Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Volná adaptace motivů románu Aloise Jiráska o vůdci povstání svobodomyslných Chodů proti nenáviděnému Lomikarovi patřila k prvním historickým a kostýmním filmům zvukové éry. Výrobci vsadili na popularitu známé předlohy a na národní cítění lidového obecenstva. Do hlavních rolí byli angažováni zkušení a známí divadelní umělci. Na nákladech se nešetřilo a dobové reklamní texty mluví o zcela mimořádné částce 2 milionů tehdejších korun. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (5)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Těžko hodnotit z dnešního pohledu. Psohlavci byli natáčeni v době, kdy ještě doznívala éra němého filmu, což je vidět na hereckých projevech, které kladly důraz na přehnanou mimiku a pohybová gesta, jež až příliš upozaďovala mluvený text a to působilo poněkud nekompaktně. Další věcí, ale to už je můj problém historického šťoury, je přehnaná heroizace Chodů a jejich rebélie. Nicméně chápu, že v dobách mladé republiky byla podobná zpracování na místě a pak je tu pochopitelně Jirásek, který dal v mnoha ohledech našim dějinám tvář a ovlivnil tam vnímání mnoha generací, včetně mě. Právě díky slabosti pro jeho romány hodnotím lehce nadprůměrně. 60% ()

zette 

všechny recenze uživatele

Herecke vykony jsou strasne teatralni a do urcite miry za to urcite muze fakt, ze zvukove filmy teprve zacinaly. Moc nerozumim tomu, proc byl tento film tolik nakladny, vyprava me nijak neohromila. Jelikoz se jedna o adaptaci jednoho z nasich nejvetsich del v historii a k prihlednuti roku, kdy se film natacel, hodnoceni uz snizovat nebudu. Videt to uz ale nemusim. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

První zvuková adaptace Jiráska byla sice na Innemanna poněkud náročnější produkce, ale výsledek i tak stojí za pozornost. Celé to stojí a padá na autenticitě Bedřich Karena jako Jana Sladkého Koziny z Oujezda. Sic celé obsazení je hodně nevyrovnané, Kozinovu matku hraje Leopolda Dostalová a jeho ženu Marie Grossová a kdesi ve změti chodského lidu najdeme i Trudu Grosslichtovou, Rovenského a Fialu. Takže jediný na svém místě vzhledem k typologii a zkušenostem je Theodor Pištěk jako Lomikar. Nicméně ve srovnání s pozdější Fričovou verzí se tato pyšní zdařilým scénářem Wassermana a vkusným patosem. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

„Lomikare, Lomikare! Do roka a do dne zvu tě na boží soud!“ Kdo by neznal toto zvolání Jana Sladkého Koziny, coby vůdce chodského povstání, před svou smrtí 28. listopadu 1695. Naopak už se málo ví, že zvaný Kozina byl český šlechtic a podnikatel německé národnosti, svobodný pán Wolf Maxmilián Laminger z Albenreuthu. Ale to jen tak na okraj. Jeden z několika nejznámějších románu Aloise Jiráska „Psohlavci“, si podmanil své čtenáře především svým námětem, který je povyšován dodnes. Boj za práva a svobodu. Na příběhu je však nejzajímavější dějový vývoj, který má naprosto stejnou šablonu, jakou má příběh o Janu Husovi. Jestli je to úmysl Aloise Jiráska nebo je to skutečný historický fakt nechť posoudí sami historikové. Pro nás je nejdůležitější především obsah. První filmové zpracování z roku 1931, tedy v roce, kdy se začal v Československu používat zvukový film, je po technické stránce typický na svoji dobu. Zub času už sice na filmové kopii udělal své, ale i tak je škoda, že je zrovna tento snímek značně opomíjen a dává se přednost pozdější barevné verzi. Pro režiséra Svatopluka Innemanna to by jistě nelehký úkol, a to už kvůli zodpovědnosti ohromného rozpočtu. Z filmového hlediska má na třicátá léta ohledně žánru taktéž své kouzlo a impozantnost filmové tvůrčí sounáležitosti. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Přišla bída na kozáka. Pardon, na Kozinu. Nudné, teatrální, statické, nemohoucí. Škoda těch vyhozených milionů, výsledek opravdu za mnoho nestojí. Lze vynechat. ()

Zajímavosti (2)

  • Filmovanie prebiehalo v Domažliciach, Dražinove a Pasečnici. (dyfur)
  • Náklady na film boli na tú dobu mimoriadne - 2 milióny českých korún. (dyfur)

Reklama

Reklama