Sežráni zaživa

Laciné - působilo to na mě jako něco od Eda Wooda - rudě nasvícené a nepříjemné sleazy béčko s ozvuky Psycha, odehrávající se ve dvou barácích (bordel a motel v bažině s krokodýlem) a zabydlené hooperovskými úchylnými burany.  Přivedl mě na něj Tarantino, který mu věnoval celou jednu kapitolu ve svém Cinema Speculation, ale nepřišel jsem mu na chuť. (11.02.2023)

Ne ne, tady mě Hooper vůbec neoslovil. S tímto kouskem dává tak trochu vzpomenout na jeho slavný předešlý debut, a to hlavně naprosto šílenou atmosférou a paranoiou, ale nechce jenom kopírovat svoje zboží, proto jde ještě dál. Slušná porce nahotinek, Robert Englund nadrbanej jako stepní koza, trocha gore a hlavně věčně hladovej krokodýl z gumy či polystyrénu(?). Všechno to zní hezky, kor když si připočtete maniakálního veterána s nabroušenou kosou, ale ve skutečnosti je to hlavně nuda. Až na dvě povedené scény a trochu napínavější konec to nemá nic, co by dnešního zkušeného diváka zaujalo, nebo dokonce odrovnalo! Hodně se tu řve a kecá, za to málo seká! Panoptikum mě bavilo víc. (08.06.2010)

Hooper mě fascinuje. Nejdřív natočí nejlepší horor všech dob, v němž každý aspekt perfektně funguje a splňuje svůj účel, a následně zplodí výtvor ne nepodobný omezeným fantaziím chovance Jedličkova ústavu. Sem tam probleskne záchvěv zajímavého nápadu a smrdí z toho kromě narcistického odkazování k sobě samotnému i jakási úcta ke klasikám žánru, avšak takovéhle prznění inteligence a vkusu je to poslední, co by si klasiky (včetně Hooperova předešlého filmu) zasloužily. Chybí logika, chybí postavy, které by nebyly debilní, a zcela schází zde potřebný nadhled. A párek odhalených koz a jedna hláška Roberta Englunda to nemohou zachránit... (25.03.2018)

Tobe Hooper znovu potvrzuje, že je mužem jediného filmu. Tahle absurdní story o hotelu v bažinách, který disponuje nenažraným domácím mazlíčkem, úchylným provozovatelem a bizarní klientelou je naštěstí alespoň lehce nadprůměrná a to hned z několika důvodů. Tím prvním je zdařilé variování opulentní dekorativnosti nejlepších děl Rogera Cormana (neustále se valící mlha, rudé odstíny, uzavřený prostor), dvojkou zase odkazy na Hitchcocka (sprcha + hotel) a do třetice svou buranskou stylizací a ansáblem tragických herců. Zdá se, že v případě „vidláckých“ hororů platí pravidlo, že čím více je potlačena „standardní mainstreamová slupka“, tím více se následnému produktu dostává autenticity a syrovosti. (23.10.2006)

Neuvěřitelná šííílenost!!! Tobe Hooper znovu dokazuje, že si jde v horrorovém žánru vyloženě vlastní cestou a nikdo jeho rukopis nenapodobí. Po megakultu z roku 1974 opakuje typický buranský horror, bizardní na hranice chápání běžného diváka, s neuvěřitelnou atmosférou, nulovým scénářem, naprosto šílenými postavami a tentokrát i goreefekty a jako bonus ještě krokodíl ... Úplně ujetý film, kde chlápek v hotelu nahání lidi kosou, kosou nahání a hledá pod hotelem v tom největším bordelu a humusu asi 6ti letou holčičku, která se tam schovává a blouhí skoro celý děj filmu. Kosou prosekává krky a z vodní nádrže občas vybafne krokouš a někoho zblajzne ... nadržený Robert Endglund si chce pořád zašukat s nějakou kočičkou, hned tři opravdové krásky nám zde bez studu ukáží svoje kozičky (ta poslední naprosto účelově, protože se svlíkne před kamerou do kalhotek a jakmile uslyší řev z vedlejšího pokoje, zase se oblékne ... Řev, jekot, naháněčky, neopakovatelná oldschoolová atmosféra a vizáž filmu. Prostě tyhle filmy buď musíte mít rádi, nebo na to fakt nekoukejte, hlava vám to brát nebude ... Pro mne ovšem jako milovníka rarit, "videonasties" a exploiťáků fakt špička. Nemůžu si pomoci, tohle je fakt druhá Hooperova pecka. Pak přišel ještě excelentní Funhouse a tím Hooper víceméně skončil ... (No ještě ta dvojka The Texas Chaisaw massacre se docela dala ...) (27.03.2009)