Cosy Dens
Pelíšky
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
A je tu zpět jedna z nejúspěšnějších českých filmových komedií od renomovaných tvůrců - režiséra J. Hřebejka a scenáristy P. Jarchovského s řadou skvělých herců. Vraťme se tedy s oblíbenými postavami k rodinným rituálům, láskám a trapasům odehrávajícím se na sklonku šedesátých let minulého století v jedné pražské čtvrti. Jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro vyprávění životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968… V jedné dvoupatrové vile tu žijí dvě rodiny - Šebkovi a Krausovi. Otec Šebek (M. Donutil), prostoduchý, ale dobrácký důstojník z povolání, je zastáncem panujícího režimu a stejně vehementně obhajuje i vlastní neomylnost v roli hlavy rodiny. Elegantní otec Kraus (J. Kodet), bývalý odbojář s trpkou válečnou zkušeností, je naopak zarytým opozičníkem. Také on je přesvědčený o tom, že má za všech okolností pravdu - není proto divu, že se tihle dva nemají zrovna v lásce. Jejich děti - gymnazista Michal (M. Beran) a jeho spolužačka Jindřiška (K. Nováková) - spolu vycházejí docela dobře. I když Michal by byl rád, kdyby ho jeho sousedka brala trochu víc na vědomí. Ta má ale oči pro jiného. Nezbývá mu tedy nic jiného, než aby smutně přihlížel, jak mu jeho první milostné body krade spolužák Elien (O. Brousek). U Šebků a Krausů se zatím střídají rodinné návštěvy, ve vší obřadnosti se tu slaví Vánoce, svatba i nečekaný, bolestný pohřeb. Do zabydlených domácností vtrhnou i některé novodobé vymoženosti v podobě umělohmotných lžiček, nerozbitných sklenic i podivných her pro statečné pionýry. Mládež zatím pokukuje po lákadlech světa kapitalismu a snaží se žít svůj vlastní, na rodičovských autoritách a "velké" historii nezávislý život. V soukromí rodinných pelíšků se tak čas od času odehrají malá dramata názorů a vztahů, která se v paměti jejich účastníků otisknou už nejspíš navždy… (Česká televize)
(více)Recenze (1 911)
Jak se může stát klasikou film z roku 1999? Už jsem ho viděl šestkrát a pořád dávám 100%. A to u málokterého filmu mám odvahu dívat se podruhé. Doporučuji jako povinný doplněk dějepisu. Pro ty, kterým doma nikdo nevysvětlil, jak nás Rusové zachraňovali v roce 1968. 100%. ()
Skvělý film, naprosto špica M. Donutil a J. Kodet. ()
Pelíšky ční nad všemi českými komediemi 90. let asi nejvýše, oceňuji na filmu především sklon zahnat děj do vtipných situací namísto hloupého vtipkování, jak je tomu jinde. Herci odvedli skvělou práci, především pan Kodet, který hrál životní roli. Hudba se moc povedla. Dávám 90% = 5/5. Bavtíte se, nenudíte se, zavzpomínáte, zasmějete se, ale film pro tuctového českého diváka nemůže nadchnout zahraničí a nezaplaší melancholii, je to takové nostalgické české panoptikum. ()
Jeden z mála českých filmů, na které jsem jakožto čech hrdý. Hřebejk zde dokázal předvést opravdu humorný příběh odehrávající se na pozadí doby více než smutné s takovým citem, že musím zatleskat. SKvělé herecké obsazení a hudba byly jen třešničkou na tomhle dortu. ()
Nejlepší česká komedie poslední doby. Film napěchovaný skvělými hláškami. Parádní Bolek Polívka a hlavně Miroslav Donutil. A komu tím prospějete co?; Co je to tady za hnusnou máničku? Myslíš Gagarinova bratra? A to jsem ti chtěl tu nástěnku svěřit, smrade....;Udělej tam značku. Jak... jak mám udělat značku, ty vole?! Drápem, ne? Ty vole. To je blbec. :D No prostě slzy od začátku až do konce. ()
Kultovní porevoluční komedie s hořkým přívlastkem. Množství hlášek posunulo film do nezapomenutelnosti. 95%. ()
Dnes už naprosto legendární film, pro mě nejlepší český a jeden z nejlepších vůbec! Spousta nezapomenutelných hlášek (třeba nok, tedy vlastně knedlík..), opravdu si pamatuji skoro všechny, scén, postav i hereckých výkonů (hlavně Jiří Kodet!!!). Skvělé dílo od Jana Hřebejka, věšina filmu úsměvná/zábavná, konec dramatický, smutný, chcete-li... no super prostě všechno, vlastně, vážně si snad ani nevybavuji, co mi nelíbilo, tak že by nic? :) 5 hvězd naprosto bez debat, mistrovské dílo! :) ()
„No taky, popravdě řečeno, on už nám kluk pomalu začal vonět.“ ()
Pelíšky je česká komedie, která se dnes spíše využívá na vánoční večery. Jedná se o majsterštick pana Jarchovského a Hřebejka. Scénář je Oscarový a je plně humorný a plný dobrého a zároveň smutného příběhu. Do filmu se dostalo mnoho hvězd a mnoho hvězd z Janáčkovi akademie - Kodet, Donutil, Polívka, Stašová, Zázvorková, Holubová, Krejčík, Dušek. Jednoznačně musím upozornit, že tento film nevytvořili soudruzi z NDR. ()
100% dokonalost! ()
Opravdu kultovní komedie plná skvělých hlášek s nezapomenutelným Kodetem. ()
Ráda se na tuto komedii dívám každý rok během vánočních svátků. Nemám v oblibě moc české filmy, ale tento je výjimka a zaslouží si ji. Nezapomenutelné hlášky a skvělé herecké obsazení. ... "Kdo se ptal na tvůj názor?... A komu tím prospějete?... Maminko, ty nám úplně hoříš... Já, válečný invalida a hekám snad?... Rozkaz zněl jasně...Proletáři všech zemí..":-) Je snad někdo, kdo to ješte neviděl? ()
A dal som si predvianočné pelišky. Vyobrazenie 60. let vyšlo pomerne dobre. Ale pre diváka ktorý to obdobie nezažil veľa film nedá. Jedine niektoré hlášky pobavili. A samozrejme Polívka. Ale inak nuda a nechápem prehnaných 91%.. plny počet na túto filmovú klasiku môže dať jedine Čech. Že sú tie Vianoce 3* ()
Pár dobrých scén, pár hodně vtipných hlášek, jedna legendární hláška, ale zbytek stojí za dvě věci. Jak se tohle stalo symbolem Vánoc je mi záhadou. Nebýt Donutila je to v podstatě nekoukatelné, i když i Kodet nebyl špatný. 2* 40% ()
Hřebejk ve vrcholné formě, odtud už to s ním šlo jen z kopce. Pelíšky jsou výborně natočeným snímkem, který má vše, co je pro uspokojení českého diváka potřeba. Vedle známých tváří a děje z minulosti se dočkáme spousty emotivních i komických situací, které na sebe plynule navazují a ani jedna složka nepůsobí rušivě. Obzvláště povedené jsou herecké výkony, které tlačí scény na maximum. Maršal Malinovskij! ()
Nejlepší česká komedie posledních 20let!!! A jedna z nejlepších vůbec. Hřebejkův naprostý vrchol! Hřebejkovi se podařilo obsadit role vynikajícími herci,především již zesnulí Jiří Kodet svou postavu stvárnil nezapomenuelným způsobem a byl za to poprávu obměněn. Pelíškovské hlášky už také dávno zdomácněly. Hřebejk i přes další kvalitní filmy, jakými jsou Musíme si pomáhat či Pupendo,Pelíškovské kvality nedosáhl. Uvydíme jestli se mu to v budoucnu podaří. Přeji mu to! ()
nezabudnutelny vykon maestra Kodeta alebo genialny scenar povysuju Pelisky na taky maly filmovy zazrak. ()
Návrat poetiky tohoto humoru se jakoby stýskavě obrací ke Svěrákovým legendám minulosti. A kdo nemá dost křížků za sebou či dost receptorů pro atmosféru filmu, bude potěšen zásobou kvalitních hlášek. Stašová je dlouhodobě naší nejlepší herečkou středního věku, Donutil je ve formě, která mu umožnila v klidu se soustředit na vychytávky, jež mu udělaly kariéru a Kodet jakoby celý život čekal na skutečně nesmrtelnou roli. Ani nevím proč tak nerad, ale musím uznat, že tento film je špička. A chudák paní Sklodowská se stala obětí nejlepší hlášky z celého filmu. 90% ()
tenhle film považuji za jeden z největších pokladů naší kinematografie. Velká škoda, že tahle země nemá víc režisérů jakou jsou Honza Hřebejk a Honza Svěrák. ()
Související novinky
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Hlášky: otec Kraus: - "Co to je?" máma Šebková: - "Lžičky." Eva: - "No, lžičky. To se hodí, tolik lžiček." otec Šebek: - "No pozor. To nejsou obyčejné lžičky. To jsou lžičky z umělé hmoty - lehké, ohebné, pružné. To jsou lžičky, které vyvynuli výzkumníci z NDR." (Po chvíli se všechny lžičky v kafi roztečou.) máma Šebková: - "Já jsem ti říkala, nech je až na polárkovej dort. To přece není do horkýho kafe." otec Kraus: - "Mě by jenom zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu." strýc Václav: - "Stříleli za války do vzduchu." & Eva: - "Fakt je to výborný, viď Péťo? Řekni něco." Péťa: - "Ty knedlíky mi připomínají vajíčka karety obrovské." Jindřiška Krausová: - "Koho?" Péťa a otec Kraus: - "Mořské želvy" & Eva: - "Pane Kraus, není vám něco?" otec Kraus: - "Ale ne, jen se mi zatočila hlava." Eva: - "Nějak se mi nelíbíte." otec Kraus: - "Vy taky vypadáte hrozně." & (Kraus se ptá, kde je Jindřina třída.) Eva: - "Ano, pane Krausi, to je o patro výš..." (Ukazuje dolů.) Eva: - "Teda, níž." (Ukazuje nahoru.) Eva: - "To jste špatně." & (Při hledání nového tatínka.) Péťa: - "Můžu se na něco zeptat?" Eva: - "Ne!" plukovník: - "Co by tě zajímalo?" Eva: - "Nehoří! Jednou provždy nehoří!" & (Jindra ochutnává s mámou okurky.) máma Krausová: - "Kyselý..." Jindřiška Krausová: - "Jak to myslíš, kyselý? Od profesora Rhona z Bubenče nemůžou být kyselé!" & (Elien, Jindra a Michal sedí na lavičce.) Saša Mašlaň: - "Ale tady nám, jak se zdá, někdo přebývá. Co, Šebku? Ať počítám jak počítám, jedna, dvě..." Michal Šebek: - "Víš co Sašo? Jdi do prdele." & otec Kraus: - "Něco ti je?" máma Krausová: - "Nic mi není." otec Kraus: - "To ti tak budeme věřit, že ti nic není, když jsi hekla." máma Krausová: - "Já nehekám." otec Kraus: - "Hekla jsi, neříkej, že ne. Proč bys jinak hekala, kdyby ti bylo dobře? Tady celé dny chodím po bytě a pozoruju tě, jak bledneš jako smrt, ztrácíš se mi před očima. Mě přece můžeš všechno říct, i to, že ti není dobře! Hekla jsi, teď jsi hekla! A popři to. Dcera je drzá, a starý hypochondr tady neustále heká a heká! Já, válečný invalida a kripl po třech infarktech, hekám snad? Obtěžuji tím někoho? Neobtěžuji!" & otec Kraus: - "Co si přeješ, holčičko?" Uzlinka: - "Tatínek vám přeje hezký svátky..." otec Kraus: - "Děkuji." Uzlinka: - "A vzkazuje, jestli by alespoň na Boží Hod nemohl být klid." otec Kraus: - "Tatínek..." (Sejde ze schodů.) "Pojď mi to povědět sám, ty Koněve! Nemusíš za sebe posílat spojku, tady nejseš na generálním štábu." Jindřiška Krausová: (na otce) - "Každej ví něco. Víš snad ty, kdo založil Beatles?! Myslíš, že Svojsík, Frištenský nebo snad Tyrš? Víš hovno." otec Kraus: - "Odkdy ty držíš Boží Hod?" otec Šebek: - "Já se z toho zblázním." otec Kraus: - "Dobytku, kterej se zleješ i na Štědrej večer jako mužik!" otec Šebek: - "A ty si trhni nohou! Až to s tebou zase šlehne, tak už ti podruhý pomáhat nebudu, ty parchante!" otec Kraus: - "O to se tě nikdo nikdy neprosil! Tohle je můj dům, můj byt a já si tady můžu řvát jak chci! Ty jsi ho dostal za šaškování na buzerplace, zatímco já jsem ho dostal za léta strávená ve fašistických kriminálech! Není voják jako voják!" & máma Krausová: - "Nejsou ty knedlíčky trochu mazlavé?" Jindřiška Krausová: - "Noky přece musí být trošičku mazlavé. Na povrchu." otec Kraus: - "Noky? Slyšel jsem dobře? Řekla jsi noky?" Jindřiška Krausová: - "Maminčiny noky přece. Pravý nok je na povrchu mazlavý a uvnitř kyprý a vláčný." otec Kraus: - "Ale mluvila jsi o maminčiných vynikajících bramborových knedlících?" Jindřiška Krausová: - "Mluvím o senzačních maminčiných nocích." otec Kraus: - "O těchto nefalšovaných typických vídeňských bramborových knedlících? A ty se je opovažuješ nazývat..." Jindřiška Krausová: - "Noky." otec Kraus: - "Knedlíky." Jindřiška Krausová: - "Vysvětlím vám rozdíl mezi knedlíky a noky. Je to prosté. Knedlík se vaří ve vroucí vodě ve formě podlouhlých válečků, a teprve po vyjmutí z lázně se krájí na tenké plátky. A po obrubě těchto plátků může být takový knedlík trochu oslizlý. Naproti tomu typický nok, se ve formě kuliček nebo šišek, vaří každý kousek oddělený zvlášť, a tudíž je slizký po celém svém povrchu." & otec Šebek: (Kouká na nástěnku.) - "Co je to tady za hnusnou máničku?" Michal Šebek: - "Myslíš Gagarinova bratra?" (Šebek roztrhá plakát.) otec Šebek: - "Já jsem ti chtěl tu nástěnku svěřit, smrade." & (Václav si zapálí cigaretu.) babička: - "Teď tady něco smrdí." strýc Václav: - "Matko, neser." & (Poté co Uzlinka pustí na zem skleničku, která se nerozbije.) Michal Šebek: - "To bylo málo." otec Šebek: - "Tak málo, říkáš? No dobře. Tak na, chlapče." (Michal flákne skleničkou, ta se rozbije.) otec Šebek: - "A komu tím prospějete, co? Druhé straně?" & (Šebek zadržuje dech.) strýc Václav: - "Dejchá. Slyším jak dejchá. Dejchá. To vidím, to slyším. Už tě nesleduju, už si dejchej jak chceš. Končím. Ruším. Končím, nesleduju tě." máma Šebková: - "On červená..." & (Poté, co Šebek zadržoval dech.) strýc Václav: - "Stejně to nemá cenu, není pod vodou." otec Šebek: - "Co pod vodou?" strýc Václav: - "To je jako já, kdybych jel na kole z kopce." máma Šebková: - "Jak to myslíš?" strýc Václav: - "Že nemusíš šlapat, ne?" babička: - "A pod vodou se musí šlapat?" & (Při lití olova.) máma Krausová: - "Co tam vidíš, Jindřichu?" otec Kraus: - "Dávám bolševikovi rok, maximálně dva." & (Michal se pokusí oběsit v altánku před domem, ale ten se pod jeho tíhou zboří.) Jindřiška Krausová: - "Co je?" Michal Šebek: - "Šťastný a veselý." & Uzlinka: - "To máme zase rajskou?" máma Šebková: - "Co vidíš?" Uzlinka: - "Kuře." máma Šebková: - "Tak vidíš." & Michal Šebek: - "Byly Vánoce 1967. Táhlo mi na šestnáct let. Byl jsem beznadějně zamilovaný a chtělo se mi umřít." & (U Krausů před svatební hostinou.) strýc Václav: - "Pánové, já jsem četl v časopise 100+1 zahraničních zajímavostí takovou zajímavost, že průměrná ženská, žena, myslí na sex každých pět minut. A průměrný člověk, jako muž, chlap, na to myslí každých sedum minut." otec Šebek: - "A co z toho jako vyplývá?" strýc Václav: - "Že sem průměrná ženská." (Všichni se rozesmějí.) & Michal Šebek: - "Co bude dnes k obědu?" otec Šebek: - "Neřvi jak paviján a běž si to přečíst!" & Michal Šebek: - "Dobrý den." otec Kraus: - "Nazdar." Michal Šebek: - "Nešla by Jindra ven?" otec Kraus: - "Nikdy! Nebo navždy." & otec Kraus: - "Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!" () (méně) (více)