• J R C Pecuchet
    ***

    Ve filmu se po boku svého staršího bratra Antonína Novotného oběvuje Vladimír Novotný, ze kterého se časem "vyloupne" prvotřídní kameraman a trikový kameraman. Byl jedním ze zakládajících členů trikového ateliéru na Barrandově a spolupracoval s takovými jmény jako jsou Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Jiří Trnka, Adolf Hejzlar a další.(29.6.2011)

  • troufalka
    ****

    Zdržím se polemiky, zda je Vladislav Vančura stejně dobrým režisérem jako spisovatelem. Počkám, až od něj uvidím i další fimy. Ale jedno je patrné - byl schopen už ve své prvotině vnést do filmu stejnou poetiku, jakou vkládal do svých knih. Zajímavé nasvícení. S odstupem času napíšu víc. Každopádně zajímavý snímek, když uvážíme, že jde o film z počátku zvukového filmu. Ve stejném roce natočil Machatý Extasi na pomezí němého filmu, Vančura oproti tomu pracuje s mluveným slovem v hojné míře a dokáže ho podkreslit i poutavými obrazy. I když už mám dávno po maturitě, moc ráda se vrátím i před maturitu ... :o)(25.1.2016)

  • Karlos80
    *****

    Jedno z nejlepších a určitě také jedno z nejvýznamnějších filmových dramat první poloviny třicátých let ! Bez debat-všechno do té doby v podstatě novátorské-kamera-vynikající-snímek šel s obrazu do obrazu, zachyceno je zde až neobvykle mnoho krásných exteriérů, střih, herecké výkony to všechno navzájem dobře klapalo. Myslím si že už i ta magická spolupráce filmového nadšence a spisovatele V.Vančury s rutinovaným praktikem S. Innemannem značně přispěla určitě alespoň k diváckému úspěchu kterého ostatní Vančurovy filmové pokusy už nedosáhly. Do hlavní role středoškolského a pedantského profesora který nevybíravým způsobem šikanuje své studenti, kdy zejména přecitlivělý student Karel Kafka (skvělý M. Svoboda) se pokusí o sebevraždu která naštěstí skončí neúspěšně byl tehdy vybrán blízký přítel a dobrý kamarád V.Vančury J. Plachta a byla to pro něj z toho obrovského kvanta rolí zároveň jedna z těch mála záporných. Mimořádně dobrý ale byl i student Jan Šimon (Antonín Novotný), kterému film i role později pomohla ke kariéře především různých milovníků. Plachta-alias prof. Kleč v tomto filmu proslul také nádhernou hláškou ( no nevím jestli by se dalo říct že to byla zrovna hláška spíš bych řekl že ho popadl takový amok zuřivosti ). No prostě když zařval před burácejícími studenty kteří mu v tu chvíli nevěnovali vůbec pozornost to své neopakovatelné a na druhou stranu určitě také trochu kouzelné "TICHO". Tak jsem si říkal to snad nemůže být ani Plachta a zíral jsem jako puk ! Ale byl skvělý, a mi všichni co ho známe z pozdějších rolí všech těch různých bodrých lidí, dědků, dobráků se srdcem atd., jsme byli určitě tímto výkonem a touto jeho rolí mírně zaskočeni ale také určitě mile překvapeni. Za zmínku stojí ještě připomenout že mezi mladými představiteli studentů, jsem zaregistroval několik mladých a později velice úspěšných herců, ale také několik budoucích filmařů např. : Františka Čápa, Miloše Makovce, Elmara Klose nebo Eduarda Hofmana, s herců pak určitě již zmíněný Novotný nebo František Filipovský. Určitě film, který doporučuji ke shlédnutí už jen díky své zdařilé koncepci. Za 5 jednoznačně.(5.6.2006)

  • Laxik
    *

    Příběh to je starý jako lidstvo samo, nic v něm nechybí. Láska, napětí, emoce, strach, hněv, pochyby, smíření, naděje,... klasický motiv hodného a zlého kantora, až jamesdeanovsky dekadentní rebel-hezounek, to vše rámuje proměna Josefa Kafky na křížence mezi upírem Nosferatu a Josefem Goebelsem - tam a zase zpět do úslužného Žida. Jo a abych nezapomněl, i kolínko se tam našlo. Dokonce dvě. Pro mě fakt mor, na to se nedá dívat a nemlátit hlavou o desku stolu, touže být skalpován a na otevřený krvácející mozek si přiložit rozpálenou žehličku.(11.11.2013)

  • Marthos
    ****

    Spisovatel Vladislav Vančura byl filmem okouzlen již mnohem dříve než se odhodlal ke své první režii. Lákal ho onen magický svět filmových iluzí a snů, v němž toužil uskutečnit své velkolepé plány. Námět pochází z dílny výrobce Julia Schmitta, který ho nabídl Vančurovi k vlastnímu přepracování a nové realizaci. Hlavní obsahovou náplní celého filmu je oslava nespoutaného mládí, života a přírody, která je zde vylíčena jako jeden ze symbolů svobody a volnosti. Celý film je zcela zřetelně ovlivněn Vančurovým stylem a spolupráce režiséra Svatopluka Innemanna byla především čistě technická. Role studentů pro tento film byly vybírány přes konkurs a z něho vzešly pozdější filmové hvězdy Antonín Novotný a Miroslav Svoboda. V drobných komparsních úlohách spolužáků se objevila plejáda později slavných jmen (Hofman, Klos, Čáp, Šmída, Sádek, Filipovský, Vladimír Novotný), kteří už na počátku třicátých let toužili dostat se blíže filmovému řemeslu. Stejně jako obě hlavní studentské role, jsou povahově zcela rozdílné i postavy profesorů. Zatímco František Smolík představuje mladého a chápajícího češtináře, Jindřich Plachta hraje zlého, přísného a despotického matematika. Tato postava znamenala pro Plachtu ojedinělou příležitost ztvárnit ryze negativní charakter, ke kterému se později vracel skutečně výjimečně. Happyendový závěr filmu je sice diskutabilní, přesto na něm chtěl Vančura demonstrovat myšlenku práva na nový a lepší život. Celkově je snímek i cenným dokumentárním zdrojem, neboť je tu v celé šířce zachycen životní rytmus první poloviny třicátých let, symbolizovaný zejména legendárním šlágrem Chlupatý kaktus mladého avantgardisty E. F. Buriana. Romantiku a kouzlo celého filmu pak podtrhují působivé exteriéry Máchova jezera a okolí i přítomnost moderního komplexu Barrandovských teras, které se staly jedním ze splněných snů bratrů Miloše a Václava Havlových.(5.10.2008)

  • - Zora Myslivečková (Eva) sa o konkurze do filmu dozvedela z novín a pred kamerou musela zarecitovať Máchov "Máj", ktorého verše boli napísané na tabuli. (Raccoon.city)

  • - Emil František Burian musel vyjsť s celou kapelou aj s pianom k jazeru, kde sa natáčalo, pretože vtedy ešte neexistoval playback. (Raccoon.city)

  • - U filmu se poprvé použil velký konkurs a poté probíhaly dnes dobře známé "kamerové zkoušky". (cariada)