Na shledanou tam nahoře

Uf.. tak tohle mně fakt dostalo. O první světové mám lecos načteno, nikdy nezapomenu na to jak se mnou zamávala kniha Daltona Trumba - Johnny si vzal pušku. Snad proto to na mne tak zapůsobilo, protože i tady hrdina je svým způsobem uvězněn sám v sobě, byť na rozdíl od knihy je obklopen přáteli. Tenhle film bych komedií jen těžko nazýval, bylo to drama a v jednom místě jsem musel i slzu zamáčknout. Jak to, že jsem se k tomuhle filmu dostal prakticky náhodou??? Opravdu nemám slov, celé to poctivé zpracování, příjemné herecké obsazení, řada vypjatých momentů, skvěle zpracovaný válečný úvod, hudba... Navíc super český dabink kdy a teď ať se na mně prosím Igor Bareš nezlobí mám čím dál větší dojem , že jeho hlas je pro dabink ten pravý a měl by se mu věnovat více než herectví. Zkrátka a dobře tohle si umně vysloužilo 5 lahviček morfia, bez diskuse! * * * * * (29.10.2018)

Netradičné spracovanie a určitým spôsobom pozvolné striedanie žánrov od vojnovej drámy po komédiu nemusí každému sedieť, ale keď sa divák naladí na správnu tóninu, tak sa určite pobaví. Zaujímavé retrospektívne rozprávanie lopatisticky neprezrádza všetko, dokonca ani vzťahy medzi niektorými postavami, takže je príbeh obohacovaný až do konca. Vizuál je pomocou sýtych farieb kúzelný, vojnové scény parádne, všetko to pôsobí artovo, ale neprekračuje akceptáciu priemerného diváka. Tento film však vyžaduje divákovu spoluúčasť, čo je veľmi pozitívne. Taktiež aj neopozeraní herci. (26.04.2018)

Myslel jsem si, že jdu na komedii s prvky dramatu, ale že ve filmu uvidím jedny z nejpůsobivějších válečných scén z první světové války, tak to jsem tedy nečekal. Prvních pár minut je skutečně mimořádně vyvedených a tak přesvědčivou bitevní atmosféru "mlýnku na maso" jsem dosud neviděl. Možná i proto, že z období první světové války se filmy vlastně ani netočí, což je veliká škoda! Ale do budoucna to vidím růžově a věřím, že toto temné a dramatické období našich dějin si cestu na filmová plátna najde. Na lepší časy už se totiž blýská, alespoň v sousedctví dalšího zábavního odvětví, kam si dovolím na skok odbočit. Ve světě počítačových her už se první světové vojně dává prostor a zájem dále roste. Protože jsem jejich milovník, tak odkážu na velmi povedené střílečky s historicky akurátními názvy Verdun a nově také vydaného mladšího bratříčka Tannenberg. Obě jsou multiplayerové záležitosti a pokud byste si chtěli vyzkoušet na vlastní virtuální kůži, jaké to bylo v zákopech Velké války, tak si tyto dvě hry a především Verdun nenechte ujít. Zpátky k filmu. Na shledanou tam nahoře není kdovíjak zábavný film, ale to, čím mojí pozornost dokázal upoutat je škála emocí a žánrů, kterým se věnuje. Chvíli jsem se smál, chvíli měl slzy na krajíčku a jindy jen přemýšlel o svých životních zkušenostech, které jsou někdy veselé a jindy smutné.Film ukazuje, že život je boj plný kontrastů - lásky a nenávisti, radosti a smutku, pocitu štěstí a pocitů zmaru. Jednou jsi nahoře a jindy zase dole. Život je nekončící bitva, válka, ve světě, kde není vítězů ani poražených a kde každý z nás má nějakou roli. A tohle, když se nějakému filmu podaří divákovi sdělit a probudit v něm přemítání o svém životě, tak má vyhráno. U mě se to tedy rozhodně povedlo, takže na shledanou tam nahoře. EDIT: Úplně jsem zapomněl ohodnotit herecké výkony, které jsou vynikající a po technické stránce je vše velmi povedené, od kostýmů, přes dobovou hudbu a kulisy, na jedničku. (25.11.2017)

Komediální žánr není ve filmu pro zábavu, ale spíš pro odlehčení válečně laděného dramatu. Souhlasím s tím, co napsal můj oblíbený uživatel gudaulin. Pátou hvězdičku u mě snímek nezískal pro tak výrazné emoce, ale především pro umělecké poetické kouzlo, dobrou kameru, výpravu a protiválečný charakter. V každém případě nádherný film! 85 % (10.12.2017)

Omlouvám se za případné spoilery. Dlouho jsem z kina neodcházel tak rozladěn, jako po tomhle filmu. Knihu jsem nečetl a ani číst nebudu a pokusím se vysvětlit proč. Ne náhodou jsou doposud uvedené Dupontelovy filmy tak špatně hodnoceny. Režisér, scénárista a zároveň hlavní protagonista mě nepřesvědčil ani v jedné z těchto rolí. Začněme samotným příběhem. Ten začíná na konci první světové války a rozvíjí se hlavně po ní. První záběry ze zákopů a zákopových bojů vypadají velmi realisticky a divákovi se při těžké heroické hudbě tají dech. To až do chvíle než přijde na řadu dech koňský. Hlavní hrdina je zasypán zeminou, kde mu je jediným zdrojem kyslíku právě koňská zdechlina. Scéna, jak z Revenanta, ovšem s tím rozdílem, že by jej natáčel někdo z Monty Pythonů. Takže z existenciální tragedie se najednou stává černá komedie. Fajn, může být. To by ovšem nesměl film pokračovat dál. Druhý z hrdinů přijde o kus obličeje, což musí být jistě nepříjemné. Ovšem z tohoto druhého hrdiny se tak nestává jen stvůra fyzická, ale i duševní. Sebestřednost, sobectví, arogance, marnivost atd. jsou této postavě naprosto tolerovány, protože je prostě postižená a nevíc je ještě umělcem. Tito lidé si přece zaslouží dvojnásob uctivého zacházení. Dokonce ikdyž vymyslí podvod, kterým napálí pozůstalé po padlých z války, je to naprosto v pořádku. Přece vymyslel brilantní plán, jak někoho podfouknout (zvláště ty bohaté) a to my máme rádi. Dokonce jeho přítel napadá veterány z války, aby je připravil o jejich peníze. Ale fandíme těm roztomilým podvodníčkům. Jednak jsou to hlavní hrdinové, pak k nim také na návštěvu přišla roztomilá holčička, která jako jediná rozumí mluvě postiženého a především ten padouch, proti kterému bojují, je ještě mnohem horší oni sami. V jedné osobě jde o krvežíznivého velitele ze zákopů, chamtivého podnikatele v pohřebnictví (kde je společníkem otce postiženého) a záletníka, který podvádí svou krásnou ženu (jež je zase sestrou toho postiženého). Proto jistě odpustíme hlavnímu hridnovi, kterého hraje Dupontel, že zapříčiní padouchovu smrt. Jenže, jak s dějem dál? Zatím tam není žádné morální ponaučení, kterým bychom mohli obhájit existenci tohoto filmu a zřejmě i knihy. Nebojte, na konci se klišoidní dramtičností nešetří. Aby dal zfetovaný postižený hrdina svému otci životní lekci, že vztahy jsou víc než peníze, spáchá přímo před ním sebevraždu. Dupontel prchá se služebnou padoucha a tou malou holčičkou do severní Afriky, kde je dopaden a vyslýchán. Řeknete si, že je konečně spravedlnosti učiněno za dost. Jenže velitel četníků během vyprávění hrdiny zjistí, že jedním z vojáků, se kterým Dupontel bojoval, byl jeho synem. Pak následuje scéna, jak vystřižená z devádesátkových krimiseriálů, kdy nechá Dupontela prchnout s desetimnutovým náskokem. Byť jsou film a jeho předloha zasazeny do doby 100 let zpátky, spíše vypovídá o dnešní bezpohlavní době bez jakýchkoli ušlechtilých hodnot a idejí. 10% (27.01.2018)