Moon Child

Tento magický španělský snímek si mě získal v první řadě velmi působivou, tak podivně zvláštní atmosférou. Žádnou z postav jsem si tady nedokázal vyloženě oblíbit, malý kluk mě svými telekinetickými schopnostmi spíše děsil, krásná Georgina mě stejně jako sledujícího kluka lehce vylekala svou oddaností ve vášnivých sexuálních hrátkách a vychovatelka budila ve mě dlouhou dobu pocit přísné odtažitosti. Nicméně každá z těchto postav měla v sobě přesto cosi hodně zajímavého (stejně jako většina těch vedlejších a epizodních), dovedla upoutat mou pozornost něčím pozitivním, vyvolat v pravou chvíli jistý soucit a zmíněná atmosféra mě úspěšně nesla na vlnách poeticky plynoucího příběhu několika bloudících lidských duší, který mi navzdory těm dvou hodinám uběhl dost rychle. Nevšední, ale nakonec překvapivě podmanivý filmový zážitek s nevtíravě dojemným koncem. Taky jsem ke konci nějakou chvíli dutal nad tím, co to vlastně znamená býti tím dítětem měsíce... zda jenom býti obdařen nevšedními nadpřirozenými schopnostmi nebo prostě míti to krásné štěstí na spřízněné lidi a setkání uprostřed neznámého světa... [80%] (26.01.2022)

Celkem zajímavá žánrová podivnost. Má dost specifickou mysteriózní atmosféru (popravdě se divím, že tu ten žánr chybí), odněkud někam to naštěstí jde, po filmařské stránce je to dost slušné a i ta hudba do toho celkem sedí. Jenže to zároveň není bůhvíjak podmanivé, nic hlubšího z toho neplyne, ten příběh taky má určité nedotaženosti a celkově mě to neuchvátilo tolik, abych tomu dával vyšší hodnocení nebo se na to plánoval někdy zase podívat. Nicméně na udělání si vlastního názoru na to a za zhlédnutí to určitě stojí. On už vůbec ten děj o podivné sektě a sirotkovi s telekinetickými schopnostmi, kterému jedna stará paní (které říká babička) řekla, že je dítětem Luny, má dost do sebe... Jen teda škoda, že tu šlo hlavně o formu a atmosféru, než o obsah. Btw, z toho ústavu jsem měl silné deja vu. Úplně jsem v tom viděl dva seriály, které momentálně sleduji (i když ten jeden jsem včera dokoukal) - Psychoville (úplně mi to připomínalo Ravenhill, i tou vedoucí) a Ares (tou sektou). Jo, a možná mi něco uniklo, ale úplně jsem nepobral, co přesně má způsobit, že je někdo dítětem Luny. Tak jsem si to domyslel, jelikož jednu Lunu znám odjinud... Sorry, ale já si tuhle poznámku prostě nemohl odpustit :D 3* (18.01.2022)

Ani fantasy ani sci-fi, ale magické podobenství o hledání, cestě a nalezení. Tajemné obrazy nás za zvuků uhrančivého dua Dead Can Dance provedou pohnutým osudem hlavního hrdiny, který věří, že je pokřtěn Měsícem. Život a smrt, rození a zabíjení...znovuzrození! a sebeobětování. Snímku dominují tři ženy : zlá - stojí v čele Centra, hodná - Georgina (Gerrardová) a Victoria, která si stranu teprve vybírá. A samozřejmě tajuplná babička Mid-e-mid a nemalou (byť ve filmu malou) roli si pak zahraje i černošská matka. David, hlavní hrdina, má cíl, kterého hodlá dosáhnout za každou cenu. Film nakonec není tak fantastický, jak se zprvu jevil, což mu ale na síle neubírá. Nejvíce jej ale zřejmě ocení artové publikum... (20.01.2015)

Ou, tak to bylo hodně, ale hodně zvláštní. Věčná škoda, že nejspíše neexistují anglické, natož pak české tituIky... Španělštinu bohužel neovládám, proto mám děj hodně zkreslený, ale i tak mě tento film pohltil. A to proto, že zde hraje moje nejoblíbenější zpěvačka Lisa Gerrard, hraje tu nezvedenou slečinku, která se nezdráhá popíjet i oddávat se sexuálním hrátkám. Byl jsem šokován! Ale v tom dobrém, Lisa by mohla hrát více... HUDBA: Dead can dance - zprvu mě až tak nenadchla, ale postupem času se stává lepší a lepší, škoda jen, že soundtrack nevyšel na CD. Hlavně africké pasáže jsou dokonalé. (23.03.2008)

Mysteriózní snímek plný zvláštních, osobitě zahraných postav, scén a výjevů. Sirotek s telekinetickými schopnostmi je umístěn do výzkumného ústavu.Proniká do jeho zákulisí, objevuje přátele a společně plánují útěk do země zaslíbené, Afriky... Nevím jestli byla ona zvláštnost důsledkem pro mě cizí španělštiny či zmíněné myslerióznosti děje. Nicméně možná kdybych rozuměl dialogům, atmosféra by se vytratila. Proto doporučuji vidět v dostupném originálním znění, protože je to zážitek. Až se mi do ruky dostanou titulky, nebudu váhat a pustím si to znovu. Abych si ověřil své dosazené motivace a závěry, abych si znovu vychutnal onu zvláštní, snad nevyprchalou atmosféru. (23.03.2008)