poster

Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce

  • anglický

    Bohemia Docta or The Labyrinth of the World and the Lust-house of the Heart (A Divine Comedy)

  • český

    Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie)

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2000, 254 min

  • HenryS.
    **

    Postmodernismus v dokumentu. Když autor téhle demagogické splácaniny na začátku přizná, že neví na co se ptá a proč se ptá, je to přinejmenším divné. Sám neví, co a proč točí (berte to s rezervou). režisér Krejčík to vystihl jasně, říká Vachkovi: Vždyť vy netočíte. vy jenom skládáte obrazy, nemá to hlavu ani patu a sám nevíte, co tím chcete říct. Já váš způsob dělání dokumentů neuznávám, člověk tu něco řekne a vy to sestříháte úplně mimo kontext. Film na úrovni zpravodajství Primy nebo Novy. Tlesk! Otravuje intelektuály a osobnosti jiného druhu s Fyodorovovou teorií o zmrtvýchvstání. Provádí psychedelické pokusy s žárovkovou baňkou při spiritistické(?) seanci s Dostálem. Pizza s křidélky. Jediné klady vidím (paradoxně(?)) v (pouze informační) reinkarnaci Josefa Váchala, Jana Lukeše, Ivana Diviše a dalších pozapomenutých géniů. Magorů. Vachek by rád byl magor. Významný magor. Takový intelektuální, ale je pouze pseudo. Jeho snaha mluvit způsobem ne nepodobným Ginsbergovi je podivuhodná, ale nelze mu uvěřit. Tlesk! Na konci filmu mu (obyčejně ožratý) Magor při autogramiádě podává levou ruku se slovy: My jsme si vlastně vykali, že? Tak asi tak. Necítím z něj upřímnost. Když nemá dokumentarista lízt před kameru, tak tam nemá lízt. Tlesk! Ale přece jenom pokus o nějaké zachování otisku doby.. Taky mě irituje občasné použití rybho oka, co používá snad ve všech filmech..(10.3.2009)

  • bassator

    45th KVIFF 2010 - TRIBUTE TO KAREL VACHEK - Pocta Karlu Vachkovi (Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie) / BOHEMIA DOCTA OR THE LABYRINTH OF THE WORLD AND THE LUST-HOUSE OF THE HEART (A DIVINE COMEDY) / Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie))(2.9.2011)

  • gouryella
    ***

    Vzhledem ke strašné délce kupodivu vcelku koukatelný dokument – ovšem na více než jedno shlédnutí bych si netroufl.(22.5.2003)

  • Šandík
    *****

    Pro mě osobně vrchol celé tetralogie „Malý kapitalista“. Když jsem film viděl poprvé, považoval jsem jej za nesmírně silný a nesmírně komický. Když jsem jej viděl podruhé začalo mi docházet, že to celé má velice dobře promyšlenou strukturu, a že to co mi nejprve připadalo především komické a absurdní, ve skutečnosti jako absurdní míněno rozhodně není. Sama otázka „Věříte ve zmrtvýchvstání... (vzdělanosti a kultury)“, kterou (bez mnou dořečeného závěru) Vachek klade různým osobnostem, stejně jako zdvojená symbolika hub a hradů provázaná s informacemi o funkci podhoubí, otázka po kolaboraci s komunistickým režimem i nekatarze v podobě vítání medailového mužstva na Staroměstském náměstí, to všechno v důsledku vyznívá vlastně velice bolestivě a smutně... Osobně řadím tento film k tomu nejzajímavějšímu, co ve filmovém umění v poslední době v Čechách vzniklo.(23.9.2006)

  • Ekdahl
    **

    Jsou na tom asi tak dvě dobrý věci a asi tak 150 blbejch - na tomhle filmu i Vachkovi obecně. Ty dobrý: jde to těžce proti srsti běžnýho diváka, je to fest nekonformní, a je za tím svérázná autorská vize, za kterou se jde. Jenže to samo o sobě nestačí. Blbý je hlavně toto: 1) Vachek zkoumá českou společnost, řekněme obec (polis), ovšem in politicis je těžce naivní, nedostává se mu soudnosti. Podobně se to má s neuvěřitelně blábolícím marxistou-trockistou Bondym, jemuž Vachek tak visí na rtech. V téhle naivitě si mohou podat ruce. Vachek např. vychvaluje Dubčeka, což byl podle něj "mystik". Hovno, podělanej aparátčík to byl. 2) Vachkova improvizovaná metoda, kdy člověka, kterej ho zajímá, šoupne do nějakýho "symbolicky" odpovídajícího prostředí, kde se s ním pokouší vést nějaký dialog (např. konfident Jim Čert se ocitá v "pekelných" prostorách Macochy) - ve skutečnosti Vachek ale spíš jen vede autistní blábolivý monolog, na který se zpovídaný nebožák snaží nějak reagovat. Ty Vachkovy řeči se tváří hluboce, bohužel jde však z velké části o čirý blábol, v žádném případě tam nejsou nějaké "filosofické" hlubiny, což potvrdí každý, kdo přišel do styku s nějakými skutečnými filosofickými díly. Podobně je to se slovy např. "mystika" E. Tomáše. To je věru utrpení - zazní např. slovo buddhismus, jenže buddhismus má jemný pojmový aparát, se kterým se pracuje, nestačí mu kolohnátské obecnosti typu "intuice" apod., které zaznívají v tom filmu. Nebo ta únavná "seance" s ministrem Dostálem - to je koncentrace nudy a obskurantismu. - Kladem je výběr protagonistů, kvůli kterému jsem se na to díval, sledovat např. Jirouse nebo Diviše v akci je silný zážitek. Film sám taky: bohužel však v opačném smyslu.(12.1.2017)

  • - V době vzniku filmu se jednalo o nejdelší český snímek. (korect)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace