Darkest Hour
Darkest Hour
Najtemnejšia hodina
Darkest Hour
Darkest Hour
Režie:
Joe WrightScénář:
Anthony McCartenKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Dario MarianelliHrají:
Gary Oldman, Kristin Scott Thomas, Ben Mendelsohn, Lily James, Ronald Pickup, Stephen Dillane, Nicholas Jones, Samuel West, David Schofield, Richard Lumsden (více)Obsahy(1)
Gary Oldman v roli jedné z největších osobností 20. století. Winston Churchill na počátku 2. světové války musí učinit zásadní rozhodnutí. Hrozba Německé invaze je bezprostřední a on jako premiér Velké Británie musí v této temné hodině během krátké chvíle semknout národ a změnit průběh světových dějin. (CinemArt)
Recenze (545)
Výteční herci - G.O., K.S.T., B.M. - v průměrném až podprůměrném filmu. Jediné dobově hodnotné momenty jsou části polemik s lordem Halifaxem, které ilustrují přechod od appeasementu k boji o přežití. Film zjevně nemá být něčím jako dokumentem, protože některé situace jsou v rovině pohádkového příběhu (napadá mě Shrek). Tak třeba vysvětlování mezinárodní situace sekretářce v hlavním štábu největšího impéria co kdy na planetě bylo za slzení generálů, králova teple bratrská slova v opilcově brlohu, černoch z lidu školící ministerského předsedu z antiky a britské hrdosti v metru a další a další. Zejména černochovi z té role muselo být samotnému dost trapně. Trapné, ale přesto ilustrativní, nicméně z tak divoké osobnosti a divoké doby si vzít takhle málo je trestuhodné. Navíc ani ryba ani rak, Churchill byl mistr vtipu a bonmotu, a ani s tím scénárista nedokázal příliš funkčně naložit. ()
Ke sledování mě zprvu přitáhl jen a pouze Gary Oldman, ale jsem rád že se tak stalo. Takhle by měl podle mě vypadat správný historický film! Nechybělo mi zde asi nic; zajímavé rozhovory, vypracování si pozice a respektu Winstona v parlamentu a i obliby mezi lidmi. Hlavně to ale celé mělo velké srdce a dobrý nenucený humor! Z filmu jsem prostě nadšen a klidně bych vydržel i další hodinu či dvě, abych zjistil jak si vedl, když byli nepřátelé takříkajíc před branami. PS: doporučuji po shlédnutí tohoto filmu také zkouknout Dunkirk od Nolana. Skvělé doplnění tohoto filmu akčnějším snímkem ze stejné doby. ()
K Nejtemnější hodině jsem měl od začátku výhrady, trailery mě nikterak zvlášť nepřesvědčily a očekával jsem sterilní oscarovku s výborně namaskovaným Gary Oldmanem, který mě posledních pár filmů už také příliš nebaví. No jenže mě naprosto vytrhl z letargie už samotný začátek, který není našlapaný nějakými "wow momenty," je "pouze" výsledkem precizní filmařiny Joe Wrighta (na jehož Pokání nedám dopustit) a mě to dokázalo naplno vtáhnout do dokonalého zážitku a už nepustilo takřka po celé dvě hodiny. A krom režie v tom hraje zásadní roli ještě několik proměnných. A tou hlavní jsou samozřejmě herci, kteří byli precizně vybráni a pevně zapadli do svých rolí. Počínaje samozřejmě Oldmanem, proti jehož čerstvému Zlatému glóbu a pravděpodobně i oscarovi nemůže říct nikdo ani popel, sympatické Lily James, která je takřka k nepoznání a už od Popelky mě neskutečně baví a konče mým oblíbencem Benem Mendelsohnonem, který se konečně dočkal pořádného přívalu výrazných rolí. Zde sice nemá roli nikterak vděčnou, ale ke konci jsem dospěl k závěru, že se mu i tentokrát z této příležitosti povedlo vymačkat maximum. A tou druhou neodmyslitelnou částí je samozřejmě podmanivá a správně tíživá hudba Daria Marianelliho, kterého sice nemám tolik naposlouchaného jako jiné hollywoodské stálice, ovšem v Darkest Hour jsem si každý Churchillův výrok v korespondenci s perfektním ozvučením neuvěřitelně užíval. Dvojkombo s Dunkerkem určitě bude velmi příjemné zpestření pro domácí sledování, v jistém ohledu bych se dokonce nebál říct, že je Nejtemnější hodina ještě napínavější než Nolanovo loňské veledílo. Zatímco se totiž Dunkirk zabývá tou praktickou částí operace Dynamo, tento film se zabývá vším, co se dělo na pozadí a musím směle uznat, že se tentokrát tvůrcům povedlo vyrazit mi dech. A to jsem takhle zkraje roku nečekal. ()
Inženýrský film tak možná pro cílovku naivních naturalizovaných vysokoškoláků, kteří oplývají pocitem, že titul je svátý grál a klíč k dobrým výsledkům. V přeneseném smyslu slova je to stejné režisér Wright, tvůrce 11 let starého a geniálně vymazleného Atonement. Snaží se každou scénu stůj co stůj formálně, esteticky a dialogově dokonale vycizelovat tak, že mu vlastně náboj, šťáva a hutnost příběhu s nonšalantní elegancí prokluzuje mezi prsty jako nůž krz máslo. Tedy ve finále je těžce mimo. Jestli to má být útok na Oscary, tak zřejmě nepovedený. Jestli film fungoval jen jako obyčejný nástroj na vyzdvihnutí maskérů Gary Oldmana a jeho hereckého výkonu, potom OK. ()
Ambiciózní Joe Wright je docela puntičkář, který rád experimentuje, jenže tím, že leccos podřizuje formální stránce a že kdejakou příležitost využívá k dynamičtějšímu ozvláštnění děje, může někoho otrávit. Stalo se to u Anny Kareniny, u které děj a myšlenky překryly efektní kudrlinky. Zůstalo cosi sterilního a prázdného. Nejtemnější hodina k tomu také trochu směřuje. Naštěstí to není jen lekce patriotismu o jednom geniálním mozku a několika klíčových týdnech pro průběh druhé světové války, kdy to vypadalo, že se Velká Británie vzdá nacistické říši. Je to dané i ženskými postavami, které pomáhají tomu, že nejde jen o dějepisnou knihu bez lidských prvků. Stejně funguje i jemný humor. Je to dobrý vklad, jak pracovat s podobnými látkami, každopádně když odmažeme Garyho Oldmana, který je výborný, máme tu další klasický oscarový životopis (naštěstí ne tak vážný), které nám tvůrci rok co rok bez zeptání předkládají. Intenzivní soundtrack nicméně potěšil. ()
O vojne bez vojny, no zato s postupne gradujúcimi prvkami politickej drámy, s rozprávkovými pasážami v podobe hľadania “cesty”. Som nadšený z tejto historickej story, ktorá ma vďaka slovám nadchla viac, ako padanie nábojníc z guľometov. Výborný film .. ()
Vynikající Gary Oldman (pod maskou se vůbec neztrácející, naopak hrající nejen očima, ale i hlasivkami, všemi bradami a tak dále) a další herci v čele s Kristin Scott Thomas a Benem Mendelsohnem, Wrightova režie vyšperkovaná řadou atraktivních záběrů... A občas bohužel tak trochu nudný scénář s poněkud lacinou scénou v metru, která by nebýt Oldmana působila ještě hůře. Přiznám se, že jsem od Nejtemnější hodiny čekal "druhého Lincolna", námět je přece jenom velmi podobný, ale i když jsem se ho nedočkal, byly to rozhodně dobré dvě hodiny. ()
Niet pochýb o tom, že toto je veľký herecký koncert G. Oldmana, ktorý W. Churchilla stvárnil geniálne a jeho nominácia na oscara je pochopiteľná. Film celkom dobre popisuje obdobie i udalosti tej ťažkej doby a film ma určite nenudil. To je však iba môj uhol pohľadu, názor človeka, ktorého toto obdobie zaujíma. Určite horšie dopadne z pohľadu diváka, ktorému je to jedno a chce vidieť iba dobrý film. I ja musím objektívne priznať, že film je dosť komorný a chcelo to zopár scén z bojiska, pohľad na nemeckú prípadne ruskú protistranu, jednoducho to niečím oživiť. Takmer som dal štvrtú hviezdu, ale s chladnou hlavou musím dať priemer. 60%. ()
Výborný Spin off Dunkirku ()
Taková příležitost a tak urputně překalkulovaný výsledek... To už mě víc dojala ta Margaret Mamma Mia Thatcherová před pár lety. ()
Dunkerk jinak aneb lekce dějepisu, která nemohla být snad ani nudnější. Snímek se zaměřuje pouze na období května 1940. Politikaření na anglické scéně, které vede k tomu že jsme svědky toho že více než 9/10 stopáže sledujeme různé formy Churchillových pochybností. Celé to začne být zajímavé až v momentu kdy Churchill vyrazí do metra. Potom na konci řekne onen památný proslov při kterém se dostavila i husina. Gary Oldman ztvárnil hlavní postavu na jedničku s hvězdičkou. Přesto si film ani kvůli jeho výkonu již znovu nepustím. 55% ()
Překvapivě nudný film. ()
Nejlépe by se dal tenhle film charakterizovat jako "nejprůměrnější z průměrných". Po všech stránkách. ()
1. Film je postaven na komediálním mustru a tím, že z hlavního hrdiny dělá klauna. Tím jednak odzbrojí skeptičtější či neutrální (ve smyslu citové zainteresovanosti) publikum, jelikož mu předloží klišé v podobě sympatického nemotory, medvídka, kterého si prostě musíte oblíbit. Jakmile děj potemní, komediální prvky zůstanou ve stopovém množství, aby se divákova sympatie nevytratila, zbytek se transformuje v patos. 2. Se skutečností – především co se týče vykreslení Churchillovy postavy – nemá film nic společného. Místo toho je celý film agitací za národní hrdost, která je prostřední karikaturou historického filmu. Film kromě dosti přímočaré snahy pozvednout národní sebevědomí nepřinese ke zpracovanému tématu vůbec nic nového, naopak si bere ta nejprostší klišé, které se pojí s Churchillem i britskou kulturou jako takovou, přičemž všechno negativní vynechává, potlačuje, nebo karikaturně převrací. 3. Celý film by bylo možné vyjádřit i takto: Britové si myslí, že jsou úžasně roztomilí, jenže nejsou. 4. Podobně jako biografie Borise Johnsona, i Darkest Hour Churchilla využívá ke glorifikaci názorů jakéhosi „obyčejného člověka“ a to dost křečovitým způsobem. Což ovšem na druhou stranu neznamená, že – jak Johnsonova kniha, tak Darkest Hour - není ve svých základních tendencích funkční. 5. Po formální stránce se film drží na Joea Wrighta poměrně při zemi. Přesto je zde několik pěkných scén, dále celá průměrných a několik přímočarých klišé, které pomocí otřepaných vizuálních postupů podtrhují patetické vyznění. 6. Nemluvě o hudbě… 7. Pěkná ukázka šablon, s jakými Wright pracuje, jsou například scény s Churchillovou sekretářkou (celou situaci lze zároveň brát jako návod, jak si ochočit mladou holku na způsob Padesát odstínů čehokoli): nerudný medvídek Churchill ji nejprve na úvod seřve, aniž by se té chudinky mladé zeptal alespoň na jméno; na to je pokárán svojí korektivní sympatickou manželkou, načež se začne k mladé dívce chovat jakože pěkně, což dokládá zejména kapesník, který ji empaticky podá, aby si mohla usušit slzičky, když zjistí, v jak těžké situaci se jejich národ nachází. Dívka je mu pak naprosto oddaná. A takové srágory se, zdá se, lidem opravdu líbí. 8. Představoval jsem si, jaké by například byly reakce na film, který by v podobném stylu zobrazoval třeba Václava Havla. Těžko si každopádně představit, že by s tím byl kdokoli spokojený. 9. Shodou okolností jsem se dal do sledování populární série Game of Thrones – přišlo mi vtipné, když jsem si uvědomil, že zobrazení politikaření a mezilidských vztahů je zde o dost realističtější, než v případě Wrightova filmu. ()
Nebolo to zlé, vlastne ma to celkom aj bavilo. Hlavne Garry Oldman ma zaujal, ktorý to nie len, že zahral vynikajúco (a toho Oscara proste musí dostať!), ale predovšetkým prešiel neskutočnou premenou! Film je to dobrý, niekedy sa kecá trošku viac a občas to nudí miestami, ale viac menej sa jedná o zaujímavé keci. Najviac ma sklamalo, že v tom najlepšom to skončilo. Chcel som vidieť Wintonové úspechy a nie si ich len v záverečných titulkoch prečítať. Každopádne Darkest Hour je dobrý film, ale chýbajú mu silnejšie momenty aj keď hudba Marianelliho to občas potiahla. Obľúbený soundtrack: Where Is Winston, Dynamo, We Shall Fight. 70% - 3* ()
"Please tell the Privy Seal that I'm sealed in the privy and I can only deal with one shit at a time." ____ Asi nejlepší britská tragikomedie o obezitě za několik posledních let - teprve až v druhý řadě jde o solidní snímek, který mapuje nejzásadnější životní etapu pana Buldočího xichta - přestože interpretace jako taková je vykalkulovaná a sentimentální, je primárně odlehčená, optimisticky laděná, a především pak stravitelná - a přesně takovéhle prototypy biografií by měly vznikat. Gary Oldman ztvárnil svou roli vskutku bravurně, ač častokrát velice afektovaně - ale Zlatýho plešounka bych mu nedal ani za peňáze. Žánr historických filmů sice není mým šálkem ovocnýho čajíčku s mlíkem o páté - navíc pod taktovkou Joea Wrighta, jehož tvorba není nijak ostentativně výrazná - ale tohle mě kupodivu bavilo.... VERDIKT: 7,2 dvojbradek určených pro liposukci z 10 ()
Stačí přesvědčivé interiéry, zdatný kameraman a jeden bravurní herec k podnětné dějinné rekonstrukci a oscarovým fanfárám? Not really.... Gary Oldman si bezpochyby leští cenného plešouna zaslouženě a jeho projev mě zatraceně bavil, ale Joe Wright se tentokrát projevil jako nezajímavý rutinér, který možná umí poskládat obrázky hezky vedle sebe a hrát s divákem vtahující šarádu, jenže k tomu využívá dost podřadné fígle a zkratky. Jako televizní projekt by to bylo super, ale jako ambiciózní hvězdné drama to působí jednoduše, vedlejší postavy jsou ploché jak hrudník Cary Delevingne a vyprávění se mechanicky posouvá k vytyčenému cíli, aniž by se snažilo přidat něco ozvláštňujícího či uvěřitelně lidského - a když už se o to pokusí, vypadne z toho velká filmařská i dějová křeč (metro). Díky charismatu Churchilla, jehož film prodává opravdu bohatě, to dobře funguje na motivační úrovni a příběh je celistvý, ale Wright zkrátka není Spielberg, jehož Lincoln došel v závěru skrze mnohem promyšlenější prolínání soukromé a politické linie nesrovnatelně silnější katarze. Na jedno pohodové zhlédnutí ale hodně OK... ()
Že Oldman není herec k zahození jsem si všiml už dávno a že Churchill byl týpek mi tloukli do hlavy celý druhý stupeň, takže jakou novinku pro mě Nejtemnější hodina má? Leda zjištění, že občanské referendum lze s přehledem uspořádat v metru. (Banff, Kanada) ()
Režisér Joe Wright před 2 roky natočil celkem průměrnou až podprůměrnou fantasy Pan která se navíc stala obrovským finančním propadákem a tak se rozhodl natočit životopis Winstona Churchilla popisující nejdůležitější týdny jeho života tedy ty týdny kdy byl zvolen za premiéra Velké Británie. Churchilla hraje Gary Oldman a když toho Oscara pro nejlepšího herce opravdu dostane (a jakože, ho opravdu dostane) člověk se nemůže zlobit ale navíc mu to bude i přát. Oldman se totiž do Churchilla totálně vžil a to jenom po psychické stránce ale i té fyzické (což znamená, že celý film strávil v podivné masce aby vypadal nafoukle a chodil s velkým pupkem který není jeho) a tu roli hraje naprosto perfektně. Film se taky snaží aby se orientoval i někdo kdo jakým si zázrakem neví kdo to byl Churchill a ta jeho rada takže Churchill vše vysvětluje buďto své sekretářce nebo podřízeným a tím se to dozvídá i divák. Perfektní jsou scény s Churchillovou manželkou v podání Kristin Scott Thomas, perfektní je král Albert v podání Bena Mendelsohna (který dokonce zdatně sekunduje i Colinu Firthovi) a hlavně závěr působí opravdu perfektně kdy Churchill uteče do metra aby vyslechl obyčejné lidi a následně pronese srdcervoucí proslov. Je to prostě fajnová řemeslná práce avšak sází příliš na jistotu a je rozhodně slabší než Králova řeč a dokonce i slabší než 4 roky starý Kód Enigmy. Za shlédnutí to však určitě stojí a Oldman prostě jede perfektně! ()
Související novinky
Amy Adams bude ženou v okně
Režisér Joe Wright (Pýcha a předsudek, Anna Karenina) si jako svůj další projekt vybral adaptaci knihy The Woman in the Window, která neskrývá svou inspiraci v hitchcockovském thrilleru Okno do dvora… (více)
Startuje BEST FILM FEST
Pražská kina Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádají od 12. do 18. července BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé poloviny roku 2018. Kina v době léta potěší… (více)
90. Oscary - výsledky
Výroční 90. ceny americké akademie znají své vítěze. Nejprestižnější ocenění a díky tomu také „nejoblíbenější chlapík Hollywoodu“ se předával v Dolby Theatre, jak už je tomu dlouhou dobu zvykem.… (více)
Nominace na Oscary
Letošní 90. ročník Oscarů bude velký duelem Tváře vody se Třemi billboardy kousek za Ebbingem. Nová fantasy Guillerma del Tora se teď ale proměnila v jasného favorita, jelikož uzmula třináct… (více)
,, We will never surrender ! '' V den výročí vítězství, ano je to už 73 let, ale nesmí se zapomínat! - jsem si u snídaně s chutí pustil staré válečné šlágry a když se potomstvo zajímalo kdo je ta hezká dívka co zpívá vysvětlil jsem jim, že je to Vera Lynn a zeptal se zda vědí proč dnes nejsme s mámou v práci a oni ve škole a školce. Považuji za důležité aby to i po 73 letech věděli a budu to považovat za důležité stále. A jelikož válečných filmů teď moc není a Darkest Hour jsem ještě neviděl, byl program na večer jasný. Ta proměna útlého Oldmana v buldoka Churchilla byla obdivuhodná i když jsem z té postavy Oldmana stále nějak vnitřně cítil a vizuálně to úplně skvělý Winston prostě nebyl i když si maskéři asi mákli. To byl ale jen detail. Ještě méně si byla podobná jeho choť Clementine. Ačkoliv Kristin táhne skoro na šedesátku ! pořád je to baba, která má na staré dámy myslím ještě dost času... Letí to letí... ještě nedávno (vždyť je to před chvilkou) jsem z ní byl v kině paf z coby milenky Anglického pacienta a teď tu hraje ženu Churchilla... Četl jsem místní komenty a leckdo se tu celkem slušně vyzvracel či film pohaněl... Divadelní kousek, pohádka, příliš patriotické... Já osobně jsem byl velice spokojen. Spokojen tak moc, že film mne na několika místech až dojal. Ale ono je to asi dáno hodně tím, že já se na rozdíl od jiných zde tomuto období plně věnuji, což mi umožňuje vcítit se mnohem lépe do postav filmu, byť hrají své historické předlohy. Churchill převzal úřad opravdu v hodině dvanácté a osud svobodného světa mu ležel plnou vahou na bedrech. Amerika po zkušenostech ze zákopů Francie měla války plné zuby a i když Británii podporovala jak mohlo, řada smluv po první válce ji zcela svázala ruce včetně vlastních zákonů. To vše se změnilo až po Pearl Harboru, ale to už Anglie za sebou měla Bitvu o Británii a další boje... Ano je to patriotické, ale proč by to sakra nemělo být? Tady se skutečně měnily dějiny! Britská odhodlanost (trvající celou válku) byla zprvu hlavní devizou, kterou Churchill měl ! Být Britem tak jsem hrdý právě na tohle. Možná kdyby se nám umožnilo bojovat v roce 1938, cítili by to někteří z místních stejně. I já bych oželelel toho (zřejmě občana commonwealthu) recitujícícho v metru. Poslední dobou je těchto občanů ve filmech nějak moc. Nic proti barvě jejich pleti, ale jsou li v rámci korektnosti (dnešní) cpáni všude, je to někdy spíše ke škodě než k užitku. Alespoň, že to nebyl Asiat... Řadě zdejších film připomněl poslední Dunkirk, snad právě díky evakuaci britského expedičního sboru. Mně připomněl spíše Královu řeč. Jsem rád, že jsem jej viděl. Lecos jsem se dozvěděl a například až dnes jsem se dozvěděl o statečném boji brigadýra Claude Nicholsona a jeho statečných mužů v bitvě o Calais v roce 1940. Mají moji nesmírnou úctu ! Film je důstojnou poctou Winstonu Spenceru Churchillovi. Ukázal jen krátký záběr toho co všechno měl tento borec (míněno zcela vážně) ,,na hrbu'' právě poté co získal podporu v britském parlamentu a to nemluvím o jeho osobním životě a zálibách. Byl brilantní znalec historie, krásně kreslil, byl i spisovatelem... právem patří mezi velikány západního světa a historické osobnosti. Dávám tedy za 4 doutníky nebo snad raději za 4 sklenky sherry? Oboje. * * * * () (méně) (více)