The Breakfast Club
The Breakfast Club
The Breakfast Club
The Breakfast Club
Režie:
John HughesScénář:
John HughesKamera:
Thomas Del RuthHudba:
Gary ChangHrají:
Emilio Estevez, Paul Gleason, Anthony Michael Hall, Judd Nelson, Molly Ringwald, Ally Sheedy, John Hughes, John Kapelos, Ron Dean, Mike BurnhamVOD (3)
Obsahy(2)
Film Snídaňový klub režiséra a scénáristy Johna Hughese přináší symbolický obraz života na americké střední škole v 80. letech minulého století. Když se kvůli školním prohřeškům sejde na sobotním vyučování rebel, šprt, školní královna krásy, sportovec a podivínka, všichni jsou pouhými spolužáky. Odpoledne toho mají ale společného víc, než si kdy dokázali představit. V dobrosrdečné komedii o dospívání, která pomohla definovat celou generaci, se představuje hvězdná herecká sestava z 80. let.
(Bontonfilm)
Recenze (401)
Co se děje, když se pět středoškoláků, absolutně různých povah s různými zájmy sejde v sobotu ráno na 9 hodin po škole. O tom vypraví Breakfast Club. Nápad je určitě zajímavý a většinu filmu díky mladým hercům a uvěřitelnosti vydržíte u obrazovky a budete žít s nimi, bohužel se najde ale i několik hluchých míst, které kazí celkový dojem. Výborná a místy vtipná psychologická záležitost . 75% ()
Zajimave stridani vaznych a sebeironizujich pasazi, nacez tento vzorek je doveden k dokonalosti v samotnem zaveru, kdy az lehce pateticka katarze je nahle shozena happy endem, ktery zavani az temer parodii nekolika filmovych zanru. ()
Stáří filmu neškodí, zato přepínání mezi pohodovými a vážnými momenty ano. Přechody z roztančených scén do těch ubrečených, ve kterých studenti debatují o problémech v rodině (všichni, do jednoho), působí divně a nereálně. Moc tomu nepřidá ani klišoidní závěr. Za to dvě hvězdy dolů, pořád ale zůstávají velmi slušné tři. ()
Koncipované ako rebelské a krehké zároveň, aby vystihovalo tzv. generáciu X (narodenú na západe od 60-tych do začiatku 80-tych rokov 20. storočia). Fakticky tu skupinové fajčenie trávy dokáže integrovať rozdielnych stredoškolákov - zavretých v jednu sobotu za trest v škole - keď zisťujú, že každý z nich je nejakým spôsobom zranený a neistý. Záver môže pôsobiť lacno (v súlade so žánrovými stereotypmi), ale Hughes si cestu k nemu dláždi početnými humornými a emocionálnymi výpadmi. Tlieskam. ()
Podle mě je tento film dost přeceňovaný...ano, má velice slavnou závěrečnou scénu, která se zapsala do dějin, ale prostě mě ten film nijak neohromil. Skupinka, která nakonec zjistí, že má mnoho společného a to, co mě až zaujalo byla jejich upřímnost, kdy se zkouřili a popovídali? Neboli - takhle se tráví soboty po škole v americe? Judd Nelson zahrál skvělého s*áče, který solidně lezl všem na nervy (i lidem od štábu) - ten to zahrál nejlépe :) Ale ani zbylá skupinka nebyla špatná...Jen to prostě nebylo to ono přesně pro mě...Znovu to vidět nepotřebuji. ()
(71/2023) / Wow, z tohoto ide kultovosť na sto kilometrov. Toto sú 80tky, kam sa hrabe Stranger Things. Vkusná, zábavná záležitosť, ktorá má slušnú výpovednú dobovú hodnotu. (9/10) ()
vtipne pohodove ale neverim tomu koncu ()
Miluju tyhle osmdesátkový teenagerský filmy.A tohle je navíc kultovní záležitost. ()
Pět typických středoškolských dětí, kteří se sešli v jednom čase a místě, aby si odpykali svůj školní trest. Pět zdánlivě různých životů, různých charakterů, které zásadně změní tento jeden den. Ať už drsňák s bouřícími sklony a nutností ventilovat svůj vztek, jako ho ventilují rodiče na něm, nebo křehká dívenka, vychovaná v bohatství a lásce, která ale neví o skutečném životě nic a jde jí jen o povrchní věci, nebo šprt, navštěvující snad všechny možné vědecké kroužky, nebo nadějný sportovec, žijící v neustálém stresu, aby nezklamal představy svého otce a v neposlední řadě ta tichá zvláštní dívka, s vlasy přes obličej, která zpočátku nemluví, akorát vydává podivné zvuky..tak jsou společností vnímáni. Tak jsou vnímáni učiteli. Tak se dokonce vnímají i navzájem, když se potkají. Ale během toho jednoho odpoledne, plného konverzací a rozporuplného debatování se tyto tak jasné hranice začínají poněkud stírat a každý z nich si začíná uvědomovat, že nic není tak černobílé a tak jednoznačné, jak se může na první pohled zdát. ()
Jméno Johna Hughese, jehož jsem měl zaškatulkovaného jako autora scénáře k "Sám doma", zapříčinilo, že jsem se tomuhle dílku radši vyhýbal. Moje blbost. A přitom tenhle film právě o různých pohodlných škatulkách a stereotypech je. Sobě navzájem si je přisuzuje pět studentů, kteří jsou nuceni být společně v sobotu po škole, aby se vzájemně uráželi, zahulili si a nakonec se naučili vzájemně respektovat. Vůbec to nebyly snadné role, ale všichni je zvládli s přehledem a dodali jim (samozřejmě za pomoci skvělého scénáře, který z nich nedělá idioty) punc autenticity. Hlavně Judd Nelson a Ally Sheedyová, která pro moje sympatie nemusela půl hodiny filmu ani promluvit. Pakliže někomu nebudou po chuti afektované a okolí obviňující proslovy téhle party, nechť si vzpomene na sebe. John Hughes právě tohle vystihl úplně věrně. V 80. letech povinná videoklipová sekvence na mě tady působila drobet nepatřičně, nevyhnutelný happyend přišel moc rychle a poněkud hloupě si poradil s postavou Allison, když ten "její" stereotyp bez uzardění obrátil v jiný, ale i přes tyhle výtky "Snídaňový klub" zřejmě nemá ve svém žánru konkurenci. Jedině s výjimkou podstatně alternativnějších "Heathers". ()
V jednoduchosti je krása. Túto frázu používam často a to preto že vystihuje presne to čo chcem aby vystihla. The Breakfast Club je založený na jednoduchej myšlienke, zavrieť 5 študentov - pričom každý z nich zastáva inú školskú sociálnu skupinu - do jednej miestnosti a postupom času vám budú odhaľovať svoje pocity, ich názory, myšlienky ktoré by sa istotne dali aplikovať aj na terajšiu dobu. Je to film s myšlienkou, a pre ňu je taký populárny ... ()
Už několikrát se mi stalo, že ve spoustě filmech se citovalo, nebo parodovalo z toho snímku.A jelikož mě to štvalo, že nechápu o čem se tam baví, tak jsem se na Snídaňový klub musel kouknout.Film je výpovědí jedné generace se vším co k tomu patří.Úsměvné momenty jsou střídány momenty, které moc úsměvu nevyvolají, ale za to jsou plné pravdy.Pro někoho to bude jednoduchá podívaná, pro ty ostatní to může být upřímná zpověď zmatených skoro dospěláků. ()
Co se stane, když pár různých školáků zavřete po škole do jedné místnosti. Stane se z toho jeden z nejlepších teenegerovských filmů, co jsem viděl. Naprosto dokonalá studie psychologie žáků ve škole. Nebojte se roku, je to pořád stejné akorát jsou lidé opravdu arogantnější. ()
Pětice zcela rozdílných, klasické společenské i povahové archetypy představujících studentů musí za trest zůstat celou sobotu po škole. Rozebírání strastí dospívající osmdesátkové mládeže, pro současného diváka úsměvně vypadlé jakoby z jiné doby, se sice dosti nuceně a strojeně, přesto otevřeně a osobně dostává dotyčným pod kůži; ve výsledku však veškerou generační zpověď a obžalobu tlaku či naopak ignorance ze strany rodičů smázne instantně bezzubé, smírně párující rozřešení. ()
80% ... Päť stredoškolákov, päť rozdielnych stereotypov, ostalo po škole v jeden víkendový deň. No ako čas trestu plynie, tak sa aj rozdiely medzi nimi sa zmenšujú. Krásne, emočné, uvoľnené a prirodzené. ()
Originální a i po 31 letech stále svěží a v podstatě aktuální téma, kdy se rozbíjí hranice pěti typických archetypů a boří zdánlivě nepřekonatelné zdi mezi nimi. Každý charakter má dost prostoru, drží se své podstaty a scénárista s režisérem jejich pomocí vypráví svůj příběh, a ne, jak je tomu často nyní, vypráví jimi svůj příběh a často je ohýbají, a to i se scénami, do nepřirozených poloh. Breakfast club by se měl zařadit do zlatého fondu "Growing up" filmů. Dnes už sice nepůsobí "velkoplátnově" a sluší mu více televizní formát (velkých LED obrazovek), ale i přesto dokáže zaujmout a pobavit, snad i poučit. ()
Rozhodně, zásadně a kategoricky nesouhlasím se silně levicovým nádechem obsahujícím rovnostářskou akcentaci, která zřejmě má být nosnou ideologií tohoto snímku. Lidé prostě nejsou stejní a nemají ani startovací čáru na stejné úrovni. Až se s tím levičáci naučí žít a přijmou to jako fakt, pak teprve bude na světě pokoj. Snad nemusím vyjmenovávat diametrální rozdílnosti všech zúčastněných adolescentů. ()
Výborné, lepšie ako som si myslel. Legendárna záležitosť ku ktorej som sa dostal až teraz, keď už dávno nepatrím do "cieľovej skupiny". No napriek tomu zarezonovala takmer rovnako ako keby som mal 18 :) Výborné napísané a zahrané. John Hughes bol veľký talent a toto je nadčasová vec, ktorá nezostarla a už konečne viem, prečo je to v US taký kult. V tomto prípade oprávnene. ()
Snídaňový klub je vlastně velmi zajímavým psychologickým filmem, který poukazuje na nedokonalost USA. Parta mladých nadějných lidí z různých vrstev se potýká prakticky se stejným problémem, a tím je nespokojenost s jejich vlastním životem a výchovou jejich rodičů. V Americe můžete být sportovec, kráska, chytrý nebo drsňák, ale celý svět včetně rodičů vám ubližuje a za vaše problémy mohou všichni v okolí kromě vás. Člověk vychovaný v České republice by si mohl z jejich problémů dělat srandu, ale to nemění nic na tom, že jako projekt to bylo tehdy dobře vymyšlené a hlavně zpracované, protože se na to dobře kouká a film nenudí. Dokonce uvažuji o tom, že si to někdy pustím znovu. ()
Kdo ví, jak je možné, že hned jak se naše pětka sesrocuje v knihovně, tak okamžitě je z jejich pošťuchování, vymezování i hledání společného cítit něco unikátního, něco co bude ještě mnohokrát citováno a něco, ve kterém si každý najde ten svůj kousek, který mu nikdo nevezme. Kousek od nechtěné party studentů, s jejichž přísným nalajnováním charakterů si scénář poradil vskutku fikaně. Prostě z nalajnování vlastností udělal skoro jména. Aspoň já teda postavě Ally Sheedy jinak než rebelka neřeknu. I když tím vlastně napomáhám tomuto kastování, ovšem není právě ta rozdílnost palivem ke sdělování závaží z ni plynoucí? A teda jestli je ten konec happyendovskej, tak já odteď zapaluju plynový řadič podrážkou od boty. ()