To ví jen Bůh, pane Allisone
Heaven Knows, Mr. Allison
Obsahy(1)
Námořník a řádová sestra uvízli na opuštěném ostrově během 2. světové války. Jejich počáteční neshody se časem změní v hluboký cit a jeptiška se musí rozhodnout, zda zvolí lásku nebo slib Bohu... (oficiální text distributora)
Recenze (30)
Oscar 2 nominace: Herečka HR - Deborah Kerr, Scénář - A ()
Přežít neúspěšné vylodění za války v Pacifiku, dostat se po nekonečném utrpení na rozžhaveném slunci bez vody na opuštěný ostrov uprostřed ničeho a na něm narazit akorát na krásnou řádovou sestrou s tím vůbec nejsmyslnějším hláskem pod sluncem (musím si sehnat více filmů s Deborah!), která vás každým pohledem, každým gestem nepokrytě svádí a přitom si nedá říct; tak tomu říkám být opravdovým smolařem, pane Allisone. Jinak s ohledem na Hustonovy schopnosti je zajímavé téma rozkolu lásky k Bohu/člověku sice poněkud naivně pojaté, ale díky kromobyčejně funkční jiskřivé chemii mezi ústřední dvojicí se tento nedostatek dá až překvapivě lehce odpustit. ()
Pro Hustona spíše nezvyklé téma, takřka romantický film. V povedených kulisách válečně-dobrodružného dramatu se tu odehrává lehce ironický konflikt mezi duchovním posláním a citem k druhému člověku, o němž si nejsme jisti, zdali nepřerostl hranice přátelství. Oba hlavní protagonisté podávají vynikající a věrohodný herecký výkon. Snímek nečekaně vyrovnaně podává obě hlediska - to Mitchumovo, který musí pochopit, co to vlastně duchovní poslání znamená, i to sestry Angely, která prochází těžkou zkouškou, která ji utvrdí v jejím rozhodnutí a zároveň jí zřejmě pomůže vyrovnat se svým postavením i se vztahem k okolnímu světu a mužům jako takovým. ()
Pozoruhodné náhodné setkání dvou rozličných povah a poetičnost přátelských scén tu má zcela jinou tvář vztahu než obvyklá láska. Nebo chcete-li, příjemně nabídnutý pohled na spirituální love story či oslavu platonického vztahu. Pěkný film k nedělnímu odpoledni. ()
Roztomilý nápad, jen je to chvílemi velice zdlouhavé, čímž se originalita díky omílání téhož vytrácí. ()
Nemám co vytknout, líbilo se mi ještě víc než Africká královna. Ušlechtilé lidství, "mužství" i "ženství". Vážím si literární předlohy Charlese Herberta Shawa i režiséra Johna Hustona, že dotáhli drama právě do takovéhoto závěru. Dnes by to relativističtí tvůrci nejspíš ukončili přesně opačně (mám na mysli vztah námořníka a řeholnice). Obě hlavní role výborně obsazené, a navíc zdařilý český dabing - to vše přispělo k moc dobrému pocitu po zhlédnutí tohoto majstrštyku... ()
Dabing ČT - Jan Šťastný a (kupodivu solidní) Kateřina Brožová. V originále určitě lepší, ale i tak jeden z lepé zvládnutých dabingů. Poměrně slabý příběh nezachraňuje ani přítomnost po vojensku ostříhaného Roberta, ani (na okamžik rusovlasé) Debory. ()
Zvláštna paralela je v tomto významnom, ale málo známom Hustonovom snímku, totiž predstaviteľka mníšky Angely na opustenom ostrove, spadajúci pod Južný Pacifik, ACTRESS Deborah Kerr, si už raz zahrala ( neviem, koľkokrát vo svojej kariére stelesnila mníšku, lebo ju zatiaľ nemám tak dokonale naštudovanú, čo pokladám momentálne za môj neúspech... ) úlohu mimoriadne „svätej” v Čiernom Narcisu, pričom ten poctivý snímok som nehodnotil tak kladne, ako tento, kde mi úplne stačia dvaja herci, áno, našťastie tu nie je sama, bude mať spoločnosť amerického námorníka Allisona, ktorý sem prichádza po zachránení si vlastného života, pretože je akurát rok 1944, čo značí, že všetko hraničí s maximálnou debilitou... Celosvetový chaos sa ešte neskončil. Je až obdivuhodné, aký je Bob Mitchum všestranný herec, vezmite si len námatkovo, rolu Harryho Powella, znalci kinematografie - presne vedia, o čom hovorím, že sa to s Allisonom nedá absolútne porovnávať, to je ako : „Kain a Ábel” . A pozor si treba dať na JAPONCOV, ktorí im doslova dýchajú na chrbát, lebo ONI sa sem zastavia, aby si odpočinuli. Zhrnul som to, čo pokladám za dôležité, dve postavy : Muž a Žena, opustený ostrov, Japonci, druhá svetová vojna, dá sa ešte povedať, že v plnom prúde, a „hra na schovávačku” ... Samozrejme, že sa Allison, ako heterosexuál na tomto zvláštnom pobyte zamiluje do mníšky v BIELOM habite, pričom Ona sama má pochybnosti, ako vlastne ďalej... ? Do hry vstupuje obávaný šikmooký nepriateľ, ktorý si na ostrovčeku rozloží tábor, základňu, stanovisko, bydlisko... A treba aj čosi zjesť... Aby som nezabudol uviesť, že dvaja zamilovaní, si našli úkryt v jaskyni, odkiaľ majú priamy výhľad na pozíciu Japoncov, a odhodlaný Allison, koľkokrát zíde dolu, aby uživil, nielen svoj hladný krk. Trochu mi to pripomínalo dva klasické snímky : Peklo v Pacifiku a Africká Kráľovná, pritom druhý v poradí má na svedomí sám pán veľký režisér ! A ja som si užíval na filme množstvo faktorov, prečo som udelil toľko, koľko som dal... Veľmi prospešný film, s mojou obľúbenou KERR ! ()
John Huston sa vrátil k podobnej téme ako v Africkej kráľovnej z roku 1951. Výsledok je mierne horší, príčina je v dialógoch, tie sú v staršom filme predsa len iskrivejšie a kvalitnejšie. Aj tak však ide o slušnú zromantizovanú vojnovú drámu, ktorá neurazí. ()
Neobvyklá dvojice jeptišky a mariňáka se potká na opuštěném ostrově uprostřed vrcholící války v Pacifiku. Námět o setkání nesourodého páru za dramatických okolností je neobjevný (takových filmů tu už bylo!) a jeho zpracování rovněž. Postrádala jsem náznak jiné emoce než jen základní touhy přežít. Kerr a Mitchum sice hrají skvěle, ale scénář jim nedokázal napsat scénu, ze které bych cítila aspoň náznak milostného vzplanutí. Dost dlouho se v téhle oblasti nic nedělo. A i později se o platonickém vztahu jen mluvilo, ale nebyl nijak ukázaný. Až v úplném závěru, kdy jeptiška mariňákovi oddaně přidržuje cigaretu, by se snad dalo vytušit, že se mezi nimi odehrálo i něco víc než skrývání se před Japonci. ___ Snímku nepomáhá ani trestuhodná bezstarostnost, se kterou si Mitchum chodí do japonského tábora plného vojáků jako do nákupního centra a nikdo si ho nevšimne, i když jim krade zásoby za bílého dne a ani se nemaskuje. Neuvěřitelné. __ Snímek na mě působil ploše, nepropracovaně, bez špetky humoru nebo silného dramatu. /18. 5. 15./ ()
O ždibek lepší než Peklo v Pacifiku. Pro ty, kdo neznají, tam byl místo jeptišky Japonec. 73% ()
O trochu plansie nez Peklo v pacifiku, kde si dvaja drsnaci Lee Marvin a Tosiro Mifune robili naprieky. Co sa da robit na opustenom ostrove, ked chlap moze stretnut len sexy cernoprdelnika - teda mnisku, aby bolo jasne. Mnisky tiez povazujem za cernoprdelniky. 60 % ()
15. Zlatý Glóbus za rok 1957 - nominace (1) - Nejlepší herečka (drama) - Deborah Kerr ()
6/10 ()
Príbehom jednoduchý a komorný film, ktorý ale napriek tomu dokáže zaujať. Mám rád, ked sú vo filme postavené vedľa seba dva veľmi rozdielne svety a či si k sebe cestu nájdu, ale nie, vždy to má šťavu. Ťahúň filmu Mitchum nie celkom ideálna voľba - vojak-mariňák je on ako vyšitý, ale ľubostné polohy mu celkom nesadnú. Preto je fajn, keď je jeho postava ladená viac do akcie, ale aj vtipu, ako je aj v tomto prípade, a dostáva zabrať nielen fyzicky, ale aj duševne. Koniec by som si vedel predstaviť aj inak, ale celkovo ma to bavilo. ()
Zajímavé námět... vždycky se mi líbilo oslovení madam,po tomhle filmu kde zaznělo asi tisíckrát , už ne...🤫 ()
Kupodivu velmi milý, vtipný příběh. Mitchun profesionální jako vždy a Deborah Kerr překvapivě září. Vůbec jsem to nečekal, r.v. je 1957. Velmi legrační je, že si stále říkají madam a pane Allisone. Pozor Spoiler: Výborný je konec, nikdy se vlastně nedozvíme, zda jeptiška učinila ten rozhodující druhý krok. ()
Než válečné drama bych tenhle snímek označil za válečnou romantiku.Asi nikdo by si nepřál uvíznout během války na ostrově a k tomu s jeptiškou. Když se do ní pak ještě voják zamiluje, je to průšvih, který ani v závěru není vyřešený. Můžeme si tak vymyslet několik alternativních konců, jak to vše mohlo dopadnout. ()
Film, který se nemusíte bát pustit mládeži. Čpí z něj pozůstatky temného středověku, které občas ještě probleskují v sekulární etiketě, v podobě rytířského chování muže k ženě. Až na občasnou předvídatelnost [opití pana Allisona] nemám, co vytknout. Sestra Angela a pan Allison jsou zahráni výborně. Mám rád filmy, které nedotahují děj k úplně jasnému konci. Jejich dialogy jsou roztomilé i poučné. Celý film je postaven na katolické rovině, na rovině pravdy, nikoli relativismu, jak je dnes časté. Nejzřetelněji je to patrné ve scéně, kdy sestra zmokne a nastydne a pan Allison je nucen ji svléknout z hábitu. Puritán by ji raději nechal umřít, než by si poskvrnil svou farizejskou čistotu, musulman by ji při tom – řečeno Rambovými slovy – čtyřicetkrát znásilnil a pak jí uřízl hlavu. „Milosrdenství, které v něm pracovalo, ho učinilo necitelným k takovým věcem.“ (Historia Lausiaca, 58) ()
Druhý Mitchumův válečný film z roku 1957. Tentokrát nehraje geniálního kapitána jako v Nepřítel pod hladinou, ale prostého mariňáka, který ztroskotá na pustém ostrově s tou nejnepravděpodobnější společností - mladou jeptiškou. Spíše než o válečný film se jedná o takový lehký survival. Válka prochází kolem v podobě objevujících se a mizejících Japonců, až ke konci se hrdina trošku zapojí. Jinak je to spíše konverzačka, navzdory mé představě prostá jakýchkoliv velkých citů či vzrušení. On sice má zájem, ale do konce filmu si říkají "madam" a "pane Allisone" a jejich vztah zůstane v rovině přátelství. Pěkný pohodový film, který ale není žádným velkým zázrakem. ()