Osudový dotek

Velmi dobré sci-fi (i když ono to vlastně možná sci-fi není - viz v poslední době třeba Svěrací kazajka), které jestli má nějakou větší chybu, tak je to obsazení Ashtona Kutchera do hlavní role. Nebyl špatný, to rozhodně ne, ale přesto bych ho vyměnil. :o) Asi bych byl ještě nadšenější nevidět v poslední době vedle Kazajky hlavně skvělého Donnieho Darka, ale i tak je to silný a napínavý film, který vás třeba dovede k zamyšlení o zlomových okamžicích vašich životů a o tom, jaké by mělo následky, kdyby jste je teď mohli změnit... (03.09.2005)

Když pominu psycho začátek, jedná se o hezký a smyslný film. V prvních minutách jsem ale byla dost zmatená a absolutně jsem netušila která bije. Pak se vyjasnilo a já nestíhala zírat. Ashton Kutcher hrál tak, jak ho ještě neznáme a Amy Smart mu byla skvělou parťačkou. Ubíjející pocit bezmoci jsem maximálně prožívala s nimi. A děsí mě jen pomyšlení, že by se za mě někdo takhle obětoval a já žila v nevědomosti. U konce mi dokonce ukápla slza. Pěkné, 4*. (07.02.2012)

Neskutečně efektní sci-fi thriller o cestování časem s dobře napsaným scénářem, který je dostatečně složitý na to, aby byl zajímavý a poutavý, ovšem přitom bez problémů pochopitelný i snadno stravitelný. Neznámé režisérské duo se opravdu vyšvihlo, atmosféra nemá chybu a celý film působí na diváka i přes možné drobné trhliny v logice (které jsem však při prvním zhlédnutí ani neregistroval) velice silně... Že jde o teenage verzi 12 opic? V podstatě ano, 12 opic je předně lépe zahraný a asi i vyspělejší a vyrovnanější film, ale za to Osudový dotek působí více emocionálně. 9/10 (10.06.2008)

Důstojný thriller pro teenagery, což je žánr, který sice nikdy nebude prvotřídní, tím spíš ale musíme ocenit ty případy, kdy se něco hodně povede. (04.09.2009)

Tohle je prostě dokonalé, úchvatné! Nemá cenu psát delší komentář. Ostatní už to řekli. Proč jen znovu říkat, co už zaznělo? Nemá cenu se vracet do minulosti, pokud jste sobec. To je celé. (02.01.2009)

Jedna z mnoha variací na sci-fi povídku The sound of thunder od Bradburyho. Sice ke konci se už do toho autoři začali trochu zamotávat a začaly se objevovat různý drobnosti, co si navzájem odporovaly, ale já to prostě beru jako takovej jeden velkej úlet na LSD a hotovo :-) Nemá cenu se v tom pitvat a hledat nějaký chyby a díry v logice. To si ten film vůbec neužijete. Jinak já jsem k filmu objevil čtyři alternativní konce. Tři z nich jsou skoro stejný (liší se cca posledních 30 sekund filmu) a jeden je teda výrazně odlišnej. Ale ani jeden z konců mi nepřišel zrovna jako nic moc extra. Pro mě to úplně na 5 hvězdiček neni, ale rozhodně to řadim mezi filmy, který stojej za vidění. (30.09.2010)

Konečně po čase film po kterém mi zůstal hřejivý pocit u srdce a který si 5 hvězdičkové hodnocení plně zaslouží. Osudový dotek je jeden z nejlepších sci-fi filmů s orginálním příběhem o změnách minulosti a s výborným scénářem. Z celého filmu bych nevypustil jedinou scénu. Kutcherův nejlepší film. Nádherný film, který lze každému doporučit a svým příběhem nenechá nikoho chladným. (21.03.2008)

Neviděl jsem režisérskou verzi, takže jeden bodík si nechávám do budoucna. Jinak ale výborné hraní si s časovými paralelalmi, které dokázalo, že i Ashton Kutcher má talent. (11.06.2009)

Zajímavý thriller a jeden z dalších restů české kinodistribuce. Dal by se charakterizovat jako směs Věčného svitu neposkvrněné mysli a Donnieho Darka, hrátky s alternativními časovými rovinami mi napoprvé přišly přehnané, ale napodruhé už jsem vše pochopil. Myslím. Film rozhodně obsahuje mnoho působivých scén. A kromě toho jde o první solidní roli Ashtona Kutchera (kterého jinak opravdu nemusím). (28.07.2004)

Osudový dotek mě dostal, protože takhle originální a navíc skvěle zpracovaný nápad není často k vidění. Od první minuty nevíte na čem jste. Film má spád, a když už to vypadá na happy end, stačí jeden střih, karta se obrátí a vám dochází, že snaha o změnu minulosti se nevyplácí nikomu. Film je jako jízda na horské dráze. (28.08.2009)

Když jsem Butterfly Effect viděl kdysi dávno poprvý, bylo to příjemný překvapení, anžto šlo o důkaz, že se stále tu a tam někdo namáhá použít mozek. I když se ve filmu daj najít známý prvky (koneckonců časoprostorový bloudění je už od Wellse nejohranější SF proprieta), tvůrcům se musí nechat, že vnitřní logika příběhu je slušně propracovaná a nic jim výrazně nedrhne, ani Ashtonu Kutcherovi (tedy nedrhne ani Ashton Kutcher). Dost podařený debut, jen jsem doufal, že autoři budou stejně kvalitně i pokračovat, k čemuž zatím nedošlo. (22.03.2011)

Stereotypy. Blééé (19.01.2009)

Nejlepší film o cestování v čase. Chytrý, nápaditý, hravý, svižný, temný a krutý ke svým sympatickým postavám. (16.02.2016)

Pokud mě v poslední době nějaký film opravdu dostal, pak je to rozhodně Osudový dotek. Hodně jsem o něm slýchal, samozřejmě jen chválu, a byl jsem zvědav jakými kvalitami tento snímek s nezajímavým příběhem opravdu disponuje. První pátrání ve videopůjčovně nevedlo k ničemu, ale hned na podruhé jsem si film s radostí odnášel a netrpělivě se připravoval na možnost, že to až tak dobré nebude. Právě tahle připravenost se mi vyplatila, neboť Osudový dotek není nijak úchvatná podívaná, přesto jím jsem však okouzlen. Dojemný příběh muže, jenž se snaží zachránit sebe a své přátelé a je vždy nucen proto něco obětovat mne dokonale zasáhl. Jedinou chybou je nejspíše jeho povrchnost. 70% (04.06.2006)

Wow, to byla teda náročná jízda. O filmu jsem si raději dopředu nic nepřečetl (abych nebyl ovlivněn), ale byl jsem připravený spíš na nějakou ptákovinu. Začátek nasvědčoval, že půjde o psychologické drama, za chvíli se přidaly prvky thrilleru a pak přišlo i nato sci-fi. Film je svým námětem v mnoha ohledech podobný snímku The Jacket, který se mi hodně líbil. Toto zpracování cestování časem je opravdu hodně napínavé, místy mrazivé a zcela vás pohltí. Hlavní myšlenkou autora (kdybych to hodnotil jako nějakou knížku) byla Evanova snaha zajistit sobě, svým přátelům, matce a hlavně své lásce lepší budoucnost. Až později zijstil, že bude muset něco obětovat, aby toho dosáhl (to, že se rozhodl, aby žil bez své lásky, ale ta aby byla na oplátku šťastná, bylo pro něj osobně moc těžké, ale jen to dokazuje, jak ji miloval). Samozřejmě menší logické chyby tu jsou, nemůžu opomenout ani trochu horší orientování v ději, pokud na to není divák zcela připraven, ale takovému filmu prostě musím dát plný počet. (08.07.2008)

Na úvod dvě z filmu vzešlá ponaučení, která jsou pro nás už stejně pasé: Pokud budete v dětství říkat všem, které máte rádi, že je nenávidíte a že jim vyvraždíte rodinu, budete žít spokojený život a taky nikdy jako děti netočte nazí Robina Hooda, obzvláště ve sklepě.. Docela nadhodnocená záležitost, která každou další cestou do Evanova paralelního vesmíru ztrácí dech a nápaditost takovým způsobem, že jsem asi tak u čtvrtého "božského zásahu" už měl nutkání hodit mu ty sešitky do hořícího krbu, nicméně pěkná vězeňská hláška ("Shit on my dick, or blood on my knife.") a hlavně open ending s Oasis to nakonec vytáhli na nikterak zářivé čtyři hvězdy. A název Osudový dotek? Tak to je jen další úkladná vražda českých distributorů.. Chápu, že "Motýlí efekt" není dvakrát atraktivní, ale Osudový dotek zažil Ashton KutchMoore leda tehdy, když mu na párty, kdy se ještě osobně neznali, šáhla Demi do rozkroku.. (11.08.2010)

Právě jsem to dokoukal a musím říci, že je to jeden z nejlepších filmů, na které jsem kdy narazil. Jedná se o velkolepý psychologický thriller, který Vás donutí přemýšlet. Osobně Ashtona Kutchera jako herce moc nemusím (ale na MTV je dobrej), ovšem po hereckém výkonu takového měřítka můj respekt k němu vzrostl do drastických výšin. Nedovedu si v jeho roli představit Joshe Hartnetta ani Seana Williama Scotta, kteří byli do filmu navržení jako první. Příběh působí jako nekonečně dlouhý a vše co se odehrává na obrazovce Vás přiková k židli a nepustí. Ze začátku se možná ztratíte, ale vše je následně do detailu vysvětleno. Snímek Vás zhypnotizuje takovým způsobem, že nezpustíte oči z obrazovky na pár vteřin, natož abyste mrkali. I když začnete předvídat, co se asi stane, námět Vám nedovolí vždy se přesně strefit do nadcházejících minut děje. Dokonce i když předpovíte konec, s otevřenou pusou budete sledovat, jak se všechno nakonec vyvrbilo. Když se na to podíváte sami, budete přesně vědět o čem tady píšu. Fuck Bag. (20.08.2005)

Lapsus memoriae. Blackout. Výpadek paměti nebo prostě vokno- stresující věc v leckteré situaci (při testu obvzlášť). Možná měl Evan štěstí, že si některé hrůzné zážitky z dětství nepamatoval..(Ano, děti k sobě umí být navzájem velmi kruté, nevím, proč se psychologové neustále diví). O to bolestivější bylo pak jejich zpětné zjištění. Emocionálně mě to neroztrhalo jako onu poštovní schránku, mladou čtyřku sem pozorovala s mírně pootevřenými ústy- hráli líp jak někteří dospělí. Director´s cut ending je sice nápaditější než ten, kdy se dva lidé minou na přeplněné ulici, ale preferuju přesto ten původní. 90%. Ještě jedna věc- po skončení filmu mě popadla jedna prazvláštní chuť, pustit si dlouhý, táhlý a pomalý soundtrack. (Asi na mě byl snímek moc zbrklý). Kdo ví. (23.06.2007)

Tak niečo krásne jednoducho-zložité tu nebolo pekne dávno. A nepamätám, kedy som za posledných päť minút zmenil hodnotenie o celú hviezdičku. Počas celého sledovania to bolo na pekné kvalitné štyri, no záver bol tak ohromujúco dojemne neprekonateľne perfektne spracovaný a navyše ten trefne napasovaný odpaľujúci song od Oasisu ma prosto odrovnali. A chcem aby som si to pamätal ako jeden s najoriginálnejších snímkov o osudovej, nenaplnenej a tragickej láske. A Kutcherovi to snáď už pôjde len takto a lepšie. 100%. (04.01.2007)

Tenhle film se mi válel doma už asi rok, až teď jsem si ho konečně pustil. Ten film je tak působivý, až mě to překvapilo. Jistě by se našli chybky, kdyby je člověk hledal, ale proč. Za ten pocit, který ve mně po shlédnutí filmu zůstal, nemůžu než za pět. (19.07.2005)