poster

Sloboda pod nákladom

  • anglický

    Freedom Under Load

Dokumentární

Slovensko, 2016, 61 min

Režie:

Pavol Barabáš

Scénář:

Pavol Barabáš

Kamera:

Pavol Barabáš
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Santino7
    ****

    Netradične ladený dokument o tradičnom povolaní v našich končinách. Áno, Tatry sú krásne, povolanie nosičov (hoci už pomaličky "vymiera" pod nátlakom doby) musí byť krásne a oslobodzujúce, Barabáš je taktiež majstrom svojho remesla, avšak oproti zvyšným jeho (najmä tatranským) dokumentom mi chýbalo možno viac záberov na tamojšie fascinujúce horské prostredie, a možno ísť v rozhovoroch s nosičmi viac do hĺbky, dopracovať sa k niečomu zásadnejšiemu, neviem. Každopádne dokument to je nepochybne príjemný, zaujímavý, taká zmena. 80%(5.1.2017)

  • verbal
    ****

    Český důchodce se ráno vzbudí, a aby byl vůbec schopen vstát z postele, musí sežrat snídani šampiónů, tedy obvyklých dvacet zdravých prášků proti všem myslitelným geriatrickým chorobám včetně smrti, které mu jeho hrobník, zúčastňující se každoročně těch nudných konferencí Zentivy na Bora Bora, s nadšením permanentně předepisuje, místo aby ho honil bitchem do schodů. Pak vytáhne cévku, Parkinson ho pobryndá meltou, mrdne si pod jazyk nitrák, hodí na záda špatně vypolstrovaný třistagramový batoh a vyrazí na každodenní strastiplnou brutální kalvárii. Do Deadlandu pro mlíko v akci jsou to totiž nekonečné tři zastávky a došourat se těch sto metrů s nemilosrdným převýšením až padesát cenťáků k tramvaji po ledabyle udržovaném chodníku plném kamínků a zákeřných obrubníků, z nichž se jeden může kdykoliv zřítit až do dvaceticentimetrové propasti, to hraničí s pochodem smrti. A to ho ještě po takto vyčerpávajícím výkonu čeká ultimativní MGA (Mutual Geront Assassination) fajt francouzskýma holema s ostatními mrtvolami u regálu a zabijácká šerpovina s dvěma těžce vybojovanými litrovými krabicemi plnotučného zpět do jeho smradlavého brlohu. Tudíž není divu, když cestou zpět prodělá dva infarkty, mrtvičku a rozkrvácejí se mu bércové vředy, chudákovi! Oproti takto vysportovanému hrdinovi je tatranský důchodce pěkně zahálčivá svině. Ráno vstane, sežere Tatranku plnou nezdravých průmyslových sacharidů, líným poklusem si střihne mrzkých pět kiláků do Starého Smokovca, kde si na rozmařile pohodlný žebřík na záda mrskne ubohé dva kegy odporného Tatranu, nedejbože Popradu, celou smokovskou mlékárnu radši i s krávou, pár lehoučkých propanbutanových bomb a skoro nic nevážící dvoumetrovou ocelovou traverzu, načež se vydá až na směšně krátkou a naprosto nenáročnou procházku na Rysy. Těm zasraným lenochům by okamžitě měli vzít penze! *** Neuvěřitelní frajeři! Dnešní průměrný dvacetiletý chcípák se dvěma řízky v chlebníku by vychrchlal briketu už na Hrebienku a při terminálním astmatickém záchvatu jen v němém úžasu zíral, jak ho svižně míjí vysmátý metuzalémovitý šlachoun s nákladem tak těžkým, že by ten rozežraný maloměšťák pošel na totální vyčerpání organismu, jen kdyby se dozvěděl, kolik to celé váží. Každý, kdo se aspoň jednou vydrápal těžkým teréném nad dva tisíce, musí před těmihle šerpodědky prostě padnout na prdel. Šestasedmdesátiletý borec, co i dvakrát za den vytahá sto kilo do převýšení přes patnáct set metrů, mnohdy v počasí, do kterého by ani Fica nevyhnal, a ještě je pak v pohodě schopen vysmýčit celou Téryho chatu a popíliť pět kubíků dřeva na topení, si nic jiného než respekt a vlastní filmík nezaslouží. Paľo je ozaj popiči dokumentarista, už i vytuněnou digitální kameru si pořídil, a zase to natočil tak, až má jeden neodolatelnou chuť vyjebat se na celou civilizaci a strávit život jako tatranská mula.(18.2.2017)

  • alchac
    *****

    Stačilo mi jen ty ajrondědky sledovat a astmatické plíce mi kolabovaly, atrofované svalstvo se snažilo odtrhnout od kancelářskou krysařinou pokřivené páteře a zbaběle zdrhnout pod stůl společně s kolenními chrupavkami a šelest mi na myokard vyzváněl hlasité SOS. Jeden musí těm starcům fakt závidět. A to nejen jejich superkvalitní kardiovaskulární systém.(22.2.2017)

  • 2-Xtreme
    ***

    Dokument, ktorý nie je o vysokohorských nosičoch, ale o ľuďoch, ktorý sa nimi rozhodli byt. Ona ta príroda a Tatry všeobecne sú nádherne a milujem ich a aj preto som sa na Slobodu pod nákladom tešil. Žiaľ, realita je iná. Nedostal som nič o vysokohorských nosičoch, ale osudy a myšlienky par ľudí, ktorí tuto prácu robia. Žiadne ''zákulisne infošky", dych vyrážajúce zaujímavosti ..nič. Barabáš ma opäť sklamal a ukázal, že Suri nebola náhoda. On proste nemá vlastný rukopis a do svojich dokumentov nevie vložiť svoj podpis. Z textovej premisy na dokument som cítil viac než z dokumentu samotného. Chýba tomu forma a srdce.(23.12.2016)

  • WinnJets
    *****

    Už jen sledovat tenhle dokument pro mně bylo skutečným pohlazením po duši a nezbývá mi nic jiného než říci, že těm lidem upřímně závidím a zároveň skládám hlubokou poklonu. Sám mám ty místa, které jsme tu měli možnost vidět nachozené i včetně pár vrcholů, fyzičku mám dle mého střízlivého odhadu docela slušnou a i nějaké ty kila v posilovně nazvedám, ale nosit pravidelně v 60letech na Rysy, Zbojnickou či Téryho chatu 100, 120 či 130 kg, to je vážně něco úžasného a skoro až neuvěřitelného. Ta láska a pokora těchto lidí k jejich oblíbeným horám a místům je skutečně upřímná, ryzí a bezelstná, bez jakékoli falše či vypočítavosti a vězte, že ony vám to ty hory potom všechno mnohonásobně vrátí. Ten kdo je na hory správně naladěn a dokáže čerpat jejich energii ví o čem mluvím a onen duševní rozvoj, který se vám tam dostane (pokud o něj tedy vůbec stojíte), vás posune daleko za hranice normálnosti dnešního uspěchaného světa a udělá z vás bezpochyby o mnoho lepšího člověka. Jsem moc rád, že takoví lidé ještě stále existují a dokonce mají i své nástupce v mladší generaci. Zkrátka jedno z mála míst, kde je svět ještě v pořádku...:)(9.6.2017)

  • - Majiteľmi štyroch vysokohorských chát vo Vysokých Tatrách sú Klub slovenských turistov a Slovenský horolezecký spolok JAMES. V roku 2013 bol ročný prenájom Chaty pod Rysmi sedemtisíc eur za sezónu. Na Téryho chate 27-tisíc eur, na Zbojníčke trinásť. Dnes už sú ceny vyššie. (Zdroj: K2studio)

  • - Na chaty sa už vynieslo všeličo: vaňa, hojdacie kreslo, klavír, turbína, čistička, lyžiarsky vlek, kajak, bicykel, ale i dievčatá. Nosič z Chaty pod Rysmi Jaro Švorc dopĺňa: "Raz sme na chatu vyniesli autobusovú zastávku. Turisti sa normálne postavili a čakali, takí boli zblbnutí. Aj sme napísali a vyvesili odchody autobusov z chaty." (Zdroj: K2studio)

  • - Hlavnými postavami filmu sú Viktor Beránek (1951), Laco Kulanga (1949), Peter Petras (1946) a Laco Chudík (1940) – generácia horských nosičov, ktorá prišla s krásnymi ideálmi do Tatier v šesťdesiatych rokoch v stredoškolskom veku, ale i mnoho mladších nosičov. Film sa nakrúcal dva roky. (Zdroj: K2studio)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace