Romeo a Julie

O čem hrají Shakespearův bestseller v Jihlavě v roce 2016? V hlavních rolích Vladimíra Čapková a Daniel Ondráček... Tragédii Romeo a Julie napsal jednatřicetiletý Shakespeare v roce 1595. Nejstarší knihovní exemplář Shakespearova Prvního folia (tj. souborné dramatické dílo W. Shakespeara, které vyšlo 1623) dochovaný ve ctihodné oxfordské knihovně Bodleian Library je nejohmatanější na stránkách, kde je vytištěna hra Romeo a Julie: zřejmě to byla už v sedmnáctém století, zvláště mezi mládeží, Shakespearova nejčtenější hra. Vlastně je Romeo a Julie první trvalý Shakespearův bestseller, který svou dlouhodobou čtenářskou i diváckou popularitou nejspíš předčí i Hamleta.

Shakespearova tragédie Romeo a Julie je přeložena do mimořádně velkého množství jazyků, existuje rovněž nespočet zpracování operních, baletních, muzikálových, filmových. Jihlavský inscenační tým sáhl po překladu Josefa Topola, který je mimořádně živý dodnes, přestože vznikl pro premiéru v Národním divadle roku 1963. Výtvarné řešení vychází ze zadání režiséra Pavla Šimáka – téma lásky a vztahů je natolik nadčasové a nevyčerpatelné, že je lze zasadit do jakékoli doby. Opuštěné dětské hřiště v sobě nese množství významů – nevinnost mládí, dětské hry, které přecházejí do „dospělých" situací a naopak „dospělé" konflikty, které se s odstupem jeví malicherně jako boje na pískovišti.

O čem tedy hrají Romea a Julii v Jihlavě – o „mladé" lásce, která je absolutní, nekompromisní. Všichni vědí, že Romeo a Julie museli zemřít, ale málokdo převypráví jejich příběh s jeho dalšími aktéry a všemi tragickými okolnostmi. Příčinou jejich smrti byla nenávist jejich rodičů. Jejich lhostejnost, nepochopení, nenaslouchání a samota – osamocení, s níž dva mladí milenci stojí sami proti všem, proti celému světu – sami ve světě dospělých, pro které „láska" je jen slovo bez obsahu a kterým život řídí jiné „hodnoty": společenská prestiž, postavení, majetek a moc... (Česká televize)