V písku - Příslib svobody

Exceletný dánsko-nemecký projekt, pri ktorom budete mať nervy našponované viac, ako trenky 200-kilového muža. Pre mňa jednoznačne jeden z top vojnových filmov posledných rokov. Dáni ma opäť raz dostali a znovu dokázali, že filmy točiť jednoducho vedia a dnes budú v Európe len ťažko hľadať konkurenciu. Dej sa od začiatku nepríjemne zarezáva pod kožu a ja som prežíval všetky tie neuveriteľné situácie spolu s hlavnými postavami. Už dávno sa mi nestalo, že by som pri filme v určitých momentoch nedýchal. A Under Sandet ma takýchto scén hneď niekoľko. Slová môžu len ťažko priblížiť zážitok z tohto filmu, pretože tu naplno platí, že raz vidieť je lepšie ako stokrát počuť. Pre fanúšikov vojnových, historických filmov skrátka povinnosť... 90 %!! (06.04.2019)

Potom, co opadlo veselí z konce druhé světové války zjišťují Dánové, že jim tu Němci po sobě nechali na plážích nepěkný dáreček v podobě milionu nášlapných min, které měli zpomalit případnou invazi spojenců na jejich západní pobřeží. Dánové tak uplatní princip kolektivní viny, shromáždí skupiny německých válečných zajatců, kteří dostanou rychlokurs v zneškodňování nášlapných min a šup s nimi rovnou na čištění pláží plných nastražených pastí (v čemž byli němečtí pionýři mistři). Dalo by se říct, kdo čím zachází tím také schází. Ve zmatcích po konci války to bylo určitě nejjednodušší řešení, protože poloostrovní stát se teprve zvedal z těžkého traumatu pěti let nacistické okupace. Historii píši vítězové a občas po vítězném večírku přichází kocovina, někdy dorazí až hodně dlouho poté. Tohle je typ filmu vyrovnávající s pohnutou kapitolou historie, který ale ničím nepřekvapí a jedinou neznámou je, kdy vybuchne první mina a koho si zubatá odnese. Přišlo mi, že tvůrci ve svém vyprávění zůstali někde na půl cesty. Jediné, co se jim dle mého povedlo bylo, že člověk si po zhlédnutí klade otázky. Bohužel o jednotlivých postavách se prakticky nic nedozvíme a ani ony sami nám nic o sobě neprozradí, jsou to pouze čísla v seznamu už odepsaných položek, tady se jede na čistou atmosféru, a přitom pod povrchem bublaly nevyslovená témata, která se mohla a měla vyprávět. Třeba rivalita seržanta výsadkářů ze zahraniční armády a kapitána ženistu, který zjevně strávil válku doma v Dánsku a možná se zapojil do domácího odboje, to se dá vyčíst jen z uniforem a pár úsečných pohledů. Hrdiny pohnutého příběhu je parta vyjukaných kluků spíš dětí ze všech zbraní branné moci Třetí říše a okoralý nepřístupný seržant dánské armády, který je pánem nad životem a smrtí. Samozřejmě si k sobě postupem času najdou křehkou cestu. Co však ve filmu nezaznělo ani slovem bylo, že všichni ti chlapci museli projít organizací Hitlerjugend. Děti byly jednou z obětí zvráceného totalitního režimu, ale na druhou stranu i s fanatizovaným nástrojem svých vychovatelů. Pozitivem je minimalistická kamera Camilly Hjelm, která s maximální syrovostí dokázala zobrazit následky války. Dalším kladem jsou výtečné herecké výkony, zvlášť Roland Møller jako seržant paragánů Carl Rasmussen a Louis Hofmann jako nepsaný vůdce party kluků Sebastian Schumann, oba na sebe strhávají většinu pozornosti. Asi jsem čekal vzhledem k zdejšímu velmi pozitivnímu hodnocení o hodně víc, možná jsem k válečným filmům až příliš kritický, ale zjevně postrádám ve filmu věci, které většině zdejších uživatelů nevadí a hlavně samotné téma mi nebylo neznáme, tedy se vytratil odzbrojující moment překvapení. Neříkám, že až na kost civilní drama režiséra Martina Zandvlieta je špatný film, ale víc jak tři hvězdy ode mě prostě nedostane. (24.01.2017)

Depresivní lekce moderního dějepisu. Fakt silné drama, proti kterému vypadají debaty o Benešových dekretech jako nepodstatné malichernosti. (22.01.2017)

film asi nezaujme ty kteří jsou hladoví po střílečkách spousty ohně a mrtvol.Myslím že tenhle film se vymyká všem tradičním pojmům.Naprosto nezvyklý scénář a i zfilmování.Myslím že budete sledovat děj a jen s obavami očekávat konecJak tohle může dopadnout?Málo herců na malé části Dánska ale velký příběh (20.12.2017)

Silný film velmi dobře natočený, neskutečně nádherné exteriéry a taktéž hudba. Drama a zároveň meditace o nesnadných otázkách života a smrti, o vině a trestu, o lásce (tentokrát čistě neerotické) a nenávisti, tom, jak je všechno propojené, taky o životě, vesmíru .... a tak vůbec....:) Opravdu velice vkusně natočené i zahrané, severský minimalismus slaví úspěch. Opět. (04.06.2016)

Konec WW2 v severském podání, takže výborně napsané postavy a neotřelý příběh. (07.08.2017)

Rozpočet_ 5.8 miliona dolarov // Tržby_ 2.7 miliona dolarov // Tržby v USA*_ 435,266 dolarov (11.03.2018)

Ale, ale! Dánové též umí! Hodně zajímavý příběh (podobnou story jsem viděl v jednom starším filmu s Belmondem, nicméně tam miny odklízeli vězňové výměnou za snížení trestu). Poražení Němci (převážně ještě děti) musí odklízet miny z dánských pláží a vy jich na jednu stranu litujete, na stranu druhou nemůžete také zapomenout, co se dělo předtím. Zdejší hlavní hrdinové jsou však jak jsem již psal ještě víceméně děti, kteří při umírání volají svou matku. Dánský velitel se postupně mění z týratele na jejich přítele a zase zpět. Myslím, že tento film by si zasloužil i po Evropě větší publicitu, jedná se skutečně o skvělý kousek, lepší než opěvovaný Toni Erdmann. (16.02.2017)

Originální válečný příběh a zase tak trochu jiný pohled na věc... Nevíme, co němečtí zajatci páchali ve válce, i přes jejich nízký věk je možné ledasco a tak je plně pochopitelný úvod filmu a přístup seržanta Carla Rasmussena k nim. Jenže stejně jako seržant, si i divák cestu najde a ten občasný výbuch přeci jen zamrzí. První polovina, kdy se postavy seznamují s akcí, či snad trochu i mezi sebou a přichází první práce, první výbuchy, ta je bezpochyby výborná. V té druhé se zase více mění vztahy, ale "práce na pláži" už tak silná není, výbuchy očekávané a závěr se záchranou zbytečně uspěchaný. Právě ten závěr, kdy seržant prožívá zase jiný, nový boj, si zasloužil pár minut navíc. Přesto Martin Zandvliet natočil silný a vlastně jedinečný válečný film. Film který se převážně věnuje jedné akci, jednomu týmu, jehož boj válkou neskončil. 70% (10.01.2018)

Zajímavý válečný film o mladých německých klucích (vojácích), kteří musí na pláži v Dánsku hledat mini po prohrané druhé světové válce. Velmi dojemně je zde zachycen vztah se seržantem, který má skupinu na starosti. Zajímavé válečné drama o povinnosti, vině a utrpění. (22.04.2019)

Skupina mladých německých zajatců, respektive dětí v německých uniformách, je narychlo vycvičena a poslána čistit minová pole. Jedná se o vskutku originální a silné téma, které bylo navíc fantasticky zpracované. Nemám, co bych vytknul. Scény z tohoto filmu se mi budou v hlavě promítat ještě hezky dlouho. (07.09.2016)

Dáni proste točia skvelé filmy, minimálne posielajú tie skvelé do Oscarového súboja s celým zvyškom sveta a vôbec ma neprekvapí ak Under sandet získa minimálne nomináciu a objaví sa medzi favoritmi aj tento rok. Človek by povedal, že ide o nejaké pokračovanie Remarqoveho Na západe nič nové, len s hlavnými hrdinmi, ktorí boli tak o tri až päť rokov mladší ako v románe a boli naverbovaní posledné dni, keď sa to Nemcom začína rúcať a potrebujú každú ruku, ktorá udrží zbraň. Nejakým zázrakom sa im to celé podarí prežiť, ale dostanú sa do rúk spojencov, ktorí im prikážu po sebe upratať pred tým, kým môžu ísť domov. V prípade nášho príbehu ide o odstránenie 45 000 nášlapných mín 14 nemeckými chlapcami na západnom pobreží Dásnka z celkového počtu 2 mil., ktoré tam Nemci uložili, pretože si mysleli, že útok spojencov povedie práve tadiaľto. Ocitáte sa v krajine, kde vás nikto nemá rád a všetci vás nenávidia a ste pre nich ľudským odpadom, ktorým je jedno či zdochnete hladom, alebo vyletíte do vzduchu. Ten film je ako neprestajná ruská ruleta, ktorá vám postupne ničí vaše nervy, pretože viete, že niekomu to proste pod rukami vyletí, ale neviete komu a kedy. Tie detailne zábery na trasúce sa ruky, strach tých detí no proste, moje telo bolo napäté ako struna a v hrdle mi vysychalo každých 5 min. Takto napnutý som nebol ani pri The Hurt Locker(vďaka za červené Vivir sin Dormir od Antonio Arráeza z Valencie, ktoré mi pomáhalo prekonávať moje suchoty). Výborne napísaná postava seržanta Carla Rasmussena (v podaní skvelého Rolanada Mollera, ktorý vyhral ocenie, za najlepší herecký výkon v Dánsku), ktorá sa chcela pomstiť tým špinavým nemeckým vojakom, ale namiesto toho dostal na starosť 14 detí. Film nesklzáva do žiadného patosu, nemoralizuje ale zanecháva vo vás tie nepríjemné otázky, čo robí muža mužom a človeka človekom. Spolu s War od Lindholma, Men & Chicken od Jensena to najlepšie z dánskeho zberu a ročníka 2015, ktorý sa veľmi podaril. A to ešte tuším, že ma tam nejaká fľaštička teda prepáčte ďalší film príjemne prekvapí. 8/10 PS: Film neodporúča 6 z 10 milovníkov pekných psíkov. (30.09.2016)

Jak se dá minimalisticky z jedný pláže a pár kluků udělat koukatelnej válečnej film. (08.02.2017)

Člověk toho neví a nezná. A je fajn, když ho něco překvapí. Jako třeba fakt, že miny se prostě musí po válce uklidit a že na jobs.cz na to nikoho neseženete. Pěkně (možná až moc pěkně) natočené válečné drama, které se dívá na jiné aspekty války. Největší problém mám však s tím, že se na to až moc pěkně dívá, odsýpá to, napíná to, ale to je tak všechno. Jak už tady napsal Matty, je to neuvěřitelně nevyužitý potenciál, zejména z pohledu scénáře. Herci parádně hrají, všechny postavy jsou načrtnuty dobře, hlavní (němečtí) hrdinové jsou ve skupině zapamatovatelní. Ale film úplně pomíjí všechnu tu tragédii, drama, napětí, které ze situace "skupina (dětských) zajatců čistí pláže od min, může každou chvíli umřít, hlídá je člověk, který nenávidí Němce a už je (dávno) po válce" plyne. Všechna dramata, zápletky jsou víceméně generické, asi by vás polovina napadla, a nic nemá hlubší podtext, zamyšlení. Postavy nedostanou větší prostor, aby se do nich člověk dokázal lépe vcítit, na to se moc pádí kupředu. Nejlepší potom jsou samozřejmě chvíle napětí při sondáži/kontaktáži/montáži/demontáži/případné detonáži a chvíle, kdy film ukazuje zuby. Jako třeba v poslední třetině filmu, kdy růžovějící idylku naruší krize a jde se na dřeň. Ale v konečném důsledku i tohle zůstane nevyužito. Takže zbývá pouze standardně (ale dobře) natočený, popisný a realitu "jen trochu" zkreslující válečný film s vynikající, nevtíravou ale naléhavou hudební kulisou. Konec radši opomenu a protože mi to ukázalo zase určitou část historie, o které vím prd, přikloním se ke čtyřem, ale slabším. (29.11.2018)

Roland Møller je dost možná nejvíce cool evropský herec současnosti. (28.10.2019)

Hodina a třičtvrtě sevřenýho hrudníku, mělkýho dýchání. Pořádně jsem se nenadechla ani při pozitivnější scénách, protože to nepřestalo vyset ve vzduchu. Smrt nenávist kolektivní vina absolutní bezcitnost. Bezchybné. A moc děkuji Sizokovi za titulky. (21.05.2016)

Na němce je to hodně slušná práce a to německý filmy nemusím, ikdyž je to napůl dánské. Filmařsky je to na jedničku a ani to není zbytečně dlouhé a že by se to natáhnout dalo. Film je doprovázen výbornou hudbou, od páté hvězdičky to prostě daleko moc nemá. 79% (12.07.2016)

Jedna pláž a jedno silné téma. i tak málo stačí na výborný film. Severská kinematografie se poslední dobou jen a jen chválí, takže je čas je pochválit znova a postesknout si, že třeba někdy v budoucnu něco tak silného, nápaditého a přesto jednoduchého vznikne i u nás. (20.07.2016)

Dánsko-německá kinematografie je v poslední době na mé mušce, v tomto případě se jedná ale o něco, co z jistých důvodů nelze zhlédnout více než jednou, i když se jedná o zcela unikátní snímek. Velmi silný zážitek o šikaně, hrdinství mladíků a postupné metamorfóze dánského seržanta. Některé momenty z filmu mi (bohužel) zůstanou v hlavě na pořádně dlouhou dobu. Uděluji 95%. (30.09.2016)

Po-válečný dánský snímek, který hraje velmi silně na divákovi city a snaží se omluvit za věci minulé. Skvělý R. Moller (že by vzdálený příbuzný M. Stronga? podobu nezapře) a hlavně to napětí! Takové napětí umí výbušniny nastolit asi nejlépe. Myslím, že si M. Zandvliet tímto autorským dubutem na stříbrném plátně zadělal na slušnou filmařskou kariéru. (12.01.2017)