Reklama

Reklama

Anthony Jeselnik: Thoughts and Prayers

(TV pořad)
Komedie
USA, 2015, 59 min

Režie:

Adam Dubin

Scénář:

Anthony Jeselnik

Účinkují:

Anthony Jeselnik
(další profese)

Recenze (7)

estik97 

všechny recenze uživatele

Černý, drsný humor mám ráda, ale stejně tak mám ráda, když se k pointě komik dopracuje a vy ji nevidíte už od začátku. V tomhle speciálu se to povedlo pouze párkrát, což mi na hodinový speciál nestačí. Vtipy to jsou dobré, to každopádně, ale chybí mi utvoření celku. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Páči sa mi Jeselnikov prednes. Je umiernený, pomalý a krásne necháva vtipy aby prešli k pointe. Nenudí to a stavia to na svojej nekorektnosti. Bohužiaľ tomu pre mňa často chýba kontext. Stavať sa do pozície Asshola, ktorému nič nie je sväté funguje podľa mňa len sporadicky a len pri určitých vtipoch. Postaviť na tom celý stand up mi príde ale značne neprekvapivé a od určitého momentu aj nevtipné. ()

Reklama

WilliamMW 

všechny recenze uživatele

Nic pro cloveka, co nevi, ze stand up je posledni existujici linie svobody slova. Pokud jste nikdy nic z podobneho zanru nevideli, zacinat timhle panem je nesmysl. Vyzaduje jistou davku odstupu, kterou je treba si pomalu osvojit (level pred je kuprikladu Louie C.K. - Pokud toho nestravite...) Jakmile mate moralku otupenou (prestanete byt sracka, kterou z vas spolecnost vychovala), uzijete si to naplno. Jeselnik, narozdíl od sveho patrne jedineho konkurenta Toshe, je tuplovaný asshole, který je povyseny nade vsechny (nedela si srandu ze sebe a nikdy vas nenecha na pochybach, ze jste hluboko pod nim - obzvlaste, pokud jste zena). Na sklade drzi nespocet vtipu o mrtvych detech, zneuzivani, znasilneni a domaciho nasili. Nic, co by prumerny American oznacil za vtipnou vec. Presto to ale funguje a kupodivu velmi. Dulezitym prvkem pro jeho show je nepredvidatelnost. Pokazde, kdyz si budete myslet, ze vite, o cem vtip je, rychle vas vybede z omylu. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Je paradoxní, že stand-up založený jen a pouze na kontroverzi, dojíždí především na to, že postrádá jakkoukoli hranu. Jeselnik totiž nebalancuje/nehledá/nepokouší hranici divákova pokrytectví či "co ještě snese dobrá duše" a kde se stírá hranice (ne)vkusu. On prostě jen vypráví ty nejtvrdší kameňáky jak v nějaké variaci na "Vtip za stovku" či "Zlaté mříže". A valí je dle nadrceného mustru, že po deseti minutách od počátku již u každého z nich přesně víte, kam míří i kdy, jak a čím to bude pointovat (ano, tou nejdrsnější možnou verzí). Je to jak kroky čačy, je to rutina. Ano, ty kameňáky jsou mnohdy skvostné a opravdu vtipné, ale u nás jsme na podobné tak navyknutí, že to ani nemůže mít stejný efekt jako v prudérnějším zámoří. Speciálně když jich je cca tři čtvrtě hodiny v kuse; jeden za druhým a jeden jako druhý. Zajímavá tak je až finální pasáž, kdy Jeselnik přeci jen začne ty výše zmíněné hranice pokoušet například skrze segment o výlevech pokrytecké účasti na sociálních sítích či pasáže "je někdy příliš brzo na černočerný humor po tragédiích a neštěstích"? Jenže i tady platí, že v zemi, kde na úřaduje účet pan.buh a spousta jemu podobných, je tohle prostě slabý čajíček. ()

Reklama

Reklama