Reklama

Reklama

The Red Pill

  • Velká Británie The Red Pill
Trailer

Obsahy(1)

Dokument, v ktorom sa režisérka Cassie Jaye, ktorá sama seba označuje za feministku, vydá za cestou hľadania "pravdy" a to ako pravdy prezentovanej feministickým hnutím, tak i hnutím za práva mužov v USA. Po rade vypočutých názorov a reakcií sa začala viac zaujímať práve o hnutie za práva mužov (MRA) a sama počas tejto cesty prehodnocovať svoj postoj k feminizmu. Divák sleduje postoje oboch strán a zistí, že podobne ťažká téma, logicky, nemá len jednu stranu mince. (Furmi)

(více)

Recenze (24)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Cassie Jaye sice není filmařsky příliš zručná, ani zkušená, za to - jak se zdá a jeví - je to upřímná holka. Zde se dotknu jen jednoho prohlášení, které tu často zaznělo, které sice nelze verifikovat, ale je naprosto zásadní: některé (snad jen některé) ženy nepovažují muže za lidské bytosti. Dále to mohu už jen zředit, ale budiž. Tato idea je na hrotu kopí zabodávajícího se do soužití muže a ženy (s dětmi i bez dětí). Dále následují uměle vyhrocené problémy jako je domácí násilí, právo na sex, právo na početí, právo na zrození, právo na "vlastnění" dítěte, na jeho výchovu atd. Podle Sigmunda Freuda předcházela rodinu horda (Urhorde, in: Totem und Tabu) nebo také "rod" či animalisticky viděno "stádo". To je také pravděpodobně směr, ke kterému má militantní feministické hnutí namířeno (ale možná by se to dělo i bez něho). Jediným zajímavým mužem ve stádě je alfa samec. Muži by měli vědět, co to pro ně znamená (alespoň pro většinu, tj. všechny minus jednoho).... Ale kromě červené pilulky (alternativy modré) je tu ještě žlutá pilulka, o níž nás zpravují Rolling Stones v písni "Mother's Little Helper (Mamčin pomocníček)". Je to píseň jaggerovská, tedy satirická, ale mnohý muž se při ní může alespoň trochu utěšit (ale pozor: pochází z roku 1966, kdy o "jazykové korektnosti" nebyly ani potuchy). ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Ejha, tak napokon veľmi milé prekvapenie. Spočiatku som mal pocit, že to bude len jedna obrovská mizogýnia rozmazaná na 2 hodiny - aj keď úvodná tretina tomu v podstate nasvedčovala. Ale musím uznať, že Cassie Jaye nám napokon predostrela celkom zaujímavé informácie a súvislosti ohľadom hnutí bojujúcich za práva mužov. Áno, viacero tých argumentov, ktorými sa hnutia ako A Voice for Men oháňajú, sú dosť tendenčné (miestami až extrémne), keďže niektoré veci sú naozaj dané fyzickými, sociálnymi a spoločenským dispozíciami, ale bolo tu daných aj viacero príkladov o tom, kedy sa dá skutočne hovoriť o spoločenskej diskriminácii mužov. Ženy bývajú v niektorých sférach skutočne výrazne zvýhodnené - najmä čo sa justičných procesov týka - a tam sú mužské práva akosi silno potlačené, ale aj v iných sociálnych sférach. Navyše, všetci tí muži bojujúci za svoje práva v tomto dokumente (či už Paul Elam, Harry Crouch alebo Warren Farrell), pôsobili veľmi serióznym dojmom. Čo sa žiaľ nedá povedať o väčšine radikálnych feministiek, ktoré boli pri stretoch s mužskými hnutiami neúctivé, vulgárne a ukričané. Ťažko potom hľadať vzájomné pochopenie či nebodaj kompromisy. Nuž, uvidíme, čo prinesie budúcnosť. Jedno by si však mali uvedomiť všetci (muži aj ženy) - žiadna extrémna mizogýnia či mizandria, ani nijaký radikálny feminizmus alebo patriarchát, nemajú v tejto spoločnosti miesto. P.S. Veľmi by ma zaujímalo, ako by sa k tomuto dokumentu pristupovalo, keby ho produkoval muž... Na záver prajem mužom i ženám, aby sa dočkali v prvom rade individuálneho spravodlivého zaobchádzania v spoločnosti ;) ()

Monoxid 

všechny recenze uživatele

V dnešní době nevídaný počin. Feministka hledá témata pro svůj nový dokument, rozhodne se zaměřit na „rape culture“ a ke svému překvapení zjistí, že je tu nezanedbatelná druhá strana „barikády,“ která neměla mnoho příležitostí dostat se ke slovu. A tak se drahá Cassie pouští dolů králičí norou a pomalu přichází na to, že svět není tak černobílý, jak by ho feministky chtěly malovat... Film jsem se rozhodla shlédnout poté, co se kolem něj zvedla bouře nevole a protestů proti jeho promítání. Dobrá práce! Mnoho z nás by se o něm bez té vší negativní publicity možná nikdy nedozvědělo! ()

Narya89 

všechny recenze uživatele

Tento film komentuji jakožto absolventka programu Gender Studies na Karlovce a jako takový pro mě byl must-see záležitostí. Cassie má dobrý úmysl dát prostor oběma stranám a sama se k celé věci víceméně nevyjadřovat, nicméně její video vstupy vypovídají a o velké naivitě a nedostatečné znalosti genderové problematiky v celé její šíři, byť se definuje jako feministka. Problém neleží v mužích, ani ženách, nýbrž v nedostatku komunikace mezi oběma tábory a nepochopením, že příčína je v genderových stereotypech a jejich neustálém upevňování skrze socializaci. Pokud budeme od malička kluky vychovávat k tomu, aby byli silní, nebrečeli, atd. - nejen, že u některých rozvoj agresivity spíše podpoříme, ale zároveň v takovém diskurzu nebude možné muže zároveň vykreslovat jako oběti domácího násilí. Pokud jsou ženy považovány za primární pečovatelky, tak to má jak výhody - že nejspíš u soudu získají děti, tak nevýhody - že si třeba nemohou tak svobodně vybírat kariéru, mají míň peněz, atd. Vše má své pro a proti. Proto jediné řešení vidím v přistupování k lidem jako k individualitám v jejich jedinečnosti, spíš než na ně automaticky nalepit předsudky a labely spojené s jejich genderem ještě před tím, než mám možnost je dostatečně poznat. Jak zde vidíme z první ruky, je to velice kontraprodukutivní. Jak říká Emma Watson, je to boj všech lidí, ne jen žen, a muži, jakkoliv mohou ze současného uspořádání profitovat v některých oblastech, v jiných zase ztrácejí. Rozhodně mě mrzí a rozčiluje tendence současné doby - politická korektnost a nemožnost o určitých věcech mluvit (viz. azylový dům v Londýně), protože to není dostatečně atraktivní téma. Dělat z žen neustálé oběti násilí plodí akorát další násilí a upevňuje tento pocit v ženách, místo aby jim to dávalo konkrétní návod, jak takové situace řešit. A zároveň to zneviditelňuje násilné ženy, které týrají své partnery. Nic není černobílé a každý jsme jiní, proto nemají takové generalizace vůbec žádnou vypovídající hodnotu a v podstatě jen zakonzervovávájí status quo. Zkrátka dokud bude feminismus tematizovat pouze ženské problémy a nepřihlédne k tomu, že i muži to mají v některých ohledech těžké, a že na nás všechny bez výjimek nějak dopadá současný genderový řád, budou v reakci na to vznikat skupiny jako MRA, které zase akcentují mužskou zkušenost. A to znemožňuje vzájemný dialog, což považuji za extrémně neefektivní a dokud nevznikne jakýsi nový směr (něco jako Gender Studies), který řeší tuto problematiku v celé její šíři, není pro mě možné se identifikovat s čistě jednou nebo druhou stranou. ()

Vercinix 

všechny recenze uživatele

Tento dokument (problematiku), z mého pohledu, bez komentáře přejít prostě nejde. Protože se mi ale dělá z celé situace (na kterou upozorňuji již cca 10 let, zvl. na diskriminaci na akademické půdě) fyzicky nevolno, nebudu se příliš rozepisovat (na své poměry), a nechám dokument hovořit sám za sebe. V tomto komentáři bych chtěl dodat pouze tři věci: 1) V dokumentu jsou zmíněna základní, dobře prozkoumána a velmi dobře statisticky podložená fakta. Velká spousta témat však zůstala stranou, aby dokument bylo možné co nejméně napadnout (a neměl 3h). Tato nezmíněná témata nejsou ani tak sporná, jakožto daleko hůře doložitelná, jelikož zde naprosto absentuje jakýkoli výzkum, a data je třeba odvozovat sekundárně, často ze samotných feministických výzkumů. Jinak řečeno, byť byly v dokumentu zmíněny ty zásadní problémy, celková suma problémů, které dopadají na muže je cca dvojnásobná. 2) Přestože ve svém osobním i profesním životě mám víc než hořkou osobní zkušenost (a drtivá většina mužů kolem mě) se zmíněnými (i opomenutými) tématy, nejsem schopný, mluvit o svých zkušenostech otevřeně. Říkejte tomu zbabělost, pokud chcete. V porovnání s tím, jak bych se cítil, kdybych o svých zkušenostech začal mluvit otevřeně, bych raději asi spáchal sebevraždu (bez nadsázky).  V podobné situaci se nachází (dle statistik) cca 40 - 60% mužů (záleží na statistikách), a dalších cca 20% je schopno se svěřit pouze vybrané známé osobě, a nanejvýše jednou, a ve chvíli, kdy již tíhu svých pocitů nemohou unést (nebo v opilosti). Ze statistik dále vyplývá, že o podobných životních zkušenostech je schopno mluvit 2x, až 3x více žen než mužů. Jinak řečeno, u výše zdvojnásobeného počet témat (tj. problémů většinou končících smrtí muže) je třeba zdvoj/ztroj násobit i počet postižených osob, abychom dostali cca reálný počet mužů, kteří zmíněnými problémy trpí. ... Každý muž, který je veřejně schopen vystoupit se svým životním příběhem, a poukázat na tyto problémy (vesměs mužskou genocidu a zotročování) má můj neskonalý respekt a obdiv! 3) Je třeba mít na paměti, že toto je dokument z USA, vycházející takřka pouze ze statistik v USA. Pokud se však podíváte na způsob zacházení s muži (nebo na velmi chabé a ojedinělé statistiky) kdekoli jinde než v USA, můžete často až nabýt dojmu, že se muži v USA vlastně ještě mají dobře. Přeci jen je asi snesitelnější, když vás společnost ignoruje a feministky vám ruší přednášky, než když vás vytáhnou ze školy, práce nebo domova, poníží, mučí, a pak za živa upálí nebo něčím ubijí. Zvláště pro Afriku (ale např. i Indii, Rusko atp.) je tak třeba výše zdvoj/troj násobený impakt daných problémů, opět zdvoj až troj násobit, a především přidat na brutalitě daných „problémů“. Odhady hovoří o cca 3 až 5 mil. mužských životů, které jsou takto ročně(!) zmařeny, a to pouze v USA! Prohráváme v nerovném boji, ztrácíme milióny mužů z našich řad, a nevidím ani 300 bojovníků, kteří by odmítli složit ženám k nohám své zbraně, a namísto toho zvolali MOLON LABE. ()

Reanimated 

všechny recenze uživatele

Vyvážený dokument. Je super vědět, že je člověk schopen změnit svůj prvotní názor. To je dle mého důkaz inteligence. Neříkám, že 100% pravdu mají muži, nebo ženy. Nicméně když člověk vidí uřvané a vulgární příznivce feminismu (což mohou být muži i ženy) a proti nim klidně argumentující zastánce mužů, tak ten kontrast je obrovský. ()

kwoky 

všechny recenze uživatele

Zajímavý dokument o zajímavých problémech. Bohužel trpí příliš velkou snahou vyprávět příběh, který by se ale zvládl vyprávět úplně sám. Na můj vkus tu bylo až moc zpomalovacích a "přemýšlivých" úseků. Po dvou hodinách jsem tak měl pocit, že jsem se toho zase tak moc nedozvěděl. ()

Furmi 

všechny recenze uživatele

"I no longer calll myself a feminist" ... Posledné slová v tomto dokumente ktorá hovoria za všetko. Stále som toto hnutie považoval za fanatizmus a dokocna až náboženstvo ktoré sa na problémy zameriava hrozne jednostarnne, je neraz arogantné, hlučné a nenávistné proti všetkému s čím sa samo nestotožňuje. Nebudem tu vypisovať všetko čo ma v dokumente fascinovalo, pretože by toho bolo veľa ale napíšem svoje motto k tomu keď hovorím na tému feminizmu a "rovnoprávnosti žien v spoločnosti" - "Keď chcú ženy rovnocennosť tak nech príjmajú povolavacie rozkazy do vojen a nech berú krompáče a idú kopať cesty a kanály ako muži. Potom sa môžme baviť o nejakých odlišnostiach". Amen. Hillary Clintonová : "Nepáčia sa mi povolavacie rozkazy pre obe pohlavia" " Feministky nechcú rovnoprávnosť pohlaví, chcú výhody pre jedno pohlavie na druhým". ()

Maura 

všechny recenze uživatele

Dobre spravený dokument, o objektivite ktorého sa dá dosť pochybovať. Rovnako ako o zázračnom precitnutí jeho autorky. Podozrivé je aj to, aký malý priestor dostal "feministický tábor" a to, že sa k slovu nedostali tí, ktorí k téme majú čo povedať. V dokumente tak chýba množstvo informácií. Tie, ktoré sa v ňom objavujú, do seba príliš hladko (účelovo?) zapadajú. Objavili sa aj informácie o tom, že niektorí podporovatelia kampane, ktorá film finančne dotovala, pochádzajú aj z hnutia MRA. ()

GMVajgl 

všechny recenze uživatele

Lidé se neustále vyvíjejí, ale díky pokroku v průmyslu, technice, kanalizaci, zdravotnictví atd. se naše vztahy změnily tak hodně, že na jistých místech vznikly strie / jizvy nebo možná dokonce i zůstaly otevřené rány. Rány a jizvy je třeba hojit a ne ignorovat. Tenhle dokument se té role ujímá. Jeho tvůrkyně sama je totiž velmi femininní (křehká blondýnka) žena, co se považuje za feministku, a přitom je ochotna zpochybnit vše, naslouchat oběma stranám, vidět fakta a kriticky přemýšlet. Sama se tak vydává do té zaječí nory / bere si červenou pilulku, při tom nachází hluboké pochopení pro utrpení obou stran, odhaluje také nemocné jednání a povrchní bludy ve společnosti a klade důležité otázky, třeba: "Proč některé feministky nespolupracují s mužskými aktivisty, jestli jim jde o rovná lidská práva?". Takhle si představuji skutečný investigativní žurnalismus - odvážný, laskavý a soucitný a budující mosty - proto si zaslouží všechnu chválu. Dokument je na youtube volně k shlédnutí, ale je to síla. ()

Matthew013 

všechny recenze uživatele

Nestojí za shlédnutí. Celý film řeší podle mně úplně zbytečný problémy, jejichž zdroj ale úplně opomíjí. A to je kapitalismus a systém hierarchie jako takový. Nesouhlasím s poselstvím filmu. ()

Pochtli 

všechny recenze uživatele

Tohle bych povinně pouštěl všem feministkám, které muže považují jen za nosiče spermatu a chodící peněženku. ()

zenit 

všechny recenze uživatele

Kdyby tento dokument natočil muž, byl by automaticky smeten ze stolu jako propaganda všudy přítomného patriarchátu. Navzdory tomu, že jej natočila žena bude ze stolu určitě smeten i tak. Na každou kritiku lze v pomyslné SJW příručce najít potřebnou odpověď. Stačí pouze zavřít oči, zacpat uši a řvát tuto odpověď tak dlouho, než druhá strana zjistí, že to nemá cenu. Za dobu, kterou se tímto tématem zabývám už některé automatické odpovědi dokážu předpovědět, takže tipuju, že bude ve smyslu: "Tato žena žije v patriarchátu tak dlouho, že už má principy misogynie zažité, internalizované a nevidí jak moc je utlačována.". Klíč k těmto otázkám / problémům je komunikace a ne její prevence. ()

Hopeman

všechny recenze uživatele

Nerad se dívám na podobné dokumenty, ALE spadla mi čelist!!...a to nejen z důvodu že posuzuji věci z mužského hlediska (a kdekdo mě pak může nařknout že jsem bílej fašista a mysogení šovinista i když tato slova v mém selském slovníku normálně nejsou ), ale hlavně proto že jsem vždy bral jako samozřejmost že naše pohlaví dřív umírá, bojuje za nějaké rádoby ideály a umírá, dělá horší práci bez držkování a když někdy dostane přes hubu tak má mlčet a přejít to a vydržet jako "správnej" chlap a nestěžovat si! protože takhle nám je to vtloukáno - nestěžovat si držet hubu a krok... seš chlap tak se snaž a když už nebudeš moct tak si to nech projít hlavou ala Kurt Cobain (finální řešení) a vůbec jsem netušil že nějaké takové organizace existují...pravda byl jsem svědkem určení nesprávného otcovství, ale u soudu se s dotyčnými předem zacházelo jako s viníky, jednou to byl můj kamarád, podruhé což bylo pro mou rodinu více drsné se jednalo o bratrova téměř dvouletého "syna", kterého miloval a vychovával jako vlastního... to že ho to pořádně poničilo asi je zbytečné vyprávět (dál už kluka stejně neviděl) a v třetím případě to byl známý jenž po zjištění že není otcem prošel pořádnou alkokůrou, vstřebal, zhodnotil, vzpamatoval se a odpustil a kluka vzal za svýho......dodnes nezapomenu na tu radost a pýchu, když si myslel že zapíjí své otcovství a prvního syna.....nicméně k filmu pokud to Cassie dělala opravdu nezaujatě tak je velmi dobře vidět kde je agrese a kdo naopak chce vést dialog....takže se určitě rád podívám na jakoukoliv další věc na kterou se vrhne.... objectiveness..............PS: hodnotit to nebudu bo to má už tak vysoké hodnocení že je to vážně zbytečné. ()

Mesmeric 

všechny recenze uživatele

Super, super, super. Hlavně velké poděkování těm debilním kryplům, co protestují proti promítání. Nebýt jich, tak o tomhle dokumentu ani nevím. ()

Margay 

všechny recenze uživatele

Hodnotit tenhle dokument je překvapivě těžké. Přináší víceméně čerstvý pohled aneb ten z opačné strany barikády a povzbuzuje tak k dalšímu zkoumání a přemýšlení, uchopit téma zase z jiného pohledu. Na druhou stranu mám několik výhrad ke zpracování – stručně řečeno, výsledný film na mě nedýchá snahou o co největší objektivnost. Některé náměty jsou opravdu zajímavé a hodlám je prozkoumat blíže, více než jednou jsem se ale ptala "To Jaye(ová) a její respondenti úplně nechápou feminismus, nebo je takový rozdíl mezi feminismem americkým a tím ve zbytku světa?" Každopádně, film o rovnosti pohlaví, jenž vynáší otázky jakéhokoli genderu, je fajn. Čím víc se mluví, tím víc víme, že. Ovšem jak tady zmiňovalo více lidí, musím vás zklamat. I po zhlédnutí filmu zůstávám feministkou. EDIT: velké spoustě komentujících, pletete si feminismus s misandrií. Velký rozdíl, upřímně vás prosím, dovzdělejte se. ()

Reklama

Reklama