Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie

• Poslední, téměř šestihodinový filmový román Karla Vachka hledá možnosti, jak učinit svět lepším místem k životu. Rozdělený do čtyř dílů prozkoumává současnou politiku, filozofii, náboženství i umění. Padesát let od Pražského jara a třicet od Sametové revoluce bilancuje společenský vývoj a vidí jedinou možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou podle něj umožní propojení lidstva počítačovou sítí. Středobodem dění je sborovna katedry dokumentu pražské FAMU, odkud autor pomyslně řídí svůj filmový vesmír a kam si po dvacet pět let své dosavadní pedagogické kariéry zval k disputacím a natáčel významné současníky i svoje studenty. Ti všichni procházejí filmem a společně upozorňují na mnohdy humorné paradoxy a rozpory doby. Zvláštní pozornost je věnována revolucím, počínaje cromwellovskou, které sice posunují lidstvo kupředu, ale za cenu násilí a zneužití ústředních myšlenek k mocenským ambicím jednotlivců. Tak je to i s komunismem, jenž Vachek osobně zažil a podává o tom svědectví. Vzpomíná na své mrtvé příbuzné a cituje své oblíbené knihy a filmy. Dojde i na ukázky z jeho minulých filmů, které dohromady tvoří nepřetržitý a navazující proud obrazů, ve kterém se napříč desetiletími a kontinenty mohou potkat reformní komunista Josef Smrkovský s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nebo výtvarník Marcel Duchamp s premiérem Andrejem Babišem. Nic není nemožné a busta Václava Havla posetá houbami se tak znovu vrací na mykologickou výstavu, odkud ji chtějí pořadatelé za každou cenu odstranit. Filozof Milan Hauser, ekonomka Ilona Švihlíková, básník Andrej Stankovič a desítky dalších osobností přijímají Vachkovu výzvu k dialogu, coby nejlepšímu nástroji myšlení.(Background Films)
• Červen 1659. Richard Cromwell utíká do Francie, aby si zachránil holý život. Červenec 1793. Ruka Jeana-Paula Marata visí bezvládně z vany. Srpen 1940. Ve dveřích domu stojí Ramón Mercader. V ruce drží cepín, kterým Trockému rozbije lebku. Srpen 1968. V ulicích Prahy stojí tanky... „Revoluce jsou proto, aby vše zůstalo při starém!" říká starý kníže v závěru Lampedusova románu Gepard. I proto posílá svého synovce a následníka, aby se stal revolucionářem. Po revoluci vždy přichází restaurace předchozích poměrů. A moc, stejně jako bohatství stále ještě drží jen pár vyvolených. Komunismus je nová filmová esej dokumentaristy Karla Vachka, který sám i za neustálého vyměňování masek v převleku za dramatiky Bertolda Brechta a Samuela Becketta provází diváka koláží složené z inscenovaných úryvků utopické i dobové literatury, vlastních vzpomínek i z živých obrazů světových dějin. Vachek popisuje svoji zkušenost a optiku pohledu na věci od dítěte hoteliéra na malém městě, přes přímou zkušenost s Pražským jarem, perzekucí i s návratem kapitalismu do Čech. Bradburyho postavy se v jeho eseji potkávají se sovětskými revolucionáři, králové a královny s loutkami, věřící světových náboženství se slavnými sportovci. A k tomu všemu hraje hudba a je to veselé. Kromě Vachka přednášejí texty i herci, kteří se pro ústřední trojici stávají oponenty, partnery, antickým chórem i moderním voicebandem recitujícím mezi stovkami knih v knihovnách. Většina moudrých lidí už zemřela a knihy jsou stále možnost s nimi komunikovat. Současná demokracie je podle Vachka v moci reklamy. Vládnout tak může jenom ten, kdo na to má peníze a může si dovolit kampaň. Příští revoluce ale bude probíhat po internetu a úředníci pak budou už jen vykonávat to, co si občané zvolí v referendech. A nebude to jen idyla. I Francouzská revoluce byla strašná. Ale přesto – díky ní jsme se stali občany.(Ostrava Kamera Oko)
• Šestihodinová esej o čtyřech částech zkoumá filozofickou optikou dějiny režimů a revolucí, vůdců a mučedníků. Koláž z osobních vzpomínek, inscenovaných výjevů a archivů kolektivní paměti srovnává pražské jaro se sametovou revolucí a ukazuje expozici, kolizi, krizi a katarzi polistopadové společnosti. Nadějí na záchranu demokracie je kreativní smích, rozpouštějící nedotknutelnost a zbytnělá ega představitelů státních institucí. Internet osvobozuje společnost od zastupitelů jako nefunkčního mezičlánku, který brání přímé komunikaci občanů s mocenskými orgány.(MFDF Ji.hlava)

Mládeži přístupný

V kinech od:	05.11.2019 Background Films