Snídaňový klub

Chuck Palahniuk vo svojej paródií na peklo Damned spomenul Breakfast club. A tak som si povedal, že si ho pozriem. Mám totiž rád ak ma nejaké dielo odkáže na niečo iné, čo mám následne možnosť objaviť. Tento film je pre mňa hlasom jednej generácie smerom k tej novej súčasnej. Akési motto: nebojte sa nie ste v tom sami, všetci sme rovnaký a vieme kto sme a čo chceme!" Hughes natočil fantastický film, aký si myslím nemá obdobu. Ja ho aspoň nemám veľmi s čím porovnať, aj keď som podobné filmy videl nespočetne veľa krát. Ringwald je úžasná a všetci ostatný skvelo doplňujú charaktery , dávajú im život, vlastnú hlavu a emócie a to všetko dýcha z každého políčka. Film čo tak trocha prebehol dobu a má veľkú šancu stať sa nesmrteľným. Skvelá hudba, skvelá myšlienka a skvelé prevedenie. So Don´t you (forget about me). (15.09.2014)

- Well everyones homelife is unsatisfying. If it wasn't, people would live with their parents forever. ---- Ten film je třeba vidět několikrát (já to udělal mnohokrát), abyste mohli plně pochopit vše, co se tam děje, protože všechno stojí a padá s herectvím protagonistů, a tím jak všechny možné náznaky a drobnosti (tak opravdu vychytaného scénáře) předvedou. Všemožné pózy, do kterých se staví, všechny tajné pohledy a to, že dokázali svým postavám vtělit i minulost, tedy že to není jen jedna místnost a pětice poškoláků, ale že jejich příběh se odehrával i předtím, že je minulost spojuje dohromady a že mají něco společného. A Judd Nelson je boží! (16.08.2015)

Snídaňový klub má v USA kultový status. Je parodovaný, citovaný, odkazovaný. Z môjho a pohľadu roku 2021 neprináša nič, čo by stálo za pochvalu. Konverzačka, ktorá skáče od komédie k dramatu a opäť späť. Snídaňový klub sa snaží do jednej miestnosti namačkať všetky problémy amerického kastovného systému a všetky stredoškolské škatuľky. Herečky mi sadli a svoju rolu trafili. Bohužiaľ herci už vybraní horšie/nudnejšie. A čo je horšie, nenájdete tu žiadne úžasné dialógy, skôr pokusy o silené emócie a humor. (08.08.2021)

Klasika teenage žánru v ktorej nahliadnem trochu hlbšie do duší klasických stredoškolských archetypov. Škoda, že som to nevidel v tom správnom veku. Určite by to bola moja megasrdcovka, rovnako ako to je u mnohých američanov. Aspoň som videl behom mojich stredoškolských čias epizódu Dawsonovho sveta, ktorá verne kopírovala tento film, takže si viem pocity, keď film hovorí z duše stredoškoláka predstaviť. Dnes už na problémy hlavných postáv pozerám s nadhľadom, ale stále ma to baví. Až na športovca Esteveza, som mal s každým z nich niečo spoločné. Najviac ma bavilo sledovať búrliváka Nelsona. Toto je poloha, ktorá mu sedí a nie tí jednorozmerní záporáci z béčkových thrillerov. No a z tých báb je stále pôsobivá tá premena Ally Sheedy, ktorú tam absolvuje. Záver je pekne pohodový, ale myslíte si, že si budú mať tie postavy čo povedať ďalší deň v škole? Podľa mňa nie, ale je pekne si zasnívať, že sa z nich možno stali nerozluční kamaráti na celý život. Film ako celok funguje stále dokonale. Proste klasika žánru. 10/10. (02.09.2021)

Komédia / Dráma, ktorá stojí čisto len na scenári a napriek tomu je v dialógoch oveľa bombastickejšia ako nejaký akčný film v špeciálnych trikoch. Pätica teenagerov je sympatická (najmä divotvorná černovláska), v scenári je smútok, vtip, hnev, (no hlavne) pravda a pár krát sa mi stalo, že som bol úplne nadšený genialitou autora (čo sa mi stáva len pri čítaní Kinga). (27.04.2010)

Breakfast Club je překvapivě stigmatickým obrazem doby dospívání v 80. letech. Do drsnosti Klass mu mnoho chybí, ale byl by omyl domnívat se, že je o to méně věrohodnějším. Dvacáté století zproblematizovalo pojetí hodnot a jejich tradiční hierarchii. Málokteré oblasti se to dotklo tolik jako předobrazu rodiny. Od padesátých let postupně přebírají úlohu výchovy mládeže také nová média a ne náhodou se právě v padesátých letech ve filmu ostře zjevuje ideál rebelující mládeže (filmy s Brandem, Presleym, později Deanem). Tento trend vrcholí v květinovém období šedesátek a od let sedmdesátých je vystřídán deziluzí. Zůstává potřeba bouřit se jako forma hledání teenagerské identity, z níž ovšem neexistují východiska, nebo se minimálně nesnadno hledají. Generace rodičů si v těchto bouřlivých proměnách hledají jen těžko cestu ke svým dětem a spoléhají na to, že jejich funkci zastoupí škola. Což je ten největší omyl. Škola nabízí jen edukaci, ne lásku a pochopení. Tuto bezradnost ironicky postihuje The Wall. A méně metaforickou, přesnou podobu jí dávají filmy jako Snídaňový klub. (14.09.2010)

Tento film by som nezaradil do kategórie teenegerských filmov, lebo so všetkými tými filmami, ktoré sa označujú týmto pojmom a ktoré som doteraz videl, má toho pramálo spoločné . Je neuveriteľné, že niečo také famózne vzišlo z tak jednoduchého námetu a stačil k tomu len interiér školy a pár hercov, ale skvelých hercov. Objavil sa tu základ skupiny "Brat Pack" a je veľká škoda, že takýto výborní herci sa nedokázali neskôr výraznejšie presadiť a dnes už pomaly upadli do zabudnutia. Všetci tu odviedli nadštandardné výkony (vrátane Paula Gleasona v úlohe učiteľa), no výkony Judda Nelsona a Ally Sheedy by si zaslúžili minimálne oscarovú nomináciu, aj keď tomu dosť napomohol charakter ich postáv. Dialógy sú skvelé a také prirodzené, že vám ani na chvíľu nebudú pripadať umelo. Čo sa týka komédií, v osemdesiatych rokoch bol John Hughes kráľom scenáristov a toto je jeden z jeho vrcholov. (09.02.2007)

Docela překvapení v tom, jak je tenhle film výstižný. A to nejenže i po 30 letech od svého vzniku, ale také proto, že americká střední je od té české dost odlišná. S drobnými obměnami by se ale dal Snídaňový klub napasovat i k nám. Zejména co se jistého zaškatulkovávání týče. Malinko to kazí až moc naivní závěr, ale pro zdůraznění pointy byl nejspíše potřeba. Hudební podkres je parádní, 80ková atmosféra ve své nejryzejší podobě. (26.05.2015)

Takovéhle ukecané filmy bez slušného děje moc nemusím, ale dívat se na to dalo celkem bez problému. I odskočit si na 10 minutek pryč a člověk o nic vlastně nepřišel. K žehlení nebo jiné domácí práci asi ideální snímek. (10.09.2020)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (21.02.2009)

Snímok, ktorý rozhodne nezostarol a ešte aj v dnešnej dobe, môže čo to povedať. Skvelý soundtrack, herecký koncert ( hlavne v scéne spovedania sa ) mladučkých hviezd a celkovo kult, ktorý však neopustil USA. A je to trošku škoda, lebo takéto príbehy sú univerzálne. (25.04.2020)

Úžasně pravdivý film o mladých, který je určen všem, kteří zapoměli jaké to je být mladý. Upřímná výpověď o rodičovské zátěži, tlaku okolí a boji s vlastní nejistotou........"Je to nevyhnutelné...Když vyrosteš srdce ti zemře.." (29.04.2013)

...aneb cesta do hlubin duše amerického študáka v časoch, keď ešte klišé teenage drámy neboli klišé. Emilio Estevez je tu na zožratie a pravdaže, najviac bavila postava rebela. Scenáristicky je tento kúsok na skutočne vysokej úrovni a prostredie americkej highschool osemdesiatych rokov v kombinácii s hudbou vytváral nanajvýš uveriteľnú atmosféru. 4,5* (18.10.2011)

Silně konverzační zábava. Kdo čekal další 80's pubertální extravagantně laděnou komedii, ten ostrouhal. Koná se podle mě spíš cosi podobného o 10 let mladším Clerks. Klábosení po dobu jedné soboty, vhled do duší mladých studentů. Není náhoda, že tu máme všechny typické archetypy středoškolských let - šprt, sportovec, princeznička, magor samotářka, rebel, drsný ředitel, školník. Sešly se tu ale ne proto, aby vás bavily. Sešly se tu, aby nám John Hughes mohl ukázat, co za těmi archetypy stojí (strach z prohry, nátlak vrstevníků, útěk před něčím nebo za něčím) nebo kdo za těmi archetypy stojí (rodiče, rodiče, rodiče, rodiče, rodiče). Z prostých figurek na šachovnici postavených proti sobě, se kterými tak rádi hýbou komediální režiséři, aby správným tahem polechtali bránici, se tak stávají reálné bytosti s pocity, sny, pochybnostmi, zkrátka se vším, co k dospívání patří, včetně zjištění, že nejsme všichni až tak rozdílní. A to se nemění. A proto má ten film takovou váhu i dnes. Jaký příjemně vtipný sborník pubertálních komedií byl Not Another Teen Movie, tak toto je příjemně inteligentní sborník postav z pubertálních komedií. Měl bych ale jednu stížnost, a tou je naprosto zbytečná přeměna Allison a s ní spojené, pro mě náhlé, zalíbení Andyho. (18.06.2013)

Snídaňový klub je jedním z těch filmů, na které můžete koukat dvěma způsoby. Buď se už od začátku zatvrdíte a budete pobaveni jednoduchostí a figurkovitostí hlavních postav, budete se smát jejich výlevům, parodovat jejich záchvaty pláče a utahovat si z pointy, že za všechno špatné v jejich životech mohou rodiče. Film k tomu svým způsobem vybízí a nemám nic proti tomu, když to někdo takto vezme. Ale na druhé straně - můžete se snažit do těchto pěti sympatických lotrů vcítit, pochopit je, brát je jako obrazy reálných mladých lidí, v této době, v této zemi. Dobře zahraní i napsaní jsou na to dost... Jak vás asi podle hodnocení napadne, já si zvolil tu druhou cestu a v žádném případě toho nelituju. Hodina a půl v jedné místnosti a já se ani jednou nepodíval na hodinky. (25.08.2011)

Obrovská škoda a jeden z nejzabitějších potenciálů, co jsem kdy viděl. Mohlo to být výborné konverzační drama (a místy jím opravdu JE), ale nakonec se Klub shodil přiblblými vsuvkami a přitaženým koncem. (26.12.2011)

Filmová klasika, úžasný film :) Vždy mě baví, od začátku do konce. Ale jedna věc mi nedá spát. Proč se to jmenuje Breakfast club?! :D 5* (05.05.2013)

Někdy stačí zavřít pět výborných, sympatických herců do dvou místností, vybavit je poutavým, dobrým scénářem, vyvarovat se zbytečné doslovnosti a je z toho filmový zážitek jak vyšitý. Alespoň mně tedy tato konverzační katarze na první pohled charakterově i společensky odlišných středoškoláků sedla jako ulitá a jen mi znovu připomněla, jak hluboko je v nás lidech zakořeněno škatulkování ostatních podle zaběhnutých stereotypů. Jasně, do syrové sociální sondy života teenagerů osmdesátých let to má daleko, ale to na mém nadprůměrném hodnocení nic nemění. I takových to filmů je třeba. (15.09.2013)

Skvělý film o tom jak si i rozdílné povahy mohou porozumět. Krom perfektní hudby k filmu se mi líbila i myšlenka, že náklady na snímek nemusí být astronomické a perfektní nápad si vystačí i s jedním prostředím či dvěma. Taky mi snímek ukázal, že není nutno si své zlé zkušenosti léčit na ostatních, ale udělat vše pro to, aby jsi se měl v životě lépe. Puberta je těžké období co si budeme povídat ;-). (22.06.2015)

Pro The Breakfast Club mám velkou slabost. Má jediná výtka míří k pitomé závěrečné "objímací" scéně, kterou jsem málem nepřekousla. (14.11.2010)