poster

Jmenuji se Hladový Bizon

  • anglický

    My Name Is Hungry Buffalo

Dokumentární

Česko / Slovensko, 2016, 83 min

Režie:

Pavel Jurda

Scénář:

Pavel Jurda

Kamera:

Jiří Strnad

Hudba:

David Smečka

Producenti:

Radim Procházka

Střih:

Marek Šulík
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (8)

  • xxmartinxx
    **

    Já chápu, že ten film má být asi pozitivní a milý, ale rozhodně je zlý a krutý. Vyvolává lítost nad postižením i prostoduchostí "hrdiny" a těžko se věří, že by z toho maratónu mizérie mohl někdo čerpat energii.(15.3.2017)

  • Slarque
    ***

    Na film o slepci to má velmi pěknou kameru. Ze začátku jsem se po zrušení auta a střílení z revolveru bál, co mě jako diváka ještě všechno čeká, ale po přesunu k Navahům už se to tvůrci nesnažili ničím trumfnout. Ale pak se zase do popředí dostala jazyková bariéra, takže mě při sledování komunikace trochu bolely uši. Ale celkově to bylo spíš dobré.(17.4.2019)

  • Marze
    ***

    Westernové vyprávění o nevidomém Janovi působí trochu aranžovaně. Kráčí světem se srdcem na dlani i na jazyku a od svého okolí čeká totéž. Po půl hodině se vydá z moře. Popisům jeho ženy jsem se musel smát.(26.3.2020)

  • sator
    ****

    Cimrmanovský úvod o slepém co řídí auto nevymyslíš...😮 Je fajn že nechali pasáže z jazykovou bariérou... Neuvěřitelné co si některé duše "nadělí" a ještě spíše co vydrží.Pán nemá zrak, ztrácí sluch a trpí úzkostí..ale má vedle sebe úžasného pomocníka... Zajímavý příběh, rodině držím pěsti ať zvládnou co mají... Člověk se nesmí podat strachu...(15.4.2019)

  • godycz
    *

    naprosto mimo me chapani. dokument ? nebo ? nejaky metahumor ? vazne rekl do kamery : milacku potrebuji srat !! ???(5.10.2017)

  • kadles
    ****

    Úsměvný snímek. Viděno na MFDF Ji.hlava.(24.11.2016)

  • Belsazar
    ****

    Občasný pocit nudy a několikeré protahování v sedačce mého oblíbeného kina o tom možná nesvědčí, ale dokument Jmenuji se Hladový Bizon, silný, lidský a působivý, mě zasáhl. Když byl hlavní hrdina poprvé zabrán bez brýlí, když zpíval, tleskal a pohupoval se u toho, když použil slovo „srát“, no, cítil jsem něco jako hrdost. Hrdost, že přes své omezení je takový, jaký je... Cestou z kina říkám té své, že na někoho může působit jako jednodušší člověk, ale že to je asi problém průměrně a nadprůměrně vzdělaných lidí, že si to o takových jedincích budou myslet. Cítil jsem vlastně uspokojení z faktu, že Honza je velmi milý chlapík. Ano, někdo může tvrdit, že takovéhle filmy hrají na city, když ukazují „nenormálnost“ (lépe řečeno „hendikep“). Ale vzpomněl jsem si na Kieślowskiho Amatéra, tam také vystupuje jeden, co není úplně „normální“. A když se podívám na jeho tvář, když se poprvé viděl ve filmu, rozhodně nevidím nic, co by se jen vzdáleně přiblížilo pocitu zneužití. Rád bych Honzu poznal osobně a zeptal se ho na jeho pocity. A panu režiséru Jurdovi bych rád vzkázal, že natočil formálně nedokonalý ale myšlenkově velmi silný film. Dostal jsem něco, co jsem vůbec nečekal.(8.11.2017)

  • fafejt001
    *

    Čekal jsem nějak víííc, obdiv za jeho úsilí a odhodlání jet do daleké ciziny , klobuk dolu , ovšem o tom sraní, jak řekl své manželce před kamerou , nechutné !! Vcelku pro mne velké zklamání , takže všem protagonistům velikéééé--- sorry . . .(15.4.2019)