poster

Taekwondo

Krimi / Drama

Argentina, 2016, 105 min

Scénář:

Marco Berger

Kamera:

Martín Farina

Střih:

Marco Berger
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (6)

  • tomeš
    **

    Jako "sociopsychologická sondy do heteronormativity" (jak tady píše thommas) to není špatné, ale teda neoslovilo mě to. Utahaný, snad lyrický "příběh", mno nevím... Berger má výkyvy, jeho Plan B je podlě mě špička.(19.6.2018)

  • Aluska88
    ****

    Od Marca Bergera jsem zhlédla již tři snímky. Má svůj osobitý přednes a styl zpracování, který je v jeho filmech velmi podobný. Taekwondo by nemuselo být ničím jiným, než jakousi decentní verzí na filmy Larryho Clarka. Nesnaží se prvoplánově provokovat, šokovat. Prostě jen sleduje skupinu chlapů, kteří se povalují a poflakují po baráku, chlastají, hulí a celkově dělají velké kulové. Člověk si řekne, že sledovat více jak hodinu a půl partu chlapů, kteří si navzájem očumují přirození, chodí po baráku polonazí, vedou mnohdy nepodstatné konverzace, by mohlo začít po chvíli nudit. Možná to tak na někoho bude i působit, ovšem silná herecká sestava táhne i přes dějovou jednotvárnost snímek hodně nahoru. Zamrzelo mě jen, že docela slibně rozvíjený vztah mezi Fernandem a Germánem je v závěru filmu zakončen pouze jednou "kissing scene." A to ještě ve tmě. Alespoň že tak. Kdyby nedošlo alespoň na to, I would probably get really mad:)(27.7.2017)

  • thommas
    ****

    Sledovat Taekwondo je jako chytat záblesky Bergerova nepřekonatelného Hawaii a snažit se vytěsnit všechnu tu trapnou nudu, co se vznáší nad bazénem. Pomalé tempo sociopsychologické sondy do heteronormativity působí, jako by se většina z děje na plátně minutu po minutě improvizovala. Pokud tomu tak je, chybí Taekwondu zruční improvizátoři. Pokud ne, chybí mu silnější scénář. Martín Farina si ale tenisákem do hlavy rozhodně nezasloužil. Jeho dokumentární explicitní kamera se noří do Bergerovy typické idylické izolace a vzniká cosi co, ač náchylno k desítkám výtek, v jádru zůstává výtečným a osobitým Bergerem, čarujícím i s nepříliš povedeným materiálem. Magický realismus + soft porno + psychologická sonda + představení ochotnického spolku argentinského hřebčína.(9.6.2017)

  • bllm
    ****

    Moc jsem se na tenhle film těšila a je to trochu zklamání, těšila jsem se na tu rafinovanou atmosféru a erotické dusno, které dokázal Berger vytvořit v Hawaii. Zde je zbytečně moc postav - do konce filmu jsem se v těch skoro stejnejch klukách nedokázala zorientovat. Přiblblý tlachání k tomuhle typu klučičích part patří, v reálu by to bylo asi ještě horší, ale tady mi to mnohdy přišlo tak zbytečný, a takový násilný, umělý. Ze začátku jsem měla pocit takový nechtěný komičnosti - co to vlastně jako je za divnou klučičí akci? Co se týče nahoty a těch pinďourů, ani by mi tak nevadilo, že jich je tam tentokrát hodně, že se rafinovaně neskrývají, ale to jakým způsobem je to servírováno, zbytečně okatě, zbytečně to moc tlačí na pilu a divákovi se to vnucuje, když už to tam muselo bejt, mohlo to bejt víc mimoděk. Jsem naprosto zmatená ze scény jak jeden z kluků hraje na kytaru a pod tím pak běží jak se Fer a Germán spolu koupou ve vaně atd. - nejsem si jistá, zda si to jeden z nich představuje nebo se to opravdu děje. Ale jednu věc na Bergerových filmech obdivuju a ta se povedla i tady a to je zvuk - veliký množství ruchů - zpěv ptáků a ostatní přírody, déšť a celé okolí - nádhera. Bohužel to zdaleka nedosáhlo kvalit Hawaie, kromě toho zvuku v ničem, ale těším se, co přijde příště.(18.4.2017)

  • zolo
    ***

    Ač je Marco Berger má srdeční záležitost, tentokrát oslavné ódy pět nebudu. Marco nastavil svým filmem "Hawaii" laťku asi příliš vysoko a zkrátka se neubráním srovnání více počinů jednoho režiséra. Je několik věcí, které mě rušily: moc lidí na malém (komorním) prostoru, kteří spíše nezáživně žvaní a k ústřednímu ději nijak nepřispívají ani ho nikam neposouvají, dále nahota, kterou Berger velmi rafinovaně a chytře skrýval ve svých minulých počinech, je doplňována fatálním výronem obnažených penisů, který opět děj nikam neposouvá ani mu nepomáhá. Chvilky připitomělého blábolení herců střídají tichá místa, ta, která mi v jeho jiných filmech připadají tak účelná, tady působí hluše. Ta ticha, která bývala tak výmluvná, v tomto filmu ztrácela svou magickou sílu. Vyzdvihuji hudbu, používanou úsporně, ale zato ve chvílích, kdy to opravdu sedlo. Záběry, které mě tak rozmazlily a které mě téměř bezdotykově uspokojovaly v Bergerových předešlých filmech, které nechávaly pracovat fantazii a tím mistrně spoluvytvářely to pověstné erotické dusno, nechyběly, ale připadly mi okoralé, snad proto, že děj okolo jim nedal vyznít, místo toho je většinou necitlivě zabil přitroublými pivními kecy. Základní pocit, který si z tohoto Bergerového počinu odnáším je, že méně by znamenalo více. Tak třeba příště to zas bude lepší. Určitě se těším.(21.5.2017)

  • Fahrenheit
    *****

    Marco Berger je filmařský génius současnosti. Obdivuju jeho výtvarné vidění, způsob, jak ryze filmovými prostředky dokáže nevtíravě vyjádřit svou sexuální orientaci. Taekwondo je opět rafinovaně bezdějové, a přece plné vnitřního napětí a chvění.(19.4.2017)