Obsahy(1)
Stále svěží filmovou komedii Muži v offsidu natočil roku 1931 režisér Svatopluk Innemann podle stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka. Sportovní veselohra tehdy byla – a vlastně na dlouhou dobu i zůstala – vcelku ojedinělým zjevem v české filmové dramaturgii, třebaže její zcela mimořádný úspěch u obecenstva přímo volal po rychlém následování. O tento úspěch (film běžel v pražských premiérových kinech celých 12 týdnů a měl i velmi pochvalné kritiky) se stejnou měrou zasloužila Poláčkova vtipná a oblíbená předloha a vynikající herecké výkony, jimž všem dominoval pan Načeradec v interpretaci znamenitého herce Huga Haase, který zde vytvořil svou první velkou filmovou roli. Jeho spoluhráči byli Jindřich Plachta v roli starého Habáska, Theodor Pištěk jako pan Šefelín a v drobnější roli pana Hátle, zákazníka pana Habáska, Jaroslav Vojta. Méně výrazná je milenecká dvojice karikujícího Emana Fialy a Jiřiny Štěpničkové, která zde vytvořila jednu ze svých prvních filmových rolí. Milovníci staré Prahy a sportovní fanoušci ocení dokumentární záběry z fotbalového stadionu na Letné, je zde zachycen i populární rozhlasový redaktor Josef Laufer. (Česká televize)
(více)Recenze (118)
Smí tohle vůbec bejt? Milovaný film (nejen) nás slávistů. Pan Načeradec, v jedinečném podání Huga Haase, je pro mě jednou z nejvýraznějších postav československé kinematografie. A nejen jí (Maminko, maminko, tys mi dobře říkala, abych si nebrala takovýho člověka! Teď to mám! - Mně maminka neříkala nic a mám to taky!). Vynikající a inteligentní zábava na víkendové odpoledne a skutečně podařený, nestárnoucí film. Co ty víš?! Bylas tam?! ()
Výborná česká komedie z počátku mluveného filmu jako takového zfilmovaná podle hůmoristického románu K. Poláčka s typickou Poláčkovskou mluvou vyprávý o fotbalových nadšencích, jejichž klubovní fandovská vášen postupuje celým jejich životem a ovlivňuje jejich práci, lásky i rodinný život. Výborná je ve filmu především trojice H. Haas v roli židovského obchodníka Načeradce jemuž neschnou numera ! Improvizujicí, chaplinovsky dojímavý, karatelský, mentorský, otcovsky starostlivý a hlavně lidský J. Plachta jako krejčí Emanuel Habásko st. a přísný holič Šefelín v podání T. Pištěka. Zajímavá je na tomto filmu ještě jedna věc E. Fiala který hrál ve filmu syna J. Plachty byl ve skutečnosti jen o pár měsíců starší než jeho filmový otec ! I tato věc poznamenala a především předurčila že J. Plachta hrál pak po celou svojí filmovou karierů všelijaké starší pány, dědky strýce atd. A přitom mu ve skutečnosti bylo něco málo přes třicet let. Nesmrtelné hlášky tohoto filmu: Eman je pašák a v podstatě všecno co se točilo kolem Habáska a jeho syna. Takovej život mě může bejt ukradenej. Co se chce po mě?Chcete ze mě rvát cáry?! Co já se vlastně rozčiluju, já jsem nemocnej člověk všude mě píchá oni mě chtěj dostat do hrobu ale to se jim nepovede.Tolik příbuznejch pohromadě smí to vubec bejt? To by se mělo policejně zakázat! Zanecháme všeho Lojzo a prchneme spolu do Ameriky jo jo. Prosimtě Ignác? Nech si ty svoje vtipy ! Koho to zajímá ! Já to nedopovim:-)! Pokračování této oblínené veselohry pod názvem Načeradec král kibiců už ale bez J. Plachty a jiných herců, až na pár světlých okamžiků takový uspěch nepřinesl. Za 5* pro tento film mám prostě slabost. ()
"Mě si můžete urážet jak chcete, ale na Slávii mi nesahejte. Já tu vaší Viktorku neurážím, třebaže to jsou hadráři." Pravěcí hooligans pánové Habásko a Načeradec mě svým škádlením hrozně baví. To ostatní taky není špatné, ale když jde o klubismus, tak to neznám bratra. Já totiž fandím věrně a navždy uctívám vlajku toho jediného klubu NHL, ve kterém září Jarda Jágr (Pittsburgh Penguins, Washington Capitals, New York Rangers, Philadelphia Flyers, Dallas Stars, Boston Bruins, New Jersey Devils, Florida Panthers, Calgary Flames ...) ()
„No já to věděl, že si Slavia odveze z Vídně nejmíň 4 kusy. Mám já nějakou radost na světě?! Nemám! Můžu já vůbec existovat?! Nemůžu!“ A vtip o 2 cestujících ve vlaku jste slyšeli? Nebo já ho dořeknu jindy…Snímek je plejádou výborně napsaných postav a vtipných dialogů. Nejvíc prostoru tu má překvapivě Fialův „pašák Eman“ Habásko, svůdník to k pohlední („Můžu vás na něco upozornit?“ - „Na co?“ - „Na sebe.“), dobře nahrávají hádavá Načeradcová (Vanerová), vdavekchtivá Ouholičková (Kysilková), starostlivý otec, krejčí Habásko (Plachta) či „klidnej, rozvážnej“ holič Šefelín (Pištěk). Samostatnou kapitolou je pak Haasův „nedochvilnost se netrpí, řeči se nevedou“ Načeradec trousící hlášky na počkání (dojal i při vypisování cenovky: „Dříve 500 kč, nyní 499…499,50 kč“), jenže kupodivu (a pohříchu!) nemá tolik prostoru. Což je i jediná větší vada filmu (víc Haase, méně Fialy!), proto „jen“ silné 4*. „Maminko, maminko, ty jsi mně dobře říkala, abych si nebrala takovýho člověka, teď to mám!“ - „Mně maminka nic neříkala a mám to taky, no!“ ()
Nedoceňovaný první český film ze sportovního prostředí je současně i jedním z prvních audiovizuálních záznamů-evokací "echt" staropražského židovského prostředí. Úrovní zpracování i kvalitou hereckých kreací vysoko přesahuje průměr soudobého československého filmu. Zajímavostí je role pro prvního českého sportovního komentátora Josefa Laufra, dobře si samozřejmě vedou Pištěk i Plachta, jednu ze svých nejvýraznějších úloh tu dostal a zdařile na úrovni ztvárnil Eman Fiala a už trvale pověstné zůstanou povzdechy nezapomenutelného Haasova Načeradce. Film dokázal citlivě zaznamenat i nejistotu pracovní příležitosti, charakteristickou pro rychle se prosazující hospodářskou krizi. Jeho kvalitě výrazněji neublíží ani řada použitých snových a happyendových prvků, příznačných pro tehdejší dobu. ()
Dvě a půl hvězdičky zaokrouhluji nahoru hlavně zásluhou Huga Haase a Jindřicha Plachty, ale nechce se mi věřit, že by Karel Poláček napsal něco tak plytkého. Ač fotbalový negramot, budu muset sáhnout po předloze. ()
Jako nefanda čutané jsem se vyhýbala tomuto filmu, který je učený spíš pro sympatizanty kopálistů. Ale díky silnému hereckému obsazení se to dalo přežít. :o) ()
Skalni v ofsajde - Muzi v offsidu 1:0 Nezostarlo to pekne. 6/10 ()
Kde jsou ty doby, kdy se fotbaloví fanoušci kočokovali podle pana Poláčka. Jaká to byla paráda! A když tomu šéfuje Hugo Haas, musím ještě jednu * přidat. ()
Průměrná dobová konfekční komedie ve které bohužel nezůstalo příliš ani z fotbalu, ani z Poláčka. Takovej film mi může bejt celkem ukradenej. PS: VIVAT SLAVIA! ()
Humor 30. rokov v českých klasických filmoch pôsobí dnes už trochu ťažkopádne a tak som sa obával, že ho budem musieť počúvať celú hodinu a pol. Našťastie sa tak nestalo a Muži v offsidu sa skôr zameriavajú na vzťahy a občas vyznievajú aj vážnejšie. Som rád, že som si nemusel vypočuť tú anekdotu o dvoch cestujúcich vo vlaku, ale ak sa tento fór zopakoval už tretí krát, začal byť značne otravný. Herci sú v poriadku, ale Jindřich Plachta mi predsa len pripadal vo svojej úlohe príliš naivný. Našťastie nie sme svedkami rečí o futbale od začiatku do konca, ako hovorím, je to film najmä o vzťahoch. Film z roku 1931 a povzdychnutie nad tým, že židia budú mať ťažký osud hovorí niečo o inteligencii a na komédiu pomerne veľkej vážnosti scenára. Škoda len toho humoru, ktorý dnes už proste nemôže fungovať tak, ako v tridsiatych rokoch. ()
Neumím hrát fotbal, točím se tam jak vrtule, vyskočil jsem, roztáh nohy, dostal míčem na kule. Teď na zemi se svíjím a slzy v očích mám, nejradši bych zahodil ten svůj koženej krám. Kibic, drž hubu a ta vdova taky:) ()
Příjemná česká komedie o nevinném fotbalovém rivalství dvou fanoušků. Celý jejich život pak ovlivňuje počínání jejich fotbalových klubů, ale společné pochopení a porozumění přeci jen zvítězí. Odpoledne strávené ve společnosti tohoto filmu shledávám jako příjemné.. 80% ()
Mírné zklamání. Plachta, Pištěk, Fiala a především Haas byli přitom prakticky zárukou podařené taškařice, ale Innemann holt není Frič, a tak i když byla k dispozici skvělá předloha páně Poláčka, veselohra nápaditostí a vtipem tolik nehýří a spousta scének vyšumí do ztracena místo jejich vyšperkování či doplnění pro potřeby filmové komedie. Třeba hned prakticky úvodní scénka na policejní stanici mohla nabrat fraškovitě třeskutých rozměrů i na fotbale bylo spousta příležitostí se více odvázat. Pan Habásko Jindřicha Plachty mě pak bavil i o malinko víc než Haasův slavný Načeradec a originální figurou pak byla i paní Načeradcová v podání Jožky Vanerové. Některé hlášky pak rozhodně podařené, ale celkový dojem prostě slabší. ()
Stejnojmenný humoristický román Karla Poláčka je typickým případem čtenářského bestselleru se všemi jeho výsadami, k nimž bezpochyby náleží i takřka nutnost potvrdit vyvolaný zájem filmovou podobou. Že to není trend žhavé současnosti, o tom nás přesvědčuje již více jak osmdesát let Poláčkův úsměvný pohled na židovské obchodníky nejen s konfekcí, milostné pletky, čest rodiny a zejména na čutanou v dobách, která neznala faleš a podvody. Premisou příběhu je náhodné setkání fotbalových fanoušků Richarda Načeradce, příznivce Slavie, a výtržníka Emana Habáska, fanouška Viktorie Žižkov, na zápase jejich týmů. Načeradec v podání Hugo Haase, který zde poprvé ve zvukovém filmu mohl naplno rozvinout svůj osobitý komediální talent, je jakýsi fotbalový donkichot v letech, kterého rodina pokládá za blázna a věčně mu jeho fotbalovou vášeň vytýká. Když pak Slavia rupne 2:4 v Budapešti, kteroužto porážku nezmírní ani skvělý rozhlasový komentátor Josef Laufer, pohroma je na světě. Já bez toho nemám žádnou radost na světě! Příručí Habásko navíc provokativně, jak bylo mezi fanoušky zvykem, připíše na účet 40.20 Kč důmyslně druhou tečku nad tu první a Načeradec jej za tento posměšný vtípek na hodinu vyhodí. Je to rovněž zajímavá figurka, ten pan Habásko (ostatně všechny poláčkovské figurky jsou něčím zajímavé). Žije v jednom bytě a v jedné posteli s otcem, kterého vytrvale uhání vdova Ouholičková, při milostné komunikaci užívá fotbalového diskurzu, a když pak jde s novomanželkou na fotbal, vezme na ramena malého muže, který doposud neviděl ani minutu žádného utkání. Film je výtečně obsazen, svou první velkou roli zde například sehrála tehdy devatenáctiletá Jiřina Štěpničková. Pro současného diváka má snímek, kromě jiného, i výraznou historickou hodnotu pohledem na dnes už neexistující panorama Letné s původním, ještě dřevěným stadionem. Se mnou byste paní nic neužila. – Nejde o užívání. Jde o tu tesknotu. Vy jste samotnej, já jsem samotná. Spolčíme se a počneme novej život. Každej mi říká, že by z nás byl pěknej párek. Já jsem taková mírná a vy jste člověk pomalej. Já bysem vám posloužila a vy byste se mě zastal. Na samotnou ženskou si každej dovolí! ()
Slaboulinký odvar Poláčkovy geniální předlohy. ()
Jako celek je ten film vpodstatě špatný a nedrží moc pohromadě. Vzhledem k době vzniku, kdy byl zvukový film na úplném začátku se vlastně není co divit. Ale některé scény jsou geniální. Třeba, když děsivě provinčně středostavovská paní Načeradec sedí u kafíčka se stejně hrozně středostavovskou paní a baví se, jakou že to tedy ti mladí budou mít domácnost a člověk si představí, že už jenom za pouhých 8 let bude tahle naprosto banální sousedská scéna nepředstavitelná. ___ Nebo suché hlášky Hugo Hasse: Příbuzný by měli bejt policejně zakázaný. Nebo: Co to máš za aušuš, tenhle štof, to se mi nechce líbit.- Prosím tě, Ignác, tvoje starosti bych chtěl mít. No, náhodu jsi uhád, no!__ Já vám tu vaši Viktorku taky neurážím, třebas jsou to hadráři! ()
Jakožto právověrný Slávista nemohu opomenout Haasovo vkusné přívrženství i některé stařičké fotbalové záběry, které jsou sice "namontovány" do příběhu lehce neobratně, ale rok vzniku snímku leccos ospravedlňuje... Nakonec tedy poměrně příjemný "přepis" knihy Karla Poláčka se sympatickými protagonisty, optimistickou atmosférou a v neposlední řadě příšernými dresy dělnické Sparty... ale co: nakonec mi "můžou bejt ukradený", viz skóre: │6:0% ()
"Celá rodina pohromadě. Smí se to vůbec? Já bych to policejně zakázal." Perla české kinematografie. Nebýt příšerné kamery, která Jindřicha Plachtu zabírá jenom od krku dolů, bylo by to za 5*. Zajímavost: Karel Poláček souhlasil s natočením filmu jen pod podmíkou, že roli pana Načeradce bude hrát jeho přítel, Hugo Haas. ()
"Kouknou, pane rado, já mám nemocný srdce, tak mi doktor nakázal, abych dělal nějaký sport, a tak chodím na kopanou !! Kdybych se chtěl rozčilovat, tak sedím doma a bavím se s paní Načeradcovou.." ;) Jeden z úplně prvních sportovních bijáků mě dodnes nesmírně baví, skvostně odehraná adaptace Poláčkova kusu.. Taková doslova sešívaná Haasovina, tradičně až přes okraj nahláškovaná.. Inneman, formálně zde neskutečně zajímavý, ovšem baví spoustou metavtípků a intertextovek.. ()