Diera v hlave
A Hole in the Head
Režie:
Robert KirchhoffScénář:
Robert KirchhoffKamera:
Juraj ChlpíkHudba:
Miroslav TóthVOD (1)
Obsahy(1)
O tragédii Romů a Sinti za druhé světové války se nikdy a nikde příliš nemluvilo. Byli přitom vražděni po desítkách, stovkách, tisících. Na krajích masových hrobů, v koncentračních táborech, při cestách, puškami, kladivy nebo plynem. Mlčelo se o nich, protože dlouhá léta byly a jsou na společenském okraji. Přežili, ale každý z nich má svou paměť a jizvu jako důkaz. Dnes, když se náš svět opět fašizuje, jsou jedněmi z posledních svědků holocaustu. Žijí s dírou v hlavě jako s pečetí, znamením z minulosti. (Artcam Films)
(více)Recenze (14)
Kdyby to bylo soustředěnější, mohlo by to být kratší a přesto informačně hodnotnější. Na konci vlastně nevím, o čem to mělo být a na co se tvůrci chtěli vlastně v nemalé mase toho námětu soustředit. Pokud na něco. ()
Romové v nacistických koncentračních táborech – vzpomínky starců a stařen z Francie, bývalé Jugoslávie, Polska, Německa, Slovenska, a samozřejmě že nesmí chybět ani populární Lety u Písku. Nezaostřené, rozplizlé, beztvaré. Fakt by to chtělo kromě uspokojení určité společenské objednávky přijít i s nějakým tvůrčím vkladem. :-/ ()
Dokument v pomalém poetickém tempu o hrozných věcech. ()
Sila. Never forget bez irónie. Keď pani hovorila o rodine, ktorú ani nestihla milovať, slzy sa mi tisli do očí. Podobne ako keď sa stretli dve kamarátky a spomínali na peklo, ktoré prežili. O spomínaných ustašovcoch som ani nechyrovala, kým som si len nedávno neprečítala tento článok: https://dennikn.sk/653927/jasenovac-miesto-kde-omdlievali-aj-fasisti-danteho-peklo-existovalo/. (Febiofest - Lumiere - 8.3.2017) ()
Život ma naučil, cigánovi nesmieš uveriť nikdy nič, aj keď bude prisahať na ženu a deti. Veď preto sa volá toto etnikum cigáni. Neviem, čo týmto dokumentom chceli autori povedať. Lietali sme po celej Európe Francúzsko, Juhoslávia, Poľsko, Nemecko, Česko a Slovensko ale tvorcovia pozabudli tieto úseky objasniť. Bolo potrebné na začiatku epizódy upresniť o čo vlastne vlastným rozprávaním sa bude ozrejmovať. Tak sme sa nedozvedeli nič o mieste kde by mali byť masové hroby a nič ani o miestach cigánskeho holokaustu. Ústredná myšlienka dokumentu sa začala strácať už hneď od začiatku a postupne množstvom materiálu sa stratila úplne. Takže ani neviem, čo chcel autor týmto dokumentom dosiahnuť. Úplne v dokumente absentujú archívne a historické podklady a tak ide o rozprávanie cigánov ničím a nikým nepodložené. Ja netvrdím, že cigánsky holokaust neexistoval on skutočne existoval a sú o ňom spracované úžasné filmy: A husle prestali hrať, 1988; Baro mariben (Veľká vojna), 2014; Sloboda (Korkoro), 2009; Ó, ty čierny vtáčik, 1997 ale tento medzi nich isto nepatrí. Jediné čo som si z filmu odniesol bol fakt, že Picasso, Banderas a Clinton boli cigáni????? ()
Vzhledem k tíží a naléhavosti tématu, pro děsivost svědectví a jistou objevnost (romskému holocaustu se pořád nedostává tolik mediální, politické a společenské pozornosti, kolik by si zasloužil) nakonec tu čtvrtou (doporučující) hvězdičku rád přidám, avšak neubráním se dojmu, že pokud by se režisér Robert Kirchhoff soustředil - řekněme - na válečné i poválečné zkušenosti dvou tři přeživších, byla by jeho výpověď silnější. Asi chápu, proč film skáče z místa na místa (Francie, Chorvatsko, Německo, ČR, Polsko), od respondentovi k respondentovi, očividně se snaží parciální zkušenosti holocaustu univerzalizovat, ukázat, jaké nezhojené jizvy si sebou nese celoevropská romská komunita (protože o komunitu jde v tomto dokumentu na prvním místě), bohužel tímto přeskakováním a z toho vyplývajícího omezeného času (devadesát minut je tak zároveň hodně a zároveň málo) pro vzpomínající film pouze klouže po povrchu jednotlivých zkušenosti. Zvlášť škoda to je tehdy, když se dokument nadechuje, aby propojil (rodem, nikoliv intenzitou násilí) holocaust se soudobými strategiemi vylučování Romů na okraj společnosti. Cítím, že se to dokument pokoušel artikulovat, nakonec ale zůstalo u pouhého pokusu. 70 % [dafilms] ()
Fascinuje ma Kirchhoffov osobitý režijný štýl, kedy nedopustí ani jednu hovoriacu hlavu bez ďalšej pridanej hodnoty. Iniciuje stretnutia, protagonistov presúva, dostáva do netradičných situácii, núti ich myslieť, vykročiť z komfortnej zóny. Ťažobu do témy umelo nepridáva, pretože vie, že je tam už defaultne prítomná. Naopak, jemne a vkusne tému odľahčuje tak, aby v nej bola cítiť predovšetkým ľudskosť, nie utrpenie. Nie vždy má ale výsledok jeho, nepochybne piplavej snahy, dostatočný dramatický/dramaturgický drive, drží pozornosť. ()
V starej kronike mesta Bardejov je veta V 15. storočí a v horách okolo Bardejova objavili skupiny ľudí tmavej pleti, hovoriaci neznámym jazykom. Od toho času začali sedliakom v dedinách z dvorov miznúť sliepky. Na túto zmienku o Cigáňoch som si spomenul, keď kdesi zo začiatku filmu pri rozhovore troch českých cigáňoch padla veta když bába ukradla slípku a uvařila z ní dětěm polívku, tak to nebyla krádež . Tá veta zaznela z ust staručkého cigána ktorý prežil koncentračný tábor a spomínal na hrôzy prežité v detstve. Film poukázal na likvidáciu tohoto etnika počas vojnových rokov a to nielen v koncentračných táboroch ale vo viacerých krajinách Európy( Slovensko, Čechy, Srbsko, Chorvátsko, Francúzsko, Poľsko, Nemecko ...). Napriek tak vážnej a tragickej téme, akou sú hromadné vraždy detí žien starcov, akou j likvidácia jedného etnika, sa mi film veľmi nepáčil. Pôsobil rozhárane a nesúrodo. Taká téma si rozhodne zaslúži viac pozornosti po stránke scenáristickej i réžie. ()
Dokument približuje iné svedectvá o zverstvách nacistov v koncentračných táboroch. Je to znepokojujúce koľko zla dokáže byť v človeku. A ako ho skupina ako jednotlivca dokáže strhnúť. Je to pekne rozprávané, ale tvorcovia mali viac ozrejmiť na začiatku epizód odkiaľ je daná časť, istý titulok k označeniu miesta by nezaškodil. Takto sa napr. divák nedozvie kde je to miesto na Slovensku kde sú masové hroby, miesto na ktorom sa stretnú dvaja páni dohadujúc sa, že si budú tykať. ()
Miestami trochu poučné, sem-tam citovo vydieračské (poľská pani pri hroboch), ale vždy nekonzistentné, zmätočné a užitočné. Ústredná myšlienka sa stráca v hromade materiálu, ktorý tvorcovia vyselektovali nie veľmi funkčne. Ocenil by som, keby film, ktorý sa marketuje ako dokument o rómskom holokauste, bol najmä o rómskom holokauste, a nielen v útržkoch cez statické zábery na trúchliacich preživších. Pocity áno, informácie nie. ()
Poučný, ale zároveň ničím zaujímavý dokument o našej aj svetovej nemilej histórii, ktorá by mala byť mementom pre nás všetkých. Ten odkaz je jasný, nielen Židia boli terčom a na to sa možno trochu zabúda. Ale aby to prinieslo väčší odkaz, malo sa tam asi použiť viac faktov a menej sentimentu, inak je to len ďalší dokument do mozaiky ťažkých životných príbehov, akých už bolo natočené veľké množstvo. 55 % ()
Zaujímavá téma, škoda, že neoslovila viac ľudí. Rómsky holokaust si treba pripomínať, aby sa už nikdy nezopakoval. O hlavnom protagonistovi by sa dal natočiť další film. Kirchhoffove filmy mám rád. ()