Mechagodzilla no gjakušú

16) TERROR OF MECHAGODZILLA (1975)___ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1975___Legendární Ishiro Honda je mým nejoblíbenějším godzillovským tvůrcem, ale tady je jenom stínem svého slavného období. Ten příběh jakoby odvyprávěl tak na půl plynu, zejména prvních cca 50 minut se zde staticky debatuje více než by bylo záhodno, s vizualizací levné televizní inscenace a děj se nikam neposouvá. A ten název je docela zavádějící. Hlavní prostor zde má totiž podvodní ještěr Titanosaurus, kolem něhož se většina dění točí, Godzilla s Mechagodzillou hrají jenom druhé housle. Samozřejmě oblíbený Hondův prvek – mimozemšťani – zde nesmí chybět. Ale jinak překvapí, že triková úroveň u Hondových filmů od časů ´King Kong vs. Godzilla´ nepostoupila ani o píď. Což mě vlastně i v postavě samotné Godzilly docela cynicky těší, ta zde pořád vypadá – a také v celé sérii naposledy – jako nějaká semišová hračka z dětského pořadu s Dádou Patrasovou a je to docela legrace jí pozorovat při pohybu, které jsou neodolatelně komické a afektované. Až posledních 20 minut – vypuštěním Mechagodzilly ze svého stanoviště – se konečně Honda utrhl ze řetězu a takový wrestlingový souboj Godzilly s Titanosaurem není vůbec marný, i na rány pěstí a kopání do hlavy tu dojde :o) Ale jinak…..lehce pronuděný zážitek. (12.08.2010)

Totálna stupídnosť s katastrofálnym scenárom, slabými hercami a smiešnymi súbojmi s tými najprimitívnejšími trikmi. Celý film je nechcene smiešny a naivný, podobne ako ďalšie časti série. Ľudia v odporných gumových kostýmoch poskakujúci po do očí bijúcich zmenšeninách mesta či krajiny. Katastrofa. Film je zrejme určený čisto pre fanúšikov Godzilly a tým som aj ja. Nikomu inému nemôžem doporučiť a odporúčam vyhnúť sa tomu. 20% (10.10.2015)

Honda se s žánrem-který víceméně založil-rozloučil důstojně, vkusně a zručně, což je-po několikaletém terroru infantilit, demence a fušérství-pro Godzillu zásadní vysvobození. Demolice jsou parádní-Titanosaurus je sice jen taková hezká loutka emzáků, ale když se do ničení pustí Mechagodzilla všechno kolem je v plamenech. Navíc má film docela říz a na dosavadní poměry série je tady dost krve, mrtvol, odhalených prsou(ano jen jeden pár, ale stejně jde myslím o rekord :D ),nějáké ty hezké pohledy do lidské biomechaniky atd... Závěrečná bitka je řádně epesní a skoro bych řekl, že takhle vytočenou Godzillu jsem neviděl ani nepamatuju(možná naposledy, když jí larva Mosury kousla v 64.do ocasu :D :D) = Hezké-vážně hezké. (31.07.2013)

Z tohoto filmu mám rozporuplné pocity. Je fajn, že se Honda vrátil a důstojně zakončil velkou sérii, ale kdo sakra nevěřil, že to pod Hondovým vedením dopadne dobře? Já jsem věřil v dobrý film už od začátku. Taky jsem ho dostal, ale čekal jsem víc. Celý film se tak nějak seběhl hrozně rychle a já jsem vůbec ani neměl čas vychutnat takové nezbytné prvky jako rozšlapování domečků nebo souboje všech monster. Zkrátka krátký a rychlí film, ze kterého si už jen velmi málo pamatuju. Možná by filmu prospěla větší délka, ale to je asi nezrealizovatelné. Děj začíná tam, kde skončila jednička. Mimozemšťani nedali pokoj a opět plánují zničení Tokia. Mechagodzillu opravili. Do toho se sem přimíchá vědec, který objevil nějaký nový druh dinosaura či co (už si to moc nepamatuju). Hodně mě překvapilo, že Titanosaurus zde má daleko větší prostor než Mechagodzilla, jejíž postava se pohybuje na pomezí vedlejšího záporáka a křoví. Nicméně i to jí stačí, aby diváka uchvátila. Ještě bych se chtěl zmínit o jedné věci, která mě zde zklamala, a to jsou efekty. Je rok 1975 (2 roky do odstartování Star Wars) a ty efekty se od roku 196?(prostě od filmu Mosura vs. Godzilla) nepohli ani o krok. Dokonce bych řekl, že v Útoku z neznáma a Destroy all monsters! byli efekty o chlup lepší. Tohle všechno však nic nemění na tom, že přes velké ambice a lehké zklamání Honda natočil skvělí snímek a důstojně zakončil přibližně 20 let trvající sérii. (25.04.2007)

Patnáctý díl sebou nese příchuť rozloučení nejen s režisérem Hondou, ale zároveň jde o poslední díl původní série, která odstartovala klasikou z roku 1954. Bohužel jsem očekával podobnou podívanou, jakou předvedl minule Fukuda, ale k mému rozhořčení se tak nestalo. Přesto jsem si ho z nostalgie „užil“ alespoň tak, že jsem u toho neusnul. Opravdu jsem se musel ovšem prvních padesát minut neskutečně snažit. Všechno naštěstí zachránil povedený závěr. Díky Hondo za všechno co jsi udělal, ale možná to chtělo odejít do důchodu o něco dříve! Vše mezi 40%-60% procenty je přijatelné, ale jen díky povedené závěrečné bitce trojice monster. Z úcty se nakonec přikloním k vyššímu hodnocení. (23.10.2012)