Nejtemnější hodina

Dramatickejší a napínavejší Dunkirk ako ten Nolanov. Bravúrne zrežírovaný a zahraný film, z ktorého výrazne vytŕča scéna v metre - pre niekoho v negatívnom zmysle pre človeka, ktorý má trochu srdce, patrí práve táto scéna k tým, vďaka ktorým milujeme kinematografiu. Je to tak pateticky prepálené, až je to neodolateľné. (10.02.2018)

Je fascinující, že má někdo potřebu natočit tenhle film odpovídající zcela rétorice válečné propagandy prostě pro potěchu z toho patosu a sebedojímání zřejmě bez vědomého politického záměru. Wright každopádně po fiasku Pan zařadil zpátečku a nabídl solidní drama bojující vší silou proti statickému, repetitivnímu scénáři - a úspěšný je v tom tak napůl. (10.01.2018)

Klobouk dolů za přeměnu Garyho Oldmana, který byl naprosto k nepoznání, to je asi tak jediné pozitivum, které k filmu můžu říct. Bylo to dost nezáživné a hrozně nezapamatovatelné, v podstatě jakmile scéna skončila, už jsem ani nevěděla, o čem se mluvilo. 2* Film o tom, jak Churchill vyřešil válku v metru. (20.02.2018)

Jak se jen odborně kriticky vyjádřit k filmu, jehož doslovnou náplní je: unylá reportáž ze zasedání sněmovny, psaní na stroji 1, nudný projev v parlamentu 1, psaní na stroji 2, nezáživné a špatně zdramatizované intriky a pošťuchování nabubřelých degenerátu, psaní na stroji 3, unylá reportáž ze zasedání poslanecké sněmovny 2, trochu méně nudný projev v parlamentu 2, konec? Inu, nezbývá, než se opět úchylit do hřejivé náruče sofistikované filmově teoretické terminologie a pouze erudovaně konstatovat, že to stálo pěkně za piču! Prostě dvouhodinová kýčovitá kostýmní pruda, zábavná asi jako žvýkání kožené vazby oxfordského slovníku při strojovém předčítání politických dějin Druhé světové války. A tak to jediné, co vás při projekci téhle otravy dělí od bolestivé smrti nudou, je sledování opravdu geniální kreace Geryho Starce v roli Nemockéhokostela, jenž podle všeho udělal svým slavným projevem „We shall fuck …“ naprosto totéž, co král Jiřík, který se tenkrát kvůli Hitlerovi i odnaučil kokotat. No, ať už byl tím hrdinou, co žvaněním stmelil ledvinkový puding kdokoliv, a film byl opět patetický rektobol, fucktem je, že jsem viděl snad tu nejúžasnější ukázku dokonalého herectví, jakou kdy kamera zachytila, tudíž je opravdu škoda, že Osrala zase dostane nějaký toporný negr. (11.02.2018)

Nevím, jaký byl váš motiv, ale mě události května 1940 ("na prahu jedné z největších bitev historie") v britském zákulisí opravdu zajímaly a Wrightův film absolutně nezklamal. Vyniká v něm sám obdivuhodný Churchill, rázný, přímý a zarputilý, tak téměř k nepoznání skvěle maskovaný Oldman - vůdčí, stařecký, s tíhou světa na svých ramenou. Šlape to jak hodinky, nepostrádá silný scény jako marně prosebný telefonát FDR, výlev zlosti nad Hitlerem, nebo roztomilou (byť smyšlenou) cestu metrem na Westminster. Ano, je to sice "klasičtější", ale za mě předčí Nolanův DUNKIRK a říkám si, jak přesně takovým osobnostem dlužíme vděk a to je studovat. Tak tenhle bude na Winstona. (doporučuji poslechnout si 11. díl podcastu Hardcore History - "Thoughts on Churchill") (08.02.2018)