The Invisible Guest
Režie:
Oriol PauloScénář:
Oriol PauloKamera:
Xavi GiménezHudba:
Fernando VelázquezHrají:
Mario Casas, Ana Wagener, José Coronado, Bárbara Lennie, Francesc Orella, Paco Tous, David Selvas, Manel Dueso, Ahmed Adel, Annick Weerts, Pere Brasó (více)Obsahy(2)
Podnikatel roku pan Adrián Doria (Mario Casas) má vážné problémy. Je totiž obviněný z vraždy své milenky fotografky Laury (Bárbara Lennie). Byl zatčen v zamčeném hotelovém pokoji, ve kterém kromě něho a Laury nikdo jiný nebyl. Jeho jediná záchrana se tak jeví v osobnosti zkušené obhájkyně, která ještě neprohrála žádný proces. Když se dozví, že obžaloba má svědka, který by mohl celý proces vyhrát, tak neváhá a navštíví Adriána. Chce po něm, aby jí vyprávěl úplně všechno od začátku, aby si mohla vybudovat strategii pro soud. Na světlo tak vyplouvají děsivé skutečnosti, které měly zůstat navždy utajeny. (PROCESOR)
(více)Recenze (328)
Jediná škoda je ta, že film má tolik twistů v průběhu filmu, až mě z toho začínala bolet hlava a konec nezanechal takový dojem jaký bych chtěl, ale jinak slušný psychologický thriller s dobrým Casasem v hlavní roli. Lepší 3* ()
Španělská telenovela zabalená do "krimi-thriller" kabátku, kde hlavní postavy jsou vám u zadnice a kde béčkovský scénář s mírou předvídatelnosti 99 nutí diváka zklamaně pokukovat na hodinky již pár desítek minut po úvodu... Jo a přesně takový je i Contratiempo…. Ještěže ale/aspoň jen v první polovině! Pak už to totiž začne být pořádný „plot-twist psycho“ a smyčka šokujících odhalení a zvratů se střídá jako na běžícím páse, což se přitom i vcelku slušně dolaďuje s gradací a tónem vybarvení postav (byť v počátku nezajímavých). Rozhodně ne dokonalost, ale originalitu nemožno upírati. ()
Plný počet za to, že byť jsem s každou další verzí příběhu získávala pocit, že mě už nemůže nic překvapit, konec mě přesto totálně překvapil. ()
Vyborne. Ruzne verze pribehu, propracovany dej, psycho sceny, super konec. ()
Silne mi to pripomínalo úžasný film Obvyklí podezřelí (1995) rovnako aj v tomto filme nemôžete nikomu a ničomu veriť. Presvedčí vás o tom bravúrne napísaný a zrežírovaný snímok ktorý sa hrá s rôznymi vrstvami toho čo sa stalo. Teda my nevieme čo sa stalo a pochybujem, že aj v závere budeme si istý či tá mozaika naozaj ukázala pravdu. No každopádne sa môžete tešiť na 106 minút drámy ktorá ani na sekundu nedovolí sa dívať inam. Vyžaduje maximálne sústredeného diváka a tomu sa aj v závere odmení. Je dobré o tomto filme nič vopred nevedieť a potom sa kráľovský ale skutočne kráľovský baviť. 100 % ()
Do polovice skvelé, potom sa kadencia reči rapídne zrýchlila a sledovať dej sa stalo útrpné. Niekedy menej býva viac. Herecky presné, scenár prepracovaný, záver už tak skvelo nezapadol. 75% ()
Dobrá kecačka. Víte, že mě ten konec ani moc nepřekvapil. Ono to bývá pořád na jedno brdo. Ale jinak dobře poskládané a líbilo se mi, jak se události postupně odkrývají. Jak na sebe pak i navazují. Na zabití času ujde. ()
Contratiempo je kvalitním, napínavým, nepředvídatelným, byť značně překombinovaným thrillerem. Za zhlédnutí rozhodně stojí. 80% ()
Další povedený španělský thriller, tentokrát s tak trošku mission impossible pointou ... 80% ... po druhém zhlédnutí musím uznat, že příběh, zápletka jsou velmi dobře promyšlené ... ()
Klasicky vystavěná detektivka s několika postavami a několika zásadními zvraty. Perfektní herecké výkony. Ačkoliv se zdá, že toto by se v reálu nemohlo odehrát, spíš bych pochybovala o sofistikovaně vystavěné pomstě, tam mně to drhlo víc. Hlavní hrdina byl pro mě hodně uvěřitelný a výborně zahraný. Lauře lze také věřit obě podoby. Motivy fungují. Konverzační část je vedena údernými dialogy. ()
Tohle byla jízda. Celou dobu vás tvůrci tahají za fusekle. Víte, že nakonec bude všechno úplně jinak, než se zdá, ale netušíte jak. Moc se mi líbilo, co tvůrci vymysleli a jak si s vaší myslí pohrávali. Tohle je typ filmu, u kterého se musíte soustředit, abyste pochopili a spojili si všechny vazby a události. Dost mě to chytlo od začátku až do konce a téměř jsem napětím nedýchala. Dojem trošku kazí nelogičnost chování hlavních postav, ale v konečném důsledku se nad tím dá jemně přivřít jedno oko. Opravdu perfektní psychologický thriller, u kterého jste chycení jako v pavoučí síti. Tenhle typ filmů mi hodně vyhovuje a začínám přicházet španělské kinematografii na chuť. Pomsta je nejsilnější motivace. ()
Nakonec chytřejší film, než se může ze začátku zdát. Španělské filmy jsou lepší a lepší a dávno to není jen Almodovar.. ()
Rozhodně to JE dobrý film. Budované napětí jak to vlastně celé je vydrží až do poslední minuty, závěr je překvapivý (nejen závěr), všichni dobře hrají, dobrá hudba, dobré lokace. Určitý problém bude v nenaplněných očekáváních, protože film se bere smrtelně vážně a prezentuje jako vražedný (po více stránkách) thriller. Zápletka je ale něco jako když Sherlock Holmes zjistí, že krádež diamantů ve třetím patře má na svědomí 12 liliputánů, kteří si stoupli na ramena a pomocí magických cirkusových triků se přes okno dostaly nepozorovaně do trezoru a zase ven. Úmyslně píšu zápletka a ne rozuzlení, protože podobně rafinovaných verzí spáchání zločinu dostaneme v průběhu děje nabídnuto hned několik, přičemž v té poslední si již různí lidé strhávají za šokující hudby převleky, masky a falešné obličeje, aby se ukázalo, že vše je (opět, přibližně po čtvrté) jinak. Takže jako výborně zvládnutá zábava s parametry áčkových filmů funguje Contratiempo prvotřídně. Jako psychologický thriller funguje jen v silných okamžicích, kterých je hodně, ale jsou podrývány pointě podřízenému ději. Leč bavil jsem se. Silné tři. ()
Nehoda. Nehody, alebo španielsky Contratiempo sa stávajú. Jedna sa stane aj vtomto filme a práve tá roztočí kolotoč všekovakých verzii jednej skutočnosti. Tých podstatných zvratov v postavách aj v deji je tu len zopár, ostatné "pohľady" na udalosti sú len do počtu. Ale ten koniec, to rozuzlenie, to je grandiózne. Je síce malinko absurdné, ale isto aj veľmi prekvapivé. Výborne Espaňol, znova ste to Americkej produkcii natreli. ()
Ten závěr jsem nemohl vydýchat. Celou tu dobu se konspirace kolem příběhu měnila, scéna po scéně. Snímky se opakovaly a měnily, ale stále to nemělo tvar. Stále něco nedávalo smysl, zdálo se být šílené, nereálné, vždycky tam byla chyba. Postupně se to osvětlovalo, zvrat následoval zvrat, to vše podpořeno notnou dávkou šoku. Kdo byl ze začátku zlosyn byl nyní oběť. Nevinnému začínala po rukou stékat krev. Člověk by nevěřil, kam až by jeden dokázal zajít. Následoval závěr. Hudba, která při odhalení hrála, by člověku dokázala vyrvat srdce z hrudi, kdyby překvapením nespadlo do kalhot. A pak scéna, při níž si člověk uvědomí, že je vše naprosto ztraceno, pocit beznaděje, nebo posměchu, dle toho, na kterou stranu se přikládáte. To co že začátku působila jako naprosto banálním nehoda se rozrostlo do spleti lží epických rozměrů a my doslova sledujeme contratiempo jednoho zdánlivě obyčejného muže. ()
Oriol Paulo jede na stejný vlně jako ve svý prvotině, takže neni o překvapivý twisty nouze a tentokrát jsem hlavní pointu vůbec neodhad. Děj je občas překombinovanější a nezdráhá se spolehnout na pár náhod (jedna je při tom pro celej biják naprosto stěžejní) a ve finále všechno hlavním postavám vychází jak je potřeba. Ale opět se závěru nedá upřít příkladná gradace napětí a moment překvapení. Velice slušná žánrovka, čtvrtá hvězda za finále, atmosféru a svižný tempo vyprávění. ()
Trochu prepaleny ne? Uz vidim nejaky stariky jak si vyrabi masky, odposlouchavaci zarizeni a vymejsli dokonalej masterplan aby usvedcily vraha. Ten pribeh ma vic der nez moje trenyrky. ()
Do sebe zahleděný antihrdina a stejně tak bohužel i samotný film ()
Můj nejoblíbenější snímek, co se týče španělské kinematografie. Paulo umí zmást diváka jako Copperfield. ()
Nevšední krimi, který trpí velkou překombinovaností. Prostě těch verzí, jak to všechno mohlo doopravdy být je příliš mnoho. Jenže bavilo mě to každou minutu a ten vymazlený závěr mě nutí této podobě "záhady zamčeného pokoje" dát plný počet hvězd. ()