kádrů, se zaměřením především na mládež. Starší obdobný snímek je třeba ´Svět otevřený náhodám´ (1971) „Co chceme, můžeme“ je jedno z několika hesel, která jsou zde k vidění. Socialistická mládež zkrátka měla zelenou, a tak byla potřeba je správně nasměrovat. I když se začala psát 80. léta, protibaťovská nátura stále neutuchala. A právě tímto se především snímek jeví jako protitah pověsti Baťovy školy práce. Cílenou propagandou se poukazuje na idealismus, kterak *batismus* křiví humanistickou povahu československé mládeže a vrhá ji na temnou dráhu kariérismu, tvrdosti a udavačství. Scénář byl sice sepsán na základě románu Václava Řezáče „Černé světlo“, ale to skutečně jen hodně namátkově. Příběh musel obsahovat veškeré stranické požadavky, jinak by přes schvalovací komisí i neprošel. Tempo vyprávění je spíše takové pozvolné a místy až nudící, zato navodit atmosféru první republiky se docela, v uvozovkách, podařilo. Skutečně v uvozovkách, neboť mnoho nepatřičného se přesto najde. Pohled na svět očima mladé generace, a to jak v oblasti řešení různých problematik, tak i zábavou, což znamená především dobovou hudbou, už je jen ideově řízené dle představ dohlížejících orgánů, aby to především mladé diváky oslovilo. Nic naplat, jako celek se jeví schématicky a skutečně především jasně propagandisticky, což se i ve své době, chtě nechtě, minulo svého účinku. Snímek dávno pozapomenutý a lze už je diskutovat, jestli je to dobře nebo ne. Ono na druhou stranu tam jsou určitě věci mající co do činění i se současností, ale to už je zase jiná idea. ()

Rodin 

všechny recenze uživatele

Balíkovi měl někdo po Milencích v roce jedna zakázat režijní práci. Tohle byla vyslovená krávovina. ()

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Dialogy a písničky. Pro mne nejhorší kombinace, navíc mi tento hudební žánr leze na nervy. Herci také nic moc, takže jsem se nudil a nadával sám sobě, že na to koukám. Ale kvůli panu Kostelkovi… ()

baxz 

všechny recenze uživatele

Nevěrohodně vykonstruovaný příběh, který je navíc nudně natočen a k tomu všemu se špatným a nepřesvědčivým V.Benešem v hlavní roli. 1* za I.Janžurovou. ()

Peabody odpad!

všechny recenze uživatele

To Rodin - Balík spíš aktivně pomáhal tomu, aby práci zakazovali jiným :-(. Jinak je to typická dobová sračka, která, jak Tom Waits správně poznamenal, nemá ani půvab blbosti, jenom prostě otravuje. Top je pro Balíka typické, on nebyl špatný režisér jako Trapl nebo jiní, kteří jsou tak neschopní, že vytvoří nechtěně zábavné kousky. Technicky uměl. Ale jeho filmy jsou příšerně studené, což musí být nějaká osobnostní projekce (osobně jsem se s ním jenom jednou hádal o tom, že mládež žije jinak než on točí, což mi vyvracel slovy, že jeho syn je také takový. No nevím). Ppkud jde o jeho nejlepší film, zde citované Milence v roce jedna, tady se ta studenost organicky spojila s frigiditou hlavní hrdinky, kterou vyvolaly válečné zážitky. Jestli to u Balíka vzniklo obdobně, to je spíše pro psychoanalytiky. Rozdíl je také v tom, že Marta Vančurová je vynikající herečka a byla taková už za mlada, kdežto Vlastimil Beneš nikoli a to ani za mlada. ()

Reklama

Reklama