Režie:
Amanda KernellScénář:
Amanda KernellKamera:
Sophia OlssonHudba:
Kristian Eidnes AndersenHrají:
Lene Cecilia Sparrok, Mia Erika Sparrok, Maj Doris Rimpi, Olle Sarri, Anne Biret Somby, Jörgen Stenberg, Jonar Thomasson, Anna Sööfe Bull Kuhmunen (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Čtrnáctiletá Elle Marja (Lene Cecilia Sparrok) je sámská dívka, která se věnuje chovu sobů. Vystavena rasismu éry třicátých let minulého století a ponižujícím vyšetřením na své internátní škole, začne snít o novém životě. K jeho dosažení je ale nutné stát se někým jiným a zpřetrhat všechny svazky s rodinou i svou rodnou kulturou. Strhující debut Amandy Kernell nahlíží „přírodní" sámské etnikum zevnitř a umožňuje divákovi zakusit temnou část švédské koloniální historie bezmála fyzickým způsobem. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (75)
Ďalšia kvalitná severská dráma, tentokrát z prostredia divokého a chladného Laponska. Musím uznať, že príbeh 14-ročnej dievčiny Elle-Marje ma veľmi upútal a jej etnický rozkol bol pútavým základom celého filmu. Neustále ponižovanie a pocit menejcennosti spraví svoje, obzvlášť, keď človek cíti, že by chcel mať vyššie životné méty ako chov sobov. Ale vydať sa na cestu nového života nie je vôbec také jednoduché... Lene Cecilia Sparrok zahrala hlavnú postavu znamenito a celý príbeh pôsobil dosť hodnoverne. Navyše, aj vizuál a výprava pôsobili skutočne kvalitne (tie laponské kroje boli krásne). Akurát mi bolo ľúto, že dialógy trochu pokrivkávali (ale to sa pri severských filmoch stáva dosť často). ()
"♪ Elle talar svenska ♫". Znalec ugrofinských jazyků si zde musel skutečně smlsnout. My ostatní si můžeme užít poklidné, nicméně skvělé zrežírované a sehrané severské drámo o celoživotním boji Elli Marji s Christinnou. O vzdoru přerůstající v odpor k vlastním lidem a kultuře, už tak utlačované státní mocí. Kde asi ti čistokrevní nordičtí povýšenci tenkrát vzali inspiraci? Naštěstí jejich forma třídění nechávala lidi naživu. Jako debut opravdu velmi dobré. [Filmový Klub Citadela-Litvínov]. ()
Vzorová Skandinávie se vším všudy. Včetně nedostatku emocí a důvodů oblíbení si hlavní postavy. Přitom příběh sám o sobě má strašnou sílu a táhne příběh po celé dvě hodiny. Švédi se zjevně vůbec nezdají. Nejen, že tyranizovali Finsko z východu, ještě dávali za vyučenou Laponcům na severu. Bylo mi tak té holky opravdu hrozně líto. Kór, když jí „čistí“ Švédi nadávali takovými nadávkami, které bych si já sám ani nedovolil říct. A hlavně bych neměl vůbec důvod, protože byla po celé dvě hodiny úplně v pohodě. Jen dušičku to poznamenalo na tolik, že i v důchodu jí to pořád nedalo spát. Opravdu smutný příběh jednoho národa uprostřed národa, kterému to evidentně vůbec nikdo neusnadňoval a Švédi jsou dobří, že toto téma po filmařské stránce dokázali otevřít a přiznat si to jako chybu. ()
Sámská krev je film s hodně zajímavým tématem, průměrně filmařsky zvládnutým 90 minutovým flashbackem a naprosto stupidním dramatickým rámcem. Aneb bába přijede na smuteční oslavu sámských příbuzných, všechny hejtuje, potom se u okna zasní jak to všechno hejtovala i v dětství a najednou jí přepne v makovici, vydrápe se na kopec a z minuty na minutu zcela přehodnotí svůj celoživotní postoj. To je z mého pohledu totální scenáristický bullshit, který předpokládá, že když divák prožije 90 minutový flashback, bude mít pocit, že došlo k vývoji postavy. To nedokážu přijmout a celý film tím pro mě jen ztrácí na smyslu. 5/10 ()
Není to špatný film, dokonce bych řekl, že velice zajímavý. Nemůžu se ale ubránit dojmu, že tam jaksi něco chybí. Asi tak 65 až 70 let. A taky je tam několikero takových nelogických věcí. Malá Laponka uteče od rodiny, dojede někam do Uppsaly, a najednou začíná pod cizím jménem studovat ve škole? Já nevím, neznám podrobnosti toho, jak to chodilo na severu Evropy v té době, ale připadalo mi, že to její zařazení do systému byl až nějak moc jednoduché. Bylo to pěkné, ale znova se na to asi už nepodívám. Nicméně výkon Leny Cecilie Sparrok byl vynikající. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (4)
- Vychádzajúc z krátkych filmov Amandy Kernell, ktoré boli premietané na filmovom festivale Sundance v roku 2015, bol film natočený čiastočne v Tärnaby-Hemavan, v severnom Švédsku, a čiastočne v Uppsale a Štokholme. (Scraffy)
- Časť príbehu je inšpirovaná vlastnou babičkou režisérky Amandy Kernell. (Scraffy)
- Prvých 10 minút filmu a časť konca pochádza priamo z krátkeho filmu Stoerre Vaerie (2015). (Scraffy)
Reklama