David Lynch: The Art Life
David Lynch: The Art Life
David Lynch: Život v umení
David Lynch: The Art Life
David Lynch: The Art Life
David Lynch: The Art Life
Obsahy(1)
Světoznámý filmový režisér ve výtvarném ateliéru aneb vzpomínky jednoho génia... David Lynch je světoznámým filmařem, jehož snímky jako Mazací hlava, Modrý samet, Twin Peaks či Sloní muž patří ke zlatému fondu kinematografie. Tento dokument se však filmovou tvorbou zaobírá jen okrajově. Nahlédneme totiž nejen do Lynchova ateliéru, ale i do raného dětství a mládí nerozlučně spojeného s výtvarným uměním. V katalogu Mezinárodního festivalu Karlovy Vary se dočteme: „Na hodinu a půl vystoupí do popředí David Lynch malíř, sochař a muzikant, pro nějž je film syntézou všech uměleckých disciplín, ve kterých je on sám aktivní. Současnost je reprezentována ateliérem v Lynchově domě, minulost množstvím obrazových archivů. Obě linie pak organicky splynou v portrét komplexního umělce, který neotevírá dveře do bizarních fikčních světů, ale naopak nás pouští do toho svého, soukromého.“ Dodejme, že Lynche v ateliéru často pozoruje a doprovází i jeho tehdy tříletá dcera Lula. Film měl premiéru v roce režisérových sedmdesátých narozenin, v premiéře jej Česká televize uvádí u příležitosti jeho pětasedmdesátin, které slaví 20. ledna. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Režiséři se opravdu snaží pojmout dokument o uměleckém životě umělecky, ale při vší úctě k Davidu Lynchovi mě ty jeho divné obrazy zrovna nenadchly. Jeho vyprávění sice bylo zajímavější, ale končilo u Mazací hlavy. O tom, že je i muzikant, je sice zmínka v obsahu na této stránce, ale nikoli v dokumentu. Tak daleko jsme se prostě nedostali. Ale jako úvod dobré (70%). ()
Nejsem fanouškem všeho, co Lynch zplodí, ale poslední dobou jsem doháněl pár jeho kultovek a náhodou narazil na rozhovory s ním, kde mi přišel jako velmi zajímavý člověk, se zvláštní aurou, projevem a poutavými chody myšlenek. Tak je možný, že si svoje najdu spíše v NĚM, než jeho práci samotné. Tento dokument jde velmi pěkně ruku v ruce s podivností jeho světů, skrze prezentaci obrazů a vyprávění o počátku odhaluje hluboce tvůrčí bytost a je možný, že od teď už na všechno od něj budu dívat jiným stylem, s větší důvěrou. Tak už mám připraveno MEDITATION CREATIVITY PEACE. Zatemněte pokoj, palte svíčku a enjoy 😉 "I just love being in that mood. Sometimes I would sit on the sets at night. I'd be working or something and I could imagine a whole world outside that doesn't exist. But it really would be such a world..." ()
David Lynch proniká do duše. Od filmového pásu, přes skladatelskou zvukovou stopu v pohybu rukou na plátně a hlavně v myšlení. Po tomhle dokumentu doporučuji přečíst Davidovu knihu Velká ryba, která je plná Davidových ilustrací, myšlení, meditace a snění. Filmy, které vyvolávají diskuze, jako Lost Highway, Mulholland Drive, Blue Velvet, nebo Mazací hlava je v knize vyobrazený klíč od tajuplných dveří, které během filmu nikdy neodemknete. David Lynch není pozemšťan (na začátku si připadám, jakoby David byl člověk z jiného světa, který dostává otázky odkud je a odkud přichází jeho vize). ()
“... it was on that trip, that I smoked marijuana for the first time. And then it was my turn to drive. So I was driving on a freeway and pretty soon I heard, David? And I said, what? And they said, David. I said, what? David! What?! You stopped on the freeway, man! And I had stopped right in the - not the right lane, but in the middle. Cause I was watching these white lines and then it got slower and slower, it was such a dream...” ()
Těšil jsem na zajímavý dokument o režiséru Davidu Lynchovi, jehož filmovou tvorbu jsem si z větší části oblíbil. Dostal jsem však dokument, který často spíše připomíná umělcovu výstavu a Lynch je v něm představen spíše jako nekonvenční výtvarní umělec, jehož výtvory spojující různé druhy výtvarného umění vyústily v 70. letech do řady krátkých filmových experimentů a v roce 1977 pak do Lynchova celovečerního debutu – undergroundového hororu Mazací hlava. Od Lynche jsem viděl většinu jeho zásadních filmů, o jeho životě jsem toho zas moc netušil a dokument mě v tomto směru obohatil, Lynchovo vyprávění o dětství a rané tvorbě bylo zajímavé, i jeho originální obrazy mě svou atmosférou tu většinou upoutaly, stejně jako náhled do jeho Lynchovy malířsko-kutilské dílny. Tohle zákulisí s pohledem na Lynchovu tvorbu mimo film vlastně i dává možnou odpověď, proč takhle výjimečný režisér už tak dlouho nenatočil (a asi již ani nenatočí?) žádný další klasický celovečerní film a proč svou filmografii už dost let obohacuje z větší části jenom o různé krátké experimenty. Na druhé straně mě dost zklamalo, že se dokument s výjimkou debutu VŮBEC nevěnuje další filmové tvorbě D. Lynche, ale stále to není to nejhorší na celém dokumentu. Tím je rádoby artový styl s uspávajícím tempem, jaký tvůrci zvolili a místo toho, aby dokument naplnili co nejbohatším balíčkem zajímavých informací o Lynchově tvorbě, snaží se v řadě místech vytvářet prostor pro jakousi meditací nad výtvarním uměním a Lynchovými prožitky, bohužel většinou to nemělo žádnou silnější atmosféru, která by na mě fungovala. Měl jsem dojem, že obsah tohoto dokumentu šlo v pohodě sestříhat na polovinu stopáže a zůstalo by mnohem více času i k zajímavému povídání o tom, co Lynche proslavilo nejvíce. ()
Celý svůj život vypráví přímo Lunch sám. Poklidně a poutavě jako velký režisér svého života. Shlédl jsem na ČT Art. ()
Ke své smůle jsem chvíli před zhlédnutím tohohle filmu dočetl knihu Místo snění, takže obsahově mi ten film zrovna moc nedal. Respektive neposkytl moc nic, co bych už nevěděl. Vnímal jsem ho tedy hlavně jen vizuálně, a v tomhle ohledu je to prostě typický Lynch. Jeho malířské a umělecké dílo je prostě sofistikované a já jsem rád, že film umožni nahlédnout, alespoň mozaikovitě, za oponu jeho vzniku. ()
Dokument pro fanoušky Davida Lynche doprovázený slovem samotného maestra. Jak již název napovídá, jedná se o umělecky pojatý film, jež mapuje Lynchovo dětství, cestu k umění a osobní život. Končí zhruba ve chvíli, kdy David začínal s filmařinou a režií. Takže vše, co předcházelo, je dokonale a podrobně rozebráno. Navíc okořeněno o různé historky, které někteří z vás budou znát z biografických knížek o tomto osobitém umělci. Velmi originální je pojetí celého dokumentu, protože přesně odráží Lynchovu tvorbu a jeho naturel. Opravdu se nejedná o klasicky formálně pojaté zpracování, ale působí stejně jako jeho hlavu zamotávající tvorba. Svůj podíl na tom má obrazová mluva složená z artistických koláží a tajemně atmosférická zvuková/hudební složka. Vše dostatečně Lynchovní, jak by znalec jeho tvorby čekal. Pro bližší poznání jeho osobnosti rozhodně povinnost ke shlédnutí! ()
Kdo Davida už nějakou dobu sleduje, viděl pár rozhovorů, přečetl knihu atd., pro toho tady až tolik nových informací sice není..ALE.. Je fajn, že je film nabušený archivními materiály. Je fajn koukat na Davida při malování. Je fajn, že mu nedali prostor aby blábolil o transcendentální meditaci. Je fajn, že je to celé vlastně řetěz krátkých (cca 5min.) příhod a díky tomu tam není moc prostoru pro nudu.... Osobně bych teda více než vyprávění dávné historie ocenil dokument o Lynchovi dnešních dní, který by diváka v tom malování více protáhnul tím samotným procesem tvorby, ale čert to vem- lepší než drátem do voka. 70% ()
Davida Lynche znám jako svérázného režiséra, jehož styl (ať už někomu sedne či nikoliv) se rozhodně nezapře. O jeho kariéře jako malíře a výtvarníka jsem ale téměř nic nevěděl a proto byl pro mě tento dokument takovým zajímavým překvapením. Přiblíží vám jeho dětství a perné umělecké začátky až do doby, kdy se pustil do hraných filmů. Pokud tedy hledáte dokument hlavně o jeho filmové tvorbě, pak tenhle není pro vás. Jinak se ale jedná o solidně zpracovaný snímek. Slabší 4*, viděno na KVIFF 2017 ()
Kolega honajz2 to napsal na 100% za mě, než jsem se k tomu dostal sám. I když popravdě, dokument u kterého jsem 3x upadl do mikrospánku se mi vlastně ani komentovati nechtělo. Za sebe jen toto...naprosto zbytečné (čti pro Lynchovce, kteří mají o mistrovi již mnoho načteno, včetně dětství a neuspořádané umělecké/nefilmové dráhy) a pro ostatní vlastně též, páč ti kdo s Lynchem teprve začínají z toho budou akorát tak tumpachoví a nedozví se o Lynchovi Filmaři což je naprosto zásadní (jeho nefilmová umělecká tvorba je na férovku až na 3.,4.místě a sám Lynch zde říká jednu zásadní! větu, která mě napadla 10min. před tím, než ji vyslovil zde, že neví, co by dělal a zda by se vůbec uživil jako malíř atd. což jest velmi upřímné a je to vlastně jediná přidaná hodnota tohoto unylého dílka) v podstatě...nic. Ještě že potom byla mazací Hlava v HD. To bylo žraso. Podtrženo sečteno...viděl jsem, odškrtnuto, zapomenuto. P.s. aspoň potěšil krátký úryvek geniální skladby...I Have a Radio.;-) To už tam soudruzi mohli dáti celý klip. Lynch většinu fandů zajímá především ve funkci filmaře a já osobně nepotřebuji po 25 letech sledování a čtení o něm dopodrobna vědět, že si zrovna doma v garáži plácá z plastelíny pajduláčky. Nic proti nim.:) Chyběla tomu nějaká informativní komplexnost a celé to připomíná takové jedno líné odpoledne v ateliéru a v tom př. to není u mě dokument a takováto matiné patří spíše na jutub, než do tv. Příště umělci z Dánska udělejte pořádnou nálož ve formě aspoň 2h dokumentu o tvorbě 3.s. Twin Peaks. To by bylo! ()
Ide o veľmi príjemný dokument v ktorom, ako to už z názvu vyplýva, ide o čisté esenciálne umenie ľudskej bytosti. David Lynch sa nám tu predstavuje skôr ako maliar a výtvarník než filmový tvorca. Z jeho rozprávania sa dozvedáme o jeho začiatkoch, detstve, dospievaní a celej ceste až k filmovému plátnu. Natáčaním Eraserhead (1977) sa príbeh končí. Ide o úplne iný pohľad na túto kontroverznú osobu zahalenú mystériom, aký som čakal, čo ma samozrejme milo prekvapilo. Fanúšikom určite odporúčam. ()
3,5*. Lynch hodinu a pol rozpráva zážitky (bez pointy) zo svojho detstva, z ktorých väčšinu už som poznal z jeho výborného memoáru Místo snění. Dokument má pokojne meditatívne tempo a venuje sa obdobiu jeho života predtým, než sa stal filmárom. Do toho sú prestrihávané jeho fantastické maľby. Azda len kvôli tým úžasným maľbám som mal nutkanie dať aj štvrtú hviezdu. ()
Dlouho jsem neviděla tak nezajímavý a nudný dokument o někom slavném. Za hodinu a půl neříct ani jedinou chytrou a originální myšlenku a ani jedinou vyprávěnku/historku nezakončit pointou, to už je sakra umění. ()
Docela mě to zklamalo. Ačkoli Davida Lynche obdivuji a je to jeden z mých nejoblíbenějších režiséru, ale tenhle dokument podle mě mohl vypadat líp. Celé se to věnuje především Lynchovu dětství, dospívání a tvorbě jeho krátkometrážních prvotin, přičemž to celé končí Mazací hlavou. Asi chápu záměr, dokumentaristé se tím snažili přijít na kloub tomu, odkud se berou Lynchovy nápady, odkud se bere jeho výrazný styl, co ho ovlivnilo a díky tomu tvoří uvnitř, jasně, ale i tak to moc nefunguje. Mě to moc nemělo co říct, četl jsem Temné stránky duše a tam většina z toho byla, takže nic nového a ani ne nic překvapujícího. Nejlepší to bude asi pro ty, kteří Lynche neznají nebo si ho teprve oblíbili, ale pro mě to má minimální výpovědní hodnotu. Nehledě na to, že právě o tvorbě jeho filmů bych rád věděl víc a do dokumentu, který má být jeho portrétem, to podle mě prostě patří. Ale tak aspoň, že se část dokumentu odehrává v té jeho dílně, kde dřív točil "zprávy" o počasí a taky je tu k vidění dost jeho obrazů (ne všechny mě zaujaly, ale některé své kouzlo rozhodně mají)... 3* ()
Dokument stejně tak podivný jako David Lynch sám. Děkuji za tohle fascinující nakouknutí do jeho nitra. (85%) ()
Stejně divný jako jeho filmy. Nějak se mi tomu povídání o šťastném dětství nechce věřit... ()
... uhrančivé, fotogenické magie. Pana Pohádkáře, pro dospělé. S konvalinkou v klopě. Na první nadechnutí vonné. Na druhé. Roztodivné silice. ()
Výlet do duše netradičného umelca. Najviac artový dokument aký som kedy videl a zážitok čo docenia hlavne fanúšikovia Lynchovej tvorby. Sledovať hodinu a pol človeka ktorý rozpráva o svojom živote a pocitoch, do toho maľuje a fajčí cigarety ma zaujalo, na druhej strane ale zamrzelo že nepočujem nič o filmoch. (s výnimkou Mazacej hlavy na konci) Chápem že ide viac o pohĺad na osobnosť ako striktný životopis, no keby sa natiahol čas na dve hodiny a Lynch by ďalej popisoval do hĺbky čo cítil pri natáčaní alebo písaní, bola by to dokonalosť. Takto som posledných 20 minút už skoro vôbec nevnímal. A pritom podobne štylizované projekty nevidíme vôbec často. Sám som nečakal že udelim priemerné hodnotenie, tá monotónosť ale bola vťahujúca iba do určitého času. Dozvedel som sa čo je jeden z mojich obľúbených režisérov za človeka, ako dospieval a aké abstraktné kresby vytvoril. Viac som ale chcel vidieť aký je filmový génius. ()
Lynche poslouchám rád, má příjemný tón hlasu. A výborného pamatováka, já na dětství takhle živé vzpomínky nemám. Ono je to někdy k plusu, nostalgie má ve zvyku připomínat smrtelnost. Líbí se mi, že dokument jde k podstatě jeho tvorby přes obrazy. Fanoušek si nakonec stejně ty slavné scény z filmů vizualizuje, takže ani film vlastně nezůstane stranou. Vkusné doplnění tady nedávno vydaného ´Místa snění´. ()