• Martin79
    ****

    Nesmírně silný a "hluboký" lidský příběh dvou dospělých lidí. Myslím, že oboum hlavním představitelům tedy profesoru Hronovi (Wanka) a studentce Evě Martenové (Vítová) role nesmírně sedly, především typově. Navíc film je nesmírně silný lidský příběh, jak jsem již zmínil, takže k úplnému hodnocení se bohužel nepřikloním jen proto, že už má tento film nějaký pátek. Ale jinak excelentní.(10.10.2010)

  • DadysGirl
    ****

    Rolf Wanka byl fešák... Neuvěřitelnej fešák... Asi jsem se zamilovala... Raoul Schránil má silnou konkurenci... Jinak je to romantika jako blázen o zakázané lásce s tím krásným kouzlem 30. let... To byla doba... Když chlapi nosili klobouky a obleky a ženy byly sexy, i když na sobě měly oblečení ke krku a vidět jim byly maximálně kotníky... Mám pro tuhle éru slabost...(9.6.2012)

  • Karlos80
    **

    Sentimentální příběh a červená knihovna jak vystřižená z nějaké knihy. Malý dívčí románek, studentka Eva Martenová, pocházející z bohaté situované rodiny, kdy rodiče při svém zaměstnání na ní nemají čas se zamiluje do svého profesora, nic nového pod sluncem, v českém filmu jsme na toto téma taky nějaký ten film už mohli vidět, ve skutečném životě se do dělo, děje a bude dít. Rolf Wanka jako profesor-milovník Jiří Rón byl opravdu hodně elegantní, některým ženám se určitě musí líbit i dnes. Hodně kýče, hodně slz, zjevná naivita a jak už to tak bývá divák se nakonec dočká i sladkého happíku. V kontextu danné doby a v porovnání s jinými to ale nebyl ještě tak hrozný výsledek, takový "Krb bez ohně" byl daleko horší a daly by se jmenovat další. ddt: Pozorný divák si jistě všiml hereček Jiřiny Steimarové nebo Sylvy Langové, které se později proslavily. Pro tehdy 15 letou Langovou to byla vůbec teprve druhá role! Film se natočil souběžně s německou verzí podobně jako "Divoch", v obou filmech hrál Rolf Wanka, němou Medeottiovou-Boháčovou verzi z roku 1927 v hlavní roli s Anitou Janovou jsem bohužel neviděl. Komentář zde jako pátý v pořadí..(27.12.2009)

  • Zloděj kol
    ***

    Jedná se o učebnicový příklad špatného sentimentálního melodramatu (chcete-li červené knihovny) a archetyp Pytlákovy schovanky. Scéna s jedem, zkoušení u tabule, slídivý profesor matematiky, patetické výkony Steimara a Kronbauerové (ryze divadelních herců jako rodičů hlavní hrdinky) jsou výrazem žánrových a režisérských klišé a hereckých manýr. Celkový obraz filmu nevypadá opravdu nijak lichotivě, ale s jistou dávkou nadhledu se dá zhlédnout. Škoda, že Hana Vítová je v širším diváckém podvědomí zapsána právě takhle. Ale nebude to trvat ani třináct let a v Pytlákově schovance vše odčiní. Na pět hvězdiček jsem si opravdu netroufal.(28.12.2003)

  • Marthos
    ****

    Románek dívčího srdéčka, snad nejlépe charakterizovaný svým duchovním otcem, tedy spisovatelem Vilémem Neubauerem (1892 - 1965), vystihuje ve své podstatě vše, co tehdejší život dospívajících gymnazistek pro jejich status quo představoval. Platonická láska, jakkoli dnes vysmívaná a znevažovaná, neodmyslitelně náleží k projevům dívčí adolescence a měla-li jako taková někdy šanci na úspěch, stalo se tak většinou zčásti díkem náhody a štěstí. Není divu, že tento dramatický konflikt zlákal české filmaře již v období němé kinematografie, za aktualizovanou adaptací režiséra Innemanna pak nepochybně stojí fakt, že ve třicátých letech podobný typ filmů stával na předních pozicích žebříčku divácké i komerční úspěšnosti. Vedle ustáleného dějového klišé v podobě rozdělení dívčího kolektivu a profesorského sboru na jasně vymezené kladné a záporné charaktery, je filmová Sextánka výjimečná tím, že titulní hrdinka žije v úplné rodině, neboť se stalo takřka pravidlem, že v těchto snímcích téměř pravidelně absentuje jeden z rodičů (ujalo se schéma otec-dcera a matka-syn). K zásadnímu zlomu dochází v momentě upřednostnění osobní kariéry před budoucností vlastního dítěte, což lze zpětným pohledem vnímat ryze nadčasově. Titulu lze bezpochyby vytknout nepříliš důvtipný scénář, který se spoléhá na tradiční schematické postupy (rozpustilá kamarádka, intrikánský profesor, zhoršení prospěchu, otrava jedem) a předem kalkuluje s předpokládaným happyendem. Hana Vítová s Rolfem Wankou ovšem představují dvojici natolik elektrizující, aby dokázali odolat všemožným nedokonalostem v rovině literární i filmové. Jednu ze svých excelentních převlekových variací zde předvedla také Věra Ferbasová, tradičně skvělou se zdá potom být další z nespočetných dobromyslných figurek Theodora Pištěka. Filmy jako je Sextánka a několik dalších představují, alespoň zdánlivě, výkladní cukrárenské zákusky, kterým zkrátka neholduje každý. Ovšem, kdo občas nezhřešil?(2.1.2009)

  • - Filmovanie prebiehalo v Prahe na Václavskom námestí a na zámku Hubertus v Jilovišti. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace