V 50. letech 20. století je v zábavním parku na Coney Islandu velmi rušno. Ginny (
Kate Winslet) je nešťastná bývalá herečka, která nyní pracuje jako servírka. Její manžel Humpty (
Jim Belushi) se rád napije, pak bývá hrubý a před manželkou často dává přednost rybaření. Nedávno se k nim nastěhovala Humptyho dcera z prvního manžel-ství, Carolina (
Juno Temple), která má sice s otcem problematický vztah, ale zároveň se potřebuje ukrýt před gangstery i FBI. Když Ginny potká na pláži pohledného mladého plavčíka Mickeyho (
Justin Timberlake), velmi rychle podlehne jeho kouzlu a zamiluje se. V jejich milostné romanci nachází záchranu od všech chyb a zklamání z vlastního života. Stejně tak přítomnost znovunalezené dcery Caroliny má blahodárný vliv na Humptyho chování a on znovu zažívá radost. Ale Ginniny a Humptyho opojné naděje na lepší život se začínají hroutit, když se Carolina poprvé setká s Mickeym...
(Bioscop)
novoten
Snad od páté minuty jsem se nemohl zbavit pocitu, že mělo jít o divadelní hru. To s sebou nese jak ještě větší důraz na dialogy, než je obvyklé, tak i trochu odlišné herecké nálady. Nejlépe si s takovou kombinací poradil Timberlake, který umí jak bezelstně švitořit, tak dávat důraz na dramatickou stránku věci, zatímco Kate je něčím podobným až téměř do samého závěru trochu brzděna. Jim Belushi je pak ztracen úplně a jeho humpolácké vyřvávání občas nepěkně zarazí. Pořád je to ovšem Woody, u kterého jsou herci většinou jen nástrojem nosné myšlenky a ta ani tentokrát nepokulhává. Retro nálada i přes malý prostor funguje perfektně a jak úsměvně vyhrocené, tak smutně upřímné chvilky plní svou úlohu na jedničku. Snad jen kdyby nebylo tak patrné, že jde jen o scenáristickou jednoaktovku, odcházel bych z kina povznesený ještě víc.(12.1.2018)
Miseet
Po herecké stránce si myslím, že to bylo zvládnuté dobře. Nicméně příběh nebyl nic moc a v mnoha momentech mě to i začínalo nudit, jak se tam řeší furt jedno a to samé dokola. Postavy velmi často vedly ničím zajímavé dialogy, které nikdy nikam nevedly, a to mi trošku vadilo. Jinak atmosféra 50. let tam určitě byla a byla povedená, i velice milé, vybarvené prostředí, jenže to nestačí..(18.5.2018)
Lucjen
Môj názor na Woodyho prešiel mnohými fázami - voľakedy bolo pre mňa jeho meno jasným znamením film nepozerať, po Jazmíniných slzách som sa zamilovala do jeho dialógov a silných ústredných postáv a na každý jeho ďalší výtvor som nesmierne zvedavá... ale od Café Society sa môj vzťah k nemu dostáva na bod mrazu. Wonder Wheel nie je stratou času, to zas nie, ale ak sa rozhodnete príbeh na Coney Islande vynechať, o nič neprídete. Herecké obsadenie je viac než príjemné; Winsletka ako hysterická dáma na prahu štyridsiatky exceluje - ale Allen voľakedy vedel ponúknuť oveľa viac ako jednu skvelú postavu. Tu nenájdete jeho sarkastické chytré dialógy, ani nejakú ohromnú pointu na záver. Woody sa na staré kolená necháva unášať na samotnom plynutí deja a rozprávkovosti. Je to pekné, milé a oddychové, ale filmy tohto pána režiséra vyhľadávam kvôli niečomu inému.(27.2.2018)
Kaka
Přespříliš divadelní estráda v prďácké atmosféře New Yorku padesátých let za podpory hřejivých hudebních vypalovaček té doby, stejně jako legendárního Coney Islandu - vděčné to filmové kulisy pro bezpočet filmařů. Obsahově je to pořád na jedno brdo. Uječený příběh obyčejných lidí a jejich obyčejnýh životů plných střípků štěstí a zklamání. Winslet občas lehce kopčí Cate Blanchett a vcelku se jí to daří. Timberlake je opět charizmatem těžce na výši. Žádné (r)evoluční novinky se však nedočkáme.(4.3.2018)
Cimr
Navzdory recenzím mi poslední počin Woodyho Allena připadá přinejmenším pozoruhodný. Jakmile se objevil první záběr - jazzem podkreslené pestrobarevné "kolo zázraků" - měl jsem strach, že dám všeobecnému zklamání z Allenovy pozdní tvorby za pravdu. Bál jsem se další trochu kýčovité, hřejivě romantické komedie ve stylu Kouzla měsíčního svitu. Ten Woody už se ani nesnaží zakrývat, že se jen vykrádá, říkal jsem si - jazz, nostalgie, monology do kamery, gangsteři... Dokonce je tu hašteřivá rodina, co bydlí v rachotu zábavního parku, úplně jako z Annie Hall! Jen ten neurotický Žid v hlavní roli, řešící osobní krizi a neustále zobající prášky na bolení hlavy, tentokrát není muž, ale žena. Jenomže zhruba v půlce vám dojde, že to tak úplně hladce plynoucí retro komedie nebude. Atmosféra začíná houstnout, vtipné hlášky stále nikde, vynikající Kate Winslet se propadá hlouběji a hlouběji ke dnu a film v těch romantických kýčovitých kulisách nabídne temnější podtóny, které dají vzpomenout na Woodyho mistrovská díla, jako jsou Zločiny a poklesky či Match Point. Vše se na konci také chytře spojí právě s monology začínajícího dramatika Mickeyho, který by chtěl psát o tragédiích běžného života, podobně jako Eugene O´Neill... Tenhle film zkrátka má hlavu a patu a je - hlavně díky dobře napsaným postavám - příjemně nejednoznačný. Nadšený jsem z něj neodcházel, zklamaný ale také ne.(14.1.2018)