Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh středoškolských studentů, nadaného Jana a Karla, který má problém s matematikou. Jejich život ovlivňuje pedantský profesor matematiky Kleč, který s nimi jede na školní výlet, kde se mezi nimi vyhrotí konflikt. Jan chce utéci do světa, ale profesor Donát ho od této myšlenky odradí. Karel neuspěje u zkoušky z matematiky a rozhodne se spáchat sebevraždu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Spisovatel Vladislav Vančura byl filmem okouzlen již mnohem dříve než se odhodlal ke své první režii. Lákal ho onen magický svět filmových iluzí a snů, v němž toužil uskutečnit své velkolepé plány. Námět pochází z dílny výrobce Julia Schmitta, který ho nabídl Vančurovi k vlastnímu přepracování a nové realizaci. Hlavní obsahovou náplní celého filmu je oslava nespoutaného mládí, života a přírody, která je zde vylíčena jako jeden ze symbolů svobody a volnosti. Celý film je zcela zřetelně ovlivněn Vančurovým stylem a spolupráce režiséra Svatopluka Innemanna byla především čistě technická. Role studentů pro tento film byly vybírány přes konkurs a z něho vzešly pozdější filmové hvězdy Antonín Novotný a Miroslav Svoboda. V drobných komparsních úlohách spolužáků se objevila plejáda později slavných jmen (Hofman, Klos, Čáp, Šmída, Sádek, Filipovský, Vladimír Novotný), kteří už na počátku třicátých let toužili dostat se blíže filmovému řemeslu. Stejně jako obě hlavní studentské role, jsou povahově zcela rozdílné i postavy profesorů. Zatímco František Smolík představuje mladého a chápajícího češtináře, Jindřich Plachta hraje zlého, přísného a despotického matematika. Tato postava znamenala pro Plachtu ojedinělou příležitost ztvárnit ryze negativní charakter, ke kterému se později vracel skutečně výjimečně. Happyendový závěr filmu je sice diskutabilní, přesto na něm chtěl Vančura demonstrovat myšlenku práva na nový a lepší život. Celkově je snímek i cenným dokumentárním zdrojem, neboť je tu v celé šířce zachycen životní rytmus první poloviny třicátých let, symbolizovaný zejména legendárním šlágrem Chlupatý kaktus mladého avantgardisty E. F. Buriana. Romantiku a kouzlo celého filmu pak podtrhují působivé exteriéry Máchova jezera a okolí i přítomnost moderního komplexu Barrandovských teras, které se staly jedním ze splněných snů bratrů Miloše a Václava Havlových. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Před maturitou je ušlechtile smýšlejícím, morálně znepokojeným a umělecky pokoušejícím výtvorem. Můžeme vůkol doufat, že Vladislav Vančura byl tím hlavním, ale zkušenějším z režisérské dvojice byl Svatopluk Innemann. Vedle dobou již protřelých kameramanů Otto Hellera a Václava Vícha, zaujme jméno autora hudby, byl jím Emil František Burian a texty k písním vedle Buriana složili také Josef Gruss a Vítězslav Nezval. Něco sice může občas někde nemotorně a nešikovně zaskřípat, potěšující aspekty jsou zde přesto ve většině. Nadhled využívá nápaditou přestavbu obrazu v hravost pohybové choreografie, ironie si pohrává se zpěvem. Kamera kouzlí tu bezstarostnost uvolnění, tu se ve slunečním jasu rozhlíží po krásách světa a života ve stavu poetického zasnění, někde jitří nervozitu konfliktních třenic, též esteticky oslavuje přírodu a vlastenecké uvědomění, tam chvěje dramatem tragédie a tamhle laskavě kyne na pozdrav. Kritika směřuje na zbytečně přehnané lpění na řád poslušnost vyžadující předepsanou disciplínu bez lidského přístupu k člověku, který je školským systémem formován do dalšího života a společenské prospěšnosti. Film Před maturitou rozdává poezii, melancholickou katarzi a laskavou náruč možnosti porozumění. Varovným příkladem je Kleč (pozoruhodný Jindřich Plachta), gymnaziální profesor matematiky a třídní učitel maturitního ročníku. Tuhá kázeň jako výchovný školní základ se tou dobou již jevil jako překonaný. Oprávněně. Ideálním vzorem k předložení je Donát (příjemný František Smolík), profesor českého jazyka s osobně laskavým přístupem ke školním žákům, u kterých se pokouší vzbudit lásku k učení plným zaujetím a důvěrnou zdvořilostí. Důležitou postavou je Jan Šimon (příjemný Antonín Novotný), student maturitního ročníku v nedočkavé touze po svobodném roztáhnutí křídel o objevování světa. Tolik krás čeká, láká a vzdychá. Významnou postavou je Karel Kafka (Miroslav Svoboda), Šimonův spolubydlící a stejnou školní lavici spolu s ním sdílející student gymnázia. Výhružný bubák biče strachu disciplíny je svazujícím psychickým omezením, strach se chce ze zoufalství bránit. Z dalších rolí: ze svého syna zneklidněný Kafkův otec (Gustav Hilmar), mladá třídní učitelka z Minervy na školním výletě v okolí Máchova jezera, profesorka Jansová (Eliška Pleyová), tokajícími oktavány obletovaná sextánka Marta (Věra Gabrielová), její spolužačka Eva (Zora Myslivečková), ke smířlivosti běsu vyzývající ředitel gymnázia (Bohdan Lachman), bezelstný katecheta (Viktor Nejedlý st.), pacient se zlomenou nohou (Josef Steigl), či v nemocniční hantýrce zběhlý tulák Kopřiva (František Kovářík). Film Před maturitou potěší vřelostí, rozverností, poezií, dramatem i ušlechtilou snahou v novém konceptu způsobu školní výuky. Porozumění je bohulibá vlastnost lidskosti. Film je výrazný v obrazové rovině, skotačí a skládá verše. Vzácná to ohleduplnost! ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Sledovat seladona Novotného (jak neumí hrát) a Svobodu (jak hraje Draculu) je vtipné nebo trapné (dle nálady). Zajímavá je role Plachty (není dobrákem jako obvykle). Jinak ale musím říci, že snímek odpovídá době svého vzniku- je nedotažený, polovičatý s dlouhými záběry bez děje. Tak se v roce 1932 točilo a já na to nemám. Přechod z němého na zvukový film opravdu nebyl jednoduchý...50% ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Podle mého názoru výborný film pojednávající o několika studentech a několika profesorech v několika dnech před maturitou. I když z i tohoto filmu režisérů Vančury (samozřejmě známého spisovatele a autora mj. mých oblíbených Obrazů z dějin národa českého) a Innemana lze jednoznačně rozpoznat, že se teprve nedávno uskutečnil přechod od němého filmu ke zvukovému, tady mi to na rozdíl od špionážního Sedmá velmoc či vlasteneckého Písničkář vůbec nevadilo. K tradičně vynikajícímu Plachtovi a Smolíkovi; ty prostě mohu pokaždé i bez hezké tvářičky, kvůli které zase můžu pokaždé Novotného (a čím jsem starší, tím zjišťuji, že se mi líbí více a více ;-)), který tady byl rovněž výborný; se přidal také dobrý příběh o proměně jednoho pedantského a jako by bez srdce profesora v citlivého a lidského člověka, která se mi na rozdíl od některých spolu komentujících vůbec nezdála těžko uvěřitelná, neboť to Plachta podal tak, aby byla. Oba (jak Smolík tak Plachta) si profesory zahráli ještě několikrát, ale snad jedině v tomto filmu měli možnost tolik zapůsobit na pitomé nápady mladší generace, která se s problémy, jež by jim zdaleka později tak velkými a neřešitelnými nezdály (v tom je ale také kouzlo mládí), rozhodne vypořádat po svém (Novotného Šimon útěkem a Svobodův Kafka dokonce sebevraždou) a zejména v Plachtově případě je o tom přesvědčí celkem drsně. Pěkné záběry Bezdězu, Máchova jezera i míst v Praze. Také konec s goniometrickou rovnicí u maturity a pohledem přes okénko (již bývalé) oktávy na profesorovo nemocniční lůžko byl dosti působivý, takže já téměř bez výhrad dávám 4 a kousek hvězdičky. ()

Laxik 

všechny recenze uživatele

Příběh to je starý jako lidstvo samo, nic v něm nechybí. Láska, napětí, emoce, strach, hněv, pochyby, smíření, naděje,... klasický motiv hodného a zlého kantora, až jamesdeanovsky dekadentní rebel-hezounek, to vše rámuje proměna Josefa Kafky na křížence mezi upírem Nosferatu a Josefem Goebelsem - tam a zase zpět do úslužného Žida. Jo a abych nezapomněl, i kolínko se tam našlo. Dokonce dvě. Pro mě fakt mor, na to se nedá dívat a nemlátit hlavou o desku stolu, touže být skalpován a na otevřený krvácející mozek si přiložit rozpálenou žehličku. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (14)

  • Antonín Novotný (Jan Šimon) dostal za úlohu pri konkurze dostaviť sa v pyžame. Doniesol si špinavé pyžamo s chýbajúcim gombíkom a povolenými stehmi. Režisérovi sa kvôli svojej prirodzenosti zapáčil, rolu dostal a v tom istom pyžame si aj napriek nevôli svojej matky zahral. (Raccoon.city)
  • Věra Gabrielová na konkursu tvrdila, že jí je 16, přestože jí bylo pouze 13 let, aby dostala roli. (Kulmon)
  • Filmovanie prebiehalo v meste Doksy a v obci Bezděz. (dyfur)

Reklama

Reklama