Mlha v srpnu

Nevidím zlo, nepočujem zlo, tak by sa dal označiť tento smutný príbeh, ktorý mnou až nezatriasol. Filmami s nacistickou tématikou sme už presýtení, no keďže o programe eutanázie sa toho nenatočilo až tak veľa, mal tento snímok veľkú nádej vzbudiť viac emócií než dokázal. Paradoxne sa divák mohol cítiť najviac zasiahnutý až záverečnými titulkami a popisom ako to celé nakoniec dopadlo. Sebastian Koch v úlohe „lekára“ bol naozaj výborný. (05.09.2017)

Silné téma, slabé zpracování. Je škoda, že se tvůrcům z dané látky nepodařilo vytvořit víc, než jen průměrný film, který i přes dané téma, rychle vyprší a v divákovi nic nezanechá. (07.11.2018)

Ozaj, všimli ste si, že postava, ktorá sa volala OJA, tak tú si zahral DAVID BENNENT, ktorý voľakedy, pred pár desiatkami rokov, stelesnil legendárneho Oskara Matzeratha v brilantnom Plechovom bubienku... To len na MARGO veci, ale nie je to od veci, to spomenúť, lebo, ako vravím, taktiež si Bennent zahral chlapca, UPROSTRED pekla, druhej svetovej vojny, len s tým rozdielom, že sa nevyskytoval na takom mieste, ako iný, trinásťročný chalan Ernst Lossa. On prišiel do akéhosi sanatória, či skôr do ústavu, v ktorom sa praktizovalo vytváranie : duševného holokaustu, ktorým sa chceli zbavovať prebytočných, duševne i mentálne chorých ľudí, t. j. - mužov, žien, ale aj detí, a tak vedľa tejto inštitúcie, vyrastá velikánsky cintorín, do ktorého budú pochovávať všetkých nebožtíkov... Doplnil by som, že okrem týchto postihnutých ľudí, tu boli aj SIROTY, a pod. zdraví ľudia, medzi ktorými boli aj bieli cigáni, a práve k tým, sa zaraďoval Ernst, ten v skutočnosti jestvoval, a povedal by som, že tento film je mu venovaný + všetkým, ktorí si prešli tým, čím on. Veľmi nepríjemný a depresívny nemecký snímok, s mimoriadne démonickým Sebastianom Kochom, ktorý touto vlastnosťou srší vo svojom vnútri, na prvý pohľad by ste si ho spájali so sympatickým človekom, ale to, čo má v úmysle, vydesí kohokoľvek na smrť, čo má len kúsok pochopenia, pre abnormálne skutky, ktoré sa viedli, voči sebe samým, alebo, čo je schopný urobiť človek človeku ? Zmieňujem to tak, ako pôsobí Koch vo svojej postave Dr. Veithausena, inak jedná sa o fiktívnu postavu, pričom jemu podobní jedinci boli roztrúsení všade navôkol, a tak skántrili cca „200 000 pacientov” . Lossa si zahral Ivo Pietzcker, ktorý si pripisuje opäť zárez do tohto žánru kinematografie, pričom podáva vierohodný, uveriteľný, zapálený herecký výkon, ktorý ma nenechával chladným, aj preto, čo sa mu stalo + nachádza sa tu taktiež zopár vynikajúcich hereckých výkonov, ak by som mal námatkovo vymenovať jeden z nich, tak určite zvolím : kamarátku hlavnej detskej postavy Ernsta Lossa, dievča NANDL, alebo tu máme dobrú a zlú sestričku, či na pár sekúnd Štokyho, čiže Karl Markovicsa. Ak by som mohol ešte niekoho pochváliť, tak plusové body udeľujem režisérovi Wesselovi + kameramanovi Hagenovi Bogdanskimu, ktorý patrí medzi nemeckú špičku, s presadením sa u kvalitných tvorcov, a títo borci dokázali navodiť veľmi nepríjemnú atmosféru, ktorá sem - tam, vyvolávala u mňa, duševné DUSENIE v mojom vnútri, v mojej psychike, ktorá mi prezrádzala, že toto je totálne zvrátené, čo sa odohrávalo, ale podľa týchto doktorov sa zrejme jednalo o určitý HUMANIZMUS, oproti „pobytov v koncentračných táboroch” ... Povoleno - nepovolená EUTANÁZIA. Občas mi liezol na nervy divný strih, a k tomu niekoľko zvláštnych scén, naopak, užil som si dve vynikajúce scény, ktoré sa odohrávajú v jedálni + samotné bombardovanie, keď chcú dvaja kamaráti vziať nohy na plecia. Skrátka, pozrite si to ! Ojedinelý skvost súčastného filmu... , ktorý by sa mal oceniť... (02.04.2017)

Program T4 je dostatečně známý i dostatečně zmapovaný, ale on je docela rozdíl si o tom něco přečíst a pak se na to podívat, ačkoliv se jedná "jen" o film. Teprve pak na člověka dolehne ta šílenost nacistického počínání a to jsem toho názoru, že tady byli Němci ještě střídmí. Předně je třeba říct, že to bylo od všech zúčastněných úžasně zahrané, což platí především pro dětské herce. Díky tomu si k pacientům divák za krátkou dobu vybuduje vazbu a pak dost těžce nese její násilné zpřetrhání. Navíc to Wessel podává tak, že to nezavání citovým vydíráním. Sebastian Koch jako ředitel ústavu pak byl přesně tím správně zvráceným bastardem, který v jednu chvíli s dětmi dováděl a vzápětí je škrtnutím pera poslal na smrt. Bavila mě i krátce zmíněná církevní linka, která navozovala otázku, zda mají být představitelé kléru či řádů přítomni v ústavech i přesto, že vědí, co se tam děje. Tohle téma by si zasloužilo samostatný film. No a závěrečné titulky ukázaly, že svět začal bláznit už krátce po válce a nejde jen o směšné tresty pro lékaře a sestry. Další film, který je tak moc dobrý, že už ho nechci nikdy vidět. 90% (23.04.2017)

Hodně drsný příběh. Těch dětí mi tam bylo fakt líto. I když se jednalo o kvalitní film, tak si myslím, že už si ho asi podruhé nepustím. Přeci jen v člověku vyvolá trochu depresivní pocity ... 80%. (03.05.2017)

V labyrintu historie druhé světové války jsou mnohá zákoutí skrývající děsivé skutečnosti, které si rozhodně zaslouží, aby nebyly zapomenuty. Snímky, jako je tento, by nám měly stále připomínat, čeho jsou lidé schopni. Ten silný příběh, přestože nevypráví v podstatě nic, co by nebylo známo, mě naplnil smutkem. Jeho zpracování je téměř dechberoucí výpovědí, jež však skýtá i pohled naděje, který můžeme spatřit jen v dětských očích. 95 % (10.11.2016)

Naprosto skvělá recenze od LeChouan, ale i Volodimir2 a Big Bear . Napsali všechno, co se k filmu dá říct a já bych to tak určitě nedokázala! Moc děkuju, že všechno, co bylo třeba, vyjádřili za mne! Těžko se mi o tom filmu píše. Musela jsem film dvakrát (!) přerušit a doslova jsem od něj utekla, nemohla jsem prostě snést tu lítost a bolest, tu bezmoc! A stále stejné otázky, na které nelze najít odpověď... (09.02.2021)

Historický úplne presný film "Hmla v auguste" je adaptáciou rovnomenného románu Roberta Domesa. Dráma je skutočným príbehom Ernsta Lossa o doposiaľ zanedbávanej etape z obdobia Tretej ríše. Ide o akciu T4 (Aktion T4), tajný program vyvražďovania postihnutých ľudí v nacistickom Nemecku, založený na tzv. rasovej hygiene. T4 je skrátka berlínskej adresy, kde sídlili nacisti zodpovední za tento program (Tiergartenstraße 4). Ernst Lossa sa radil medzi cigánov Jenišov. Išlo o bielych cigánov s typickým kočovným spôsobom života a v priebehu 2. svetovej vojny sa práve Jenišovia žijúci na území nacistického Nemecka stali obeťami rasového výskumu a väčšina z nich boli odoslaní do koncentračných táborov. Ernst Lossa sa narodil 1. novembra 1929 a posledných 11 rokov svojho života trávil izolovaný od rodičov aj súrodencov. Namiesto lásky a bezpečia sa mu dostávalo len nenávisti a opovrhovania a v takomto prostredí sa formovala jeho osobnosť, najskôr v detskom domove v Augsburgu, potom od 20.4.1942 v psychiatrickej liečebni v Kaufbeurene, kde bol dňa 9.8.1944 zavraždený po podaní dvoch injekcii morfinu ako antisociálny a neformovateľný chlapec v rámci nacistického programu eutanázie. Nedožil sa ani 15 rokov, jeho rodičia už taktiež nežili, matka zomrela na TBC v roku 1933 a otec na infarkt v koncentračnom tábore Flossenbürg ako 35 ročný. Po vojne za takmer 2000 prípadov eutanázie v psychiatrickej liečebni Kaufbeurene a jej pobočke Irsee boli hlavní vinníci potrestaní. Lekár Valentin Faltlhauser za podnecovanie k vraždám odsúdený na 3 roky väzenia (v internačnom tábore USA bol zadržaný 16 mesiacov, zbytok trestu neodsedel), sestra Paulina Kneissler bola odsúdená na 4 roky väzenia za spoluúčasť na 200 vraždách v rámci nacistickej eutanázie (odsedela iba 1 rok) a hlavný vinník Walter Schultze odsúdený za spoluúčasť na 380 vraždách na 4 roky väzenia. Doporučujem k tejto téme pozrieť Hitlerovi lekári: Vražedné reformy, 2003. (31.03.2017)

Musím upřímně říct, že Mlha v srpnu mě chytla od prvních scén. Nejspíš za to může ústřední hrdina Ernst Loss, který si velmi brzy získá divákovo srdce. Celé prostředí psychiatrického sanatoria je zpočátku velmi neosobní a spoustu věcí se dozvídáte jen z náznaků. Jakmile ale přijde na řadu malinovka, vše dostává rychlý spád... Musím říct, že jsem asi dlouho neviděla takhle podařený válečný film, ve kterém nepadne ani jediný výstřel. (24.04.2017)

Další dobrý německý film, střílející do vlastních řad. V době Hitlerovy vlády byli v Německu usmrcováni tělesně a duševně postižení lidé, aby se tzv. očistila rasa. Mezi ně se někdy dostali i lidé zcela zdraví, ale buď byli úplní sirotci nebo patřili k tzv. méněcenným rasám. Ernst, který se do takovéhoto ústavu dostane, sice má otce, ale patří mezi Jeniše (bílé Cikány). Jenišové jsou většinou kočovníci a absence trvalého bydliště byla také důvodem pobytu dětí v ústavu a experimentů na nich. Film určitě stojí za shlédnutí. (28.03.2017)

Lidi se řezali ve středověku, upalovali se, mučili, ale někdy mám pocit, že to, co si navzájem prováděli v minulém století, bylo mnohem horší. Tento film je opravdu nepěkná podívaná, ale měl by to vidět každý, aby se něco takového už nikdy neopakovalo. (17.03.2023)

Neskutečně smutné, že zrůdy takového formátu a sérioví vrazi si po pár letech lítali na svobodě... (29.03.2017)

Zaujímavý film, ale nebolo moc príjemné to pozerať. Neviem presne definovať prečo som to nedopozeral, ale asi na takéto niečo treba mať aj primeranú náladu. Za iných okolností, ak by som to dopozeral, tak hodnotenie by išlo minimálne o 1* hore. Asi aj preto som to zabudol ohodnotiť a zistil som to o pár týždňov pri menení filmov na externom zariadení. (31.05.2017)

Filmy o vyrovnavani sa Nemcov s vlastnou hrozostrasnou minulostou ma budu vzdy bavit. Dansky film Der Kommen  en Dag 2016 je  vsak stale vyssie   : 72 % (28.06.2022)

A pak že originální filmy z doby Druhé světové války - a navíc podle skutečnosti - vymřely. Mlha v srpnu je napínavým dramatem otírající se o politiku eutanazie. Ta je zde náležitě fakticky i filozoficky těžena. Nesouhlasím s tvrzením, že příběh jen klouže po povrchu. Jde o plnokrevné drama, kdy jsem hlavnímu hrdinovi fandil a přál mu aby se nestal jedním z "vysvobozených božích stvoření". Nechci nic prozrazovat, ale přiznávám, že mě minimálně u jedné postavy překvapil její vývoj. A pokud se vám líbily filmy jako Chlapec v pruhovaném pyžamu, Běž chlapče běž, Jdi a dívej se, nebo Zlodějka kniha, určitě doceníte i toto válečné drama. Velký palec nahoru a pátá hvězda unikla opravdu jen o vlásek. 80% (14.05.2017)

Je zvláštní náhodou, že se v tomto filmu sešli mně známí německy mluvící herci, konkrétně Koch, Markovics a Confurius, čímž pro mě snímek dostal zcela jiný rozměr. Nicméně nemůžu říct, že by se jednalo zas až o zdařilý počin, velká část filmu byla spíš mdlá, jakoby ty zápletka byla umělá. Čímž rozhodně nechci nějak shazovat, ale šlo zpracovat jistě lépe, nicméně si nemyslím, že by se jednalo o propadá. (18.04.2022)

"Nemecký národ musí byť oslobodený (musí sa zbaviť ) od dedičných chorôb, menejcenných, duševne chorých, mrzákov, invalidov ... ale aj bezprizorných, povaľačov, neprispôsobivých....ľudí " . A toto trvalo ešte 45 dní po kapitulácii Nemecka. :( Silný a zároveň smutný príbeh . Mimochodom s výrazom biely cigáň = jeniš .. som sa až v tomto filme stretol prvý krát. (28.04.2017)

Skvěle zahrané (Ivo Pietzcker, Sebastian Koch..), děj asi nemá cenu hodnotit, hudba super. (19.06.2017)

Mrazivé memento 200 000 nacistických obetí eutanázie v sanatóriach Tretej ríše. Film, po ktorom nikomu nebude ľahko, ale ktorý je potrebný, aj keby len ako pamiatka všetkých tých nešťastníkov. Že bol vybratý konkrétny skutočný príbeh jedného z nich, HMLE v AUGUSTE dodáva na sile, ale zároveň uberá na pochopení prístupu mnohých tých lekárov a riaditeľov ústavov, skutočne presvedčených, aspoň zo začiatku, že robia službu nielen spoločnosti, ale aj postihnutým samotným, a neskôr, keď sa to už definitívne zvrhávalo na vyhladzovanie, zasa neschopných uvedomiť si, že už stratili nielen lekárske zábrany, ale aj elementárnu ľudskosť. Filmovo stvárnený postupný vnútorný prerod psychológie jednotlivca, ktorý zložil Hippokratovu prísahu a chcel pomáhať, no stal sa neho ten najhorší vraždiaci netvor, by ma osobne zaujímal viac. Sebastian Koch so svojou charizmou a hereckým umením tu robí čo môže, aby ho ukázal, film sa však zameriava na komplexnejší dojímavý obrázok a navyše sa odohráva takmer na konci druhej svetovej vojny, kedy to všetko musela byť už iba pretvárka a/alebo šialenstvo. (15.11.2016)

Máme plné ústavy nemocných? Jsou zátěží pro státní pokladnu a genetiku naší čisté rasy. Pomůžeme jim jen tím, že je z jejich utrpení vysvobodíme. Dávka barbiturátů to jistí. Pečlivě to naplánujeme a zaevidujeme. 200 tisíc lidí. Je těžké být Němcem a vyrovnávat se s historií svého národa. Nezávidím jim to. Ale makají na tom. Zároveň varování i pro dnešek, abychom nesklouzávali k rychlým řešením. 80% (13.01.2018)