Oktanový kult

Sledovat tento film rovná se být pod vlivem halucinogenních drog. Ptal jsem se sám sebe, jestli mi někdo nehodil dnes do jídla, když jsem zíral na některé výjevy. Koprodukce Britů a Lucemburčanů se vůbec nepovedla, přestože si dokázala poskládat velmi slušnou hereckou sestavu, Madeleine Stowe je stále půvabná i jako matka adolescentní dcery s andělskou tvářičkou Mischy Barton, Jonathan Rhys Meyers se svým uhrančivým pohledem si už pár magorů zahrál a Bijou Phillips je dost dobře možná perverzní a hloupá mrcha i v reálu, tak se herecky moc snažit nemusí. Místo sledování vyšinutého příběhu jsem se tak zabýval pouze hereckým obsazením a vzpomínal na studentská léta a sledování O.C. anebo Pomsty. (23.09.2017)

Nemôžem tomu uprieť istú dávku podivnosti, čo bolo v určitom ohľade i lákavé, no na môj vkus to bolo až príliš snaživé a slabo domyslené. Začalo to výborne, nastolila sa záhada, ktorá chvíľu dokázala dráždiť svojimi nezodpovedanými otázkami. No ale nakoniec ako sa to uzavrelo... pre mňa to bolo sklamaním. Žánrovo nevýrazné, aj keď atmosfericky zaujímavé. A horor jedine ak tak v duševnej rovine, ale aj tento pocit záver snímku vo mne udusil. Iba priemer, čakal som viac. 60/100 (07.04.2018)

Octane je ve svem subzanru hodne svezim dilkem s uzasnou atmosferou a skvele budovanym napetim. Celkove se mi ten napad s nehodami etc. (nechci vic vyzrazovat) libil, je pomerne originalni. Trochu bych filmu vytknul misty velkou prekombinovanost, nektera mista (kazatel v TV) byla mozna az prilis samoucelna. Presto jsem se skvele bavil a rozhodne potesi, ze je nechan velky prostor divakovi, aby si sam ujasnil, o co presne slo... (24.10.2005)

Podľa obálky tuctový teenagerský slasher, v skutočnosti niečo celkom, ale fakt celkom iné. Rozhodne netuctový, trochu mysteriózny, atmosférický, chcelo by sa povedať až "lynchovsky" zauzlovaný psychoušský horroro-thriller. A navyše - na skoro-upírsku nôtu. /Úplne všetko, čo mám rád.../ Ako to už ale v živote chodí, ambiciózne projekty zväčša nie sú odmeňované masovým standing ovation, o čom, žiaľ, svedčí aj hodnotenie na tomto sajte. (10.08.2006)

-"Slyšela jste někdy slova Ježíše Krista?" -"Slyšel jste někdy slova 'jděte do hajzlu'?" Budu k sobě upřímná. Už nikdy se na tenhle film nejspíš nepodívám znovu, ale ne proto, že by se mi tak zhnusil, ale právě proto, že mě takříkajíc dostal na kolena. Abych to nezkoukla znovu a nezjistila, že je to vlastně kapitulelní blbost. Na Octane jsem se dívala v rámci zkoukávání filmografie Jonathana Rhyse Meyerse a místní mdlé hodnocení se mi snažilo předem našeptat, že to nebude nic moc. Chyba lávky, opět se mi potvrdilo, že kromě toho, že se mi nelíbí masově oblíbené filmy, se mi taky líbí masově zavrhované filmy. Lehce hororová, silně psychotická atmosféra nočního putování od nehody k bufetu mi silně sedla do nálady. Místy jsem si opravdu začínala říkat, jestli ta maminka jenom trochu nepřebrala nebo nedobrala léků na halucinace. Škoda konkrétního konce, film si přímo říkal o víceznačné uzavření, které v úplném závěru přece jenom přišlo, ač slabší, než by mohlo být včasné típnutí o několik minut dřív. Nicméně pořád jsem tímhle zjevem tak nadšená, že bez uzardění dávám plný počet a ten filmem vyvolaný pocit nejistoty v sobě nechám rezonovat navždy. (30.05.2009)