Prokletí Salemu

Kingův rukopis z filmu úplně kape, což může být příjemné. Vedlejší scény, prohlubující sociální neklid, jsou natočené a zapadají do atmosféry, avšak na prostor, který zabírají (verze 184 min), nefungují moc samy o sobě. Ostříháním filmu zřejmě zbude rychleji plynoucí béčko, ale nabízený climax bude ještě méně záživnější. Na druhé straně zase delší formát navozování atmosféry mnohého diváka unudí. Vidět pouze 184 min verzi kvůli Kingovi, jinak nedoporučuji - slavný upírský modroksicht má větší váhu např. v sestřihu Skeleton Farm's Halloween Horrorshow (2010). (17.06.2014)

Přiznám se bez mučení, knihu jsem nečetl. Možná proto jsem si film dost užil. Viděl jsem tříhodinovou verzi a musím říct, že ani na chvíli mi herci, příběh a film jako celek nepřišli otravní. Tobe Hooper mě již podruhé (po Texaském masakru) přesvědčil, že horory prostě točit umí. A Kurt Barlow? To je kapitolka sama o sobě... Doteď ho vídám při nočních cestách tmavým bytem na záchod. A příjemný zážitek to ani v nejmenším není. (01.07.2009)

Salem´s Lot jsem si potřeboval osvěžit, tudíž po dlouhé době jsem si dal nutnou opakovačku. A to hned s prodlouženou, tříhodinovou verzí. Nutno podotknout, že bez přestávky a na jeden zátah, což je u mě dneska spíš výjimkou. I přes tu dlouhou stopáž jsem se vůbec nenudil. Hooper alespoň nechal vyniknout charaktery, dnes už klasických, všech hlavních i vedlejších postav (chlapec se zálibou v hororech, co se rozhodne postavit zlu, naproti němu zbabělý policajt, co nevěří na upíry). Atmosféru to má výbornou a spousta momentů dokáže vyděsit i zkušeného rajcovníka, obzvlášť ty s hlavním upírem Barlowem. No a gradující finále ve sklepení domu, co svojí zatuchlinou a špínou připomene hnízdo Leatherfaceovy rodiny, pak jen potvrzuje, proč se film stal upíří klasikou. Pro mě je tak Salem´s Lot spolu s To nejlepší televizní kingovka. (23.07.2011)

Brilantní podobenství o otázkách bytí navazující na to nelepší z tohoto skvostu! Opět zde můžeme vnímat citlivé poselství o nenaplnění lidské touhy po nesmrtelnosti, jenž skrz bravurní dialogy vystupuje o to citelněji, čím méně je toho řečeno. Chlad a tma jako symboly věčného a klidného bytí tak jsou pro postavy, pevně zakořeněné v tomto světě, nesnesitelné a vnímané jako předzvěst tragédie. Toto špatně pochopené poselství je pak příčinou všech nedoruzumění vedoucích ke katastrofě kataklyzmatických rozměrů. Víra člověka je tu zkoušena každým okamžikem a pro ty, jenž jsou duchem slabí a nacházejí oporu v nástroji Kristova mučení to samozřejmě znamená jistou zkázu jejich vnitřně budovaného systému hodnot. Nesmrtelnost totiž spočívá ve schopnosti odprostit se od povrchní morálky a doslova otevřít okno do nového vesmíru. Okno je tu tedy opět znakem hranice mezi světy, které jsou vzájemně neslučitelné a které v sobě vyvolávají odpor. Tak je pán nesmrtelnosti vykreslen jako zrůda, navzdory tomu, že to je právě on, kdo dokáže rozproudit krev v zatuchlém prostředí amerického maloměsta. Na závěr ještě krátká poznámka o skutečné tváři tohoto veledíla. Jedna postava pronáší velmi silnou myšlenku, zda je možné, aby zlo bylo bytostně spojené s místem či věcí..aby bylo esencí tohoto artefaktu..za sebe mohu říct, že jsem si jistý, že to tak je..tento film je toho přímým důkazem! (02.02.2013)

Z dětství si pamatuji jednu z nejzásadnějších scén tohoto hororu, totiž když dost asertivní upíří šéfik bez problému zmuchlá pastorovi křížek, místo aby se po jeho zahlédnutí s kvílením odporoučel. Ta scéna je také jediná, která mi v paměti uvízla. Po letech a nepřipraven jsem čekal klasický upírský příběh o děsuplných událostech. Jeho jádro ve filmu opravdu je. Bohužel živoří za mlhou dobové vyprávěcí nedostatečnosti, čímž mám na mysli žánrová klišé (v neposlední řadě hudební) a patos. Viděna dobrovolně verze kratší, které jsem pak ale kladl za vinu nedokončenost některých motivů; zde mezi komentáři naopak lze najít názory, že delší verze by zasloužila prostříhat. Uvažoval jsem o trojce kvůli několika zajímavým scénám a troše nostalgie, ale ono to celkem za moc nestojí. 2½. (04.02.2013)