Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vědecko-fantastický snímek Jaroslava Balíka podle scénáře Josefa Nesvadby vypráví příběh z futuristické Prahy 20. let minulého století. Na výstavě Futurum představuje hosteska Věra, dcera významného továrníka, řadu nových mechanických robotů do domácnosti, kteří by efektivně dokázali zastat lidskou práci. Vynálezce Petr pozve půvabnou Věru k sobě do laboratoře, kde ji seznámí s o něco odvážnější myšlenkou – tvorbou „golemů“, dokonalých lidských dvojníků. Jeho pokusy byly zatím neúspěšné, to se však změní ve chvíli, kdy se Věra k jeho stroji přiblíží a mimoděk přivede na svět svou dvojnici, prvního golema, nebo spíše golemku. Věřina identická kopie je zprvu velmi pracovitá, silná a poslušná, ale brzy se u ní projeví nekontrolovatelná touha po bohatství… (Česká televize)

(více)

Recenze (40)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

(3x) Slečna Golem s každou reprízou zraje jak víno. Aneb co víc si přát, když tu máme dvakrát Janu Brejchovou v jejím nejatraktivnějším věku a vědeckotechnický pokrok 20. let? Skvělé dialogy, jemný humor, příjemné kostýmy (ačkoli se míchá moda dvacátek a sedmdesátek skutečně podivně) a víru v budoucnost. "Nedělej slzy." - "To nám neprospívá." - "Bolely by nás nohy." ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Praha, 20. léta: Vědec Jan Tříska vynalezl klonování a průvodkyně po expozici mechanických robotů Jana Brejchová přijde jako slepá k houslím ke své dvojnici. Brejchová č.1 je romantická idealistka, toho času na útěku od svého zazobaného tatínka, Brejchová č. 2 je strojově racionální bytost, připravená jednat v zájmu svého předobrazu i proti jeho vůli. Zní to jako příležitost k rozehrání skvělé fantastické komedie, i jméno Josefa Nesvadby jako autora námětu se zdá být zárukou. Ale... Jana Brejchová není Iva Janžurová, nepodařilo se jí své dvě role dost zajímavě odlišit a při nevyhnutelných záměnách je děj poněkud nepřehledný. Nemusím dodávat, že tradičně nešikovná režie Jaroslava Balíka problém ještě prohloubila. Podobně jako jeho starší adaptace Nesvadby, Tarzanova smrt, hemží se i Slečna Golem spoustou nepotřebných postav, a stejně jako ve starším filmu se nedaří najít optimální kompromis mezi rozvláčně upovídanými a chaoticky akčními scénami. Že se na film přesto dá dívat, je zkrátka zásluha neobvyklosti námětu, přítomnosti herců, které člověk rád vidí, vizuálního futuretrostylu, ale bohužel ne způsobu vyprávění nebo snad vyvolaného zájmu o osudy hlavních postav. Při vší skepsi jsem čekal víc. 40% ()

Reklama

Historik 

všechny recenze uživatele

Podle mne velmi zábavný ( v tom dobrém slova smyslu) film. Rozhodně ale ne komedie. Je to film se skvělým námětem, dobrými dialogy, dobrým obsazením, ale možná trochu nevěrohodným zpracováním v momentě, kdy se golemka ze stvoření, které se v lidském světě tak úplně ve všem neorientuje, najednou s přehledem mění v cílevědomou bestii. Tady se mi zdá, že se to nepovedlo úplně vybalancovat a možná to může někomu i ztížit orientaci v tom smyslu, že nebude vždy vědět, "která je která". Ale dá se to přežít. ()

Aelita 

všechny recenze uživatele

"Ovečka Dolly byla zlá a brzy zemřela". (https://cs.wikipedia.org/wiki/Dolly_(ovce))____ Člověk není Bůh. Člověk je opice, která se po Přírodě pouze opičí. Co z toho může vzejít, se člověk mohl přesvědčit již mnohokrát. A není pravda, že se nelze zastavit, protože se lidstvo podřizuje přírodním zákonům strukturování narůstající entropie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ilja_Prigogine). Protože Příroda vybavila člověka sice nedokonalým, nicméně něčeho přece schopným mozkem, který je zapotřebí využívat tím víc a častěji, čím je rychlejší vývoj a neznámější a nebezpečnější možné důsledky lidské tvořivé činnosti. Krátce řečeno ne každý vynález je nutné zavádět do života. ____ Film, jenž je založen na klasické záměně identických hrdinů a je ve velké míře módní přehlídkou, bude zajímavý až někdy v roce X, kdy se naplní to, před čím varuje. Navíc připomene slavný "bruselský styl" (http://cs.wikipedia.org/wiki/Bruselsk%C3%BD_styl ______ http://bydleni.idnes.cz/podivejte-se-jak-jsme-zili-za-socialismu-v-60-letech-fsy-/panelakovy-byt.aspx?c=A080620_152848_dum_stavime_web). ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Budoucnost patří technice, ale nemělo by se to samozřejmě přehánět. V dnešní době působí tenhle film více než úsměvně. Ale, že bych se u něho řezala smíchy, tak to se nestalo. Námět je bez pochyby skvělý, to nepopírám, ale určitě by se z něho dalo vytěžit mnohem víc. Souhlasím, že kdyby to vzal do rukou Macourek s Vorlíčkem, tak by to zajisté dopadlo celé úplně jinak. Tříska s Brejchovou se k sobě hodili naprosto přesně. Nedivím se, že Brejchová byla brána jako sexsymbol. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

  • Vynálezce Petr (Jan Tříska) má svou laboratoř v bývalé továrně na celulózu a papír u železniční stanice Neštědice-Povrly. Továrna byla postavená v roce 1881 a provozována pod názvem BEAS. Objekt je památkově chráněn. (sator)
  • Divadelní představení ve filmu je „R.U.R.“ Jedná se o divadelní hru Karla Čapka, utopistické drama vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi. Zde se také poprvé objevilo slovo robot, které postupně od autora převzal celý svět. Vzniklo ze slova robota, jež je synonymem nevolnictví. (sator)

Reklama

Reklama