Stockholm, My Love
Stockholm My Love
Obsahy(1)
Jedinečná osobnost současného filmu posunula postupy ze svého posledního celovečerního díla Já jsem Belfast (2015) směrem k hranému filmu. Vrstevnatá variace na symfonii velkoměsta je zároveň hudebním filmem, vyznáním lásky k městu, intimní studií viny a urbanistickou esejí. Švédská architektka nedojde na svou přednášku, prochází městem a její úvahy o obsahu přednášky se mísí s osobními vzpomínkami, včetně té nejtraumatičtější, která se týká usmrcení člověka. Město je pro ni místem střetu jednotlivce s řádem. Zprvu se Stockholm zdá jen svazující formou, ale posléze se ukáže jako prostor, kde lidé hledají štěstí, uskutečňují své malé radosti. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (4)
Neneh Cherry pro mě byla do té doby neznámou osobností a popravdě, kdyby tomu tak zůstalo, asi bych se nezlobil. Film je jejím dokumentárním monologem, který v sobě určitě má nějaké hluboké myšlenky, ale mě Neneh Cherry nebavilo poslouchat a její hlas mě spíše uspával. Ani z toho architektonického hlediska mi to nepřišlo zajímavé. ()
Tohle je přesně ten typ filmu, který se nebojím hodnotit špatně navzdory tomu, že jsem 90% času prospal. Ono se tam totiž vlastně nic nedělo. Hlavní aktérka se vyrovnává s traumatickou událostí. Řeknete si zajímavé, to bude silné... ale ona celý film s nikým nepromluví a obraz doprovází jen monotónní postsynchrony. Takže alespoň vizuální paráda a krásné záběry říkáte si? Omyl, točeno nejšpíše předloňským modelem mobilního telefonu. ()
Pod velice matoucím názvem se skrývá dokumentární esej o Neneh Cherry. Ta se na začátku tváří jako průvodkyně Stockholmem z pozice vystudované architektky, která se v tomto městě narodila a vyrostla. Jenže pak se Stockholm postupně dostává na vedlejší kolej a Neneh Cherry nebývale otevřeně mluví o svých nočních můrách. Často promlouvá ke dvěma mrtvým mužům: svému otci pocházejícímu ze Sierra Leone a ke Gunnarovi, švédskému staříkovi, kterého zabila. Ke konci nám Neneh i zazpívá, ale nenechte se mýlit, je zde hodně použité hudby: od Bennyho Anderssona (ABBA) až po Franze Berwalda. Kdyby ke konci komentář Neneh neumlkl vystřídán do obrazu vkládanými titulky, přidal bych i pátou hvězdičku. Netušil jsem, co od filmu mohu čekat. Rozhodně jsem dostal něco jiného, než slibovala synopse, ale pro mne to bylo nečekaně pozitivní překvapení. ()
No, ty vole... ()
Galerie (4)
Photo © Film Servis Festival Karlovy Vary
Reklama