Forever Pure
Tehora la'ad
VOD (1)
Obsahy(1)
Fotbalový klub Bejtar Jeruzalém má dlouhou tradici, obrovskou základnu oddaných fanoušků a vliv na politiku. Říká se, že kdo nepromluví k dvacetitisícovému davu na stadionu Teddy, nemá šanci stát se primátorem. Z tohoto důvodu klub koupil izraelsko-ruský podnikatel Arkadij Gajdamak. Volby do zastupitelstva prohrál, ale povedlo se mu otevřít pandořinu skříňku, když pro Bejtar zakoupil dva hráče: čečenské muslimy. Režisérka pronikla do uzavřeného světa profesionálního fotbalu a zachytila boj ultrapravicové fanouškovské organizace La Familia se „zrádci" klubu, který se pyšnil, že jako jediný v Izraeli nikdy neměl muslimské hráče. Strhující a mnohovrstevnaté drama o tom, jak rasismus může rozložit společnost zevnitř. (Jeden svět)
(více)Recenze (3)
Galerie sportovních a společenských mechanismů s motivací mimo základní lidská práva a hodnoty. Patologickému rasismu tudíž živnou půdou. ()
Já to říkám pořád. Fotbal je tak populární proto, že to není jen zábava, ale hlavně válka. Málokterý sport dokáže v sobě koncentrovat tolik podprahové, ale i otevřené nenávisti. Tenhle dokument by šel rozebírát po jednotlivých částech a mohlo se o tom diskutovat hodiny, ale zkusím to zkrátit. Jednoduše řečeno musí fungovat vedení, hráči a fanoušci. Jestliže tohle nenastavíte (a ono je to opravdu často hodně složité...zdravím na Letnou), tak klub nejen že, nebude mít výsledky, ale může se stát ještě daleko větší průšvih. V českých podmínkách dokáže vyvolávat velmi negativní emoce třeba Stanciu nebo svého času to dokázal Straka a to je nic proti tomu, když jste v zemi, která je takřka v permanentním válečném stavu proti arabským sousedům, no a vy jako ruský majitel, kterého zajímají jen politické a ekonomické osobní zájmy nainstalujete 2 čečenské fotbalisty do fotbalového klubu, který je politicky velmi pravicově orientovaný a významné fanouškovské křídlo je ultraradikální a je pro něj naprosto nepředstavitelné, aby za ně hrál muslim. Co se tak asi může stát 🙃? Chci tím říct, že když nerespektujete určitá (nepsaná) pravidla, tak Vám nepomůžou žádné peníze světa. Fanoušci Beitaru si na válku nehrají, ale žijí ji a to doslova každý den. Beitar má i nevšední politický rozměr a to vše vytváří třaskavý koktejl, kde ani samotní lidé pracující v klubu evidentně nechápali s čím mají, co dočinění. Má to i zajímavý vývoj postav, skoro řekl bych až klasický literarní, kde se objeví i nový král a hlavně zrádce 🙂. 84%. ()
Naprosto skvělý sportovní dokument, který mě ani na chvíli nevyvedl z pozornosti. Český fotbalový fanoušek zde jistě najde spoustu podobností s kluby ze své vlasti. Nechybí zde majitel, který si pořídil Beitar čistě kvůli mimosportovním ambicím, aniž by měl jakýkoliv vztah k fotbalu. Nechybějí zde zaměstnanci, kteří by pro klub pracovali pomalu s nasazením vlastního života, ale paradoxně jsou považováni za největší škůdce. A nechybějí zde ani fanoušci, kteří v klíčových momentech potápějí svůj klub, aby demonstrovali svou důležitost. Beitar je pro mě opravdovou alegorií nešvarů v českém fotbale a tvůrci tohoto filmu to dokázali naprosto brilantně zachytit. Zajímavost, která zazněla na diskusi v rámci Jednoho světa: Štáb se začal zabývat kauzou přestupů muslimských fotbalistů do Beitaru až poté, co klub oznámil jejich příchod. Příběh je tak od samého začátku poslepován jen díky využití televizních záběrů. Na mě však televizní materiály působily, jako by byly použity záměrně pro poutavější vyprávění. ()