Júri!!! on ICE

Čarokrásná animace bruslí, ledu, sněhu a ladnosti všech pohybů, která sice jde dohromady s okouzlující kariérní pohádkou titulního útlocitného hrdiny, ale už si příliš nerozumí s pár vedlejšími odbočkami. Motivace dalších postav mi totiž doteď přijdou trochu mimo a ať už jeden soupeř romanticky touží po životě se svojí sestrou nebo jiný zase při každé povedené jízdě orgasticky vzdychá (a nejen vzdychá), je mi to nepříjemné, i když jsem s anime absolvoval už ledacos. Nižší hodnocení mě tak nakonec hodně mrzí, protože je mi seriál sympatický už svým vznikem, nadšenou fanouškovskou základnou nebo vzácným úkazem českého sportovce v asijském počinu. Emil Nekola je můj hrdina a to, že je jeho jméno inspirováno legendárním Čechoslovákem Ondrejem Nepelou je tak srdečné pomrknutí, že rád odpustím i minimální prostor právě pro tohoto závodníka. Počáteční nadšení z každého závodu opadne, nedokreslené vztahy mezi oběma Juriji nebo mezi nimi a jejich trenérem mi dávají pocit, že z každé epizody vidím jen polovinu a jediným důvodem, proč jsem do poslední chvíle chtěl při bodování rozhodčích vytasit i čtvrtou hvězdu, zůstává zase onen zmíněný audiovizuál. Jakmile hudba souzní s obrazem nebo dokonce publikum začne zpívat, jihnu během jediné vteřiny. Ve srovnání s nemalým očekáváním je to ale nakonec o pár desetinných čísel málo. (26.12.2022)

Hmm... Nevím, jak to kdo dokázal, že na tak brutální boys-love se můžou dívat i lidi, co jsou mimo cílovku a dokonce ocenit kvality tohohle dílka. Ale dokázali to, možná už jen skvělým openingem, a já se po dlouhé době mohl se zaujetím podívat na nějaké anime. Snad mě to nepřitáhne ke Free a podobným srandám. (31.01.2017)

Mám po pár týdnech zase chuť něco ohodnotit i slovně a moc mě těší, že je to zrovna Yuri!!! on ice! Měla jsem toto anime v plánu už nějakou dobu, ale rozpolcená hodnocení mě trochu odrazovala, bála jsem se shitty animace a nucené shounen ai. Ale zbytečně. Nakonec jsem Yuriho dostala od svého Secret Santy na anime-planet a konečně se díky němu odhodlala si ho pustit. A musím říct, že mě to opravdu chytilo už od prvního openingu (který je mimochodem dokonalý a ani jednou jsem ho nepřeskočila, naopak jsem si ho vracela, abych si ho mohla užít znova) až do posledního endingu. Nečekala jsem, že mě vztah Viktora s nedospělým Yurim a repetitivní krasobruslařská vystoupení, dokážou tak úspěšně několikrát dojmout, pobavit a udržet mě zvědavou. Každé vystoupení mě bavilo, přestože animace s postupem času byla trochu zjednodušenější, ale na Yuriho číslech se animátoři naopak nikdy nebáli zanechat víc práce. Líbila se mi hudba, žádný charakter mě vyloženě nevytáčel, bylo to wholesome, pozitivní, milé a plné motivace, vzestupů a pádů, nervozity, kamarádství i rivality. Yurimu jsem fandila z celého srdce, i když tomu možná malinko napomohl Toyonaga Toshiyuki, který je jedním z mých nejoblíbenějších seiyuu. Mužská láska je tu přirozená, nestereotypní, nikdo z ní nedělá big deal. To já můžu. Stejně jako Monoxid se přepínám do ultimate fangirl módu a dávám malinko slabších pět, ale míň dát prostě nemůžu. (22.12.2021)

Tak jsem při sáhnutí na mé první a s největší pravděpodobností i poslední anime měla šťastnou ruku (díky, tumblr). Výborná hudba, krásná animace, vtip, skvělý příběh. Probudilo to ve mě už dávno zadupanou lásku ke krasobruslení. Jestli jsou všechny anime alespoň polovičně dobré jako tohle, nedivím se, že tenhle žánr pohltil tolik lidí :D P.S. při hledání informací okolo jsem zjistila, že krasobruslení bylo ještě donedávna vcelku homofobní sport, takže ode mě má tenhle seriál ještě další plusové body. (31.03.2017)

Dívám se, že mi zase chybí komentář u jednoho anime, kterému jsem navzdory většinovému nadšení napálil nízké hodnocení, a tak by bylo fajn podat vysvětlení předtím, než mi zase nějaká rozlícená duše s rozvibrovanými prsty a pěnou u huby nablije výživnou zprávu do pošty. Zkusím nejprve podat retrospektivně, které tři věci mi z tohoto anime utkvěly nejvíce v paměti: krásný opening, hromada BL fanservisu, který na něžnější část publika působí jako dráždidlo na Pavlovovy psy (Odagiri efekt hadra), a postavy, ke kterým jsem necítil vůbec nic. Je to v podstatě taková pohádka s velmi prostinkým příběhem, kde jsou na sebe všichni hodní, není tam žádný větší konflikt, humor je na úrovni základní školy a každou postavu lze charakterizovat jedinou vlastností. Animace je na velmi slušné úrovni – je patrné, kolik lidí bylo v produkci zahrnuto a jak si dali záležet s animováním krasobruslařské choreografie, ale že bych animaci označoval jako jednu z nejlepších v historii anime? To jsou příliš silná slova. +++++ Často o YoI slyším, že jde o anime, které homosexuály zobrazuje jako normální lidi. Jistě lze tvůrce pochválit za to, že na rozdíl od mnohých jiných anime zde LGBT lidé nejsou stigmatizováni jako slizké, úchylné bytosti. Na druhou stranu ale YoI působí jako takové růžové zasnění, ve kterém nikdo nemá s homosexualitou ve sportu problém a všechno probíhá tak hladce, jako by snad žádná diskriminace neexistovala. Tvůrci by u mě zabodovali, kdyby naopak ukázali, že procházka růžovým sadem to pro LGBT sportovce rozhodně není, notabene v Japonsku. Rozumím, proč si YoI získalo po světě takovou oblibu: navzdory zimnímu sportu jde o anime velmi hřejivé (sic!), leč mně se do noty vůbec netrefilo. Možná se na mém zklamání podepsal i v té době opravdu všudypřítomný a hlučný dívčí fandom, který bylo takřka nemožné při sledování ignorovat. Lepší 2*. (21.10.2022)