The Other Hell
Guardian of Hell
Obsahy(1)
V jistém klášteře dochází k podivným, nevysvětlitelným událostem, které občas vedou z úmrtí některé z místních jeptišek či personálu. Mladý kněz začíná na vlastní pěst pátrat po původu těchto záhad s přesvědčením, že se dají logicky vysvětlit. Netuší však, jakému nebezpečí se tímto konáním vystavuje... (Flipnic)
Recenze (9)
Tak trošku podceňovaný klenot. Prostredie kláštora je perfektné a okamžite zimomriavkové, Bruno čaruje s atmosférou(búrka, mníška "bez tváre", visiace bábiky...), nájde sa aj nejaké to gore, aj keď ho nie je veľa, je pomerne "disturbing" a dobre použité. Vo filme sa stále niečo deje, jedinú výhradu mám k tomu, že niektoré scény na seba tak zvláštne, alebo vôbec nenaväzujú. Beriem sureálnosť a tým pádom väčšiu desivosť a Brunovi sa to tu pomerne darí, ale taká Suspiria to zvládla predsa len elegantnejšie. Film odporúčam pozerať v noci, je veľmi tmavý, cez deň by ste mohli mať problémy rozoznať veľa záberov. Okrem toho stúpne creepy faktor. Niejtoré scény sú trošičku cheesy, ale netýka sa to scén hororových, tie sú na veľmi slušnej úrovni. A príbeh a rozuzlenie je celkom fajn. Toto je to pravé, early 80s provokatívne Taliansko. ()
Mattei natočil v té záplavě sraček sem tam kvalitní filmek. A The other hell je jedním z nich. Mattei opustil od přemrštěného násilí, porno scén a vybudoval solidní atmosféru které je hodně dobře natočené. Jediné co film sráží na kokena jsou některé roztahané scény a herci kteří byly neuvěřitelně špatní. Ale jinak palec nahoře protože jsem čekal svoje peklo a nedostal jsem takže Other hell můžu doporučit. ()
Tohle je čtvrtej film, kterej od Matteieho vidím (dva jeho nazisploitation, Porno Holocaust a teď tohle) a jsem překvapen. Ne hodně, ale jsem. Upřímně lekačky většinou fakt dobrý, i když některý taky nevydařený. Taky je tenhle horor hodně brutální a surovej, sadistickej a já nevím jakej ještě. Je z toho cejtit, že Mattei tlačil na pilu, což ve výsledku může bejt dobrý, ale má to i svý negativa. Dá se taky říct, že na rok vzniku se jedná o velmi odvážnej a kontroverzní počin. Scénář je úplně obyčejnej až dementní, ale to nikoho nezajímá. Prostě typickej trash, s typicky špatnejma hercema a typicky v částech, kde zrovna nejsou vraždy - nudnej. Hudba od Goblinů není špatná, ale vím, že si na ní už za půl hodiny nevzpomenu. Herečku Francu Stoppi úplně nenávidím, srala mě i v Za hranicí temnoty (1979). Tady mě sice srala míň, ale pořád srala. Ten její ksicht je fakt hnus a její herectví ještě větší, protože stojí pěkně za hovno. Taky velkým mínusem je to, že tenhle film je vlastně úplně bez erotiky (nevím, jestli se jako erotika počítá i to, když žena vyřízne druhý ženě vagínu a pak upustí na zem, což mimochodem považuji za nejlepší scénu z tohodle filmu). Abych to ňák shrnul - rozhodně ne nejhorší film Matteieho ale ani ne nejlepší, rozhodně ne špatnej ale taky ne dobrej. Prostě něco mezi. Kdo se bude dívat jen kvůli krvavejm scénám, dá taky tak za tři. Kdo čeká artovej film není vítán. Prostě typickej italskej trash tak, jak ho všichni moc dobře známe. ()
Výborný v podstatě gotický horor šmrncnutý do divné Itálie, co některými scénami - oběšené panenky, laboratoř, útok psa ad. - připomene minimálně Fulciho. Klášter, tajemná matka představená, katakomby plné ostatků a laboratoř, kde sídlí Ďábel. Tentokrát se hodně hraje na atmosféru - bloudění chodbami, vybuchující světla, hořící kniha, stigmata, rudé oči, bouře a rakve v podzemí. Po tajemství spojeném s Ďáblem pátrá nejprve otec Inardo, posléze jeho roli převezme mladý kněz Valerio. Tak trochu vyšinutou postavou je zdejší správce, co má mimo jiné na starosti psy. Na gore se tolik nesází, byť dojde na krev i střeva ven. Samostatnou kapitolou je špičková hudba od Goblinu. Pro příznivce žánru se jedná o jasnou volbu. ()
Je paradox, že akonáhle Bruno Mattei natočí film, ktorý je ako-tak koherentný (stále v rovine euro-horroru, kde sú logické medzery a dramaturgická nahodilosť do istej miery žiadaným, snovo-psychedelizujúcim artiklom), súdržný a nepôsobí ako totálne nahodilý kompilát známejších žánroviek (presne taký The Other Hell je, aj keď okej, tú inšpiráciu Suspiriou tam je veľmi cítiť), mám pocit, akoby sa spreneveril svojej značke. Vo filme funguje atmosféra, gore scény, veľmi dobrý výber lokácií, synťáková hudba hypnotizuje presne tak, ako od italo-horroru očakávate... Mattei sa však trafil do lepšieho euro-horrorového štandardu a v jeho prípade je väščí pôžitok, keď ho podlieza. ()
Reklama