• DadysGirl
    ****

    Rolf Wanka byl fešák... Neuvěřitelnej fešák... Asi jsem se zamilovala... Raoul Schránil má silnou konkurenci... Jinak je to romantika jako blázen o zakázané lásce s tím krásným kouzlem 30. let... To byla doba... Když chlapi nosili klobouky a obleky a ženy byly sexy, i když na sobě měly oblečení ke krku a vidět jim byly maximálně kotníky... Mám pro tuhle éru slabost...(9.6.2012)

  • Skuby47
    ****

    Prvorepublikový slaďák ze školního prostředí natočený velmi volně podle dívčího románku Viléma Neubauera. Rolf Wanka podává svůj standartní prkenný výkon, z dnešního pohledu řečeno, že o co líp vypadá o to hůř hraje. Ve stejném duchu mu sekunduje 22 letá Hana Vítová v roli šestnáctiletého žabce, a to nejen ona, taky ostatní se herecky moc nevytáhli. Dnes by to bylo neodpustitelné, ale k té době se to nějak hodí a tak musím na tento jinak milý 78 let starý film pohlížet se shovívavou nostalgií. Je to spíš film pro ženy, zkrátka Rolf Wanka byl opravdu fešák.(5.1.2014)

  • Zloděj kol
    ***

    Jedná se o učebnicový příklad špatného sentimentálního melodramatu (chcete-li červené knihovny) a archetyp Pytlákovy schovanky. Scéna s jedem, zkoušení u tabule, slídivý profesor matematiky, patetické výkony Steimara a Kronbauerové (ryze divadelních herců jako rodičů hlavní hrdinky) jsou výrazem žánrových a režisérských klišé a hereckých manýr. Celkový obraz filmu nevypadá opravdu nijak lichotivě, ale s jistou dávkou nadhledu se dá zhlédnout. Škoda, že Hana Vítová je v širším diváckém podvědomí zapsána právě takhle. Ale nebude to trvat ani třináct let a v Pytlákově schovance vše odčiní. Na pět hvězdiček jsem si opravdu netroufal.(28.12.2003)

  • raroh
    ***

    Ten film je strašný, přitom by stačilo poměrně málo, aby působil zajímavěji - zasadit ho do skutečně romantického ovzduší (jako třeba je Noční motýl), obsadit skutečně dramatické herce (spíše divadelní, zde jen Steimar a Kronbauerová) a ubrat prostor pro první spíše dobově komediální část (která zas tak špatná nakonec i díky Ferbasové či Kreuzmannovi není) odkazující - už názvem (který je podle mě hodně zavádějící) k Fričovým študáckým komediím (ale ubírajícím citové vypjatosti, kvůli níž byl film zřejmě točen) , pak by to bylo melodrama silné a přesvědčivé (hudba filmu je pro žánr dokonalá). Přes všechny chyby nakonec dávám průměr, protože určité kvalitativní aspekty přeci jen zůstávají.(12.10.2010)

  • Marthos
    ***

    Románek dívčího srdéčka, snad nejlépe charakterizovaný svým duchovním otcem, tedy spisovatelem Vilémem Neubauerem (1892 - 1965), vystihuje ve své podstatě vše, co tehdejší život dospívajících gymnazistek pro jejich status quo představoval. Platonická láska, jakkoli dnes vysmívaná a znevažovaná, neodmyslitelně náleží k projevům dívčí adolescence a měla-li jako taková někdy šanci na úspěch, stalo se tak většinou zčásti díkem náhody a štěstí. Není divu, že tento dramatický konflikt zlákal české filmaře již v období němé kinematografie, za aktualizovanou adaptací režiséra Innemanna pak nepochybně stojí fakt, že ve třicátých letech podobný typ filmů stával na předních pozicích žebříčku divácké i komerční úspěšnosti. Vedle ustáleného dějového klišé v podobě rozdělení dívčího kolektivu a profesorského sboru na jasně vymezené kladné a záporné charaktery, je filmová Sextánka výjimečná tím, že titulní hrdinka žije v úplné rodině, neboť se stalo takřka pravidlem, že v těchto snímcích téměř pravidelně absentuje jeden z rodičů (ujalo se schéma otec-dcera a matka-syn). K zásadnímu zlomu dochází v momentě upřednostnění osobní kariéry před budoucností vlastního dítěte, což lze zpětným pohledem vnímat ryze nadčasově. Titulu lze bezpochyby vytknout nepříliš důvtipný scénář, který se spoléhá na tradiční schematické postupy (rozpustilá kamarádka, intrikánský profesor, zhoršení prospěchu, otrava jedem) a předem kalkuluje s předpokládaným happyendem. Hana Vítová s Rolfem Wankou ovšem představují dvojici natolik elektrizující, aby dokázali odolat všemožným nedokonalostem v rovině literární i filmové. Jednu ze svých excelentních převlekových variací zde předvedla také Věra Ferbasová, tradičně skvělou se zdá potom být další z nespočetných dobromyslných figurek Theodora Pištěka. Filmy jako je Sextánka a několik dalších představují, alespoň zdánlivě, výkladní cukrárenské zákusky, kterým zkrátka neholduje každý. Ovšem, kdo občas nezhřešil?(2.1.2009)

  • - Filmovanie prebiehalo v Prahe na Václavskom námestí a na zámku Hubertus v Jilovišti. (dyfur)