Oasis: Supersonic

Oasis jsou poslední rock'n'rollovou kapelou, která fakt za něco stála, dokonalý texty, krásný melodie (obé Noel), skvělý live performance (Liam), prostě The Beatles mojí generace, d'you know, what I mean? Přestože se musím pořád smát, když tuhle partu zmrdů neustále osočují, že svojí kariéru postavili na vykrádačkách Beatlů- páč když už, tak Oasis jsou mix Sex Pistols (vždycky měli punkový základy) a The Who (anžto nejoblíbenější kapely Noela), nic na tom nemění fakt, že si Liam tak moc rád hraje na Johna Lennona, d'you know, what I mean? K samotnýmu dokumentu bych měl pouze dvě výhrady- škoda, že se tvůrci zaměřili i na rodinnou nepohodu Gallagherových (otec sadista a bla bla bla), namísto toho, aby víc kecali o muzice (to, že film končí monstrkoncertem v Knebworthu a úplně ignoruje "nový" Oasis rokem 2000 počínaje a jejich úplným(?) koncem v roce 2009, je na pěst), díky tak Noelovi, který se tomuhle tématu vždycky vyhýbal s tím "že to prostě nikoho nezajímá", d'you know, what I mean? No a pak ještě ten fakt, že Liam i Noel film doprovází pouze audiovizuálně, což je sice fajn, ale zároveň je to takové divné, jsou situace (a vzpomínky), kdy bych moc rád viděl, jak se u toho chlapci tváří, d'you know, what I mean? Jinak dokument se spíš zaměřuje na emocionální stránku historie Oasis, desky tu představí všehovšudy dvě (Morning Glory musela být hrozná prdel nahrávat, hlavně pro Noela, hehe), naopak pocit, jaký to je, být Rock'n'Roll Star, se tu představí v iks verzích, d'you know, what I mean? Ale vlastně proč ne... It's just Rock'n'Roll. "Co? Ptáte se, jestli mám radost? Hele, mám 87 milionů v bance. Mám Rolls Royce, mám tři stalkery, a budu na pamětní desce Manchesteru City. Jsem součást nejlepší kapely na světě. A jestli jsem spokojený? Ne, nejsem! Chci víc!!!" (29.11.2016)

Dokument prínosný, ale samotné hodnoty, ktoré predstavuje kapela, a ktoré členovia odhalujú, sú totálne choré a staromódne. Práve preto už nikdy kapela nedosiahla na výšiny z 96.-ho. Nie kôli internetu... ;) Nebyť tohoto dokumentu, hľadím na Oasis aj naďalej ako na plnohodnotnú ikonu rocknrollu. Nebudem opisovať, čo za hodnoty sa mi nepáčia, nakoľko pre niekoho môžu byť práve tie imponujúce. (10.12.2016)

Velmi se mi líbila forma zpracování. Nevzpomínám si, že bych někdy viděl lépe zpracovaný hudební dokument. Od vynikajících animací až po poutavá domácí videa. Příběh je rovněž vystavěn dost kvalitně a po nějaké půlhodince se v kapele orientuje i člověk, který o ní slyšel poprvé jako já. Dost mě překvapilo, že se členové kapely dožili dnešku, vzhledem k jejich způsobu života. Od hojného užívání drog až po menší šarvátky uvnitř kapely. Důvod, proč jsem se u dokumentu trošku nudil je velice prostý. Tato kapela mi prostě není sympatická. Od nezajímavých členů až po nezajímavou hudbu. Za celou dobu zazněly 3 pěkné písničky. Jsem rád, že jsem byl obohacen o nové informace o slavné kapele, ale vlhkost v kalhotkách či erekci v trenclích přenechám jiným. (29.03.2017)

Shoutout môjmu sebazapreniu, nechala som si to ako odmenu a bola to teda pekelná motivácia. Neviem čo povedať, neviem ako to povedať, Gallagherovci sú pre mňa veľmi špeciálnou a intenzívne osobnou záležitosťou no a do tejto zabŕdli aj oni sami, čo bolo cool, už som nemala emóciu len z toho čo Noel napísal a naspieval, ale aj z toho čo hovoril. Pôvodný plán bol preplácať komentár textami, ale kto by si ich už čítal bez hudby a osobitého významu... Namiesto toho ocením krásny kvalitný vizuál, luxusné audio z koncertov a dokonalý prestrih pesničiek. A tiež to, že o Don't look back in anger nepadlo veľa kecov, lebo o nej bolo narozprávané už dosť. Pre nefanúšikov a ľudí, ktorí o nich nemajú šajnu, bude asi dosť náročné pochopiť sfetované a zhúlené reči, čo ale nemusí byť na škodu, primárne sú Oejsis aj tak o niečom úplne inom. (Dala by som si to do topky, ale potom by niektorí ľudia uhádli, že ja som ja... muhahaha!) (12.11.2016)

V cestě za dotaženým filmovým konceptem se z toho vytratila pravdivost. Vynechaní lidé, vynechané skutečnosti, žádná sebereflexe - paradoxně mi to nikdy nevadilo, ale to jsem si na základě útržkovitých informací skládal během let příběh téhle skupiny sám - s tím dobrým i zlým. Film Supersonic ale ve dvou hodinách odvypráví dokonalou pohádku, ve které už na podstatné detaily nebo kontext doby není místo. (22.03.2017)