Když se táta stal keřem
Toen mijn vader een struik werd
The Day My Father Became a Bush
Režie:
Nicole van KilsdonkScénář:
Maureen VersprilleKamera:
Gregg TelussaHrají:
Noortje Herlaar, Susan Visser, Anneke Blok, Teun Kuilboer, Matsen Montsma, Leny Breederveld, Margje Wittermans, Britte Lagcher, Ali Ben Horsting (více)Obsahy(1)
Ve snímku režisérky Nicole van Kilsdonkové ožívá příběh oceňované holandské spisovatelky Joke van Leeuwenové, který pojednává o válce nahlížené optikou desetileté dívky. V kouzelném městečku v blíže neurčené zemi Toda tráví volný čas pečením cukroví se svým otcem, cukrářským mistrem. Když vypukne konflikt mezi "jedněmi" a "druhými," její otec je povolán do boje a nechá Todu na starost babičce. Jakmile se však jejich městečko promění v aktivní válečnou zónu, Todina babička zařídí její tajnou cestu přes hranice do sousední země, kde žije dívčina matka. Toda se musí spoléhat na vlastní vynalézavost a intuici, aby se vyhnula nejrůznějším nebezpečím, která jí hrozí na každém kroku. (HBO Europe)
(více)Recenze (7)
Zvláštní příběh, který pocity a emoce příchodu druhé světové války do Belgie zasadilo do současnosti a do pohledu malého človíčka, díky kterému film není zase tak smutný a zlý, jako spíše plný dětských překvapení. Kupodivu se na tento kousek docela dalo dívat a ještě k tomu bylo zajímavé sledovat, jak se tvůrkyně rozhodla celý ten příběh pojmout spíše pozitivně, než negativně. Pro mě docela milé překvapení. ()
Dívka si něco přečte o kamufláži a schová se ve válce před nepřítelem jako keř. ()
Film technicky slabučký, ale ideovo veľmi funkčný, presvedčivý. ()
príliš vymyslené a neskutočné, vhodné pre deti do 12 rokov. ()
Mám hrozně rád tyhle indie filmy, které si povětšinou berou originální témata a taktéž originálně je zpracují. Zde válka z pohledu až extrémně vyrovnaného a nebojácného dítěte. Pravda - hrůzy utlumeny a do popředí se dostává spíš takový ten naivnější pohled. Ale třeba temnější pasáž s pašováním měla určitou atmosféru čpící nejistotou. Naopak vyobrazení evidentní náboženské fanatičky si už spíš pohrávalo s tím, kam si dovolil film celkově zajít. Jinak příjemné, nijak náročné, s lehkou dávkou napětí a očekávání, jak to celé vlastně dopadne. Zajímavé bylo i zasazení, které si nehraje s žádným obdobím druhé světové, či tak, ale pracuje s trochu podivnou alternativní současností. 60% ()
trochu nezvykle podané.Těch pět hvězd za to že ti malí hráli líp než ti velcí ()
Příjemný dětský film, který dospělému diváku toho moc neřekne. Vše je zamlžené, ale asi to tak má být. Nicméně i tak si myslím, že pro děti musí být některé pasáže až moc zdlouhavé. Například nekonečná jízda autobusem, kdy se pořád jen jede a jede a vůbec nic jiného se neděje. Ale poselství je jednoznačné a konec šťastný, možná až moc dojemný. Ale u dětských filmů by to tak mělo být. ()