poster

Skřivánčí píseň

Drama / Romantický

Československo, 1933, 80 min

  • Marthos
    ***

    Hitlerovský režim postupně vyštval ze svého středu řadu talentovaných umělců. Od roku 1933 prchala před fanatickým diktátorem i populární operní zpěvačka Jarmila Novotná, která tehdy nalezla dočasný azyl v Československu. Její nečekané návštěvy okamžitě využily čerstvě vystavěné barrandovské ateliéry. Režisér Svatopluk Innemann hledal pro tuto výjimečnou umělkyni vhodný námět a do oka mu padla divadelní hra Jaroslava Kvapila Oblaka. A tak se v létě téhož roku proměnila Jarmila Novotná v okouzlující Máju Zemanovou, která svým příchodem na jihočeskou faru probouzí melodrama plné vášní a nevyslyšených tužeb. Pomineme-li skutečně trapný herecký výkon Adolfa Horálka v neadekvátní partnerské roli, zůstává z celého filmu mimořádný zážitek. To když Jarmila Novotná zpívá svým andělským hlasem Smetanovu Skřivánčí píseň vsazenou mezi nebesky plující oblaka. Uchvacující a neopakovatelné.(19.9.2009)

  • rivah
    **

    Naivisticko-klerikální film s výborným zpěvem Jarmily Novotné. Horálek jako herec jen dubové dřevo.(21.4.2018)

  • NinadeL
    *****

    Jediná role Jarmily Novotné v českém zvukovém filmu. V českém němém filmu se objevila také jen jednou, ve Vyznavačích slunce. Příběh je fascinujícím melodramem s tíživou atmosférou střetu dvou neslučitelných světů, bohužel ale trpící faktem, že k Jarmile nebyly obsazeny srovnatelné hvězdy hudebního světa a i ve scéně z Carmen statuje J. W. Speerger... Ve výsledku je ale nejdůležitější nechat se oslnit titulní árií a doslova se nechat unést magickými záběry oblak, která pro Innemanna nasnímal Vích.(21.2.2009)

  • raroh
    ****

    Jaroslav Kvapil patří do proudu literární moderny 90. let 19. století, je logické, že tématikou a zpracováním se bude nacházet v impresionistickém a symbolistním směru, se všemi idejemi a názory, které tito rozhněvaní mužové v různé intenzitě křičeli do světa. Tato filmová adaptace ukazuje, že Krška se Stříbrným větrem nebyl rozhodně první, kdo literaturu tohoto směřování dokázal adaptatovat (s vědomím toho, že Šrámek je o malinko dále než autoři Šaldovy a Macharovy generace a že Adolf Horálek je poněkud dřevěný). Jarmila Novotná coby Carmen je fantastická. Víchova kamera dokonalá a vitalismus vesnického prostředí hezky naturalizující.(20.8.2014)

  • argenson
    **

    Dočetl jsem se, jak to bylo - Jarmila Novotná utíkala z Německa před Hitlerem a po dlouhé době se objevila v Československu. Čeští filmaři se chopili příležitosti a rychle hledali vhodný námět ke zfilmování. Nakonec posloužila divadelní hra Jaroslava Kvapila, z hlavní role herečky se stala zpěvačka a film byl na světě. Při takto koncepčním přístupu a rychlosti natočení není divu, že vznikl film celkem o ničem. Z mého pohledu nebyla Jarmila Novotná nijak dobrou herečkou, jinak je děj zaplněn spoustou málo známých tváří včetně dost nevýrazného Adolfa Horálka v hlavní mužské roli. Přesto k tomu člověk musí celkově přistupovat shovívavě - jde o jediný dochovaný český film světoznámé operní pěvkyně.(12.7.2012)

  • - Filmovanie prebiehalo v Dobříši, Novom Kníne a na Šumave. (dyfur)

  • - Jarmila Novotná ve své knize Byla jsem šťastná vzpomíná: "Krauss si tedy přál, abych se aspoň setkala a domluvila s Lehárem, ale bohužel jsem musela rychle do Prahy, kde už začaly přípravy pro můj nový film Skřivánčí píseň podle hry Oblaka od známého českého spisovatele Jaroslava Kvapila. Tak jsme se dohodli, že se s Lehárem setkám 20. prosince 1933 po návratu z Paříže. Navíc jsem musela přislíbit, že 30. prosince 1933 budu znovu zpívat Butterly. Po filmování Skřivánčí písně jsem se konečně mohla vrátit do Litně, k Jiřímu a k mé zlaté dcerušce, do jiného světa, který jsem začala hluboce postrádat." (NinadeL)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace