Kamera:
Stanley Fernandez Jr.Hudba:
Mac QuayleHrají:
Zachary Quinto, Billie Lourd, Leslie Grossman, Patti LuPone, Sandra Bernhard, Nico Greetham, Rebecca Dayan, Isaac Powell, Joe Mantello, Russell Tovey (více)VOD (1)
Epizody(10)
-
Něco se blíží (S11E01)
-
Děkuji za vaše služby (S11E02)
-
Kouřové signály (S11E03)
-
Bez proudu (S11E04)
-
Neštěstí (S11E05)
-
Tělo (S11E06)
-
Hlídka (S11E07)
-
Fire Island (S11E08)
-
Rekviem 1981/1987 - 1. část (S11E09)
-
Rekviem 1981/1987 - 2. část (S11E10)
Obsahy(1)
New York, rok 1981. V meste začne úradovať zákerný vrah, ktorého obeťami sú výlučne homosexuálni muži. Kvôli tomu polícia o prípad nejaví záujem. Jediný, koho vraždy zaujímajú, je lokálny novinár Gino (Joe Mantello). Ten je odhodlaný zistiť, kto za vraždami stojí a čo je jeho cieľom. (Marceloo)
Recenze (39)
Končím po druhém dílu.... Hotel, Cult a teď NYC jsou nejhorší série AHS.... Nevím proč Murphy vybral tohle téma...... Kdyby udělal nějakou mini sérii s tímto tématem, bylo by to lepší a divák by věděl o co jde .... Murphy zapomíná, že se na AHS dívá 90 procent heterosexuálů..... Už to přehání, jestli si myslí, že někoho šokuje v roce 2022 tento koncept, tak by se měl asi přestěhovat někde do Ruska..... Je tolik témat co si mohl vybrat a on vybere příběh sériového vraha, co vraždí gaye..... Myslel jsem, že od série Cult to být horší nemůže.... Pryč od toho... ()
Poslední dva díly byly tak stupidní, že ve finále zjistíte, že tohle byla naprostá ztráta času. 😡😡😡 ()
Bez menších spoilerů se z atypické kapitoly vypsat nedokážu. Přiznaně béčkový směr 1984 i Double Feature nahnal seriál do slepé uličky, kdy bylo potřeba zvážnět a přijít s příběhem, který (s nadsázkou) bude dávat smysl. A výsledkem je zážitek z horkem rozpálené metropole, kde někdo vraždí a někdo další taky. Dvě linky se proplétají tak dlouho, až se nakonec oddělí a zatímco jedna z nich se k AHS vesmíru hodí, ta druhá diváckou obec rozdělila velkou silou. Ryan Murphy totiž přišel s Angels in America(n Horror Story) a přestože bych podobný zážitek čekal v nějaké jiné antologii nebo třeba v Pose, nějakou záhadou to díky brilantnímu finálnímu dílu skličuje, dojímá, napíná úplně jinak než libovolná minulá série - a hlavně funguje. I navzdory tomu, jak scénář záměrně mate divákovo očekávání a naopak díky tomu, jak se sem hodí fistule Russella Toveyho, návrat slizkosti Zacharyho Quinta, metafory očividné i poschovávané a desetiminutovky, kdy se zdánlivě nic neděje, a přitom není potřeba nic dodávat. ()
New York, rok 1981. V meste začne úradovať zákerný vrah, ktorého obeťami sú výlučne homosexuálni muži. Kvôli tomu polícia o prípad nejaví záujem. Jediný, koho vraždy zaujímajú, je lokálny novinár Gino. Ten je odhodlaný zistiť, kto za vraždami stojí a čo je jeho cielom. – Myslím si, že morálka pri natáčaní jedenástej série AHS by sa dala porovnať s fungovaním firiem na Slovensku. Šéf zadelí robotu, odíde a následne si každý robí čo sa mu zachce. Inak si to nedokážem vysvetliť. Jednoducho neverím tomu, že človek, ktorý vytvoril pôsobivé homocharaktery ako Lana Winters alebo Liz Taylor, dokázal do sveta vypustiť niečo takéto. Celá esencia American Horror Story je preč. Tento seriál nikdy nebol primárne o strašení. Vždy bol hlavne o charakteroch a už roky je AHS jednou z vecí, ktoré ma počas letných štyridsiatkových horúčav držia pri živote a kvôli ktorým sa teším na jeseň. U New York City je skrátka poznať, že Ryan Murphy má v hlave úplne iné projekty a toto už je len taká bokovka. Herecké výkony starých tvárí AHS sú naprosto žalostné a je vidno, že bez ťahúňa typu Lange/Peters/Paulson je seriál nefunkčný. Nové tváre Russell Tovey, Charlie Carver a Joe Mantello sú velmi snaživí, ale čo z toho, keď staré známe tváre ako Billie Lourd, Denis O’Hare alebo Zachary Quinto nehrajú vôbec nič a každá scéna s nimi je doslova utrpením. Obsahovo je to ešte horšie. Nespočet naprosto zbytočných dejových liniek, slabá práca s mysterióznom a hlavne supernaturálnymi elementami. Scény s výkladom kariet v tom malom obchodíku pôsobia ako paródia typu Scary Movie. Príbeh s Mai Tai killerom ma vôbec nezaujal a napriek tomu, že sa mu tvorcovia v závere série snažili dať väčší význam, bol podla mňa nezvládnutý. ‚Záhadná choroba‘ je v podstate jedinou linkou, ktorá to drží ako-tak pokope až do konca. Zvolenie intenzívnej LGBT tematiky je podla mňa tiež nešikovné vzhladom k momentálne naprosto rozdelenej americkej spoločnosti (práve prebiehajúce midterms s takmer presne 50/50 výsledkami). Niečo podobné by podla mňa bolo vhodnejšie napríklad po Culte. Takto je to nanešťastie najslabšia séria AHS, na ktorú sa budem snažiť čo najskôr zabudnúť. Snáď sa to o rok zlepší. ()
Poslední série AHS nás přivádí mezi gay komunitu v New Yorku v 80. letech. Řádí tu záhadný vrah a zaměřuje se pouze na gaye. Moc původních herců se tu neobjeví. Zatímco pátrání po vrahovi je celkem zajímavé, ke konci tomu dost spadne řetěz. Promění se to v prevenci proti AIDS a celý duch série tím trochu umře. Pro Murphyho je to jistě osobní téma, ale ne každému to sedne... "Budete očištění." ()
Od jedenástej série American Horror Story s podtitulom New York City som si sľuboval mnoho. Pozrieť sa totiž do New Yorku v roku 1981 na prepuknutie epidémie AIDS v spojitosti s mierou úchylností, ktorú ponúkali predošlé AHS série, mohla byť trefa do čierneho. Nestalo sa a Ryan Murphy si tentoraz odhryzol až príliš veľké sústo. Namiesto American Horror Story totiž dostávame ďalšiu sériu American Crime Story, a aj to značne podpriemernú. Ústredná krimi zápletka totiž nie je nijako zaujímavá, za celých desať epizód si diváka nezíska jediná postava a aj napriek pomerne krátkej stopáži jednotlivých epizód (35-45min) sa to celé neskutočne vlečie. S výnimkou pár scén je preč prakticky akýkoľvek horor alebo mystery prvky. Dno podpriemernosti nakoniec dokonajú posledné dve epizódy, ktoré namiesto akéhoľkovek vyvrcholenia ponúkajú skôr dejový chaos, plácajú piate cez deviate a po skončení zanechajú v divákovi iba pachuť absolútne premrhaného času. Ach jo, kde sú tie časy Asylum ... CELKOVO: 4/10 ()
NYC nie je najhoršou sériou AHS, avšak jeho hlavná téma určite nesadne každému. Človek by od Murphyho čakal oveľa väčšiu obhajobu feťákov a gayov, predsudky voči belochom pochopiteľne sú, pochopiteľne ku gayomsú tolerantné iba ženy, pochopitelne nebyť novinára svet by sa nikdy o AIDS nedozvedel. Nad tým sa človek nepozastaví, úprimne však treba uznať že správanie tejto komunity vystihuje dokonale a jeho dôsledky až metaforicky. Oveľa lepšie sa dalo popracovať s príbehom (ak by sa to približilo viac povedzme k Sedem či Vrazdy podľa Judáša) a trochu menej by Murphy filozofoval stretla by sa séria s väčším úspechom širšieho publika. Bohužiaľ sa tak nestalo, Murphy sa potreboval vyrozprávať o tom čo už nik nezmení a tak tu máme asi najhoršie hodnotenú sériu na tejto databáze. Feminizmus už bol, rasizmus tiež, teraz LGBT, v ďalšej sérii to vyzerá na holokaust 😃 Zhovievavé 4*. ()
AHS bylo vždycky svoje, ale poslední tři série jsou solidní kvalitativní sešup. Ta zatím poslední je sice lepší než předchozí Double Feature a dokáže nabídnout solidní momenty, ale ani tak mě nedokázala nijak výrazně oslovit navzdory tomu, že chápu co tím chtěl Murphy říct a že to pro něj musí být hodně osobní téma. Bohužel do universa AHS mi to úplně nezapadá, jakkoliv je to po delší době v rámci série pokus o jiný a vlastně celkem originální přístup...50% ()
Tak tohle jsme si my, fanoušci AHS, opravdu nezasloužili. Už dávno neplatí že je tento seriál o hororu (snad jen kromě 6. série která byla v první polovině fakt scary), ale je o promyšleném příběhu a zajímavých postavách, které jsou úchvatně zahrány a napsány. Bohužel nic ze zmíněného jsme se v 11. sérii nedočkali. Dočkali jsme se jakéhosi experimentu o detektivku, psychologický thriller, sociální kritiku tehdejší (i dnešní) společnosti, a asi i toho hororu, ale ani jednomu ze zmíněných se nedaří zde vykreslit dobře či něčím zaujmout či upoutat. Pokud by toto autoři nezařadili do AHS ale byl by to samostatný seriál, mělo by to dle mého větší úspěch (a zcela určitě vyšší hodnocení na ČSFD, iMDB apod.). Ve stejném roce jako NYC vyšel od Ryana Murphyho oceňovaný a oblíbený seriál Dahmer, který by se do antologie AHS hodil daleko více než právě NYC. Připadá mi totiž, že poslední roky mají veškeré ostatní projekty od tohoto oblíbeného chlapíka daleko větší péči než AHS. Začátek a závěr této série byl naprosto tristní - postavy si nešlo oblíbit, neboť pro to nebyl prostor. Za jediné pozitivum shledávám prostředek seriálu (díly 4-6), ve kterých se podařilo vybudovat alespoň v pár scénách nějakou atmosféru či zajímavý děj. Jenže to vše opět zůstalo v koši díky již zmíněnému zpackanému závěru, který se snažil být něčím, na co neměl právo. Herecké výkony především zajetých tvářiček v AHS jako Billie Lourd, Leslie Grossman či Denis O'Hare byly tragické a člověk by řekl že by tuto sérii právě oni měli táhnout, ale stal se naprostý opak. Mé sympatie získali nováčci a to především Patti LuPone a Joe Mantello - tím nechci říct že bych si z jejich výkonů sedal na zadek, ale působili na mě že se více snaží a roli si více užívají. Myšlenka seriálu dobrá, prostředí zajímavé, avšak dovolím si tvrdit, že právě v Dahmerovi se mi celkově všechno (od kamery, herců, střihu, a i lokací) líbilo daleko více než tady a právě zde lze vidět to, že AHS byla odstavena na vedlejší kolej. Díky tomu že díly mají kratší stopáž se seriál dá velice rychle proletět, ale i přes to jsem se ve většině epizod přistihnul, jak se koukám kolik do konce ještě zbývá, což se mi u tohoto seriálu už dlouho nestalo. Je to promarněná příležitost, protože téma 80s v New Yorku je bezedné. Tahle série se nepovedla mj. i proto, že nepřišla s ničím, co bychom všude jinde neviděli daleko lépe natočeno, zahráno a s lepší atmosférou. Na to jak se má dělat kvalitní krimi o gay komunitě v 80s/90s bych odkázal na American Crime Story: Versace, který je o parník jinde. Jen taková zajímavost na závěr: V této sérii je opravdu minimum žen, často to na mě působilo, jakoby celé město patřilo jen gayům a policajtům. TOP KOMENTÁŘE: maddy, marceloo ()
Nejslabší série vůbec. Nevadilo mi, že to bylo v NYC, nevadílo mi, že to bylo o homosexuálech, mě vadilo, že je to série AHS, která má být o vraždách, upírech, mimozemšťanech, nadpřirozenu, ale ne o pandemii. Bylo zajímavé, jakým způsobem to Ryan pojal, že vlastně AIDS vyzobrazil jako vraha, ale tohle prostě do AHS nepatří a nezachránil to ani sériový vrah Mai Tai. Upřímně doufám, že další série se vrátí do starých zajetých kolejí. ()
11. série: Bleju. Nejhorší série AHS v historii a oficiálně jsem se už každým dílem násilím nutila, abych si ho pustila. Tohle je tak odporná, levná, hnusná slátanina, která nemá hlavu ani patu, až podezřele divně kopíruje minisérii o Jeffreym Dahmerovi, přesto, že tu analogii jsem pochopila. Ale proboha ta laciná režie, nudné pasáže, nesympatické arogantní postavy. Asi až na dva díly to pro mě bylo naprosté utrpení. A ten finální díl? Vysvětlení dlouhé deset minut, při kterém hraje furt dokola jedna a ta sama strašná písnička, natočené jak pro debily, aby pochopil i člověk bez mozku to špatně zahrané metaforické divadlo roztažené na deset epizod, které ve finále uráží komunitu LGBTQ+ jejím ohyzdným zobrazením. Murphy to podle mě viděl tak maximálně z vlaku a akorát do toho sype. Totální dno a už to fakt přestaňte natáčet, prosím vás. Nedivím se, že OG herci už od toho dávají ruce pryč. ()
Série natolik Murphymu a spol. osobní, že neměla od začátku šanci na úspěch v mainstream vodách. Možná proto se jedná o nejlepší sérii od Hotelu (a experimentální (meta) Roanoke). Symbolika a metafory jdou ruku v ruce s mrazivou, a dost možná nejděsivější společenskou výpovědí. Závěrečná double trip variace na Chrismas Tale je bezpochyby tím nejemotivnějším od Orphans. Po křečovitém Double Feature řádná resuscitace série. ()
/// Tahle série si aktuálních 54% procent rozhodně nezaslouží, takže i přes výhrady, které k ní mám, nechám čtyři hvězdičky. Na NYC jsem se netěšil a po těch letech, co seriál sleduju šlo o první řadu, na kterou mě nenalákaly ani plakáty, ani trailer. Prostě ani ťuk. A přitom jsem se konečně mohl těšit na sérii, která si nastaví dvě příběhové linky a dokáže se na ně soustředit a nepřidávat deset dalších vedlejších (teda až na věštkyni, na kterou se potom poněkud zapomene). Jistě, není to příliš hororové a ke konci to zase klasicky zaskřípe, není to ale takový průšvih jako obvykle. K větší spokojenosti mi chybí větší dbání na detaily, takhle je to takové klasicky AHS sloppy (myslím že český výraz nemáme) s několika WTF momenty. Je ale fajn si potvrdit, že pořád jde přijít s dobrým námětem. Takže to s AHS ještě nevzdávám! Ještě bych rád vyzdvihl roli Leslie Grossman, která konečně není jenom nějaká blbka pro zasmání. ()
Na jednu stranu je tato řada výjimečná svou celkem civilní autentickou atmosférou newyorské gay komunity 80. let. Je patrné i použití filtru, takže záběry dostávají jistotu patinu. Problém je, když se to zvrhne v Hostel a myšlenka jde do výlevky… Proč je závěr rozdělen na dva díly nevím, předposlední je tako psychedelický trip a poslední v podstatě takový půlhodinový videoklipem, byť hezkým. Řada pracuje s několika důležitými autentickými motivy. Jednak metaforou epidemie HIV/AIDS, jednak příběhem sériového vraha (v New Yorku v letech 1992–1993 - ale jinak vraždil od 70. let - tzv. Last Call Killer zabil a rozčtvrtil několik gayů, které vylákal z barů, dopaden byl v roce 2001, jeho povoláním byl zdravotní bratr na chirurgii) a hlavně autentickou a nadčasovou červenou linií k oběma tématům, tedy zoufalým nezájmem úřadů. ()
Když se to zrovna tváří, že je tam zápletka (umírající jeleni, sériový vrah), dá se na to koukat. Ale dobrou čtvrtinu tvoří stupidní snové sekvence, případně souhrny ubíhajících let za ubíjejícího hudebního doprovodu. Já nevím, proč se ještě namáhám. Každou novou sérii se chystám přestat sledovat, jen abych jí nakonec dala šanci a skončila zklamaná. ()
Neřekl bych, že by šlo o nejhorší sérii...linka s Mai-tai vrahem byla kvalitní, nevadilo ani, že to bylo vlastně jen o LGTB+= a nevím co ještě komunitě....AHS má šokovat a sledujícím ´dělat nevolno od žaludku´.....potud vše v pořádku. Vše ve finále pokazily ty dva poslední díly, kdy si chtěl někdo zahrát na umělce, ale nedošlo mu, že to zrovna fanoušci AHS nepožadují a neocení... No nic...tak snad příště... ()
Hrozně nudná a utahaná ztráta času. Zatím nejhorší série vůbec, ale předpokládám, že ji trumfne Delicate. Celá série je tak nudná, že celý co si z ní pamatuju je pár scén v gay klubu a konec. 5/10 ()
Jedna z najslabsich serii AHS. Celkovy dojem bol pre mna skoro ako z hraneho dokumentu. Sice uvodne diely maju akusi atmosferu a je tu dokonca i kriminalna linia, zial neskorsie epizody uz su viac-menej artove dokumenty. Nehovoriac o absencii prvkov hororu ako takeho. Slabucky priemer. 38% ()
První a druhou sérii AHS jsem viděl, zbytek jsem vzdal vždy po jednom až dvou dílech. Jednak kvůli nudnému ději a jednak kvůli neustále recyklovaným nesympatickým hercům (Peters, Lange, Paulson). Až tahle série mě znovu chytla a sjel jsem ji za dva večery. Škoda jen, že napětí skončilo někdy se sedmou epizodou. Mai tai killer byl pro mě to zábavné, zbytek už zas tak moc ne a poslední dvě epizody bylo vyloženě utrpení sledovat. Kvůli tomu nemůžu dát čtyři hvězdy. ()
Seriál American Horror Story má období své největší slávy již delší dobu za sebou, stanicí FX byl už ovšem pár let nazpátek prodloužen rovnou pro 13. sérií. Loňská 10. série přitom experimentovala s tím, že se v rámci jedné série odehrávají hned dva separátní příběhy, právě tento experiment se ovšem výsledným kvalitám dvakrát nevyplatil. 11. série s podtitulem NYC se poté vrací k základnímu receptu a sázce na jeden ucelený příběh, v jistých ohledech je ovšem přeci jen odlišná. Především v tom, že se zdánlivě do velké míry snaží být 11. série realističtější. Zmapovat 80. léta plná homofobního útlaku, dívání se skrz prsty a též období, kdy začíná docházet k výskytu viru HIV. A 11. série minimálně zvládne obstát jako slušný reparát za loňský rok. Je vlastně zajímavé sledovat poměrně pobouřené reakce, kdy dost lidí prohlašuje, že tohle není jejich American Horror Story. Právě menší odklon je ve finále jedním z nejsympatičtějších plusů 11. série, v základu tam ovšem pořád je značka klasického AHS. Bravurně se pracuje s dobovým zasazením, atmosférou, ústřední postavy zvládnou působit nosně a zajímavě, do velké míry poté NYC funguje jako zajímavá detektivka, která navíc není úplně prohlédnutelná. Zamrzí jen fakt, že i když se NYC snaží hrát na realističtější notu, odklony k nadpřirozenu jsou ve finále přeci jen nevyhnutelné. Na rozdíl od 7. série s podtitulem Cult se zde ve finále s přízemnosti nehraje celou dobu a v součtu to vlastně zamrzí. Právě v těchto odklonech dochází k menším či větším napojením na předchozí série, výsledný dojem ovšem přeci jen krapet shazují. I když je poté NYC rozhodně reparát za Double Feature, k bravurním počátečním sériím se v součtu pořád úplně přiblížit nedokáže. Při hlubším zamyšlení se vlastně snadno dojde k názoru, že 11. série tolik nedrží pohromadě a dohromady netvoří tak silné linky a přeci jen i silné postavy. Ústřední romantický pár Patrick a Gino v podání Russella Toveyho a Joea Mantella sice patří mezi nejlépe vykreslené romantické páry v historii celého AHS, každá postava ovšem při zamyšlení vlastně tak nosná není. Zachary Quinto se sice po 10-leté pauze vrací a svou roli sadistického Sama si poměrně užívá, Patti LuPone na sebe zvládne strhávat pozornost jako majitelka kabaretu Kathy Pizazz, tím ovšem vlastně výčet výraznějších a zajímavějších postav končí. Taková Billie Lourd jako vědkyně Hannah sice zůstává aktuálně stálicí AHS, po minulých sériích ovšem dvakrát výrazný dojem zanechat nezvládne. Jde o příběh, který se odehrává v Americe za vlády Ronalda Reagana, od toho se odráží tehdejší stav americké populace i popkultury. Sérioví vrazi, úmyslně slepí policisté a doba nejistoty, kterou podporuje nejen Studená válka. Toto rozpoložení společnosti v podstatě zvládá NYC prodat a realističtější pojetí zůstává svěží, především o 2. poloviny je ovšem vidět menší snaha vrátit se základním faktorům celého seriálu, kdy je to celé rázem brutálnější, za vlasy přitaženější a tento rozpad krapet zamrzí. Tým 5 režisérů sem tam předvádí solidní audiovizuální nápady, dialogy jsou nosné a ve finále přeci jen zůstává úsměv na tváři, především v ten moment, kdy se definitivně potvrdí teorie o tom, co řádění v 80. letech symbolizuje. Je to sice celé krapet předvídatelné, přesto zajímavé, fungující a v součtu především uspokojující. NYC nevrací American Horror Story na vrchol, funguje ovšem jako slušná náplast za loňský rok a vyvolává naději, že by se minimálně 12. série mohla příští rok podobně nerozpadnout. Ideálnější by ovšem pochopitelně bylo, kdyby se série svou kvalitou vrátila na počátek. Je ovšem těžké říci, zda se s tímto scénářem dá ještě počítat.... () (méně) (více)