poster

Bůh to vidí, pane Allisone

  • český

    To ví jen Bůh, pane Allisone

  • anglický

    Heaven Knows, Mr. Allison

Drama / Válečný

USA, 1957, 108 min

Režie:

John Huston

Předloha:

Charles Shaw (kniha)

Kamera:

Oswald Morris

Hudba:

Georges Auric
(další profese)
  • šokin
    ****

    Dobré k pobavení. K ponaučení nevhodné. Za to však může již autor předlohy, který takové téma pojal romanticky naivně. Ostatně nic jiného se od románu neočekává... režie a herci jsou bezva. Ale vyloženě hloupý je popis v oficiálním textu distributora....."jeptiška se musí rozhodnout, zda zvolí lásku nebo slib Bohu"....... hlavně, aby to znělo dost atraktivně... :-(:-((23.8.2016)

  • JohnSmith
    ***

    Než válečné drama bych tenhle snímek označil za válečnou romantiku.Asi nikdo by si nepřál uvíznout během války na ostrově a k tomu s jeptiškou. Když se do ní pak ještě voják zamiluje, je to průšvih, který ani v závěru není vyřešený. Můžeme si tak vymyslet několik alternativních konců, jak to vše mohlo dopadnout.(2.9.2015)

  • CSSML
    *****

    Film, který se nemusíte bát pustit mládeži. Čpí z něj pozůstatky temného středověku, které občas ještě probleskují v sekulární etiketě, v podobě rytířského chování muže k ženě. Až na občasnou předvídatelnost [opití pana Allisona] nemám, co vytknout. Sestra Angela a pan Allison jsou zahráni výborně. Mám rád filmy, které nedotahují děj k úplně jasnému konci. Jejich dialogy jsou roztomilé i poučné. Celý film je postaven na katolické rovině, na rovině pravdy, nikoli relativismu, jak je dnes časté. Nejzřetelněji je to patrné ve scéně, kdy sestra zmokne a nastydne a pan Allison je nucen ji svléknout z hábitu. Puritán by ji raději nechal umřít, než by si poskvrnil svou farizejskou čistotu, musulman by ji při tom – řečeno Rambovými slovy – čtyřicetkrát znásilnil a pak jí uřízl hlavu. „Milosrdenství, které v něm pracovalo, ho učinilo necitelným k takovým věcem.“ (Historia Lausiaca, 58)(11.9.2013)

  • rikitiki
    ***

    Neobvyklá dvojice jeptišky a mariňáka se potká na opuštěném ostrově uprostřed vrcholící války v Pacifiku. Námět o setkání nesourodého páru za dramatických okolností je neobjevný (takových filmů tu už bylo!) a jeho zpracování rovněž. Postrádala jsem náznak jiné emoce než jen základní touhy přežít. Kerr a Mitchum sice hrají skvěle, ale scénář jim nedokázal napsat scénu, ze které bych cítila aspoň náznak milostného vzplanutí. Dost dlouho se v téhle oblasti nic nedělo. A i později se o platonickém vztahu jen mluvilo, ale nebyl nijak ukázaný. Až v úplném závěru, kdy jeptiška mariňákovi oddaně přidržuje cigaretu, by se snad dalo vytušit, že se mezi nimi odehrálo i něco víc než skrývání se před Japonci. ___ Snímku nepomáhá ani trestuhodná bezstarostnost, se kterou si Mitchum chodí do japonského tábora plného vojáků jako do nákupního centra a nikdo si ho nevšimne, i když jim krade zásoby za bílého dne a ani se nemaskuje. Neuvěřitelné. __ Snímek na mě působil ploše, nepropracovaně, bez špetky humoru nebo silného dramatu. /18. 5. 15./(18.5.2015)

  • farmnf
    ****

    Kupodivu velmi milý, vtipný příběh. Mitchun profesionální jako vždy a Deborah Kerr překvapivě září. Vůbec jsem to nečekal, r.v. je 1957. Velmi legrační je, že si stále říkají madam a pane Allisone. Pozor Spoiler: Výborný je konec, nikdy se vlastně nedozvíme, zda jeptiška učinila ten rozhodující druhý krok.(19.9.2012)

  • - Scénář požadoval, aby na ostrově bylo několik japonsky mluvících důstojníků a skupina japonských jednotek. Na ostrovech Trinidad a Tobago, kde byl film natočen, nebyli žádní Japonci. Půl tuctu, kteří mluvili jazykem, bylo nakonec nalezeno v japonské komunitě emigrantů v Brazílii a přiletělo na místo, kde hráli důstojníky. Pro nemluvící role japonských jednotek najala společnost 50 Číňanů, kteří pracovali v restauracích a prádelnách ostrova. To způsobilo třenice s místními ostrovany, kteří považovali za obtížné, ne-li nemožné, aby si nechali vyčistit své oblečení nebo se najíst v restauraci, protože většina zaměstnanců na filmu pracovala. (sator)