The Innkeeper 'At the Wild Beauty'
Režie:
Svatopluk InnemannKamera:
Václav VíchHudba:
Jára BenešHrají:
Jaroslav Marvan, Ludmila Babková, Lída Baarová, Milada Gampeová, Mirko Eliáš, Fanda Mrázek, Zdena Kavková, Josef Rovenský, Theodor Pištěk, Doďa Pražský, Jan W. Speerger, Jan Richter, Josef Graas (více)Obsahy(1)
Továrníkova dcera se po nehodě na horském výletě převlékne do vypůjčených šatů a je považována za majitelku hostince... Velmi nepovedený film. Jediná větší role Zdeny Kavkové, hvězdy němých filmů a manželky režiséra Svatopluka Innemanna, ve zvukové éře. Za okupace patřila herečka do malé skupiny filmařů, kteří aktivně spolupracovali s okupanty. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Rozverná horská romance plná záměn a nedorozumění, dílko natolik triviální, až to bolí. Režisér Innemann v něm poskytl volné pole působnosti nejen své manželce, někdejší hvězdě němého filmu Zdeně Kavkové, ale i některým dalším dobovým hvězdičkám z oblíbených pražských kabaretů. A také tehdy osmnáctileté Lídě Baarové. Tady ještě nic netuší o závratné kariéře v německém filmovém průmyslu, ani o budoucí nabídce snů z Hollywoodu a bohužel ani o osudovém setkání s kulhavým ďáblem. Tady je pořád ještě naivní a nevyzrálá, ale už plná nadějí a v očekávání věcí příštích. Pro pokročilé (otrlé). ()
Na tomhle dnes už jen velmi stěží obstojném, nelogickém a neuvěřitelně hloupém melodramatu, není co obdivovat a už vůbec ne působení pozdější kolaborantky Kavkové, Innemannovi manželky, která si ostatně zahrála ostatně jak bylo zvykem (a jak je zvykem stále) v několika jeho filmech. Jedna hvězdička patří tamní přírodě viz okolí Štrbského plesa a ta druhá za skutečnou lidskou maminku Ludmilu Babkovou (která vždy v podstatě hrála sama sebe), která se později obejvila ještě ve dvou filmech ve Švadlence opět se svou dcerou... ()
Neskutečně svěží filmový zážitek roku 1932, to je Šenkýřka "U divoké krásy". Celá ta poetika odpovídá předchozí filmové sérii Skružného nebo podle Skružného (tentokrát byla předlohou Skružného divadelní hra Románek na horách z roku 1918), který od roku 1921 stabilně spolupracoval s Innemannem a Kavkovou-Innemannovou. Šenkýřka je takto de facto vyvrcholením jedné éry, která přirozeně překlenula němý a zvukový film. Novinkou v této zaběhnuté spolupráci je tehdejší začátečnice Lída Baarová, komik Fanda Mrázek a hudební skladatel Jára Beneš. A zatímco Baarová je skvělá ve své neotesanosti, hraje neskutečně barvitě a celkově je radost na ní pohledět, Fanda Mrázek s humorem sobě vlastním neodolatelně interpretuje slova Jarky Mottla Když tě něco bolí, tak vem' to holí. Jako zážitek je to naprostá paráda, z historického hlediska jsou pak nedocenitelné horské exteriéry a role Burianova imitátora Ferryho Víška a maminky Lídy Baarové Ludmily Babkové. Samozřejmě kopie vysílaná na CSFilm je z příšerného ořezu, který film ničí k nepoznání. ()
Film, který je mnohem zajímavější dobou vzniku a hereckýn obsazením než dějem. Technická kvalita je zhoršená ve zvuku i v obraze. Výrazný a nepřehlédnutelný je Ferrdy Víšek, který má Buriana okopírovaného k dokonalosti. Marvan dostává poměrně málo prostoru, stejně jako Theodor Pištěk, který je spíš takovým okořeněním. Lída Baarová oproti tomu dostává prostoru dost, ale neumí ho správně využít, působí spíš toporně. Zato si zahrála po boku své maminky Ludmily Babkové. K vidění jsou herci z éry němých filmů. Neužijeme si ani příliš horské atmosféry, většina děje se odehrává v interiérech. Převedení divadelního scénáře do filmové podoby se příliš nezdařilo, dnešního diváka toto dílko asi příliš nenadchne. ()
První půlka ještě smysl dávala, pak už se z toho stala jen šaráda. V jednotlivostech fajne, ale celek ne. Jentěch záběrů na nebe co tam bylo...50% ()
Tak toto je opravdu průšvih. Tentokrát nepřidám na hodnocení ani kvůli Lídě Baarové, protože taková neprofesionalita se jen tak nevidí. Neoslnila zde ani svým půvabem, o herectví se už nebavím vůbec. A skrze to všechno se tady ještě tvářila jako bůhvijaká herečka a skutek utek. Ani ostatní herci se ale nepředvedli. Pokud už mám někoho vybrat, tak překvapením byl snad jen Fanda Mrázek, který se do role mladého šoféra hodil a neudělal ostudu. Potěší snad ještě krásné tatranské exteriéry, toť vše. S politováním tedy musím konstatovat, že z LB udělal herečku až německý film. ()
"Velmi nepovedený film" - Keď sa niečo také objaví v oficiálnom obsahu, hneď spozorniem. Je pravda, že to nie je žiadny scenáristický skvost, ale videl som veľa horších filmov, a na začiatku zvukovej éry treba trochu zhovievavosti s divadelnosťou prejavu. Okrem začiatku a konca je obraz dobrý a zrozumiteľnosť dialógov je lepšia ako pri niektorých súčasných čs filmoch. Veľakrát som mal silný pocit, že sa pozerám na originál Buriana, bola to veľmi verná imitácia. Bez zámeny postáv by to, samozrejme, nešlo a film je nakoniec kľudne na slabšie tri hviezdy. –––– Snad jsem teď neurazil samotnou vládkyni tohoto království. –––– Muž, kterému dovolím, aby mně políbil, bude odsouzen k tomu státi se mým manželem! –––– Já mám takovou smůlu. Já kdybych měl trpaslíka a chtěl ho ráno ukazovat, on mi určitě vyroste. ()
Bizar. Ale v dobrym. ()
Vzhledem k tomu, že se jedná o film z počátku zvukové kinematografie, dávám mu tři hvězdičky. V tomto filmu především vystupuje v popředí předčasně zesnulý Josef Rovenský, v němž jsme záhy ztratili skvělého komika se svérázným, ale milým způsobem humoru (viz film Funebrák a řada dalších). I ten na kvalitě přidává. Svatopluk Innemann se záhy ve zvukovém filmu ztrácí, řízení mluveného projevu herců je u něho takřka amatérské. Lída Baarová zde prakticky začínala, sice s jistotou, ale i ona se ztrácela v afektované řeči, které se v pozdějších filmech jen zvolna zbavovala. Fanda Mrázek byl vždycky stejný a Mirko Eliáš ostatně taky. Do milovnické role se vůbec nehodil, vypadal o generaci starší než Lída. Film byl jistě natočen pro nádherné scenérie Vysokých Tater, které se tak přiblížili lidem, kteří toho v životě mnoho nenacestovali. A herecké hvězdy tu prožili příjemný relax. ()
Režisér Svatopluk Innemann tentokrát neměl moc šťastnou ruku. Ne na svoji, ale ve výběru scénáře. Po technické stránce je snímek prostě nádherný. Scenérie slovenských Vysokých Tater, pojaté impozantním úhlem snímání kamery, snad až do roku 1970, kdy slovenští tvůrci natočili snímek právě z prostředí Vysokých Tater „Medená veža“, snad už k vidění nebyly. Bohužel, přepis divadelního scénáře „Románek na horách ' se jeví poněkud nešťastně. Jedná se o veselohru postavenou na záměně postav, což je námět v celosvětové kinematografii populární snad dodnes, ale humor však scénickým zahráním skutečně může fungovat jen na divadelních prknech. Úsměvných situací je sice více než dost a drží se to typické situační komedie, avšak jádro věci poněkud ztrácí už v kramflecích. Ze všech postav nejvíce vyniká imitátor Vlasty Buriana, a to tělem i duší, Ferry Víšek. Co se týče Svatopluka Innemanna, snímek vypadá, jako kdyby se ještě stále seznamoval se zvukovým filmem, ale všechny jeho předchozí zvukové filmy z roku 1931 svědčí o něčem jiném. No, zkrátka neměl šťastnou ruku, čímž potvrdil rčení, že ne každý den je posvícení. Z historického hlediska ale jinak snímek rozhodně stojí za zhlédnutí. Už kvůli těm Vysokým Tatrám. ()
Krajina samozřejmě krásná, ale jinak není co pochválit. A nechápu proč z toho dělali celovečerní film, když člověk už od začátku ví jak to dopadne. ()
Není to tak špatné. Vedle hezkých exteriérů je snímek zajímavý rolí uznávaného imitátora Vlasty Buriana Ferryho Víška či scénáristickým vkladem mlaďounkého Elmara Klose. A samozřejmě tu hraje Lída Baarová, milovaná i proklínaná. Ano, do Bergmanovy herečky má daleko, ale v těchto filmem stejně o žádné umění nejde, tak co... ()
Trochu přehnaná komedie která dnes funguje snad jen na LSD. jelikož jsem ho nepožil, bavil jsem se asi z poloviny. Film dost těží z groteskového humoru němé éry, jakoby si tvůrci se zvukem neuměli poradit. Zvlášť dialogy jsou místy dost debilní, ještě že to zachraňuje sexy Liduška Baarová a nádherná příroda Tater.Přemýšlet nad tím proč se chata na Popradském plesu jmenuje U divoké krásy a proč je na ní čerpací stanice, nebo nad tím proč hrdinové seběhnou od vodopádu Skok o 1000 metrů níž a 10 kilometrů dál během několika vteřin, asi nemá smysl. nejvíc mě ale irituje podivná postava domovníka či co to je, která naprosto bez návaznosti a nejmenší logiky KURVÍ celý film. Snaží se napodobovat Burianův humor a jeho žvatlání tak ubohým a trapným způsobem, že je to spíš k pláči. Film jako celek má smysl dnes už asi jen pro fajnšmekry, kteří mají zájem o staré české filmy. Přes všechna tato negativa bylo pro mě sledování tohoto snímku příjemným zážitkem, proto trochu v rozporu se sáhodlouhou kritikou filmu uděluji 4 hvězdičky. ()
pekna somarina, plochý nudný dej s pomalým vývinom, totalny chaos, tazko sa na to pozeralo nedalo sa uzivat sledovanie filmu, slabe herecke vykony ()
Takový poloamatérský filmeček, ale mám slabost pro Fandu Mrázka, který tu měl větší prostor než obvykle, tak hodnocení trochu přifouknu. A ten imitátor Vlasty Buriana taky nebyl úplně marný. ()
Naprosto příšerný výkon Lídy Baarové, chápu, že byla ještě mladá a nevyzrálá, ale proč jí po tomhle ještě někdo obsadil, to je mi záhadou. No asi že byla krásná, že. Film je naprosto o ničem, pokud tedy nemá být o přehrávání většiny zúčastněných. Burianův imitátor je ale dosti přesvědčivý, kdyby tak nepřeháněl gestikulaci, tak bych mu snad uvěřila. ()